Dřevo, cihla, kámen

Dřevěný, zděný a částečně i kamenný dům v malé moravské obci se kromě krásné polohy může pochlubit u nás nepříliš obvyklou kombinací materiálů. Prvotním motivem bylo snížení nákladů na stavbu, výsledkem je nápaditá svěží architektura.

Přízemní dům se zelenou střechou se velkými prosklenými plochami obrací k západu. Kombinace zděné a dřevěné konstrukce se na fasádě nejvýrazněji projevuje atypickými sloupy ve tvaru V. Kromě dynamického vzhledu plní i funkci zavětrování stavby

Najít parcelu na klidném místě s výhledem na téměř nezastavěnou krajinu se dnes rovná malému zázraku. Rodině se dvěma středoškoláky se to povedlo více méně náhodou. Pozemek na kraji vesnice má přístup ze západní strany, mírně k západu se svažuje terén, výhledu kraluje sluníčko zapadající v dálce za siluetou Pradědu. Tato situace jednoznačně předurčila architektonický koncept.

Paradox českého venkova

„Přestože okolní zástavba je poměrně různorodá a vyskytují se tu i domy s rovnou střechou a brizolitovou fasádou, stavební úřad měl, jak to u nás často bývá, požadavek takzvané venkovské architektury. Sedlová střecha s vikýři ale není zrovna náš styl,“ vzpomíná autor návrhu, architekt Tomáš Bindr z architektonické kanceláře Ateliér 38. „Klienti měli zpočátku také představy tradičního zděného domu s podkrovím. Dali nám ale důvěru a volnou ruku, nadchli se pro moderní koncept a nakonec se nám společně podařilo jej prosadit.“

V přední části pozemku svažujícího se k západu zůstala velká slunná zelená zahrada zapojená do hry morfologie terénu volné krajiny

V přední části pozemku svažujícího se k západu zůstala velká slunná zelená zahrada zapojená do hry morfologie terénu volné krajiny

Podél západní a jižní strany domu vznikne krytá terasa. Sem vedou francouzská okna ze všech obytných místností

Zvýrazněné boční stěny jsou obloženy pískovcovým kamenem zvaným moravská droba

Dispozice od východu k západu

Garáž pro dvě auta je zapuštěna ve svahu hned u silnice, aby příjezdová cesta zbytečně nezabírala plochu zahrady. Samotná obytná stavba protáhlého obdélníkového tvaru je umístěna v zadní části při východní hranici pozemku. Vpředu zůstala velká slunná zelená zahrada. Do terénní vlny architekt nenásilně včlenil jednopodlažní dům se zelenou střechou s mírným vnitřním spádem. „Louka se zvedla o patro výš,“ komentuje Tomáš Bindr. „Tento ekologický aspekt nám také pomohl stavbu prosadit.“

Jižní a západní stěnu obývacího pokoje tvoří velké prosklené plochy - kombinace pevného zasklení a francouzských oken. Hlavním zařizovacím prvkem je kožená sedací souprava. Výzdoba není potřeba, nahrazuje ji výhled na Praděd

Jižní a západní stěnu obývacího pokoje tvoří velké prosklené plochy - kombinace pevného zasklení a francouzských oken. Hlavním zařizovacím prvkem je kožená sedací souprava. Výzdoba není potřeba, nahrazuje ji výhled na Praděd

Chodbou i všemi obytnými místnostmi se táhne jako červená nit podlahová krytina Linson na bázi přírodního linolea

Východní stěna obývacího pokoje je rovněž obložena moravskou drobou. Kámen zemitého charakteru zapadá do mozaiky použitých přírodních materiálů

V rámci jednoduchého obdélníkového půdorysu jsou všechny obytné místnosti orientovány na západ a přes dřevěnou terasu (která ještě není dokončena) propojeny francouzskými okny se zahradou. Technické a hygienické zázemí se nachází podél východní strany. Vstup je ze západu, vstupní prostor dělí dispozici na klidovou ložnicovou zónu a společnou obytnou část, která pokračuje v exteriéru krytou terasou s venkovním krbem a sezením.

Materiály vyšly z funkce

Tomuto členění odpovídá i konstrukční a materiálové řešení. Obvodové zdi ložnicové části jsou zděné z pórobetonu, vnitřní z plných cihel více akumulující teplo a lépe reagující na vnitřní vlhkost. Společenskou část tvoří dřevěný skelet. Rovněž konstrukce střechy je dřevěná. Na jih a na západ je dům hodně prosklený a otevřený slunci, ze severu a částečně i z východu je naopak uzavřený a chráněný kamennou stěnou. Pískovec vytěžený v nedalekém lomu přechází z obývacího pokoje ven na terasu. Jižní a západní průčelí jsou stíněny přesahující střechou. „Kombinací zděné a dřevěné konstrukce jsme se snažili snížit cenu stavby a dodat architektuře šťávu,“ vysvětluje Tomáš Bindr. Dřevo a přírodní materiály převládají i v interiéru.

