Pokojovky v létě venku pookřejí

Začíná období, kdy ani teplomilným pokojovým rostlinám nehrozí venku nachlazení. Některé sice na léto ven vynést nemůžete, protože by jim ublížily ostré sluneční paprsky, mnohé ale pod širým nebem značně pookřejí.

Svou sbírku masožravek – třeba špirlic (Sarracenia) s láčkovitými květy či mucholapek podivných (Dioanea muscipula) – vystavte na kovovém květinovém stolku poblíž terasy. Jednotlivé květináče i rostliny pak mnohem lépe vyniknou

Maria de Haan, která má na starosti zásobování květinářství v amsterodamské botanické zahradě, nedá na letnění pokojových květin dopustit. Podělí se s vámi o zkušenosti, které během dlouhých let získala. Nejdůležitější je nespěchat! Když vynesete rostlinu žijící celoročně v domě na přímé slunce, pravděpodobně jí dost ublížíte. I ty slunomilné nejdříve postavte do polostínu nebo stínu a s přenesením na slunce nespěchejte. Využijte pak dny s rozptýleným slunečným zářením, kdy si listy na silné slunce pomalu zvyknou. Jsou ale druhy, které se s přímým sluncem nikdy nesmíří, i když vám za prázdniny na čerstvém vzduchu budou vděčné. Pokud budete chtít letnit i jiné pokojové rostliny než ty, o kterých se dál dočtete, zeptejte se v dobrém květinářství. Když sami nebudou vědět, potřebné informace vám vyhledají v odborné literatuře.

Letní režim

Pobyt květin venku můžete využít k jejich přesazení, pokud jste to neudělasli na jaře. Opět připomínáme výhodnost minerálních substrátů (Zeostar, Seramis), v nichž většina druhů roste jako z vody, nemusíte je měnit a hrozí i malé nebezpečí špatného „pitného" režimu. Substráty mají vysokou schopnost jímat vodu, a proto zmírní následky přelití, postupně pak vlhkost uvolňují, a proto do určité míry ochrání vaše zelené miláčky, když je zapomenete zalít. Ani sebelepší substrát ale neudělá z vašich květin velblouda! Zálivka musí být pravidelná a přiměřená. Důležité je hnojení - buď jednou týdně běžnými hnojivy, nebo méně často pomalu rozpustnými zásobními hnojivy (1× za 1-3 měsíce). Samozřejmostí je ochrana proti mšicím a jiným škůdcům, vůči nimž nejsou ani pokojové druhy imunní.

Subtropy na zahradě

Velkými milovníky letního slunce jsou také citrusy. Musí sice projít nutnou aklimatizací ve stínu až polostínu, ale potom si budou vychutnávat plné slunce. Citrusy mají stálezelené listy, krásně kvetou a silně voní. Zdobné jsou samozřejmě plody - některé jsou jedlé, např. pomerančovníky (Citrofortunella mitis), mandarinkovníky (Citrus reticulata), citroníky (Citrus limon). Všechny citrusy v interiéru potřebují hodně světla. Problémem v současných interiérech často bývá nízká vlhkost a vysoká teplota vzduchu v zimě. I citrusům prospívá v zimě spíše nižší teplota - může klesnout až pod 10 °C.

Fatsia Japonica

Masožravka

Zelené dlaně fatsie

Oblíbená pokojová dřevina je příbuzná břečťanu (dokonce mezi nimi existuje kříženec Fatshedera). Protože vám bude spolehlivě zdobit obydlí po řadu let, zaslouží si skvělé prázdniny. Bude se jí líbit na mírně stinné terase nebo lodžii, pod korunami řídkých stromů. Přímé slunce by ji spálilo! Bohatá zálivka, humózní, stále mírně vlhký substrát a občasné hnojení zajistí fatsii „dovolenou snů".

Masožravky na zahradě

Pokud jste si koupili do bytu špirlici (Sarracenia) s láčkovitými květy nebo mucholapku podivnou (Dioanea muscipula), máte v létě o zábavu postaráno. Hmyz, který vleze pod záklopky květů špirlice, sklouzne po hladkých stěnách na dno do tekutiny, v níž se utopí. Mucholapka má zase na koncích listů ozubenou past. Masožravky si tak zajistí výživu z tělíček hmyzu. Nehnojte je, zahnívaly by! Oba druhy vyžadují dostatek rozptýleného světla a po otužení snášejí i plné slunce. Ocení vydatnou zálivku měkkou vodou, substrát nesmí vyschnout. Na zimu musejí domů - nejlépe do místnosti s vysokou vzdušnou vlhkostí.

Románová gardénie

Gardénie (Gardenia) jsou stálezelené keře s lesklými, sytě zelenými kožovitými listy. Smetanově bílé květy nádherně voní. V létě je vystěhujte na světlé místo bez přímého slunce. Potěší je zalévání dešťovou vodou z okapu - venku je to snazší, doma musíte zalévat vodou převařenou (vápník v neupravené vodě rostlině vadí natolik, že jí zežloutnou listy). Tato krasavice má ráda humózní a propustný substrát, který by měl být stále lehce vlhký, nikoli přemokřený. Doma nesnášejí průvan, prudké změny teploty a suchý vzduch. Když klesnou venkovní teploty k 10 °C, vezměte je do světlé chladnější chodby.

Přizpůsobivý břečťan

Silně zastíněné kouty v domě můžete zdobit květináči s břečťanem (Hedera helix). Stejně jako popínavý břečťan na zahradě snese stín i slunnější místa (ne ale velký úpal) - tmavě zelené kultivary prospívají na tmavých místech, žlutě a bíle panašované dávají přednost světlejším místům. Břečťan je typickou podrostovou dřevinou, a přestože vydrží i relativní sucho, poroste v dostatečně vlhkém substrátu přímo před očima. Svůj pokojový břečťan odneste domů, až když začnou hrozit pořádné mrazy. Uvnitř mu určitě udělá dobře pravidelné rosení vodou.