Raději prohřátí (než dohřátí)

S myšlenkou, že je lépe být prohřátý, se určitě ztotožní každý, kdo alespoň jednou pocítil blahodárné účinky tepla na svém únavou, námahou a stresem ztuhlém těle. Avšak zatímco dříve jsme za saunou chodili a tepla si užívali spíše svátečně, dnes je čím dál obvyklejší ji mít doma.

Domácí sauna může být malá, ale při dostatku místa a finančních prostředků lze experimentovat s tvary, velikostí prosklení i kombinací stavebních materiálů

Fenomén sauny není nikterak nový a není ani typicky finský, švédský nebo zkrátka severský. Tradice prohřívání těla má svou tisíciletou tradici a oproti vžitým představám se netýká jen míst se studeným klimatem. Blahodárné účinky horkého vzduchu v kombinaci se studenou vodou znali již staří Egypťané. Originální princip, později převzatý Římany a zdokonalený Byzantinci, spočíval ve způsobu proudění horkého vzduchu ohřívaného ohněm ze spodní místnosti speciálními průduchy do horního podlaží, kde ohříval kamenné lavice určené k ležení. V těchto potírnách byl bazén s chladnou vodou k osvěžení a omytí se. Zhruba v dobách rozkvětu římských koupelí dokonce dokázali Aztékové stavět parní lázně na podobném principu s kamny či spíše pecemi vyvíjejícími teplotu až několika set stupňů! Ale ať už byly - jak ukazují hojné archeologické nálezy, starověké a antické systémy, využívající horký vzduch a páru, stavebně i funkčně sebedokonalejší, nedočkaly se do dnešních dnů tak masového rozšíření a celosvětového boomu, jaký počátkem 20. století zahájila finská sauna.

Löyly a XX. století

Ve Finsku, odkud toto slovo pochází, se sauna za žádnou velkou rozkoš nepokládala a nepřinášela luxus, pohodlí ani romantiku. V místních klimatických podmínkách to totiž byla jediná možnost, jak se důkladně prohřát a učinit zadost hygieně. Podle toho také finský svatostánek čistoty vypadal. Sauna byl vlastně malý, z břeven stlučený křehký srub bez oken a s jedním nevelkým otvorem u stropu. V nízké začouzené místnosti rozpaloval oheň středového ohniště kameny a přitom plnil místnost kouřem unikajícím jen oním malým otvorem pod stříškou. Když se kameny dostatečně nahřály, oheň se uhasil, místnost byla očištěna od popele a sazí, otvor pod střechou a dveře utěsněny. Jakmile se teplota zvedla do požadované úrovně, vnesli dovnitř vědro s vodou a s namočenými košťaty - a saunování mohlo začít. Pro zvýšení horka a vlhkosti se ještě praktikovalo občasné polévání rozžhavených kamenů vodou - tzv. parní nárazy, finsky löyly.

JAK SE SPRÁVNĚ SAUNOVAT

Principem saunování je střídání tepla a chladu obvykle ve třech fázích. Před saunováním je nutné umýt celé tělo mýdlem - jak z hygienických důvodů, tak kvůli odstranění povrchních nečistot. Před vstupem do potírny se utřete do sucha. Následuje pocení. Začátečníci či děti zůstávají v sauně několik minut, zkušenější doporučují dobu mezi 15-20 minutami při teplotě asi 90 °C. Rozhodně ale nečekejte za každou cenu na uplynutí časového intervalu. Saunování je o pocitech, proto zůstaňte v kabině tak dlouho, dokud je vám to příjemné. Po pocení se tělo zchladí buď ve sprše, kádi nebo např. ve sněhu a celý proces se může (ideálně třikrát) opakovat. Při pravidelném saunování stoupá vaše kondice závratnou rychlostí.

„Kouřový" model finské sauny fungoval celá staletí a přinášel nejen možnost se prohřát a uvolnit, ale i dokonalejší očistu těla s léčebnými a dezinfekčními účinky. Saunový kouř totiž obsahoval velké množství taninů účinně sterilizujících veškeré povrchy a předměty. Tato „vlhčí" finská varianta (ve srovnání se švédskou saunou) se začala šířit počátkem 20. století po celé Evropě. Zprvu jako léčebný a profylaktický prostředek, záhy doznala velké obliby u sportovců jako účinná relaxace po náročných výkonech a trénincích.

