Palmový dýchánek

Láká vás pořídit si na zahradu něco exotického, neobvyklého a přitom praktického? K dostání jsou nevšední pleteniny - křesílka, stolečky, poličky, skříňky se zásuvkami, paravány a celá řada drobných doplňků. Pokud patříte mezi obdivovatele ruční práce a opravdu přírodních materiálů, jako je například ratan, pak vězte, že výchozí surovinou pro jeho výrobu jsou palmy.

Ratan je populární a módní materiál na elegantní lehký nábytek i na bytové doplňky. Získává se z tenkých kmenů popínavých liánovitých ratanových palem. Jde přitom o rozsáhlou užitkovou skupinu s centrem rozšíření v jihovýchodní Asii. Nejvýznamnější rod Calamus je se zhruba 350 druhy vůbec nejbohatším palmovým rodem světa. Celkově jsou ratanové palmy rozčleněny do 15 rodů a počet druhů dosahuje téměř 600. To jen pro představu, že s ratany to není vůbec jednoduché.

Ratan je nejdelší palmou světa

Ratany řadíme mezi oporné liány. Vzpřímeně mohou růst až do výšky 7 metrů, pak tenkými a výrazně otrněnými kmínky prorůstají okolní vegetací, trny se zaklesávají do kmenů a větví okolních stromů a šplhají vzhůru do korun. Trny mají také na spodní straně listů. Konce listů bývají u některých druhů prodloužené ve zvláštní hustě otrněné dlouhé výrůstky zvané ciry. Pomáhají si i nevyvinutými otrněnými květenstvími.

Podle dostupné opory mohou ratany měnit směr růstu a mnohdy vytvářejí obtížně prostupné houštiny. Calamus merrillii z Filipín dorůstá délky až 60 metrů, některé druhy však mohou být i delší.

Není tedy divu, že ratany mají nejdelší stonky z celé rostlinné říše. Zajímavé a nápadné jsou také jedlé plody ratanů se zvláštně střechovitě uspořádanými šupinami. V Evropě je sušené používají aranžéři a floristé.

Ratanové kmínky, vrcholy i listy jsou hustě porostlé neobyčejně pichlavými ostny, tenkými a ostrými jako jehly. Sklizeň ratanu rozhodně není nic jednoduchého

Od rákosky po krinolínu

Přibližme si, jak tomu bylo dříve. František Polívka ve své knize z roku 1911 o ratanu uvádí: „Ohebné, lehounké a porovité jeho pníčky, zbavené listův a svrchní kůry, přicházejí do obchodu pod jménem „španělského rákosu", jehož se užívá k účelům rozmanitým. Ze silnějších prutů dělají např. hole do deštníků, ze slabších zhotovují rámce na noviny, vyklepávadla na šatstvo a pod. Také se jich někdy užívá jakožto „rákosek" ku potrestání rozpustilých dětí. Slaboučké proutky rákosové vkládali druhdy do krinolin a šněrovaček, ku kterémuž účelu je obyčejně rozštěpili."

Pletenina z ostrova Borneo – batůžek na záda v domorodém provedení. Je hezký, praktický a dodnes ho místní lidé používají jako zavazadlo Vzor na tašce z rafiových vláken, tato pletenina byla vyrobena na ostrově Madagaskar Koš Kottebo z vláken kokosové palmy, cena 399 Kč (IKEA)

Palma jménem rafie (Raphia farinifera) je zdrojem velmi kvalitních vláken

Koš pletený z listů palmy Borassus, popruh je ukroucen z vláken kokosové palmy

Rod zvaný rafie

V nábytkářství se používají i další palmy, především k vyplétání židlí a křesel nebo k výrobě různých pěkných bytových doplňků. Častým materiálem jsou pevná světlá vlákna z rafiových palem. Rafie (Raphia) je palmový rod o dvaceti osmi druzích a pochází hlavně z Afriky. Zpravidla to jsou velmi vlhkomilné palmy, bývají buď jednokmenné nebo trsnaté, kmen mají podzemní nebo vzpřímený. Rafie rostou velmi rychle a mají nejdelší listy ze všech palem. (Druh Raphia regalis má listy dorůstající přes 20 m, nejdelší změřený list sebraný v Kongu měřil 25,11 m. Paradoxně je tento druh téměř bezkmenný). Rostlinám trvá 20 až 25 let, než dospějí, pak vykvetou asi třímetrovým květenstvím, 5 až 6 let dozrávají plody a poté celá rostlina uhyne. Rafie mají velký význam pro domorodé obyvatelstvo, protože většinou rostou v bažinách, které nejsou vhodné k zemědělství. Velmi tvrdé a zároveň ohebné a pružné řapíky listů se používají podobně jako bambus, tedy ve stavebnictví a na výrobu nábytku. Rafiové vlákno se získává z lístků ještě nerozvinutého listu nebo z listových bází. Používá se na soukání, vyplétání nábytku nebo na tkaní a pletení košů, tašek, rohoží a ozdobných předmětů. Hodně se používá i jako zahradnické lýko. Z voskové vrstvy na povrchu listů se podomácku vyrábí leštěnka na podlahu a boty. Z listů se pletou střechy afrických vesnických domků. Rafie je významná i jako potravina, z kmenů, poražených ještě dříve, než palma vykvete, se získává ságo velmi bohaté na škrob. Vyhledávané je i palmové srdíčko, které je mimořádně dobré, uvařené chutná jako mladá kedlubna. Z naseknutého květenství se sbírá šťáva, ze které se vyrábí palmové víno. Dužnatá vrstva v plodu kolem semene je zdrojem oleje, který se používá k vaření. Raphia hookeri ze západní Afriky je zdrojem vláken pro výrobu papíru.

