|
Problém, jak začlenit zimní zahradu do interiéru, architekt Čestmír Huf řešil už nejednou, a tak jsem ho požádala, aby se o své zkušenosti podělil. Nejprve jsme navštívili některé z jeho realizací a poté jsme pokračovali do obchodů, abychom si názorně ukázali, jaký nábytek a jaké květiny jsou do zimní zahrady nejvhodnější.
|
|
|
Ing. arch. Čestmír Huf• Narodil se 24. září 1974 ve Zlíně Na začátku byla náhoda„Ideální podmínky pro zimní zahradu objevili lidé vlastně náhodou. Od nepaměti se snaží vytvořit a zároveň udržet si ve svých obydlích teplo. Začátkem dvacátého století vynalezl k těmto účelům pan Trombe stěnu, druhotným výsledkem byly ideální podmínky pro rostliny – vysoká vlhkost a teplota, čehož si lidé brzy všimli a využili pro pěstování zeleně,“ vysvětluje architekt Čestmír Huf.
A vzápětí dodává, že dodnes se tento princip využívá. Zimní zahrada se zasklívá čirým tepelněizolačním sklem. Ideální podmínky nesvědčí pouze rostlinám, ale jsou příjemné také lidem. Právě proto si tu zřizují relaxační nebo jídelní kout. „Zimní zahradou si o několik týdnů prodloužíme jarní i podzimní sezonu a můžeme tu sedět třeba i v létě, uprostřed vlahého deště.“ |
TROMBEHO STĚNAZačátkem 20. století navrhl pan Trombe vybudovat před fasádu domu skleněnou předstěnu. Mezi sklem a zdí vznikalo teplo, které se využívalo v zimních měsících pro vyhřívání interiéru. V letních měsících se prostor provětrával studeným vzduchem, který se dovnitř pouštěl klapkou ze severní stěny, takže nedocházelo k přehřívání vnitřního prostředí. Zpočátku byla vzdálenost skla a stěny cca 30 cm, později se vzdálenost zvětšovala, až vznikla samostatná místnost – dnešní zimní zahrada. |
 |
Směrem na jihZeptala jsem se, která světová strana je pro její zřízení ideální. „Optimální je umístit zahradu na jižní stranu. Slunce sem v zimních měsících svítí nejintenzivněji,“ říká architekt. Důležitou roli hraje i denní světlo. Tam, kde je ho dostatek, daří se rostlinám mnohem lépe, přestože je lze v některých případech nahradit osvětlením umělým. „Rozhodneme-li se vytvořit si v bytě tuto zelenou oázu, pak je výhodné situovat ji v blízkosti společenské zóny, kde se majitelé pohybují nejčastěji. Tehdy si totiž atmosféru vychutnají nejlépe a zároveň mohou místnost využívat ke stolování,“ doplňuje. – „A co si podobných přírodních oáz vytvořit doma víc? – „To samozřejmě jde, přínosem je především celková atmosféra jednotlivých místností než praktická stránka. Například v ložnici bychom si vzhled užili do té doby, než usneme.“
   |
Mario Wild, florista |
|
 |
Odolné materiályVyčlenili jsme část našeho domova pro zelenou oázu a teď jde o to ji co nejlépe zařídit. „Zpravidla sem umisťujeme relaxační nebo jídelní kout. Situujeme ho do středu místnosti a rostliny na police nebo na zem po jejím obvodu,“ říká architekt a dodává, že ideální je použít zahradní nábytek, který je vyrobený z odolných materiálů. Vhodné je například teakové dřevo nebo speciálně upravené odlehčené kovy či pogumované materiály. Levnější variantou jsou plastové výrobky.
„Vysoce odolná musí být také podlahová krytina. Vhodné jsou přírodní kameny, venkovní keramická dlažba nebo některé podlahoviny ze dřeva. Ty ale musejí být na roštu, aby mohla odcházet vlhkost.“ – „A jaké zvolit zastínění?“ – „Hodí se sem rolety z materiálů odolávajících vlhkému prostředí, pěkně působí žaluzie z teaku.“ |
Investice se vyplatíJako milovnice květin jsem zahořela touhou po zimní zahradě. „Je obtížné a finančně náročné vytvořit si tuto oázu?“ – „Zřízení je samozřejmě spojeno se stavebními úpravami. Tepelněizolační sklo patří k finančně náročnějším, navíc je vhodné ho doplnit reflexní fólií a neměla by chybět ani bezpečnostní fólie, protože zimní zahrady se často stávají pohodlným vstupem pro zloděje,“ vysvětluje architekt, ale vzápětí dodává, že vynaložené úsilí i finance se zúročí v podobě příjemného relaxačního prostředí.
|
  |
|
|
