Kompostování je poměrně složitý proces a je třeba si říci něco o principech. V zásadě se jedná o to, že každá organická látka - tedy i hnůj, zbytky ovoce a zeleniny, dřevo, tráva, trus všeho druhu a mnoho dalších - se přirozeně rozkládá pomocí mikroorganismů, kterých je v přírodě všude dostatek. Kdyby tomu tak nebylo, tak se za ta tisíciletí již dávno topíme v nějakých mnohem větších hromadách hnoje.
Výsledkem tohoto rozkladu je sypký a lehký materiál, ve kterém došlo k biologickým a chemickým přeměnám takovým směrem, že se jedná vlastně o koncentrované hnojivo - čili obsahuje mnoho živin, které jsou pro rostliny dobře přístupné a ze kterých může lépe růst. Koncentrace živin nastala tím, že při procesu kompostování zmizelo mnoho vody a do vzduchu unikly i některé látky, které by pro rostliny nebyly zrovna přátelské, jako je například čpavek, metan apod.
Z předešlého ovšem vyplývá, že se tak děje hlavně v určité situaci - tedy když kompostujeme správným způsobem. Váš problém tedy není ani tak co kompostovat, ale hlavně jak ?! Problém shnilého a plesnivého ovoce tkví v tom, že i po zkompostování jsou zárodky plísní stále živé a mohou dále napadat rostliny. Totéž platí i o semenech plevelů. Výkaly (včetně lidských) zase mohou obsahovat zárodky nemocí a podobně, které se pak dále šíří.
Celá "finta" s lepším provzdušněním je totiž v tom, že kyslík silně podporuje činnost užitečných mikroorganismů rozkládajících organickou hmotu a tím tvoří rychlejší a kvalitnější kompost. V moderních kompostérech , které jsou izolovány, se navíc ještě při procesu tlení vytváří vysoká teplota, která zničí i zárodky nemocí, plísní a semena. Vše samozřejmě funguje jen tehdy, když jsou splněna určitá kritéria nebo lépe řečeno, když se naučíme s kompostérem a se zbytky zacházet.
Obecně není nikdy dobré, když je kompost na slunci a když do něj moc prší. Naši předkové ho umisťovali pod koruny velkých stromů - do stínu (UV záření ničí užitečné mikroorganismy), příliš mnoho vody brzdí rozklad a naopak startuje hnilobné procesy. Prasečí hnůj se obecně rozkládá pomalu a nesnadno, mnohem lépe to jde u koní a krav.
Půda se dá hnojit různými dalšími přírodními hmotami, jako je rohová a kostní moučka, guano. Pak samozřejmě existují průmyslová hnojiva, která obsahují kravský hnůj (od firmy Agro) nebo kompostované odpady z městských čističek nebo nejrůznější průmyslové komposty, které nabízejí firmy prodávající substráty do zahrad.