Krátce po druhé světové válce byla kamenná ohniště nahrazena elektrickými a plynovými topidly. Zdokonalují se obkladové a izolační materiály, klesá prostorová i finanční náročnost. Díky tomu se na prahu 21. století stává sauna masově dostupnou pro všechny.

Sawo Culumus - finské topidlo se speciálními kameny pro přenos teplA, tvorbu jemné páry při polévání a s integrovanými kalíšky na esence (DYNTAR)

Domácí sauna se dá "ušít" na míru prakticky do jakéhokoli prostoru, třeba i do podkroví vedle pračky, a přitom nebudete o nic ošizeni (DYNTAR)

Mimořádný design topidel IKI s velkým množstvím lávových kamenů zaručuje unikátní saunový zážitek. Cena bez DPH je od 36 000 do 65 000 Kč (SALUS)

Jak na saunu domácí

Sauny se v posledních desetiletích začaly stěhovat z velkých prostranství, kde trůnily jako samostatné stavby, do rodinných domků a bytů, panelových nevyjímaje. Moderní technologie dnes umožňují pořídit si saunu do prakticky jakéhokoli prostoru. Sauny pro jednu osobu lze například umístit již do 2 m³. Kabiny o půdorysu 1,3 x 1,0 metru se bez problému vejdou i do panelových bytů a díky ceně, nepřesahující padesát tisíc korun, se stávají čím dál větším hitem. Jedinou nevýhodou těchto minisaun je to, že se v nich sedí, což je z hlediska pravidelnosti prohřátí těla méně vhodné než pozice vleže. Chceme-li si pořídit saunu pro dvě až čtyři osoby, pak musíme mluvit o 5 až 8 m³.

NĚKTERÉ PODOBY SAUNOVÁNÍ

Co vše dnešní wellness trendy v oblasti saunování nabízejí? Klasickou finskou či ruskou saunu, infrakabiny, tropické lázně - kamenné sauny, tropické sauny, biosauny, tepidária (potní místnost římských lázní s bronzovým ohřívadlem), parní kabiny - vonné parní lázně, mořské lázně, turecké lázně...

Nabídka a možnosti jsou opravdu obrovské. Technický pokrok dokonce umožňuje zájemcům pořídit si zařízení, které lze flexibilně programovat na více typů saunování. Příkladem mohou být zařízení finských výrobců, kde lze volit z několika teplot v kombinaci s různými stupni vlhkosti, od suché sauny přes páru až po aromatickou saunu.

Osvětlení sauny musí splňovat náročné bezpečnostní podmínky, pro nás je ale důležité především jako prvek vytvářející relaxační atmosféru

Sauna není jen o horku a pocení, ale i o osvěžujících vůních, jaké dovede zprostředkovat napíklad topidlo s miskou a plátky citronu (SALUS)

Detailní pohled do kabiny infrasauny. Vedle saunového teploměru vidíme infrazářič se světlem a ve stropě odvětrání kabiny (SALUS)

Stavba sauny je vždy náročná na vysokou kvalitu použitého materiálu a preciznost řemeslnické práce. Detail stavby rohové lavice (EUROBALNEO)