RATAN NENÍ BAMBUS

Ratanový materiál je podobný bambusu, dokonce se občas za bambus nebo proutí zaměňuje. Na rozdíl od bambusu však není dutý a je mnohem pružnější a ohebnější. Ratanové palmy se pro sklizeň pěstují především v Indonésii, na mnoha místech světa je však vesničané vyhledávají a těží v lese pro svou potřebu nebo pro malovýrobu pletených předmětů. Sklizeň je velmi obtížná, protože všechny části ratanových palem jsou hustě ostnaté.

V Indii a Thajsku se podetnou kmínky u země, uvážou se na provazy a z houštin je vytahují sloni nebo traktor. Po vytěžení se ratany obvykle loupou a suší ve speciálních sušárnách. Dále se zpracovávají v horké páře, kdy mohou být formovány do požadovaných tvarů, a po vychladnutí a uschnutí si tento tvar dále uchovávají. K výpletům a jemnějším dekoračním předmětům se používá ratan štípaný. Na pletení zahradního nábytku se používá neloupaný ratan, který chrání před povětrnostními vlivy kůra. Nemoří se, jen se lakuje bezbarvým lakem, takže si zachovává přírodní barvu. Pěstování ratanu a výroba nábytku se v poslední době stalo významným průmyslovým odvětvím hlavně v Indonésii.

Pro egyptské krále

Z dalších palem se využívá například rod Hyphaene z Afriky a z Indie. Jsou to velice zajímavé suchomilné palmy s jedinečnou schopností vidličnatého větvení kmenů. Využívány bývají především druhy H. coriacea, H. petersiana, H. thebaica a H. indica.

Hyphaene thebaica roste na severovýchodě Afriky a patří díky svým vysokým větveným kmenům k nejpůsobivějším palmám světa. Tyto palmy byly prokazatelně vysazovány již 1800 let před Kristem v zahradách vysoce postavených Egypťanů, jejich vyobrazení nalezneme na starých egyptských malbách a velké množství plodů bylo objeveno v hrobech faraonů.

Listy jsou velmi důležité na vyplétání nábytku, výrobu rohoží, košů, tašek, klobouků, upomínkových předmětů pro turisty i střech místních chaloupek. Mladé listy se sklízejí dřív, než se rozbalí listové segmenty (lístky). Bere se jen horní třetina listu, takže se později - jak se list postupně rozvíjí - může dodatečně sklidit další kus. Sklizené listy se půl hodiny vaří a pak se suší na slunci. Pokud se barví, vaří se přímo s barvivem (většinou přírodním). Pro tkaní a splétání slouží jen vnitřní části segmentů (vnější jsou příliš tvrdé a používají se pro kostru košíků). Upletení košíku vysokého 35 cm trvá 25 hodin, a to nepočítáme čas potřebný na sklizeň. Ačkoliv se taková práce může zdát velmi málo efektivní, pletení košíků je významným zdrojem příjmů vesnických černošek. Důležité nejsou jen listy, ale také plody, které mají jedlou sladkou dužninu. Prý chutnají jako perník, proto se této palmě občas říká Ginger bred palm. Na palmě dozrávají 2 až 3 roky a kromě člověka je vyhledávají také paviáni, sloni a kaloni. Použitelné jsou však prakticky všechny části rostliny, z naříznutých kmenů se získává palmové víno, poražené kmeny se používají k výrobě sága, jedlé je i palmové srdíčko. Ze semen Hyphaene indica se vyrábějí korálky a knoflíky.

Východoafrická palma Hyphaene thebaica patří k nejzvláštnějším palmám světa, její kmen se větví do deštníkovité koruny

Velký koš, dovezený ze Zimbabwe, je upletený z listů palmy Hyphaene petersiana

Vzor krásné vzdušné pleteniny z rafiových vláken

Kokosové palmy jsou velmi elegantní, zároveň však patří mezi nejstarší užitkové rostliny, jaké začalo lidstvo využívat

List palmy washingtonia. Vlákna z této palmy používaly původní indiánské kmeny v Kalifornii

Závěsná lampa Leran je vyrobená ručně z lakovaného ratanu a bambusu. Každé stínidlo je originál, cena 998 Kč (IKEA)

Palma s kokosy

Kokosová palma patří k druhům pěstovaným po tisíciletí, k rostlinám, díky kterým vznikaly a stabilizovaly se lidské kultury. Její původní vlast neznáme, patrně pochází z jižní Indie, Oceánie či Indonésie. Hlavním užitkem jsou plody, kokosové ořechy, ale nás zajímá především jejich obal, je jím tlustá vrstva vláknitého mezokarpu, který se nazývá koir. Z těchto hnědých hrubých kokosových vláken se vyrábí lodní lana, provazy, koberce, rohožky a slouží i jako obalový materiál. Znají ho zahrádkáři, kterým z koiru upletené rohože pomáhají držet svahy či okraje jezírek, pěstitelé orchidejí ho užívají jako podložku pro epifyty. Aranžéři využívají různé košíky, obaly na květináče a mnoho dalších dekorací, které jsou u nás běžně v prodeji.

Přírodní materiály z palem mají mnoho výhod. Pěkně vypadají a při dobrém zpracování i dost vydrží. Nedráždí alergiky (nejsou-li upraveny nevhodnými barvami a laky) na rozdíl od různého lepeného nebo dřevotřískového nábytku. Do bytu vnesou elegantní exotiku a bohatý výběr potěší jak kupující s menšími příjmy, tak i náročné uživatele. Palmové listy a kmeny jsou zároveň snadno obnovitelným zdrojem, který nezatěžuje přírodní prostředí a snadno se po skončení životnosti zlikviduje.