Záhon ve stínu

Poměrně hustá výstavba rodinných domů, které se v současnosti staví, dává vzniknout zákoutím, s nimiž si mnozí nevědí rady. Bývají sevřená mezi zdmi sousedních domů a zahrad a proto je jejich část většinu dne ve stínu. Na modelovém řešení vám ukážeme, jak takový kout osázet.

Pod pojmem smíšený trvalkový záhon se rozumí hustě osázená plocha nejen trvalkami, ale i růžemi a okrasnými dřevinami

Kakosty (Geranium x cantabrigiense Karmina) jsou zatím neobjevené trvalky vysoké hodnoty, vhodné především do stinných zahradních partií

Hortenzie velkolisté jsou velmi cenné dřeviny, které kvetou v létě. Jijich nectností je především, to, že u nás často namrzají a pak nekvetou. Výjimku tvoří kultivar Bouquet Rose, který nasadí květy i na jednoletých (letošních) výhoncích(!). Pro modrou barvu je nutná extrémně kyselá půda (čistá rašelina), Výborně snáší stín. Výška 0,8-1 m, kvete od června do září

Vybrali jsme pro vás rohový záhon, jehož velká část je většinu dne zastíněna. Ukážeme vám, že tam nemusí být jen skladiště nepotřebných věcí, kompost a dříví – může se stát krásným zákoutím, kde budete relaxovat u knihy a odpočívat v klidu po těžkém dni.

Putující slunce

Pro virtuální plochu jsem navrhl typické stínomilné druhy rostlin. Jsou tu ale i místa, na která dopadá část dne východní a jižní slunce. Tam se bude dařit i světlomilným druhům rostlin. Existuje dostatek takových, které při troše péče zvládne pěstovat i laik.

Příprava půdy

Mnoho stínomilných druhů rostlin snáší nebo dokonce vyžaduje kyselou půdní reakci (pH). Je to dáno tím, že jsou to původně obyvatelé lesních podrostů – a tam je půda kyselá, humózní a vlhčí. S tím musíte počítat a místa, na které plánujete vysadit tyto druhy, důkladně připravit.

Původní zeminu je třeba odstranit do hloubky 30 až 40 cm a nahradit ji rašelinovým substrátem nebo speciálním substrátem pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Pro růže a běžné trvalky stačí půdu pouze vylepšit přidáním zahradního substrátu nebo zetlelého kompostu (lze koupit i substrát pro růže), trvalky mají rády kompostový substrát, středně bohatý na živiny. Všechny rostliny potěší řádná dávka pomalu rozpustného hnojiva (například Osmocote, zhruba 3,5 kg/m ³). Sami si ušetříte čas a starost s tím, zda jste nehnojili moc nebo málo.

Detail květinového záhonu: 1. tis - Taxus x media Hillii (živý plot), 2. kontryhel - Alchemila mollis, 3. šanta - Nepeta x faassenii, 4. dlužicha - Heuchera americana Palace Purple, 5. bergénie - Bergenia hybrida, 6. žlutá denivka - Hemerocallis hybrid Fat and Sassy, 7. panašovaná ostřice - např. Carex morrowii Variegata, 8. slivoň - Prunus cerasifera Nigra, 9. červená růže - Rosa Andalusien, 10. bílá růže - Rosa Schneewittchen, 11. růžová růže - Rosa Romanze, 12. hortenzie - Hydrangea macrophylla Bouquet Rose, 13. bílá japonská azalka - Rhododendron Palestrina, 14. pěnišník - Rhododendron Blue Peter, 15. pěnišník - Rhododendron Nova Zembia, 16. oranžová azalka - Rhododendron Klondyke, 17. cypřišek - Chamaecyparis Lawsoniana Alumii, 18. pustoryl - Philadelphus Belle Etolie, 19. kolkvitzie - Kolkwitzia amabilis, 20. jedlovec - Tsuga canadensis, 21. dymnivka - Corydalis sp.

