SERIÁL: Okno je týmový hráč

Okno vždy patřilo k nejslabším místům obvodového pláště budovy. Moderní materiály a nové konstrukce však tento handicap setřely. Pozornost je ovšem třeba věnovat kvalitní montáži.

Při výběru vhodné otvorové výplně je rozhodně nutné začít u stavební konstrukce, do níž se okna vsadí (zděná, monolitická, dřevěná). Připomeňme, že při rekonstrukci často dochází k rozšíření okna či spojení více oken do velké prosklené plochy. Na to je třeba myslet již ve stavebním projektu, samozřejmě se neobejdete bez statika, který navrhne konstrukci stavebního otvoru (nové překlady). Kromě rozměrů a umístění oken musí projekt brát v úvahu i orientaci stavby vůči světovým stranám, energetické zatřídění objektu, lokalizaci budovy vzhledem k okolí, místní povětrnostní podmínky, dopravní infrastrukturu atd. Opomenout však nelze ani požadavky na zabezpečení objektu a požární odolnost.

Náš tip

K častým dotazům patří volba zasklení izolačními dvojskly nebo trojskly. Je třeba říci, že izolační okna s dvojskly propouštějí díky menšímu množství skel v porovnání s trojskly do interiéru více slunečního záření, takže tepelné zisky jsou vyšší. Naproti tomu izolační okna s trojskly propouštějí méně tepla ven z budovy. Cena oken s trojskly je o maličko vyšší (asi 5,5 tis. Kč/m2 plochy okna) v porovnání s dvojskly (kolem 4 tis. Kč/m2), ovšem pokud se zaměříme na některé další funkční výhody, doporučení odborníků zní – trojsklo.

Okno jako součást stavby

Okno se stává funkční okamžikem zabudování do stavby. Pozornost je tedy nutné věnovat už přípravě stavebního otvoru a kvalitě samotné montáže. Instalaci rozhodně raději svěřte specializované firmě. Vlastnosti okna určuje především zasklení, zaujímá zhruba 70 % celkové plochy okna. Správný výběr izolačních skel tedy výrazně ovlivní nejen celkovou energetickou bilanci stavby, ale i hygienické (zdravotní) podmínky interiéru (osvětlení, vlhkost a celkové vnitřní klima)… U zasklení je třeba sledovat celou řadu technických parametrů (tloušťka skel, prostup světla, odrazivost, barevnost, prostup tepla…). Rozhodně nejdůležitější jsou ovšem tepelnětechnické vlastnosti, u okna součinitel prostupu tepla U (celého okna Uw, zasklení Ug a rámu Uf). Udává se ve W/m²K.

Na co si dát pozor při montáži?

odpovídá: Ing. Martin Chrt, MBA, obchodní ředitel pro okenní systémy, Rehau

Dbejte na správné osazení oken (vzdálenost od vnitřní a vnější hrany ostění). Místo osazení oken vyplývá z charakteru budovy, tzn. pro každý objekt může být jiné. Důležité je správné zakotvení okna, vypodložkování rámu v připojovací spáře (mezera mezi rámem a ostěním), dokonalé zaizolování a ošetření připojovací spáry z interiéru parotěsnou zábranou, z exteriéru instalací vodotěsné zábrany v podobě komprimační pásky nebo vodotěsné exteriérové fólie. Pozornost věnujte i podizolování vnějšího parapetu a správnému usazení vnitřního parapetu vůči rámu okna. U dveří je vždy nutné kotvit prvek skrz rám z důvodu větší hmotnosti dveřního křídla, podizolovat a zakotvit nebo zapustit dveřní práh do základní konstrukce.

odpovídá: Ing. Jiří Korbelář, technický manažer Window Holding, a. s.

Před montáží je třeba rám okna přesně vyrovnat pomocí montážních klínů a vodováhy do roviny a svislice. Okna a dveře se upevňují pomocí okenních šroubů pro přímou montáž nebo pomocí kotevních plechů. Rozteč kotevních prvků předepisuje norma – max. 700 mm pro plastová okna a 800 mm pro okna dřevěná a kovová. PUR pěna rozhodně nestačí. Připojovací spára tvoří prostor mezi rámem výplně a stavební konstrukcí s požadavkem prakticky „nulové“ průvzdušnosti. Zvýšená vlhkost izolace v montážní spáře vede ke zhoršení tepelněizolačních vlastností, což se v interiéru může projevit snížením povrchové teploty kolem oken (kondenzace).

Pídit byste se měli také po odolnosti proti zatížení větrem, vodotěsnosti, zvuko- izolačních parametrech a průvzdušnosti. Pozitivní energetickou bilanci, a tedy i vyšší solární zisky mají okna s jihovýchodní orientací. Což je teorie, proto je zapotřebí navrhovat okna a dveře pro každou stěnu zvlášť, v kontextu s orientací budovy a lokálními podmínkami stavby (některá fasáda může být zastíněna sousedními domy či stromem, jiná vystavena silným větrům, osluněná okna musejí snášet vyšší výkyvy teplot než okna ve stínu...).

Víte, že...

Na využitelnost podstřešního prostoru má vliv také denní osvětlení, přičemž tzv. zrakové pohody docílíte jedině tehdy, když plocha prosklení bude tvořit alespoň 1/10 až 1/8 podlahové plochy místnosti. Důležitým kritériem je i tepelný komfort. Jde o teplotní rozdíl mezi místem ve výšce 10 cm nad podlahou a prostorem v úrovni hlavy sedící osoby (asi 110 cm), měřeno ve vzdálenosti 50 cm od okna. Rozdíl méně než 1,5 K (1,5 °C) rovná se příjemnému klimatu.

Střešní okna

Musí odolávat působení deště, větru, sněhu, námraze, poletujícím a padajícím předmětům. Hrozí jim i nebezpečí ze strany interiéru, nekvalitní výrobek či podceněná montáž mohou vést k tepelným ztrátám, k průniku srážkové vody a vlhkosti, ale i k nadměrné kondenzaci vodních par na chladné ploše skla. Zohlednit je třeba tvar, sklon a konstrukci střechy. K nejkritičtějším místům patří napojení okna na střešní plášť. Z termovizních měření vyplývá, že střešními okny může unikat 30 až 45 % celkové spotřeby energie, dodané ze zdroje tepla.

SERIÁL STAVBA SVÉPOMOCÍ