Miss orchidej, královská ozdoba bytu

Orchideje patří do čeledi vstavačovité a jsou druhou nejpočetnější čeledí cévnatých rostlin. Dosud bylo popsáno několik desítek tisíc druhů, ale platných a vědecky uznávaných je přibližně 20 000, zhruba každým desátým druhem vyšších rostlin na Zemi je tedy orchidej. Každý rok však přibývají nové popisy a odhaduje se, že by mohlo existovat až 25 000 druhů.

Kultivary rodu Phalaenopsis se mohou chlubit dokonale tvarovanými pevnými květy v široké škále barev. Hitem jsou odstíny žluté, meruňkové nebo zajímavě skvrnité

DISKUZE NA DANÉ TÉMA - PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Populární Phalaenopsis

K nejžádanějším orchidejím současnosti patří orchideje rodu Phalaenopsis. Původní botanické druhy však běžně v květinářství nekoupíte, barevné, bohatě kvetoucí rostliny jsou téměř vždy hybridního původu, vyšlechtěné nejen ke kráse, ale i k odolnosti vůči bytovým podmínkám, suššímu vzduchu a mírnějším pěstitelským chybám. Rodiče těchto složitých kříženců pocházejí z nížinných deštných lesů jihovýchodní Asie, kde žijí jako epifyty v korunách stromů, vždy lehce zastíněné listím, s kořeny přichycenými ke kůře. Základními podmínkami úspěšného pěstování je tedy trvale pokojová teplota bez poklesů pod 18 °C, dostatek světla, ale ne přímé slunce, které poškozuje listy, a pravidelná mírná zálivka.

Nejdůležitějším pravidlem pro pěstování všech orchidejí je stálý odtok vody z květináče, téměř žádná orchidej nesnese stát kořeny v misce s vodou. Častou chybou, která vede ke ztrátě rostlin, je také zimní průvan, kdy stačí chvilka mrazivého vzduchu, proudícího na rostlinu, a ta za pár dní svěsí listy a postupně odumře. Rostliny přesazujeme nejlépe po odkvětu. Nádobu zvolíme o trochu větší, než je ta, v které jsme rostlinu koupili (v pěstírnách se intenzivněji hnojí a substrát bývá často rozložený). Přesazujeme tehdy, když se rozpadá substrát, nejpozději však za dva roky. Ačkoli jsou tyto orchideje v přírodě téměř vždy epifyty, pěstují se jako hrnkové rostliny - k přesazování používáme kousky borové, piniové nebo topolové kůry (o velikosti 1 až 3 cm). Můžeme přidat i kousky dřevěného uhlí. Velmi dobře však rostou i navázané na větev. Hnojíme od jara do podzimu 1 až 2 krát měsíčně zálivkou nebo postřikem na list, hnojení vynecháváme pouze během zimních měsíců. Používáme hnojiva určená na orchideje.

Kříženci rodů Odontoglossum, Miltonia, Oncidium a dalších vynikají bohatými a velkými pestrými květy. Potřebují přece jen trochu vyšší vzdušnou vlhkost a aspoň trochu nižší zimní teplotu, než je běžná pokojová

Odolné Dendrobium

Dalšími snadno pěstovatelnými orchidejemi jsou dendrobia. Nejčastěji se setkáme se dvěma typy, které se zásadně liší požadavky na přezimování. Dendrobium bigibbum určitě znáte, je to nejčastější orchidej pěstovaná k řezu. Pochází z východního pobřeží Austrálie, kde roste na stromech či sluncem rozpálených skalách. Potřebuje celoročně pokojové teploty, umístění na jižním okně a přiměřenou zálivku i v zimě. Zcela jinak pěstujeme Dendrobium nobile, jeho odrůdy a druhy s podobnými požadavky. Dendrobium nobile má silné, článkované pahlízy a opadavé listy. Zimu musí prožít při teplotách kolem 7 až 10 °C se silně sníženou zálivkou, jinak jen slabě kvete, rovněž však vyžaduje co nejvíce světla. Hodí se tedy do zimních zahrad, kde dobře roste třeba s Coelogyne cristata. Chcete-li si tedy koupit některý z druhů, nejprve si zjistěte jeho životní nároky, abyste předešli zklamání.

