"Karlín povodeň přežil a zdá se, že i zdárně. Čtvrť to prosvětlilo, vypadá, že prokoukla. Na druhou stranu z hlediska památkové péče nenávratně zmizely objekty, které měly hodnotu urbanistickou či architektonickou," řekl ČTK Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
celý článek
Těsně po povodních byla podle něj situace velmi dramatická. "Někteří investoři či majitelé domů chtěli povodně využít k tomu, aby se zbavili dosavadních nájemníků. Taky to vypadalo, že se bude bourat daleko víc domů, než se nakonec zbouralo," uvedl Šefců. Pozdně klasicistní stavby, například klenuté průjezdy, postavené na písečných naplaveninách, na nichž stojí celý Karlín, byly velkou vodou značně poškozeny. Vzhledem k tlaku památkářů i veřejnosti, nebyla ale podle Šefců asanace tak dramatická.
"Neuvěřitelné bylo, že se velmi záhy podařilo obnovit fasády a obchodní parter. Čtvrť neosiřela," dodal památkář, podle něhož se podařilo udržet i moderní zástavbu v "rozumných mantinelech". "Většina objektů zapadá do celé čtvrti, nenarušuje její panorama a vytváří nové body, které umocňují fungování čtvrti," dodal památkář. Velká voda nenávratně vzala Karlínu celkem 25 objektů.
Architekt Benjamin Fragner
O nutnosti některých demolic či rekonstrukcí pochybuje architekt Benjamin Fragner z Fakulty architektury ČVUT. "Bourání některých historicky významných objektů či zásahy, jaké představují kupříkladu konverze takzvané Corso či CornLofts, kdy z historicky a také konstrukčně pozoruhodných industriálních objektů zbyla vypreparovaná slupka či kulisa, jsou velmi sporné," řekl ČTK Fragner. Pochybným rozhodnutím je podle něj třeba přestavba bývalé lisovny řepkového oleje na moderní rezidenční komplex CornLofts Šaldova. Z industriální haly dnes zbyla jen historická fasáda. "Z dlouhodobějšího hlediska se pro budoucnost připravujeme nejen o kulturní, ale i materiální hodnoty, včetně jedinečnosti míst," uvedl Fragner.
Obavy, že se z Karlína stane kancelářsko-rezidenční oblastí, se ale nenaplnily. "Je správně, že je tady mix. Je tady bydlení, mezi tím kancelářská budova, objekt s lehkou výrobou, škola. Pohybují se zde lidé nejrůznějšího věku, nejrůznějšího zaměření, žije to," míní Šefců. S novou výstavbou došlo také k přeměně struktury obyvatel. Z původně dělnické čtvrti, kde bydlela příjmově nižší skupina lidí, je dnes bohatší oblast, kde si dražší byty mohou pořídit jen středně až bohatí obyvatelé.
