 | Investoři chtěli bydlet právě v domě s koncepcí zdůrazňující jeho funkčnost. Tento požadavek byl o to zajímavější, že původně uvažovali o stavbě s rustikálním charakterem. První návrh, který jim předložil architekt Michal Jirásek, je ale zaujal natolik, že upustili od původní představy a rozhodli se vydat přesně opačným směrem. Dokonce trvali na tom, aby autor zachoval vše přesně tak, jako na prvních skicách. |
Fakt, že na venkově a v příměstských aglomeracích architekti svádějí donkichotské války s úředníky o ploché střechy, už nikoho nepřekvapí. Stejnou bitvu by ale málokdo čekal na území hlavního města Prahy, v lokalitě se značně různorodým charakterem zástavby. Kategoricky odmítavé stanovisko odboru životního prostředí pražského magistrátu zvrátil až po téměř devíti měsících posudek soudního znalce. Ten definitivně potvrdil, že dům s plochou střechou nemůže své okolí nijak narušit. Další problém pak představoval předpis, podle něhož měl objekt zabrat maximálně dvacet procent rozlohy pozemku. |
Laikovi se to může zdát jako docela nevinná hra se stavebnicí – posunete jednu stěnu, pak druhou, domeček se proporčně trošku zmenší, ale vlastně zůstává stejný. V reálu ale hra na posouvání stěn není zdaleka tak snadná a zábavná. Původní koncept domu vycházející z pětadvacetiprocentní zastavěnosti pozemku se musel zmenšit na požadovaných dvacet procent, což znamenalo posunout každou stranu domu přibližně o jeden metr. To se sa-mozřejmě dotklo konstrukce celého objektu. Klientovým požadavkem bylo zachovat i po tomto „zmenšení“ původní řešení vnitřní dispozice, čímž architektu Jiráskovi ještě víc zkomplikoval situaci. Galerie vedoucí ke vstupním dveřím se zasunula hlouběji do domu, takže došlo k posunu celé konstrukce. Nosná zeď horního podlaží tedy nevede přímo nad nosnou zdí přízemního patra. Podél celé stěny za kuchyní proto musely být umístěny obrovské nosníky jako opora části konstrukce. |  |
 | Zajímavým pozitivem souboje formy s objemem je z tvarového hlediska koncepce křivkové stěny, která není jen estetickou záležitostí. Výrazně pomohla ke zmenšení domu a navíc mu vtiskla zajímavý architektonický prvek. Stěna vychází z obývacího pokoje. Pohledově ji ukončuje železobetonové sloupoví s mírně vyklenutou vlnou nad terasou. Zvláštní důraz kladl Michal Jirásek na kvalitní zaizolování stavby. Snažil se maximálně využít současné nabídky konstrukcí a materiálů, aby dosáhl co nejdokonalejšího tepelného zaizolování domu. Náklady se sice zvýšily, ale jejich plná návratnost je odhadovaná v horizontu tří až čtyř let. Celý objekt i s bazénem má neuvěřitelně malou roční spotřebu plynu za zhruba 16 tisíc korun. |
V suterénu třípodlažní vily je umístěn bazén se saunou, garáž a technické místnosti. V přízemí se nachází velký obytný prostor s kuchyní a v horním patře ložnice, rovněž koupelna a dětské pokoje. Střechu v současné době porůstají stovky rozchodníků.    Zajímavý prvek představuje schodiště spojující všechna podlaží. Ocelovou konstrukci (řezanou laserem) doplňují stupnice z masivního kávově zbarveného dřeva. Stejně tak zaujme i elegantní řešení koupelen. Investorovým přáním bylo zvolit keramiku střídmé barevnosti, ale doplnit ji výrazně tónovanými stěnami. Výsledkem je originální, přitom i velmi harmonický vzhled. Odvaha k výrazným barvám majitelům tohoto domu skutečně nechybí. Celému interiéru totiž dominuje hřejivý tón bordó, který ještě podtrhuje kávově zbarvená podlaha z tropického dřeva, položená s výjimkou koupelen a toalet ve všech místnostech vily. PŮDORYSY |
|  |
