Střešní krytina: Kaprál stavebního šiku

Každá střecha je tak dokonalá, jak dokonalé jsou všechny její součásti. Obecně znějící poučka se zakládá na praxí prověřených zkušenostech. Se surovinou, s dílčími prvky i s jejich montáží.

Beton na střeše. V praktické stavařině žádaná klasika s mnoha přednostmi. Domům tyhle tašky sluší a mohou je nosit navěky. Značka Bramac je toho víc než přesvědčivým důkazem

V pomyslném žebříčku důležitosti stavebních procesů je třeba střechu a tudíž i střešní krytinu zařadit na jeden z předních postů. Střechu však nedělají jen střešní tašky, ale tvoří ji spousta dalších komponentů. Patří sem hřebenáče, okrajové a prostupové tašky, odvětrávací nástavce, komínky, držáky, příchytky a vůbec příslušenství k hřebenům či nárožím, výlezy, protisněhové zábrany, úžlabí, větrací pásy, pochozí systém, komponenty podstřešní konstrukce, okapový systém a dokonce solární kolektory integrované do střešního pláště.

Zásady výběru střešní krytiny

Skládaná střešní krytina, k níž patří právě betonové nebo pálené tašky, o nichž bude řeč, se standardně používá na plochách od sklonu 15˚. Existují však i systémy, které lze pokládat na střechy od sklonu 7˚. Dílčími komponenty se pokrývají rovinné plochy šikmých střech, střechy oblých tvarů, vikýře typu volské oko či napoleonský klobouk. K položení a upevnění krytiny slouží pomocná montážní konstrukce - rošt. Kromě osobního vkusu stavebníka a jisté ohleduplnosti vůči okolí se výběr skládané střešní krytiny musí řídit i několika důležitými pravidly. Kupříkladu je třeba zohlednit nadmořskou výšku, v níž bude stavba stát. Platí totiž, že drážkové tašky, vlnovky a prejzy se nemají používat v polohách nad šest set metrů nadmořské výšky. S tím souvisí i nutnost přihlédnout k místnímu klimatu. Dozajista jiné podmínky budou působit na střechu v typických sněhových (horských) oblastech, jiné pak v místech se zvýšenou větrností. Roli hraje i čistota ovzduší (do prašného prostředí se například nehodí tažené a ražené drážkované tašky, které se rychle zanášejí prachem). Při projektování je nutno vycházet i z orientace střechy vůči světovým stranám. Teprve poté nastupují architektonické požadavky, podřízené stavu krovu, záměru k využití podkroví, tvaru střechy aj.

Skládanou betonovou střešní krytinu najdete v hojné míře jak na rekonstruovaných objektech, tak třeba na dřevostavbách. Uznejte sami, symbióza je to zdařilá (BRAMAC)

KERAMIKA Z TROUBY

Používaný jíl obsahuje 40 až 60 % hlíny, pokud taková směs není dostupná, potřebný poměr ve směsi musí zvládnout výroba. Stroje produkují tašky tažené (nekonečný pás suroviny se řeže na jednotlivé kusy - např. tašky s obloukovým zakončením, tzv. bobrovky), nebo ražené (s dvojitou čelní a boční drážkou či rovinné drážkové ražené tašky). O přirozenou cihlovou barvu se stará podíl kovu obsažený v „těstě", takže tmavě červenou dá tašce hydroxid železa, hnědou jí vtiskne mangan a světle béžovou zase nízké procento železa a naopak vyšší podíl vápníku. Jiné barevné variace se docílí přidáním speciálních barviv. V troubě, respektive v peci se dějí především nezbytné chemické procesy, které materiálu dodají pevnost a další vlastnosti. Děje se tak velmi pomalu, otevřené póry se nesmí spéct. Pak nastává proces sušení, neboť pára by mohla tašku nafouknout a zdeformovat. O přebytečnou vodu se postará teplota okolo 120 °C, tašky se vypalují (teplota 900 až 1 100 °C) a následně ochlazují (proces trvá až pět dnů), což sumárně dává produktu výslednou barvu, pružnost, rozměrovou přesnost, tvrdost a odolnost.

