Stavíme nízkoenergeticky

Zatímco ve světě se projektování nízkoenergetické budovy stává otázkou prestiže a renomované architektonické hvězdy již zcela běžně navrhují významné kancelářské budovy, hotely, dopravní a sportovní stavby s těmito parametry, u nás si zatím snaha šetřit energii a chránit přírodu razí cestu malými a pozvolnými kroky. Růst cen energie přitom působí jako účinnější motivace než ohled na životní prostředí, zato působí a bude působit neustále.

Základní předpoklady

Alfou a omegou nízkoenergetického domu je jeho umístění, orientace ke světovým stranám a architektonické řešení. V odborných příručkách věnovaných této problematice najdeme základní recept nízkoenergetické kuchařky.

Při splnění těchto základních předpokladů, kvalitním zateplení obvodového pláště a volbě energeticky úsporného vytápění jste na nejlepší cestě dosáhnout parametrů energeticky úsporného či nízkoenergetického domu. Vybavíte-li jej systémem teplovzdušného vytápění s rekuperací, dosáhnete parametrů domu energeticky pasivního. Čím větší je obestavěný prostor, tím více se úspory energie zúročí ve srovnání se zástavbou, která si těchto zásad nehledí.

Základní body je třeba rozvést do podrobností. Stavba nízkoenergetického domu by měla logicky začít již výběrem pozemku. Závětrné, po většinu dne přímo osluněné místo (v ideálním případě s jižní orientací) dává lepší předpoklady pro úspory energie než parcela na svahu severním (byť s úchvatným výhledem do krajiny), zákoutí ve stínu lesa či exponovaný pozemek „na větrné hůrce".

Přízemní dům není z hlediska úspor energie optimální, vnější ochlazovaná plocha (fasáda + střecha) je v poměru k vytápěnému prostoru příliš velká. K úsporám energie přispívá rozčlenění dispozice na obytné místnosti, orientované na osluněnou stranu, střední přechodovou zónu (komunikace, koupelny) a nevytápěnou zónu (garáž, zádveří, dílna atd.) v severní části půdorysu. Technická místnost je sama o sobě zdrojem tepla, směle ji umístěte doprostřed dispozice, stejně jako komínové těleso domácího krbu.

Tipy proti nudě

Výsledkem aplikace těchto zásad nemusí být uzavřená kostka s prosklenou jižní fasádou a plochou střechou. Záleží na umění architekta využít místní podmínky, moderní technologie a fyzikální vlastnosti stavebních konstrukcí. Ideální příležitost se nabízí v jižním, jihovýchodním či jihozápadním svahu. Stavba zapuštěná do terénu se vyznačuje dokonalou tepelnou izolací jak v zimě, tak v létě. Zelené střechy, nehledě na ekologický přínos, poskytují účinnou ochranu proti přehřívání a výkyvům teplot a při správném výběru rostlin jsou takřka bezúdržbové.

5 ZÁSAD

ZÁKLADNÍ RECEPT NÍZKOENERGETICKÉ KUCHAŘKY TVOŘÍ TYTO INGREDIENCE:

- jednoduchý kompaktní tvar, co nejmenší plocha ochlazovaného obvodového pláště

- účelná dispozice bez nevyužitých prostor

- orientace obytných místností na osluněné strany

- využití prosklených ploch (pasivních solárních zisků)

- minimum oken v severní fasádě

SLEDUJTE REALITY SHOW - STAVÍME DŮM

Na úsporách energie se účinně podílí především samo slunce. Prosklené střechy, velká okna a zimní zahrady díky pasivnímu solárnímu efektu „vyrábějí" tolik potřebné teplo, a navíc zajímavě člení a oživují tvář stavby. Druhou stranu mince představuje ochrana před přehříváním, tu je třeba řešit jako nedílnou součást architektury domu. Největší prosklené plochy se vyplatí orientovat na jih, kde je solární efekt nejmarkantnější, umístěním oken pouze do jižní fasády se však připravíte o ranní a večerní slunce. Odborníci radí dopřát si oslunění co nejdéle, tedy z více světových stran. Úsporný efekt ještě umocňují zakřivené fasády ve tvaru kruhového segmentu, které jímají energii účinněji než rovné plochy, a pultové střechy se sklonem na osluněnou stranu. Ty jsou také ideální základnou pro umístění solárních panelů či fotovoltaických článků. Nápaditě umístěné solární panely mohou povýšit techniku na zajímavý architektonický prvek.