V koupelně dosáhl architekt maximálního efektu s minimálními prostředky. Šedý obklad formátu 10 x 10 cm a jednoduchý koupelnový nábytek z IKEA nestály mnoho peněz a jsou nadčasové

V koupelně dosáhl architekt maximálního efektu s minimálními prostředky. Šedý obklad formátu 10 x 10 cm a jednoduchý koupelnový nábytek z IKEA nestály mnoho peněz a jsou nadčasové

Zařízení jídelny tvoří dva stoly a osm židlí ze smrkového dřeva. Vše koupili majietlé domu v IKEA

Kuchyňská linka, vyrobená z MDF desek podle návrhu architekta Bindra, vyplňuje niku při východní stěně. Prostor je využit až po strop

Architekti sem navrhli jednoduché funkční prvky, které po estetické i praktické stránce zvyšují kvalitu bydlení. Jednotná hladká podlaha z přírodního linolea se snadno udržuje a harmonicky stmeluje členitý vnitřní prostor. Na míru vyrobené hladké dveře na celou výšku místnosti jsou stavebně jednodušší než typové dveře s klasickými zárubněmi a interiéru opticky prospívají jejich čisté linie.

TECHNICKÉ ÚDAJE

Zastavěná plocha: 232 m²
Užitná plocha: 187 m²
Konstrukce: betonové základové pasy, ložnicová část zděná z pórobetonu, společná obytná část dřevěný skelet (nosné dřevěné sloupky, dřevěný strop z OSB desek, zelená střecha)
Výplně otvorů: dřevěná eurookna, vnitřní dveře atypické z dýhované laťovky
Vytápění: ústřední, podlahové vytápění + radiátory
Dům je energetiky úsporný: má konstrukční prvky pasivní stavby

Ložnice rodičů. Všechny místnosti v domě mají jednotný strop s výraznou strukturou dřevovláknitých desek

Podélná centrální chodba ústí do společného obytného prostoru rozčleněného polopříčkami na jídelnu, obývací pokoj a kuchyň (vlevo)

PŮDORYS

AXONOMETRIE

ZKUŠENOSTI MAJITELE

■ Byli jsme překvapeni, že se na tak krásném místě vzhledem k blízkosti ochranných pásem mohlo stavět. Náš architekt byl touto lokalitou nadšen, vždy totiž snil o realizaci ve svažitém terénu.
■ S překvapením jsme přijali jeho návrh netradičního jednopodlažního řešení a projekt se nám postupem času líbil čím dál víc, i když bylo jasné, že jeho realizace bude velmi nestandardní. Po několikaletém úsilí plném překážek nakonec vznikl náš nový domov, ve kterém se nám všem žije velice příjemně.
■ Prosklené vnější stěny pokojů, obzvláště obývacího, poskytují nezapomenutelné dojmy z pozorování okolní přírody a západu slunce. Zároveň není třeba se obávat ztráty soukromí, neboť okolo vede jen lesní cesta a dům navíc stojí na opačném konci pozemku. Pohled od obou sousedů zastiňují přesahující kamenné zdi domu.
■ Ačkoliv zatím nemáme zkušenosti se silnými mrazy, vypadá to, že podlahové topení, odpolední slunce přítomné takřka v celém domě a plánovaná kamna na dřevo nám zajistí potřebnou tepelnou pohodu i v tuhé zimě.
■ Dům je dostatečně prostorný pro čtyřčlennou rodinu a ani návštěva většího počtu lidí nečiní nejmenší problém – a co teprve až se většina návštěvníků vyhrne v teplém počasí na terasu! Vnitřní prostor, kde měla původně být jídelna s kuchyní oddělená posuvnou stěnou od obývacího pokoje, je tak vzdušný a přirozený, že jsme se rozhodli jej dále nečlenit a raději ponechat otevřený.
■ Terasa podél západní strany, kterou chceme dokončit v nejbližší době, vytvoří alternativní koridor, neboť stejně jako vnitřní chodba spojuje všechny pokoje, vybavené průchozími francouzskými okny. Na kratší straně domu se terasa rozšiřuje, takže poskytne příjemný odstíněný prostor pro stolování a trávení odpolední siesty.
■ Částečné bydlení venku, v přírodě, to byla pohnutka, kterou byl veden autor projektu, jehož pohled jsme s nadšením přijali. Nechápeme lidi, kteří si na pozemku o velikosti 500 m² postaví patrový dům o zastavěné ploše 350 m². Pak se dá pobyt na minizahrádce porovnat s posezením na balkonu panelového domu. Všem vřele doporučuji stavět domy dimenzované na reálné potřeby jeho obyvatel, užít si co největší zahrady a dát, pokud to ovšem jde, prostor přírodě.

AUTOR

Ing. arch. Tomáš Bindr
(narozen 1973)

Studoval matematiku a fyziku na Slezské univerzitě v Opavě a architekturu na VUT v Brně. Působil v architektonických studiích ARCHE´S a T atelier, od r. 2003 pracuje v Atelieru 38. Externě vyučuje na fakultě stavební Vysoké školy báňské v Ostravě. Zabývá se návrhy rodinných domů, občanských staveb i urbanistickými projekty. Získal ocenění v několika prestižních architektonických soutěžích, například za výstavbu vícegeneračních bytů v Praze‑Šeberově a za řešení parteru Mírového náměstí v Hlučíně.