Předpoklady úspěchu

I když pro tu či onu velikost kabiny najdete doma dostatek prostoru, k radosti je ještě daleko. Sauna totiž vyžaduje specifické podmínky a stavební připravenost, důležitý je i větrací systém. Vzduch se v kabině vymění až patnáctkrát za hodinu, a je tedy důležité zajistit odvod teplého a vlhkého vzduchu a naopak přívod čerstvého, na kyslík bohatého vzduchu, obvykle kanálem k saunovým kamnům. Pokud je kabina v nevelkém bytě, který má jen omezenou kubaturu vzduchu a je hůře větratelný, pak je to otázka přímo zásadní. Neméně důležité je mít dostatečnou kapacitu elektrického kabelu, většinou jde o přívod pro 380 V. Musíme počítat se spotřebou od 2,5 do 18 kW podle zvoleného výkonu kamen. Rozhodneme-li se pro topení dřevem, pak je nutná instalace elektrického kabelu pro osvětlení kabiny. Další samozřejmostí je přívod vody do zázemí. Plánujeme-li saunu do podkrovní vestavby, měli bychom se ujistit, že vyhovuje skladba i únosnost podlahy a je řádně vyřešena otázka izolace a zajištěného odvětrání prohřívací kabiny. Pro zajištění správného saunování je nutné mít i ochlazovnu - v bytě lze nahradit sprchovací kabinou v ceně od deseti do zhruba čtyřiceti tisíc. Odpočívárnou můžeme „nazvat" některou z dalších prostor bytu, měli bychom ale přihlédnout k jejímu vybavení, které není o stavebních úpravách, ale o vhodné atmosféře, vybavení ergonomickými relaxačními lůžky, polohovacími lehátky apod.

České ručičky a DPH

Náklady na domácí saunu se mohou pohybovat od padesáti do několika stovek tisíc korun. Domácí parní lázeň vyjde i na tři sta tisíc. Vyšší ceny a relativně jednoduchý princip fungování sauny mohou svádět k myšlence vyrobit si saunu svépomocí. Nejlepší je zvolit kompromis a zakoupit si panelovou stavebnici, kterou si - po zajištění příslušné stavební připravenosti - smontujete sami. Kdo se pustí do stavby od píky, měl by vědět, že pro správné fungování sauny je rozhodující kvalita použitých materiálů, konstrukce a izolantů. Proto se používá co nejkvalitnější dřevo, volené podle toho, zda je na obklad stěn, nebo lehátek. V obou případech by mělo mít maximální trvanlivost a minimální obsah pryskyřice. Pro obložení stěn se doporučuje skandinávský smrk, kanadská jedle tsuga nebo topol. Pro lavice je důležité zvolit měkké dřevo bez bělu a suků a s co nejmenší tepelnou vodivostí, aby nepálilo při kontaktu s pokožkou. Mezi takové dřeviny patří například africká vrba abachi. Kabina musí být také z vnější strany co nejlépe tepelně odizolovaná od ostatního prostoru. Takže když si spočítáte práci a čas, náklady na kvalitní materiály, koupi topidla, připočtete si DPH a fakt, že nedostanete na ničem žádné množstevní slevy, je možná i pro zkušeného řemeslníka lepší domluvit se s renomovaným výrobcem.

ZEPTALI JSME SE...

Petra Kalivody z obchodního oddělení společnosti Dyntar

Jak náročný je provoz domácí sauny?
Občas se setkávám s názorem, že provoz sauny, resp. prohřívárny, je energeticky náročný. Tato mylná představa vychází z minulosti, kdy byla na trhu pouze velká neefektivní topidla se šamotovými cihlami. V současné době se instalují elektrická topidla převážně finských výrobců s moderními regulacemi, snižující oproti minulosti spotřebu energie minimálně o 50 %.

Chceme-li prakticky zjistit náklady na provoz sauny, jde o jednoduchý výpočet. V saunové kabině o rozměru 2 x 2 m je instalováno 6kW topidlo. Kabina je z počáteční pokojové teploty (cca 22 °C) za přibližně 60 minut vytopena na požadovanou teplotu okolo 85 °C, což znamená 6 kW x 3 Kč = 18 Kč (počítejte podle svého tarifu). Začínáme se saunovat, což znamená 2 až 3 pobyty v potírně o délce zhruba 10 minut s přestávkami na ochlazení (délka pobytu v potírně je samozřejmě individuální). V průběhu saunování topidlo, resp. jednotlivá topná tělesa prostor již pouze doohřívají na požadovanou nastavenou teplotu. Obecně můžeme tedy hovořit o nákladech přibližně 30 Kč při vysaunování celé rodiny. Předpokladem je samozřejmě dobře vyrobená saunová kabina s izolací, parotěsnou zábranou, napojením panelů atd. V případě přesné kalkulace bychom k celkovým nákladům na provoz sauny měli započítat i náklady na ohřev a spotřebu vody při sprchování. Omýt se ale během týdne musíme i bez saunování.