Nové bydlení ve starém bytě

Proč jste se rozhodla pro tak zásadní rekonstrukci tohoto bytu a nekoupila rovnou byt v novostavbě?

Žiju tu celý život a ani si nedovedu představit, že bych měla žít někde jinde. Naskytla se možnost tento byt koupit do osobního vlastnictví a tak jsem neváhala. Byt byl v dobrém stavu, rozhodla jsem se ho rekonstruovat jen z estetických důvodů.

Přizvala jste si na pomoc odborníky?

Vystačila jsem si sama. Všechny úpravy jsem navrhla já, včetně nábytku, který jsem si nechala vyrobit na zakázku u šikovného truhláře.

To jistě nebylo lehké. Kde jste čerpala inspiraci?

Mám ráda hezké věci a sleduji trendy výrobců moderního nábytku. Těmi se nechávám inspirovat. Například černá komoda v obývacím pokoji vypadá úplně stejně jako ta, kterou má v nabídce Natuzzi, ale byla samozřejmě o hodně levnější.

Byly nutné i nějaké dispoziční změny?

Žádné zásadní. Jen v kuchyni jsme zazdili dveře vedoucí do pokoje, ve kterém je teď ložnice. Jediná nevýhoda je, že nyní musíme vstupovat do ložnice přes sousedící dětský pokoj. Je to něco za něco. Díky tomu mám uzavřenou ložnici, kterou jsem chtěla, a taky větší kuchyň. Ještě pak bylo nutné zbourat příčku mezi koupelnou a toaletou. 

Jak jste postupovala při zařizování interiéru?

Neměla jsem předem jasný koncept, takže se hodně úprav odvíjelo od jedné věci, která se mi líbila, chtěla jsem ji tu a k ní pak už jen přidala, co bylo vhodné. Někdy jsem se také samozřejmě musela přizpůsobit finančním možnostem.

      

Původně jsem měla trochu jinou představu o podobě tohoto bytu, vše ale vznikalo postupně. Například obývací pokoj měl být v hnědých odstínech, to když jsem si vyhlédla tapetu od Ulfa Moritze. Ta se nakonce nevešla do rozpočtu, takže jsem vybrala jinou, která je také pěkná, ale černobílá. A takový je tedy nakonec i celý obývací pokoj.

Jak dlouho rekonstrukce trvala?

Začala jsem před dvěma lety kuchyní. Protože jsem musela vyměnit i radiátory, okna atd., a přitom jsme tady bydleli celá rodina, bylo to docela náročné. S koupelnou jsem tedy pokračovala až po půlroce. Pak následovaly jednotlivé místnosti, což už bylo jednodušší. Teď zbývají jen vchodové dveře a bude hotovo. 

Jste spokojená s celkovým výsledkem?

Obývací pokoj mě pořád ještě baví, ale kuchyň bych dnes už vymyslela úplně jinak. V ložnici bych určitě vyměnila tapetu a podlahu. Ale jinak jsem spokojená.