Televizor „na míru“

Pryč je etapa ledová, kamenná a černá. Nastupuje éra stříbrná. Přijdete-li dneska do obchodu, černou nenajdete ani pod pultem. Což je škoda: černé přístroje jsou barevně univerzálnější, takže s jejich umístěním si poradí i designér začátečník. Na druhou stranu zejména u dražších modelů najdeme něco navíc – různé barvy, výměnné doplňky či speciální tvary a provedení pro určité zákazníky, například pro děti. Moderní jsou rámečky v plastovém i dřevěném provedení, které můžete měnit podle nálady nebo stylu zařízení vašeho bytu. Kromě severských designérů (Bang & Olufsen, Finlux, Loewe) přitom v současnosti bodují i japonské značky (především Panasonic a Sony).

Projekční televizory
Předchůdcem plazmových a LCD televizorů byly televizory
větší než jeden metr, v nichž se obraz promítá na matnici.
Mají malý pozorovací úhel – z víc než 40 stupňů není už nic
vidět, a kdybyste je chtěli sledovat v jižní místnosti a ještě
k tomu v poledne, máte smůlu. V klasickém formátu stojí
od 40 000 Kč.

Plazmové televizory
Tyto přístroje, které přinášejí ostrý a kontrastní obraz,
představují vrchol dnešní techniky. Mají úhlopříčku až
1,5 m a jsou neuvěřitelné štíhlé, takže je můžete pověsit
na stěnu. Zvuk slyšíte prostřednictvím externích reprosoustav. Nevýhodou je větší spotřeba energie a fakt, že dochází k „vypalování“, což snižuje jejich životnost. V praxi se ale problémy neobjevují. Hlavní minus tedy představuje cena.
Existují sice i v menších a levnějších variantách, ale to není ono. S úhlopříčkou přes metr stojí podle výbavy a značky od 70 000 Kč. Kromě nejznámějších (Panasonic, Philips, Sony, Thomson, Samsung, JVC, Pioneer) můžete mít také Fujitsu,
Hitachi či Marantz. 

LCD televizory
V podstatě vypadají jako placaté LCD počítačové monitory,
ale mají TV tuner a obvykle i audio včetně integrovaných repro.
Časem jim bude patřit svět. Mají malou hmotnost a jsou
zdravotně naprosto nezávadné. Obraz můžete sledovat
prakticky z libovolného úhlu, v obrazovkách se nic neodráží. Širokoúhlé, s úhlopříčkou nad 70 cm stojí od 65 000 Kč,
ale jejich ceny půjdou rychle dolů. Vybírejte osvědčené značky (Panasonic, Philips, Toshiba, Samsung, Sony, Thomson, LG), anebo ty, které jsou zatím spíš počítačové (např. Fujitsu-Siemens, Acer, Benq ad.).                  
                    

 

Stolky, nebo zeď?

Máte velkou místnost a kupujete „placatý“ televizor o úhlopříčce větší než 80 cm? Pak zvažte, zda ho pověsit na zeď, nebo si pořídit tzv. televizní stolek. Jsou tři základní kategorie televizních stolků. Stolek od stejného výrobce, jako je televize, je dimenzován a sladěn s přístrojem – všechny stříbrné nejsou stejné a zvlášť koupený stolek nemusí s vaším novým televizorem ladit barevně, ani akceptovat logiku kabelů a výstupů. Koupit přístroj a stolek najednou může být dokonce cenově výhodné.

Druhou kategorii představují stolky od specializovaných výrobců. Zde najdete velkou rozmanitost tvarů, provedení i materiálů. Ovšem některé modely jsou dost drahé.

Nakonec jsou k mání TV stolky v hypermarketech. Překonáte-li nábytkovou konfekci, nemusíte při ceně kolem tří tisíc nutně koupit špatně.

 

Zpravodajství, nebo filmy?

Při nákupu televizoru je hodně důležité zvolit vhodnou délku úhlopříčky. Existují dva formáty jako v kině – širokoúhlý 16:9 a běžný 4:3. Formát volte podle toho, zda dáváte přednost zpravodajství, nebo sledujete především filmy. Jestliže máte rádi hlavně filmy z DVD či filmový kanál ze satelitu, volte širokoúhlý formát. Pro zpravodajství, sportovní přenosy, muziku, dokumenty, filmy z videokazet a běžných televizních kanálů zvolte naopak klasický formát 4:3. V tomto případě klidně běžte po ceně a kromě slovutných značek (Panasonic, Philips, Sony, JVC) se nebojte sáhnout i po slušných, třebaže méně známých značkách, jako jsou Mascom, Finlux, Thomson, Toshiba a samozřejmě Loewe. Dříve oblíbení následovníci značky Tesla (OTF, OVP) už zdaleka nemají takové jméno jako před lety.

