Uprostřed voňavé přírody

Patříte-li k lidem, kteří mají rádi romantické chvíle, kdy se odreagují od životního stylu jednadvacátého století, navštivte s námi zahradu jak vystřiženou z historické knihy. Možná pak některý nápad přenesete do vlastního zeleného království.

Bylinkové zahrady, které se dříve zakládaly u klášterů či zámků, se dnes v Česku příliš často nevidí. Ovšem ta v Ostré u Lysé nad Labem je opravdu předpisová – najdete v ní tradiční uspořádání, úctyhodný sortiment rostlin, ale také různé zajímavé doplňky zahradní architektury.

Uzlová zahrada

Zahrady v Ostré jsou ohromné – v současné době pokrývají 22 hektarů. Nejsou v nich používány chemické postřiky, hnojiva a stimulátory, vše je na přírodní bázi. Cílem pěstitelů je přitom zahrada co nejbližší přírodě.

Objevíte tu řadu nejrůznějších příkladů tradičního zahradnictví, ale my se zaměříme na klášterní zahradu, jejímž centrem je takzvaný „uzlový záhon“. Obdélníková plocha je rozdělena cihlovými cestičkami na osm záhonů a dominují jí sloupovité jehličnany. Záhony jsou lemovány buxusem a uvnitř roste směs bylinek. Tato část zahrad je ze tří stran obklopena kamennými zdmi a zídkami, na čtvrté jsou vyvýšené záhony, mateřídouškové lavičky (na místě sedáku je hustý porost mateřídoušky) a za nimi pergola obrostlá růžemi.

Výčet jednotlivých rostlin z tohoto záhonu najdete na schématu vpravo: 1 svatolína (Santolina chamaecyparisius), 2 rozrazil (Veronica sp.), 3 dobromysl (Origanum vulgare Nana Aurea), 4 pelyněk (Artemisia sp.), 5 bohyška (Hosta sp.), 6 bergénie (Bergenia), 7 sápa (Phlomis sp.), 8 udatna (Aruncus dioicus) Výčet jednotlivých rostlin z tohoto záhonu najdete na schématu vpravo: 1 svatolína (Santolina chamaecyparisius), 2 rozrazil (Veronica sp.), 3 dobromysl (Origanum vulgare Nana Aurea), 4 pelyněk (Artemisia sp.), 5 bohyška (Hosta sp.), 6 bergénie (Bergenia), 7 sápa (Phlomis sp.), 8 udatna (Aruncus dioicus)

Uzlový záhon krátce po založení - v pozadí je strará kamenná zeď, za níž je historická vesnička

Co všechno uvidíte?

• Kromě okrasných zahrad je tu i několik – zvlášť u dětí oblíbených – „bludišť“ z pásů travin a bylin.
• Ve fázi vzniku je čínská zahrada se sbírkou rostlinných druhů, které využívá čínská medicína.
• Ve vzdálenějších partiích najdete ukázky přírodě blízkých společenstev porostů, které se průběžně mění.
• Kuchyňská zahrada hostí byliny používané ke kulinářským účelům (několik odrůd bazalky, kmín, kopr, koriandr, libeček, majoránka atd.).
• Zeleninová zahrada je osazována méně známými druhy a starými evropskými odrůdami zeleniny.
• Ovocný sad se pyšní sbírkou starých odrůd (jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně) a také se v něm pěstuje bez černý a rakytník řešetlákový.
• Produkční zahrady jsou sice zdrojem surovin pro přírodní produkty firmy, ale také poučením pro návštěvníky – záhony jsou opatřeny tabulkami s názvy rostlin.
• Ve středověké vesnici sousedící se zahradami uvidíte ukázky tradičních řemesel – a nemusíte se jen dívat, můžete se i zapojit.

