Mnozí lidé žijí s představou, že poněkud „placaté“ Nizozemsko nemá vlastně co nabídnout. Ve skutečnosti je všechno jinak. Až na výjimky je krajinný ráz na mnoha místech země podobný, ale oblast, která se tentokráte stala naším cílem, se vyznačuje nezaměnitelným půvabem kultivované zemědělské krajiny. Paprsky ranního slunce něžně hladí pastviny, ze kterých stoupá pára, a přes pootevřené okénko vklouzává do kabiny auta vůně stájí, tak typická pro zemědělský venkov. Podél cesty stojí malé cihlové domky, které oddělují od silnice nízké úpravné živé plůtky. Zahradnické úpravy kolem domků stojí za vidění. Všude je čisto a útulno, z každého koutu země je vidět řádná porce odvedené práce a také kus lásky k domovu.
Domek, který jsme navštívili, je na pohled velmi malebný. Hostem tohoto úchvatného místa jsem již potřetí. Stejně jako předtím, vítá mě i tentokrát čiperná starší paní, která profesní život zasvětila podnikání ve vlastní okrasné školce. Nyní, v důchodovém věku, se věnuje převážně zahradě a vedení klubu, který sdružuje zahradnické nadšence. Dokonce i jméno této báječné dámy zní zahradnicky – jmenuje se Rozannie. Když jsem poprvé dostal pozvání přijet se podívat na její zahradu, měl jsem trochu obavy. Představa buxusové zahrady se zdála nezajímavá, byl to ale velký omyl.
Těžko uvěřitelný příběh |
Při pohledu na hraniční živé ploty z buxusu, které dosahovaly výšky téměř dvou metrů, jsem se paní Rozannie ptal na věk těchto plotů. Odpověď byla překvapivá. Na výsadbu byla použita extrémně rychle rostoucí odrůda, kterou objevil kdosi z rodiny při dovolené na Madeiře. Nikoli ve školce či na tržišti, ale v parku, kde se pod starým buxusem krčil malý semenáček. Na první pohled však toto buxusové dítko vypadalo trochu jinak, než mělo. Protože mladý buxus by se ve stínu toho starého zřejmě nikdy neprosadil, putoval tento semenáček spolu s rodinou do své nové vlasti. V Holandsku se potvrdila intuice rodiny a milé buxusové mládě se rozhodlo růst poměrně zběsilým tempem. Nakonec bylo podrobeno výzkumu a ukázalo se, že se opravdu jedná o nový klon. V dobrých podmínkách Holandska přirůstá za rok až o 40 centimetrů. Tato odrůda byla pojmenována velice trefně: ’Raket‘. |
Nezaměnitelné kouzlo buxusů
Buxusová zahrada je z jedné strany obezděna, z druhé strany ji ohraničuje stodola, z třetí strany rodinný dům a ze čtvrté strany – za živým plotem (samozřejmě buxusovým) se nachází malá školka manžela paní Rozannie. „Stodola“, uvedeno na pravou míru, je pro tuto stavbu asi málo důstojný výraz. Je to impozantní dřevěný dům, kde se v útrobách skrývá zázemí pro práci i techniku, je zde i originální sezení, jakožto nutná součást zahrady. Střecha je částečně pokryta došky, z tmavé, skoro černé barvy budovy vystupují oranžově bílá okna a různé doplňky v podobných odstínech. Naproti je nízký cihlový dům se stejnou barvou rámů oken. Zahrada je vlastně dvorem, který tvoří zpevněná vydlážděná plocha a půda, ve které rostou rostliny. Zcela zde chybí trávník, jak je tomu i na mnoha dalších holandských zahradách. Základem zahradní úpravy jsou skutečně pouze buxusy, specializovaná sbírka několika desítek odrůd. Buxus zde tvoří i nízké živé plůtky, které dávají zahradě základní rozměr. Z nich pak vystupují buxusové koule, kužely i pyramidy. Z buxusu je vytvořen kruh, půlkruh i lavička. Při pečlivém zkoumání lze objevit i miniaturní formy buxusu, což jsou spíše skalničkářské zajímavosti.
Přestože buxusové kompozice tvoří kostru zahrady, bylo by nespravedlivé tvrdit, že nic jiného tady neuvidíme. Do prostoru zahrady vystupuje stará hrušeň i poměrně pěkně narostlý, ale výrazně mladší jinan. O romantickou náladu se v sezoně starají hortenzie, růže i plaménky. Barevný efekt sem vnášejí také pestré odrůdy asijských javorů či velký oblouk zapěstovaný z červenolisté formy buku lesního. Paní Rozannie se rovněž zhlédla ve skalničkářských miniaturách. Jednoleté rostliny se nacházejí zejména v nádobách na stolech, na oknech, na zemi i na zdech budov. V některých částech zahrady jsou vysazeny letničky i ve volné půdě, okolo buxusů. Na zahradě nebyl použit ani kousek mulčovací kůry, což je další jev typický pro celou zemi.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz. |
Doplňky a drobné radosti
Vedle rostlin se na celkové atmosféře podílejí i nejrůznější předměty. Smysl majitelky pro detail je obdivuhodný a vztah k něžným romantickým věcem mimořádný. Přitom velmi důsledně dbá, aby její „mazlení“ nepřekročilo hranice kýčovitosti. Vše působí naprosto přirozeně. Romantickou náladu zahrady umocňují i bílé sochy antického typu a kovové obelisky určené pro pěstování popínavých rostlin. V centrální části se nachází vodní prvek, který tvoří dva velké kruhové kameny položené nad sebou. Zvuk vody je v zahradě patrný, ale nepůsobí rušivě. Vedle velkých prvků, které jsou vidět z dálky a na první pohled, je tu ještě i několik drobností, které návštěvník objevuje jakoby náhodou, například ptačí krmítko, jehož stříšku pokrývá souvislý porost netřesků.
Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ ZDE. |
Rostlinné sbírky
Vedle milovaných buxusů propadla paní Rozannie také dalším rostlinám. Některé dokonce začala sbírat a její kolekce je opravdu pozoruhodná. Pro nedostatek místa některé sbírky dostaly prostor až za zahradou, kde rostou ve volné půdě. Jednou z nejpozoruhodnějších sbírek jsou bohyšky neboli hosty. Paní Rozannie je pěstuje v nádobách a během sezony je má umístěné na kovových stojanech v různých částech zahrady. Působí velmi dekorativně a podtrhují romantickou atmosféru zahrady. Sbírka momentálně přesahuje hranici sto položek, ale stále se rozrůstá.