|
Při pohledu na nekomplikovaný rovinatý, ale blátivý jílovitý terén okolo domu na okraji Prahy se majitelům ani nechtělo věřit, že by se tu v dohledné době mohla zelenat zahrádka. Po nerovném boji celé rodiny s plevelem do pasu se nakonec přece jen rozhodli svěřit založení zahrady do rukou odborníků. |
|
Přáli si zahradu, s níž nebudou mít příliš starostí, s prostorným trávníkem, na kterém se bude běhat a kopat s míčem, pár ovocných stromů a jehličnanů, ale hlavně - jako velcí milovníci vody - koupací rybníček. „Po pročtení patřičné literatury jsme možná trochu amatérsky, ale budoucnost ukázala, že úspěšně, vyznačili provázkem tvar jezírka a pozvali bagristu," vzpomíná paní domu. „Hlíny bylo víc, než jsme čekali i v těch nejčernějších představách, ale naštěstí se ji všechnu podařilo rozhrnout po zahradě." Úroveň horní části zahrady tak vzrostla o pár centimetrů a zmizely některé terénní nerovnosti. Na nekvalitní půdu bylo ještě třeba navézt kvalitní zem ve vrstvě asi 5 cm. |
|
|
![]() |
|
Společně s vytvářením rybníčku se začalo sázet. V jediném stinném místě za domem se zabydlely bobkovišně, jinak museli zahradníci vybírat rostliny, které snesou celodenní úpal, jak skalničky, tak nižší a vzrůstné keře k plotům. Ze stromů zatím zasadili jen třešeň, magnolii, vrby, liliovník a borovici černou. Zároveň se kopaly žlábky na umělou závlahu, a když se položila a zahrnula hlínou, zasel se trávník, nejdříve v horní časti zahrady, za dva týdny v dolní. Vyrostl rychle, poprvé se sekalo po třech týdnech. Na předzahrádce se majitelé chtěli vyhnout tradičnímu květinovému záhonu, rozhodli se proto pro traviny a šalvěj, místo borky použili kamennou drť. Stejně tak před terasou.
Prokop Ševčík tel.: 602 422 547, |