Hodně kanálů je zbytečnost

Tento parametr nemusí českého diváka příliš zajímat. Drtivá většina nově prodávaných televizorů bude mít počet paměťových míst mnohokrát větší (obvykle 100 i více), než má divák šanci chytit. Pro přesnost ještě dodávám, že pro příjem satelitu kanály na televizoru nepotřebujete, programy samozřejmě přepínáte na satelitním přijímači. Stejná zásada platí při pozemním digitálním příjmu. Velké množství kanálů je tedy zbytečnost.

MATOUCÍ PARAMETRY

Muži mladší osmdesátky by neměli kupovat LCD televizory podle katalogu, kde jsou vmontovány do monitorů obrázky krasavic v bikinách. Člověk by mohl získat dojem, že co produkt, to skvost.

Stejně obezřetní buďte i v obchodě. Nedovolte prodavači, aby vám pustil film plný efektů nebo kanál o cestování, při nich bude vypadat všechno výborně. Obrazovku vybírejte v době zpráv, pořadů ze studia nebo podle vlastního DVD.

Hrozí nám HDTV?

HDTV (High Definition TeleVision) je kvalitní vysílání s vysokým rozlišením. Je pouze širokoúhlé a vysílá se především v Japonsku, Kanadě a Austrálii. K příjmu musíte mít speciální televizor. Vjem je bližší kinu, asi pětkrát lepší než PAL. V Evropě je možný příjem HDTV ze satelitu, jedná se však primárně o testovací provoz. Dnes tak vysílá belgické Euro1080, německá Premiere připravuje start letos na podzim. Osobně si nemyslím, že bychom mohli v blízké době přijímat HDTV v češtině. 

Více kmitů, lepší obraz

Běžné televizory (Cathode Ray Tube – CRT) pracující na kmitočtu 50Hz překreslí stojící obrázek padesátkrát za sekundu. Při některých scénách to lidské oko může ještě postřehnout – to ruší a oči jsou rychleji unavené. Moderní 100Hz televizory (jsou trochu dražší) překreslují obrázky s dvakrát vyšší frekvencí, což dává ve výsledku příjemnější vjem bez chvění.

Praktické funkce

Televizory dnes mají celou řadu funkcí. Jedincům, na které má televizor spolehlivě uspávací účinek, se hodí nastavitelné vypínání aktivované například při stisku sleep. Přístroj se může také sám vypnout, když doběhne disk v DVD přehrávači. Užitečnou funkcí může být i zoom. Jednak jako možnost plynulého zvětšení širokoúhlého obrazu na běžné televizi, jednak je-li třeba identifikovat nějaký detail. Pro stejné užití může být vhodné zastavení obrazu funkcí still.

 

OSD menu na obrazovce je v češtině dnes už standard, funkci mute, kterou rychle ztlumíte zvuk, oceníte, nejen když zazvoní telefon. Nevládnete-li ani částečně cizím jazykem, volte model, který má plnou češtinu. Nevěřili byste, jak zdlouhavé může být vymotat se z arabského menu, kam jste se omylem přepnuli.

 

Běžným čtyřčíselným elektronickým zámkem se zase dá omezit jak vstup do systému, tak přístup k některým programům.

Funkce pip (picture in picture) dává možnost zobrazit v obdélníčku na obrazovce další program. Pip televizor musí být vybaven dvěma tunery (proto je dražší) nebo PIP funguje jen ze vstupu např. videkamery. 

Denní tisk na obrazovce

Teletext se u nás poměrně dost sleduje. Teletext České televize boduje aktuálním zpravodajstvím, komerční Nova i Prima zase nejrůznějšími soutěžemi a zajímavostmi. Proto by TV měl mít kapacitu aspoň sto stran (nemusíte čekat, až se znovu přeroluje). Obvyklý je 1 MB paměti, tedy 512 a více stran teletextu. Lepší modely pak mívají tlačítko pro přímou volbu konkrétní teletextové stránky, kterou můžete uložit do paměti. 

Jednoduchý vstup i výstup

Máte-li přístroj zabudovaný v obytné stěně nebo na místě, kde je kabeláž zamaskovaná, oceníte přední konektory. Chcete-li přechodně připojit kameru, fotoaparát či hrací konzole, nehrozí polámání kabelů. Přední konektory jsou umístěny za odklápěcím panelem.

Audio není nejdůležitější

Samostatnou kapitolou je audio část televizorů. I když to výrobci inzerují, vestavěné reproduktory prostě ani nemohou fyzikálně zajistit víc než rámcový poslech. A už vůbec ne kvalitu, kterou vyžaduje domácí kino. Jestliže bude TV sloužit jako monitor a zvuk půjde z jiné reprosestavy, pak do audia v samotném přístroji moc neinvestujte. České stereo je ale dneska nutnost (pozor – v zahraničí mají jiné normy).