Je libo pečenou, nebo sušenou?

Mezi těžké krytiny se řadí především betonové a pálené (keramické) střešní tašky. Těžké krytiny pochopitelně kladou zvýšené nároky na kvalitu střešní vazby. Tašky totiž nesou střešní latě, jejichž rozměry stanoví předepsané normy. Tloušťka latí vychází ze vzdálenosti krokví. Příklad: při maximální osové vzdálenosti krokví 90 cm by rozměry latí měly být minimálně 30 x 50 mm atd. V některých případech, třeba při realizaci bednění nebo při aplikaci difuzní fólie, se používají kontralatě, kladené souběžně na krokve. Existují však i tzv. posuvné tašky s výhodou pokládky na původní laťování (díky vůli v krycí délce se hodí takřka pro všechny rozteče latí, proto se tašky často používají i při rekonstrukcích objektů).

Pravidlo červené střechy platí v památkově chráněných zónách a v místech, kde úředníci (často zbytečně) dodržují kdysi sepsaná pravidla hry. Jsou ovšem domy, k jejichž „pleti“ jde například vysloveně černá (KM BETA)

Röben – synonymum trvalého, bezpečného, ekologického a kvalitního stavebního materiálu. Tak hlásá propagační tiskovina výrobce, tak dosvědčuje praxe této pálené krytiny

Jak a podle čeho však vybírat?

Pálená taška - stále moderní materiál s úctyhodnou tradicí. Vyrábí se z čistě přírodních komponentů hlíny, jílu a vody a vypaluje se za vysokých teplot, čímž získává maximální odolnost. Taška disponuje velmi dobrými tepelněizolačními a zvukověizolačními vlastnosti, nehromadí se v ní statická elektřina. Hodí se tedy i na střechy podkrovních bytů, kde je aktuální otázka ochrany proti nadměrnému přehřívání střešního pláště a venkovnímu hluku. Přírodně cihlově červená barva je daná výpalem hlíny. Další široká škála barevných možností, engob a glazur pak vzniká nanášením jílových kalů s různým obsahem oxidů kovů a křemičitých přísad na vysušenou tašku a následným výpalem. Oba typy povrchových úprav jsou podstatně hladší než běžné režné tašky, což účinně brání znečištění, obrůstání mechy a řasami. Dekorativní vlastnosti si pálená taška udrží bez nutnosti oprav po celou dobu své životnosti, což je zhruba 80-100 let.

Betonová taška - díky vlastnostem betonu má velmi malou nasákavost a s tím související extrémně vysokou mrazuvzdornost. Beton v průběhu času zraje, čímž se dlouhodobě zvyšuje jeho pevnost a odolnost. Betonové tašky jsou rovněž odolné vůči znečištěnému, agresivnímu prostředí a ohni. Určitou nevýhodou může být poněkud vyšší váha - 1 m² od zhruba 40 kg až po dvojnásobek. Kvalita tašek je závislá na kvalitě vstupních surovin a dodržení výrobní technologie (především míchání). Jsou-li tyto postupy dodrženy, vznikne velmi odolná krytina s příznivými zvukověizolačními vlastnostmi. V kvalitnějším provedení je opatřena dvojitým až pětivrstvým akrylátovým nástřikem. Životnost betonové tašky může přesáhnout i 100 let.

NOVODOBÝ KÁMEN

Angličané vymysleli a na lince začali vyrábět betonovou tašku někdy v polovině 30. let minulého století. Měla do jisté míry nahradit kámen, který se ve stavebnictví používal i jako střešní krytina. Zavedení výroby mělo svoji logiku - energeticky nízkou spotřebu, neboť beton se nechával vyschnout jen tak na vzduchu. K nejznámějším výrobcům a značkám betonové krytiny náleží Bramac a KM Beta. Betonová taška se vyrábí z portlandského cementu, písku, samozřejmě z vody a ze speciálních příměsí. Pracovní postup - tedy tažení či ražení - se prakticky shoduje s výrobou keramické tašky. Polotovary pak putují do vytvrzovací komory a následně vysychají na vzduchu.