Kontryhel (Alchemilla mollis) je báječná trvalka, která své žlutozelené trsy listů a květů tvoří nejraději na vlhčích a přístíněných místech. Výborně se hodí na okraj smíšených záhonů. Je ozdobná především dekorativním listem, v jehož středu se často třpytí kapka rosy. Výška 35 cm, kvete v červnu a v červenci

Čechrava (Astilbe chinensis var. pumila)

Kolkvitzie je krásný keř, který dobře snáší i přistínění. Je velmi nenáročný na půdu - při přehnojení málo kvete (!). V době květu patří mezi nejefektnější dřeviny. Velikost 150 až 200 cm, kvete v květnu a v červnu

Pěnišník Nova Zembia je podobný předchozímu, ale kvete svítivě rubínovou červení

Japonské azalky jsou rostliny příbuzné pěnišníkům a opadavým azalkám. Vynikají mimořádnou bohatostí květů a listy zůstávají i v zimě zelené. Vyžadují stále vlhkou, lehkou a kyselou půdu. Bílá odrůda Palestrina, výška 1 m, kvete v červnu a v červenci

Růže Schneewittchen (ADR 1960) je sněhobílá keřovka. Je sice již staršího data (1958), ale jak říká její šlechtitel pan Kordes: Klidně bychom ji stáhli ze sortimentu, ale zatím nikdo na světě nevyšlechtil lepší bílou floribundu. Výška 100 až 120 cm, kvete od června do zámrazu

Dymnivky jsou velmi zajímavé byliny, které se výborně hodí k ozelenění zastíněných a vlhčích míst pod stromy a většími keři. Vytváří svěže zelený koberec a neúnavně kvetou, a to především tyto druhy: Corydalis lutea a Corydalis ochroleuca. Výška 20 až 25 cm, kvete od května do října

Tis (Taxus x media Hilli) je oblíbená jehličina pro střední až vysoké živé ploty. Je to velmi hustá a kompaktní dřevina, která dobře snáší zastínění a pravidelný řez

Jedlovec (Tsuga canadensis) je zajímavý jehličnatý strom podobný jedli. Pochází ze Severní Ameriky, kde roste v přistíněných a vlhkých údolích. Má rád vlhké a kyselé půdy. Velikost 8 m

Okrasné slivoně jsou cenné především tím, že se jedná o menší stromky nebo větší keře, které na jaře bohatě kvetou. Vedle zelených forem existují i odrůdy s tmavě červeným listem. Má ráda spíše těžší půdy dobře zásobené živinami. Velikost 5 až 7 m, kvete v dubnu

Cypřišek (Chamaexyparis Lawsoniana Alumii) je stálezelená štíhlá vyšší jehličina, která pochází ze severní Ameriky a snáší dobře i polostín. Je nanáročná na půdu a dá se bez problémů tvarovat střihem. Má stříbřitě zelenou barvu. Výška 8 až 10 m (staré exempláře v parcích)

Pěnišník (Rhododendron Blue Peter) je stálezelená dřevina, která je velmi vhodná i jako podrost pod větší dřeviny, protože zvládá i trvalý stín. Vyžaduje velmi lehký a kyselý substrát (čistá rašelina) a stále přiměřeně vlhkou půdu. Velikost 1,5 m, kvete v květnu a v červnu

Koncepce návrhu

Záhon má tvar L: Kratší strana (cca 6,5 m) je ohraničena živým tisovým plotem, který odděluje dětský hrací kout. Tmavě zelená jehličnatá stěna je navíc neutrálním pozadím, od něhož se krásně odrazí všechny kvetoucí rostliny a pestré podzimní olistění opadavých keřů (hortenzie, růže, azalky). Delší část záhonu (9 m) je rámována červenolistým myrobalánem na kraji živého plotu a jedlovcem na opačné straně. Právě pod myrobalánem vzniká nejstinnější místo – navrhl jsem tam pěnišníky, azalky a stínomilné trvalky. Naopak před živým plotem a u zdi vedle jehličnanů jsou místa světlejší, která se líbí kvetoucím opadavým keřům a odolnějším trvalkám.

Obecně platí, že vysoké rostliny patří dozadu a směrem k trávníku (dlažbě, terase) se snižují, ale nemusejí klesat (stoupat) úplně všude stejně rychle. Zajímavým detailem bude třeba štíhlý cypřišek na dlouhé straně záhonu, který bude výrazným vertikálním prvkem.

Nejen dřeviny

Náš návrh berte jako vodítko, můžete ho ještě dále doplňovat o další traviny a trvalky. Pamatujte však na zlaté pravidlo, že méně je někdy více – nestřídejte trvalky po jedné, spíše je sázejte do skupin po nejméně třech kusech, raději i více. Výjimkou jsou mohutnější trvalky, které mohu být vysazeny solitérně. A na co jsme ještě „zapomněli“? Jarní i letní cibuloviny a hlíznaté rostliny jsou neocenitelným doplňkem každého záhonu. Budete-li sázet příští jaro, vysaďte lilie, okrasné česneky, na podzim pak přidejte narcisy, tulipány, hyacinty, ladoňky, krokusy a další.