Dendrobium nobile není obtížné na pěstování, ale je nutné s citem postupně omezit podzimní zálivku a snížit teplotu. Na jaře zase teplotu i zálivku zvýšíme, zároveň se dočkáme i pestrých pěkných květů Podobné požadavky jako Dendrobium nobile má i himálajská orchidej Coelogyne cristata. Přezimuje v chladnu s minimem vláhy a její květy se objevují během března. Pro jejich barevnou kombinaci a krátkou trvanlivost se jim říkávalo „vajíčko na měkko“ Orchidej Dendrobium biggibum je jako stvořená pro pěstitele začátečníky. Pokud má dost slunce, teplotu nad bodem mrazu a nestojí ve vodě, tak vydrží téměř jakoukoliv pěstitelskou nedbalost

Pěstování hybridů rodu Cattleya

Nejnovější kultivary obdivovaných katlejí mají buď obří květy zářivých barev, nebo drobnější květy s krásným leskem, které na rostlině vydrží neuvěřitelně dlouho. Často jsou to složité mezidruhové hybridy, s přikříženými rody Laelia, Sophronitis a Brassavola. Některé z nich mají rodokmeny delší než královské rodiny a jejich šlechtění trvalo mnoho desítek let. Většina druhů i hybridů patří mezi teplotně náročné orchideje, které však vyžadují zimní klidovou fázi s poklesem nočních teplot k 15 °C a omezenou zálivkou. Jsou náročné na světlo, celoročně jim vyhovuje místo na přímém slunci. Svědčí jim umístění na jižním a západním okně s dostatkem odpoledního slunce. Od jara dostatečně zaléváme a rosíme, rostlina však nesmí stát ve vodě. Hnojíme buď na list, nebo jednou týdně speciálními hnojivy na jaře a v létě. Na podzim hnojení ukončíme, omezíme i zálivku jen na pravidelné mlžení. Jako substrát volíme směs kůry s polystyrenovou drtí, hrubšími drobty dřevěného uhlí a přídavkem stříhaného bukového listu. Výborně však rostou i v samotných kouscích borovicové kůry (kousky by měly být velké 3 až 6 cm).

Hybridy rodu Cattleya jsou orchidejovou „klasikou“. Pěstování není těžké a na osluněném okně se dočká úspěchu téměř každý

Hybridy rodu Cymbidium jsou oblíbenou květinou i k řezu, ve váze vydrží bez potíží dva týdny. Pěkné jsou miniaturní kultivary, které se pěstují jako hrnkové orchideje

Jak na hybridy rodu Paphiopedilum

Většina druhů rodu Paphiopedilum obývá nižší polohy pahorkatin v nadmořské výšce mezi 500 až 1 000 m, některé jsou však výhradně nížinné, a jiné naopak osidlují stanoviště v nadmořské výšce 2 000 nebo dokonce 2 500 metrů. Nížinné a horské druhy se tedy hodně liší pěstováním, naštěstí jsou tu opět snadnější hybridy.

Kříženci střevíčníkovců (Paphiopedilum) mají obří nápadné květy a nebývají tak citliví na správnou zálivku v zimním období. Základním požadavkem je nepřelévat a nikdy nenechat rostlinu stát ve vodě Jeden z mnoha původních druhů, nedávno objevený Paphiopedilum malipoense, je mezi zkušenějšími pěstiteli velmi populární. Zelený květ vypadá tak trochu jako ze skla a mezi uměle působícími hybridy se vyjímá jako drahý šperk Angraecum sesquipedale, nazývané Madagaskarská hvězda, patří k nejkrásnějším orchidejím světa. Zásluhu na tom má nejen velikost květu, jehož ostruha dosahuje délky až 30 cm, ale i jeho smetanová barva a voskovitá pevnost

Většina prodávaných hybridů je množená laboratorní metodou in vitro (z dělivých pletiv). Je to levné a výsledné rostliny jsou všechny stejné. Tyto hybridy jsou ideální pokojové orchideje vhodné i pro úplné začátečníky. Nejlépe jim vyhovuje pokojová teplota kolem 20 °C, snáší i nižší vzdušnou vlhkost moderních bytů. Přímé slunce na jižním okně rostliny poškozuje, umístíme je v polostínu na východní nebo západní straně. Zaléváme je 2 až 3krát týdně. Zvlhčíme nebo namočíme všechen substrát v nádobě, poté necháme odkapat, aby rostlina nestála v misce s vodou. Rovněž je důležité, aby listy (zvláště v úžlabí) nezůstávaly trvale vlhké, jinak hrozí bakteriální nebo houbové infekce.