Podlaho ty krásná...

Dřevěné radosti

Dřevo je po hlíně nejstarším používaným podlahovým materiálem a jeho obliba ani v době nových materiálů neklesá. Nejlevnější variantou jsou dřevěné palubkové podlahy z tuzemských jehličnanů (zvláště efektní jsou palubky z borovicového dřeva, které časem zčervená). Pokládají se na hranolovou konstrukci z odpadního dřeva.

Drobnou vadou na kráse u podlah tohoto typu jsou štěrbiny vznikající sesycháním prken. Tomu nezabráníte ani důkladným přišroubováním k nosnému roštu. Jedinou možností, jak na štěrbiny mezi prkny vyzrát, je aklimatizovanou podlahu po určité době rozebrat a sestavit znovu. Měkká podlaha je také náchylná k tvorbě rýh a vrypů. Ani sebetvrdší lak nevyléčí nedostatečnou tvrdost jehličnatého podkladu. Dřevo je zkrátka živý a svébytný materiál. Pokud budete s jeho přirozenými vlastnostmi počítat, možná že časem budete vnímat drobné rýhy jako zajímavou patinu.

Pokud to stav vašeho konta dovolí, pořiďte si raději podlahu z jakostnějšího druhu dřeva. To při kvalitní povrchové úpravě a pečlivé údržbě bude dobře sloužit i vašim vnukům. Jedná se však o skutečný luxus. Za metr palubkové podlahy z tvrdého dřeva zaplatíte 2 000 až 4 000 Kč.

POZOR!

Na podlahy patří dřevo dostatečně vyschlé a vyzrálé. Troufáte-li si na instalaci dřevěné podlahy vlastními silami, pečlivě si ohlídejte kvalitu a vyzrálost dřeva. Jistě vám nemusíme líčit hrůzu, jak by po čase vypadala dřevěná podlaha zhotovená z mokrého čerstvě nařezaného dřeva. 

Parkety? Parkety!

Vlysové „parkety“

Podlaha je poskládána z jednotlivých prkének (vlysů) do různých vzorů (nejznámější je stromeček). Vyrábí se z tvrdého dřeva, z dubu a z buku. Dříve se vlysy přibíjely – obdobně jako parkety – hřebíčky na podklad, dnes se lepí speciálním lepidlem přímo na beton. Aby nedocházelo k tvorbě nežádoucích spár, měli bychom hlídat relativní vlhkost vzduchu 40 až 60 procent. Vlysovou podlahu po pokládce nejprve přebruste, po celé ploše vytmelte a teprve potom přelakujte nebo naolejujte. Lak nebo olej nanášejte v několika vrstvách. Vlysová podlaha není náročná na údržbu. Stačí ji pravidelně vysávat a občas přetřít vlhkým hadrem. Na trhu jsou k dostání také speciální přípravky, které přidáváme do vody a roztíráme hadrem.

NAŠE RADA

Pro palubkové (prkenné) podlahy platí:
1. Palubková podlaha je ve srovnání s původním podkladem vyšší (4 cm rošt + 3 cm prkna)
2. Palubky nikdy celoplošně nelepte přímo k podkladu, ale přišroubujte je na rošt (musí dýchat)
3. Pod podkladový rošt dejte parotěsnou zábranu proti vzlínání vlhkosti
4. Latě musejí být kladeny v předepsaných vzdálenostech (jinak hrozí zkroucení celé podlahy)
5. Pokládejte pouze dokonale vyschlé dřevo a palubky ponechejte v místnosti alespoň deset dní před instalací
6. Ideální klima místnosti pro palubky je 50 až 65% vlhkost vzduchu 

Laminátová podlaha

Chcete-li levnou a snadno udržovatelnou podlahu, pak je pro vás vhodný laminát. Lidé si ji často pořizují do prostor, kde chtějí žít pouze omezenou dobu a nechtějí dlouhodobě investovat. Laminát je navíc nenáročný na relativní vlhkost vzduchu. Také jeho tvrdost – větší než u dřevěných podlah – zaručuje odolnost vůči otěru. Laminátovou podlahu nepoškodí ani žhavý oharek cigarety, dámský podpatek nebo zablácené psí tlapy. Také v oblasti dekorů je laminát variabilní. Vyrábí se buď jako imitace různých dřev, nebo v mnoha rozmanitých barvách. Barvy laminátu nikdy nevyblednou díky odolnosti vůči UV záření.

DOBRÁ RADA

Při nákupu laminátových podlah buďte obezřetní, protože jejich kvalita velmi kolísá. Doporučujeme vám nakupovat ve specializovaných prodejnách. Dejte si pozor hlavně na podezřele levné výrobky prodávané v takzvaných akcích. Vždy po prodejci žádejte certifikát zaručující kvalitu výrobku! Podle požadovaných nároků na zatížení podlahy vyberte ve spolupráci s odborným prodavačem odpovídající stupeň zátěže. Nezapomeňte, že životnost podlahy závisí na odborné pokládce. I velmi kvalitní podlahová krytina se může zničit neodbornou pokládkou!

Keramické dlaždice

Mezi léty prověřenou podlahovou krytinu se řadí keramická dlažba. Vyrábí se z kaolinu, jílu nebo živičných materiálů vypalováním v peci při teplotách až 1 300 °C. Dlaždice jsou obdařeny vysokou trvanlivostí, odolností proti opotřebení a zvýšené vlhkosti. Velmi snadno se udržují.

Při výrobě dlaždic za vysokých teplot se nedají zcela zaručit identické rozměry každého kusu. Proto ČSN EN 98 předepisuje maximální odchylku o velikosti 0,6 % rozměru dlaždice. (Například dlaždice 300 X 300 mm se mohou v jedné dodávce rozměrově lišit o 1,8 mm.) Výrobci totiž třídí dlaždice do několika kalibrů přesnosti.

NÁŠ TIP

Při koupi dlaždic si všímejte takzvané planarity (rovinnosti) dlaždic. Norma povoluje maximální odchylku ideální rovinnosti o 0,5 % z rozměru. (U dlaždice 300 x 300 mm to může dělat až 1,5 mm na podélné hraně.) Dalším parametrem je odstínovost dlaždic. Rozdíly v odstínu jsou žádoucí u rustikální dlažby, naopak u glazovaných povrchů nepůsobí dobře. Rozdíly vznikají specifickými rozdíly v každé náplni vypalovací pece. Pokud nechcete mít dlaždice typu „každý pes jiná ves“, raději prodavače při vybavování své zakázky kontrolujte! Podle nároků na provoz místnosti si zvolte také odpovídající stupeň otěruvzdornosti. Jiné nároky musí splnit dlažba v koupelně, jiné v obývacím pokoji. Zajímejte se také o čistitelnost, nasákavost a protiskluzové vlastnosti dlaždic.

Čedič na podlaze

Vysoce kvalitní materiál na podlahy je čedič. Je velmi tvrdý (8 °Möhseho stupnice), velmi pevný, vysoce otěruvzdorný a kromě nulové nasákavosti dobře vzdoruje agresivním chemikáliím. Snad právě proto se s čedičovou dlažbou můžete setkat v některých výrobních provozech nebo výstavních galeriích a kavárnách. Vítězná cesta čediče proto logicky vedla i do našich domů, bytů a kanceláří. Ve světě je čedič známý pod názvem bazalt. Čedičové dlaždice se vyrábějí tavením při vysokých teplotách a následným tvarováním v kovových nebo pískových formách. Protože je čedič poměrně tmavý (černá s narezlou konturou), vyžaduje místnosti s dostatkem světla.