 |
Vybrat si muziku, která mě správně naladí, zabere hodně času. V té chvíli jsem schopen zapomenout na svět kolem i na to, že třeba docela spěchám. Moje manželka Markéta je takový můj anděl strážný, ví, že jsem rád dochvilný, a tak mě neustále popohání. Na druhé straně respektuje, že správně zvolená rocková hudba mě našlápne. Dává mi dostatek prostoru a zároveň hlídá, abych laděním muziky nestrávil víc času, než si mohu dovolit. Někdy na mě volá už dokonce oblečená ze schodů u domovních dveří - lehce na sebe oba zuříme, ale zároveň dobře víme, že to jinak nejde. Z ranního napětí se pomalu stává rituál, kterému se dnes někdy zasmějeme i se sousedy.
O co úsměvnější je ráno, o to je napjatější večer. Unavený po dlouhém dni se těším domů, až si pustím uklidňující rockovou baladu. V momentě, kdy partnerka usne, vydávám se po špičkách do obývacího pokoje, abych si tu předvolil hudbu k usínání. Jako obvykle vybírám a hledám – trvá to dlouho, ale nemůžu jít spát, dokud nenajdu ty správné skladby. Konečně ležím, hudba hraje, ale já musím ještě několikrát vstát, abych doladil hlasitost. Teprve tehdy můžu v klidu usnout.
|
Proč hledámDoma mám hromady CD, VHS a DVD s hudbou, ale stále si kupuju další a další. Pořadač na CD je dávno zaplněný a stříbrné kotouče jsou na hromadě na zemi. Když mám čas, udělám v nich pořádek, seřadím je podle názvu skupin nebo zpěváků, jenže to vydrží jen pár dní. Zejména v noci nechci partnerku probudit a na booklety CD si svítím jen displejem telefonu. Teprve ráno se ukáže, jakou spoušť jsem udělal. Stojany na pár desítek CD jsou pro mě neužitečné, jednou si pořídím police přes celou šířku zdi od podlahy ke stropu, něco podobného jako knihovny, ale mě budou sloužit na ukládání nosičů hudby.
|
 |
    |
|
|
