Normální to není. Ale v praxi se s tímto jevem můžeme a myslím si, že i nadále budeme setkávat čím dál častěji. Váš soused v roce 1973 podal žádost o sloučené územní a stavební povolení na stavbu. Po projednání vydal stavební úřad Vašemu sousedu územní rozhodnutí se stavebním povolením, kterým mu na straně jedné povolil stavbu a na straně druhé uložil povinnosti, které má při stavbě dodržet – jednou s těchto povinností byla i lhůta - datum do kdy má být stavba dokončena a má být požádáno o vydání kolaudačního rozhodnutí. Pokud stavebník z objektivních důvodů stavbu nemůže dokončit ve stanovenou dobu nabízí mu stavební zákon možnost jak si lhůtu k dokončení stavby může prodloužit – jedná se o tzv. „změnu stavby před jejím dokončením“. V rámci vedeného řízení o změně stavby před jejím dokončením může stavební úřad rozhodnout o prodloužení lhůty k dokončení stavby (převážně se lhůta k dokončení stavby prodlužuje o cca 2 roky). O prodloužení lhůty k dokončení stavby se dá žádat i opakovaně – v zákoně není stanovena maximální hranice kolikrát lze o prodloužení lhůty k dokončení stavby požádat. Jde pouze o rozhodnutí stavebního úřadu, jestli žádosti o prodloužení lhůty k dokončení stavby vyhoví. Zhruba polovina stavebníků však o prodloužení lhůty k dokončení stavby vůbec nepožádá a „staví“ dál, i když lhůta, do které měla být stavba dokončena již dávno minula.
V tuto chvíli se možná, trošku pozastavujete nad tím, jestli je to spravedlivé vůči ostatním stavebníkům, kteří se snaží stavbu ve stanovené lhůtě dokončit nebo si požádají o prodloužení lhůty k dokončení stavby? Odpověď je že to samozřejmě spravedlivé není, ale je to legální jelikož stavební zákon to připouští. Dle mého názoru je, ale hlavním problémem těchto staveb ani né tak to, že jsou „rozestavěny“ třeba dvacet let, ale skutečnost, že tyto stavby jsou obývány. Ano jsou obývány bez příslušných zkoušek – revizí, bez povolení stavebního úřadu. V některých případech se tyto stavby mohou stát potencionálním nebezpečím pro okolní stavby. Stačí, aby Váš soused začal užívat stavbu bez příslušných povolení (obzvláště revizí) a možná závada na elektroinstalaci jeho objektu může ohrozit i Vaší stavbu. Zákon nepřipouští trvalé obývání stavby, která nebyla „kolaudována“ nebo nebylo povoleno alespoň její „předčasné užívání“ (předčasné užívání stavby je v podstatě časově ohraničené povolení k užívání stavby nebo její části, která je schopná řádného a bezpečného užívání). Pokud je užívání stavby podmíněno předchozím povolením stavebního úřadu (např. kolaudační rozhodnutí) a stavba je bez tohoto povolení užívána jedná se o přestupek proti stavebnímu zákonu. Starý stavební zákon č. 50/1976 Sb., ve svém ustanovení § 105 odst. 2) písm. b) ukládal za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí pokutu do výše 10 000 Kč. Nový stavební zákon za tento přestupek již dokonce stanoví pokutu do maximální výše 1 000 000 Kč (v závislosti na typu stavby – povolení, které je zákonem předepsáno k zahájení řádného užívání stavby). S fenoménem dvacet a více let rozestavěných staveb se budeme sekávat do doby, než budou stavební úřady důsledně kontrolovat „veškeré“ a obzvláště pak déle rozestavěné stavby a budou tak jejich stavebníkům znemožňovat tyto stavby užívat bez platného „kolaudačního“ rozhodnutí pod pohruškou sankce. To je jediný účinný prostředek jak se můžeme zbavit staveb, které jsou řadu let rozestavěny a zároveň i obývány bez povolení stavebního úřadu, a které tak mohou být potencionální hrozbou pro okolní stavby. Díky současné vytíženosti stavebních úřadů, jde spíše, ale o hudbu budoucnosti.
e-mail: lalik.m@seznam.cz