Cesta k dokonalosti

Protože jeden ze spolumajitelů, lékař Malcolm Stuart, je Angličan, začali tu před šesti lety s výsadbou bylinek, které přivezl ze své Cambridge Physic Garden (soukromé „lékárnické“ zahrady). Bohužel, vinou odlišnosti klimatu některé druhy – zejména pestrolisté mateřídoušky – vymrzly. Poučeni neúspěchem se pěstitelé vydali dvěma cestami: pro výsadbu využili sazenice z místních školek a Malcolmovy bylinky začali otužovat. Dnes jich většinu mohou bez problémů pěstovat i tady. Samozřejmě se i teď stává, že mateřídoušky vymrznou, ale to známe ze svých zahrad všichni. Uhynulé rostliny jsou pravidelně doplňovány, a tak je mezera v porostu spíše výjimkou.

Kdo je Dr. Stuart‘s Botanicus?

Tři nadšenci – Dana a Jan Hradečtí a jejich britský přítel Malcolm Stuart. Na začátku mladí manželé vyráběli u stolu v malém bytě přírodní pot-pourri, svíčky z včelího vosku a další drobnosti. Po setkání s Malcolmem se pustili do rozsáhlého díla, které zdaleka není u konce. Společně budují zahradu, na niž naváže rodící se arboretum, a produkce se už dávno vystěhovala z jejich ložnice. Kosmetické i „jedlé“ produkty a spoustu dalších zajímavostí vyrábějí pokud možno z vlastních surovin (když se u nás suroviny dají vypěstovat). Chrání tím nejen autenticitu produktů, ale také pracovní příležitosti.

Za uzlovým záhonem je vyvýšený záhon se sbírkou léčivých a aromatických rostlin

Sortiment rostlin

V uzlovém záhonu je sortiment sice pestrý, ale není přehnaný, aby dobře vynikl barevný vzor. Najdete zde přes deset druhů pravidelně vysazovaných bylin, zimostráz (Buxus sempervirens) v živých plůtcích a jako dominanty kruhů sloupovitý jalovec (Juniperus communis ‘Hibernica’). Působí to jako zvláštnost – na místě jalovců by se daly čekat spíše tisy. Majitelé ovšem podotýkají, že dovozci dřevin sice dnes opatří téměř cokoli, ale tenkrát byla situace úplně jiná. Tisy se v rozumné velikosti nedaly sehnat za snesitelnou cenu a zakladatelé se báli, že by vymrzly.

Pokud budete chtít motiv z Ostré zopakovat, doporučujeme sloupovitý tis (Taxus media ‘Hicksii’) nebo obyčejný tis (Taxus baccata), ale musí být vypěstovaný ze semene, aby rostl směrem vzhůru. Řízkované tisy jsou vypěstované z větví a mají široký, keřovitý tvar. Obyčejný tis bude vyšší, mohutnější, poroste rychleji, ale musíte jej více stříhat.

Okolí uzlového záhonu

Vedle uzlového záhonu je u zdi překrásný kout z levandulí a za pergolou začíná rozsáhlá zahrada. Podél smíšených živých plotů s převahou domácích dřevin se táhnou pestré pásy trvalkových záhonů, v nichž samozřejmě převládají léčivé, aromatické a kořeninové druhy. V ploše jsou vyvýšené záhony, jejichž okraje zpevňuje vrbové proutí splétané do tradičních hatí oplůtek. Stejným způsobem je tu založeno několik kompostů a proutí je využito i ve výpletu dělicích paravánů a výplni dřevěných branek a vrat.

Dominantami v kruzích jsou sloupovité jalovce (Juniperus communis)

Detail uzlového záhonu - zimostráz (Buxus sempervirens) lemuje bylinkovou směs

Veškerý organický odpad končí ve vkusných kompostérech z proutí

Užitečná inspirace

Inspirativní není jen uspořádání záhonů, ale i členění zahrad volně rostoucími živými ploty. Nejenže vypadají mnohem přirozeněji než stále oblíbené řady zeravů (Thuja), ale jsou i daleko cennější pro životní prostředí. Jsou zdrojem potravy, bezpečí, místem pro hnízdění nebo vybudování nory pro drobné ptáky, savce i užitečný hmyz.

Všechny zbytky ze zahrady jsou kompostovány a vraceny zpět v podobě hnojiva. Pro oživení půdy je používán koňský hnůj a odpadový žampiónový substrát. Plevel je ze záhonů odstraňován ručním pletím, ale do budoucna porosty zhoustnou natolik, že pletí skoro nebude třeba.