Spolu, nebo každý zvlášť
Otázku, jestli je vhodnější umístit děti do jedné místnosti, nebo je už v útlém věku rozdělit, si zcela jistě pokládá mnoho rodičů. V našich zeměpisných šířkách je zvykem, že dítě začne spát v samostatném pokoji kolem druhého roku. Pokud žije v rodině starší sourozenec, nabízí se otázka, zda děti umístit k sobě, případně je odmala učit samostatnosti a dopřát jim soukromí, samozřejmě pokud nám to kapacita domu umožňuje. Univerzální radu nám asi nikdo nedá. V potaz bychom měli vzít věkový rozdíl dětí, zda se jedná o sourozence stejného, nebo opačného pohlaví a jak silná je jejich vzájemná citová vazba. Dětští psychologové se domnívají, že do deseti let je dětem lépe pospolu, pak je asi lepší dopřát jim oddělené místnosti. Ne vždy je to ale možné.
POTŘEBY DĚTÍ PODLE VĚKU |
◗ Miminko až batole – postýlka, přebalovací pult, komoda na prádlo, box na první hračky ◗ Předškolní věk – velký prostor na hraní, poličky, boxy na hračky, solitérní koberec, stůl na kreslení a ruční práce ◗ Školní věk – standardní postel, psací stůl s nastavitelnou deskou, vhodná židle, šatní skříň, police na knihy |
Dětský pokoj očima dětí
Při zařizování dětského pokoje bychom svým potomkům neměli vnucovat jen vlastní názory a k nákupu vybavení bychom je měli přizvat. Jejich pokoj by se neměl stát ani odkladištěm již nepotřebného nábytku, ale ani barvami hýřícím cirkusovým šapitó. Stejně jako ve zbytku interiéru i tady by měla být jedna barva dominantní a dvě doplňkové. Z nábytku jsou ideální spíše neutrální otevřené police, kde barvy doladíme hračkami, knihami a doplňky, které není problém vyměnit. Pokud je pokoj malý, zavěste prádelníky na stěnu, čímž získáte pro dítě více místa na hraní.Místnost rozdělte
Po dovršení deseti let je lepší vyhradit dětem samostatné pokoje. Pokud to z kapacitních důvodů není možné, můžete se pokusit místnost rozdělit, a to buď fyzicky, nebo alespoň opticky. Jestliže má místnost dvě okna a mezi nimi stěnu nejméně 80 cm, aby při rozdělení vzniklo ostění minimálně 35 cm, můžeme ji rozdělit stavební příčkou, nejlépe sádrokartonovou nebo na bázi dřeva. Takové řešení je ovšem vhodné jen v tom případě, že je také možno zbudovat do obou místností samostatný přístup. Šířka pokojů by přitom neměla klesnout pod hranici 2,5 m a celková plocha pod 8 m. Pokud nelze tato kritéria splnit, rozdělte pokoj jen opticky.Místnost můžeme rozdělit třeba i paravánem vysokým dva metry, nebo posuvnými příčkami. Pokoj s jedním oknem rozdělujeme jen do výšky parapetu, např. skříňkami širokými asi 35 cm s tím, že celková šířka skříněk přístupných z obou stran bude 70 cm. Než se pustíme do velkých, zejména stavebních zásahů, měli bychom uvažovat v horizontu alespoň dvou let. Může se nám totiž stát, že děti chtějí teď bydlet spolu, ale třeba už za rok bude toužit starší z nich po pokoji vlastním.
Více článků z rubriky INTERIÉR na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz. |
Postel na šatník nebo do stropu
Lůžko zabere v místnosti nejvíc místa, zároveň ale s přibývajícími roky roste u dětí jeho obliba. Zatímco malé dítě tu zpravidla jen spí, teenager v posteli napůl bydlí. Podle toho bychom měli lůžka volit. Není od věci pustit jej trochu do prostoru a spodní část využít jako prádelník nebo knihovnu.Od tří let věku může mít dítě už standardní lůžko v rozměru 60 x 120 cm nebo 70 x 140 cm, pro starší dítě je vhodnější rozměr 80 x 195 cm a výška 40 cm. Od čtyř let už může mít dítě lůžko mírně zvýšené, kdy horní okraj matrace je ve výšce 110 cm a od šesti let i vyšší. Pod lehací částí pak mohou vzniknout praktické úložné prostory. Palandy už dnes moc v kurzu nejsou, pokud se pro ně přece jen rozhodnete, mělo by být spodní lůžko ve výšce 40 cm, horní pak ve výši 155 cm. Praktičtější jsou ale spíše postele do L, kde se lůžka překrývají jen částečně, umožňují lepší přístup a jsou celkově pohodlnější. U horního lůžka by měla být samozřejmostí bezpečnostní zábrana a strop by měl být vzdálen od matrace alespoň metr. Pořídit dětem totožná, nebo odlišná lůžka, to je otázka. Důležité asi bude přání dítěte, není však problém koupit lůžka na první pohled totožná, ale natolik variabilní, že je snadno přizpůsobíte věku potomka.
Řešením je rostoucí nábytek
Kompletní změna vybavení dětského pokoje asi neláká žádného z rodičů. Řešením je rostoucí nábytek, který jednoduchou změnou složení mění své funkce, a kopíruje tedy věk dítěte.Přebalovací pult lehce změníte na stůl, který dítěti vydrží až do nástupu do školy. Pokud zvolíte „rostoucí“ nábytek, stačí během dětského vývoje přikoupit maximálně nějaké prvky. Ideální je proto zvolit takový nábytek, který umožňuje postupně měnit vzhled místnosti třeba jiným rozestavěním skříněk a poliček, případně doplněním dalších kusů nábytku. Zároveň by měl být odolný proti dětskému řádění a snadno udržovatelný.
PRACOVNÍ ŽIDLE |
◗ Sedák by měl být tvrdší a podpírat co největší část stehen ◗ Bederní opěrka musí mít regulovatelnou výšku ◗ Hrana sedáku musí být zaoblená, aby nestlačovala měkké tkáně v podkolení |