Soukromé tropy

Kontakty na firmy zabývající se  zimními zahradami zhlediska výstavby najdete v katalogu  Stavba & interiér na našem webu.

Odpočinkový kout se zelenými rostlinami se dá vytvořit na různých místech domu nebo bytu, vaše fantazie zvládne hotové zázraky. Babička říkala s nadsázkou své prosklené verandičce oranžérie, zimovala v ní myrtu, rozmarýn a citroníky a měla tam i oblíbené proutěné křesílko, kde si vždycky na chvíli sedla, když přišla domů a bolely ji nohy. Teta má zasklenou lodžii v paneláku, kde jí nádherně kvetou různobarevné ibišky, a kamarádka využila výklenek s velkými okny ve starém secesním domě a vytvořila si čtenářský koutek s několika palmami.

U jakkoli pojaté zimní zahrady byste si měli dát záležet na výběru vhodných rostlin. Důležitá je orientace ke světovým stranám - na severní straně domu se bude dařit kapradinám, begoniím, netýkavkám, naopak na jižní straně se dá vytvořit středomořská zahrádka nebo kout se sukulenty. Je nutné si zjistit, jak bude třeba rostliny zalévat a jakou by měla mít místnost vzdušnou vlhkost. Pokud chcete pěstovat rostliny z tropického lesa, kde je trvalé klima „prádelny", možná by byl vhodnější domácí skleníček nebo hodně velká vitrína. Naopak sukulenty nebo suchomilnější subtropické keře se bez problémů snesou s pěkným nábytkem, knihami nebo hudebním zařízením.

Sukulentní a středomořské zahrádky

Iluzi jižní Francie, Španělska nebo Kanárských ostrovů není těžké vytvořit ani v zimních měsících. Prostor ale musí být dostatečně světlý, nejlépe situovaný k jihu nebo západu. Počítejte s tím, že sem v létě bude pražit slunce, proto je nutné vyřešit větrání a vhodné přistínění, například markýzou nebo rákosovou rohoží. Sukulentní rostliny, palmy a suchomilné keře můžeme na léto přesunout na zahradu a prostor uvolnit k jiným účelům. Obvykle nejvíce kvetou na jaře a v létě, existují však také druhy kvetoucí téměř celoročně. Rostliny ze suchých tropických oblastí můžeme i v zimě pěstovat v pokojové teplotě (v tomto případě je dostatek světla opravdu důležitý), středomořské, jihoafrické, australské a mexické druhy potřebují na zimu teplotu alespoň o pár stupňů nižší.

Oblíbenou rostlinou chladnějších zimních zahrad jsou všechny možné druhy a odrůdy citrusů. Při přechodném snížení teploty nasazují na květ (v trvalé pokojové teplotě rozkvete a zaplodí jen několik tropických druhů, třeba limetky). Hezké a zároveň jedlé plody však v místnosti vytvoří i jiné keře, pěkná je například jihoafrická Carissa macrocarpa, některé mučenky nebo granátovník. Doplní je keříky rozmarýnu, myrty nebo vavřínu, z těch neužitečných třeba oleandr, jihoafrické vřesovce, suchomilnější palmy nebo stromečkovité sukulenty (Crassula, Euphorbia, Yucca). Klima vyhovuje i většině druhů agáve, aloe a dalším polopouštním a savanovým rostlinám.

        

Atmosféra Středomoří se neobejde bez žhavě barevné liány Bougainvillea s listeny v bílých, růžových, oranžových, fialových a šarlatových odstínech. Skvěle vypadá například v kombinaci s pokojovým cypřišem (Cupressus), eukalyptem, voňavým keřem tea tree (Melaleuca) nebo třeba mladým stromkem olivovníku, tvarovaným jako bonsaj.

Tropy na dosah

Už těžším úkolem je vytvořit si doma romantickou zimní zahradu s kapradinami, které výborně navodí přírodní atmosféru.Doporučit lze třeba rody Blechnum, Cyrtomium nebo Nephrolepis, dobře snášející běžný interiér. Jen o trochu vyšší vzdušnou vlhkost, než je v bytě běžné, vyžadují tradiční „babiččiny" fuchsie, bramboříky, primulky, zvonečky Campanula isophylla, kávovníky, gardénie a kamélie (včetně čajovníku Camelia sinensis), Beloperone guttata a další. Pěkně působí keříky mračňáku (Abutilon) se zvonečkovitými květy bílé, žluté, oranžové nebo červené barvy. Bambusovou nebo drátěnou konstrukci popne čínská liána Trachelospermum, jejíž výrazně vonící květy připomínají jasmín. Všechny jmenované rostliny však potřebují v zimě trochu sníženou teplotu (16-18 °C).

Pocit exotiky v interiéru navodí alespoň jedna palma. Lidé ale bohužel nejčastěji zkoušejí zasadit semena datlovníku, který je snad tou nejméně vhodnou palmou do bytu - má velmi tvrdé a pichlavé konce listů a rychle přerůstá možnosti obytného prostoru. Výběr je přitom obrovský, v prodeji (bohužel nikoli u nás, musíte za nákupy třeba do Německa) bývá až několik stovek druhů.

V pokojové teplotě se nejčastěji pěstuje starý známý osvědčený Ficus benjamina. Není to náhoda, patří totiž k nejodolnějším tropickým rostlinám a je skvělý jako kulisa pro vzácnější a menší druhy. Doroste takové velikosti, kolik mu dovolíte - v přírodě patří k nejmohutnějším stromům, ale skvěle snáší řez a spolehlivě ho omezí i velikost nádoby a množství hnojiva. Jeho zelenou kaskádu listů oživí barevné květy ibišků, patřící také k téměř nezničitelným domácím rostlinám, které přinesou radost  snad každému pěstiteli.