Elektrické topení v podlaze i ve stropě

Na kvalitu vnitřního prostředí – pozor, většina z nás v něm tráví více než 90 % života - má zásadní vliv i způsob vytápění. V místnostech vytápěných různým způsobem (elektrickým podlahovým nebo stropním vytápěním, ústředním teplovodním topením, kamny na uhlí, krbem atd.) se cítíme odlišně a náš celkový pocit ovlivňuje řada faktorů.

(Komerční prezentace)

Jedním z nich je rozložení teploty vzduchu mezi podlahou a stropem. Naše tělo reaguje na teplotu v každé části místnosti jinak, nejodolnější na změny teploty je hlava, naopak velmi citlivě reagují na teplotu naše kotníky a lýtka. Optimální je rovnoměrné rozložení teploty od podlahy ke stropu: čím jsou rozdíly mezi teplotami vyšší, tím je tepelný komfort horší – citlivě reagujeme například na výskyt vzdušného proudění v místnosti (určitě znáte rčení, že tady odněkud “táhne“).

Laboratoře UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov) při ČVUT Praha se kvalitě vnitřního prostředí systematicky věnují a měří je. Díky spolupráci s firmou Fenix Jeseník se zabývaly i vlivu topných systémů na rozložení teplot ve vytápěných prostorách. Závěry jsou zajímavé a je dobré je vědět, když budete topný systém vybírat a posuzovat.

Pro lepší ilustraci stačí srovnání mezi klasickým konvekčním podokenním topidlem a podlahovým elektrickým vytápěním – zatímco u konvekčního topidla byla nejnižší teplota u podlahy a rozdíl mezi teplotami byl až 3°C, u elektrického podlahového vytápění byla nejvyšší teplota u nohou a teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem byl max. 0,5°C. Z měření bylo také patrné, že nejrovnoměrnější rozložení teplot je v prostorách vytápěných tzv. velkoplošnými sálavými systémy - tedy podlahovým a stropním vytápěním, následované stropními a nástěnnými sálavými panely a až na konci pomyslného pořadí jsou potom klasické zdroje, pracující na bázi ohřevu vzduchu.

Předností je i skutečnost, že elektrické systémy poskytují teplo zejména sáláním, což je nejefektivnější způsob přenosu (s vyloučením vzduchu jako nositele). Na příjem sálavého tepla je každý živý organismus geneticky připraven (slunce, oheň). Tady získávají tyto systémy i podstatnou výhodu nad dalším konkurentem v podobě teplovzdušných topných systémů, u kterých je naopak nulová sálavá složka a organismem tedy nejsou vnímány tak pozitivně a plnohodnotně.