Tvůrčí dialog

O tom, jak odvážné bylo

Koupit tenhle zpustošený dům, nám vypráví sama Linda. „Byl rozbořený a bylo patrné, že ho bude nutné úplně vybourat a znovu postavit.“ A tak se pustila do práce. Kromě nového uspořádání navrhla i jednotlivé kusy nábytku. V barevné škále dala přednost polotónům, aby utlumila jasné a průzračné světlo. Pro Lindiny návrhářské koncepce je typické citlivé propojení evropských a asijských kulturních prvků, které vyplývá z jejího vnitřního tvůrčího dialogu s těmito oblastmi.

Starý dům v novém pojetí

Do domu Thomasových se vstupuje prostými dřevěnými dveřmi. Úzká hala vede do obývacího pokoje propojeného s prostorem jídelny a kuchyně. Toto býval obytný prostor i ve starém domě a Linda respektovala některé charakteristické rysy původní stavby. Za starých časů bývala kuchyň v komůrce a Linda toto uspořádání zachovala, nicméně vytvořila posuvné dveře, které po zavření vypadají jako zeď. Prosklené průčelí se otevírá na terasu a poskytuje dramatický výhled na venkovskou krajinu.

Vybělené kamenné schody vedou do hlavní ložnice s podlahou ze dřeva sykomory. Opět je to původní ložnice starého domu. Přilehlá koupelna se zapuštěnou vanou z belgické žuly je navržena v japonském stylu.

Montaignova věž

Tak se jmenuje rozlehlá půda pod střechou na počest francouzského spisovatele Michela de Montaigne. Zde Hans skládá hudbu a Linda kreslí své návrhy. V celém domě je patrná jistá minimalistická přísnost podtržená Lindiným moderním nábytkem, který byl navržen speciálně pro tento dům.

Nicméně atmosféra je účinně změkčena a vyvážena orientálním luxusem a bohatstvím látek. Lehce potlačované a smyslné elegance je dosaženo čistými liniemi a přístupem „méně je více“. Závěsy a některé zajímavě rozmístěné polštáře jsou vyrobeny z nejjemnějšího hedvábí. Jsou kombinovány s prostými bílými bavlněnými závěsy od Manuela Canovy. Luxusní hedvábí tvoří živý kontrast s jednoduchostí lnu, flanelu a jemných bavlněných látek použitých jako přehoz přes pohovku.