„Jsou svahy v ekozahradách výhodou, nebo nevýhodou?“ zeptali jsme se přímo profesionálky v oboru Jany Novákové a přesvědčili ji, aby nám ukázala dobré příklady ze své dlouholeté praxe designérky a realizátorky v jedné osobě.
Pro každého něco
„Konkrétní řešení vždy záleží na tom, jaký má svah sklon, jak je pozemek velký a jaké jsou představy majitele o jeho využití. Nejlepší je, pokud jde o jižní svah, dá se využít teplé mikroklima. Údržba bude ale složitější než na rovině,“ říká na úvod naše průvodkyně a uvádí i konkrétní příklady známých pražských svahů, které se úspěšně využívají pro pěstování vinné révy (např. v Troji) nebo ovoce (třešňové a mandloňové sady na Petříně). Stranou nezůstávají ani zatravněné plochy, které chrání svahy před erozí, ale poměrně obtížně se sečou. „Lépe je svah osázet keři nebo půdopokryvnými bylinami, které ho zpevní svými kořeny. Zejména v případě větších svahů pak není od věci použít mulčovací textilie, které povrch ochrání, než nám rostliny vyrostou. Vybírat můžeme z celé řady druhů,“ podotýká Jana Nováková a jako dobrý příklad uvádí růže svraskalé a dřišťály – keře, které překrásně kvetou a zároveň poskytují bobule a celoroční úkryty ptákům.
Mohou to být i tavolníky a mochny křovité, které se navíc velmi rychle rozrůstají. Nebo meruzalky, kvetoucí brzy zjara a lákající hmyz. Z plazivých druhů se podle zkušeností naší průvodkyně nejčastěji používá brslen Fortuneův, barvínek a břečťan, ale existuje samozřejmě i mnoho dalších nápadněji kvetoucích druhů. Osvědčenou klasikou jsou bezesporu plazivé skalníky s vesele červenými bobulkami v zimním období.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Řešením je pestrá skalka
Tradičním a oblíbeným řešením pro mírnější svahy jsou nejrůznější skalky. Nejlépe z kamene, který se nachází v našem bezprostředním okolí. „Kromě nižších nákladů na dopravu to má tu výhodu, že působí nejpřirozeněji,“ přitakává naše průvodkyně a ukazuje na vhodné kameny a široké spektrum druhů rostlin, které dále rozděluje podle ideálních podmínek, hlavně světelných. Máme na výběr z celé řady kvetoucích bylin, keříků, travin, cibulovin a různých druhů kapradin. „Chybí nám pouze bublající potůček, který dává každé zahradě, i té ve svahu, zcela nový rozměr,“ omlouvá se a osazuje svůj jižní svah levandulí, dobromyslí, šalvějí, yzopem a routou. „Jejich barevné květy jsou úžasně voňavé, poskytnou nám zdravé koření a udělají radost mnoha druhům hmyzu, zejména pak čmelákům, včelám a motýlům,“ pochvaluje si svůj výběr.
Další svažité možnosti
Pokud se rozhodnete pro rozčlenění svahu jednotlivými stupni, máte na výběr z celé řady technických řešení. Záleží na tom, jak je svah příkrý, zda je ohrožený sesuvem a erozí, jaká je frekvence jeho využití, kolik financí chcete investovat a jak přírodě blízké řešení jste ochotni přijmout. Jana Nováková nejčastěji doporučuje terasování, kde jednotlivé stupně mohou sloužit nejen k pěstování rostlin, ale také k posezení. „Má to celou řadu výhod, je to ekologické, hezky to vypadá a není to vůbec drahé,“ vysvětluje a ukazuje na fotografiích konkrétní příklady.
Do svahu se dají například elegantně včlenit schody, na rozsáhlejších nebo extenzivně využívaných pozemcích lze vytvořit po vzoru lesnických protierozních opatření jednoduché „přehrádky“ z kameniva nebo dřevního materiálu. Podle aktuálních podmínek v dané lokalitě můžete zvážit i vytvoření tzv. záchytných a zasakovacích příkopů či přímo svejlů a podobně. Je nesporné, že o začlenění do ekosystému se potom postará sama příroda a procesy, které tady budou spontánně probíhat.
Dalším oblíbeným řešením, které má naše průvodkyně dobře zdokumentované, jsou suché kamenné zídky, které často spojuje se stylovou lavicí na sezení. „Tato zídka je vyskládaná z místního kamene bez použití spojovacího materiálu. Pod ní je drenáž z dvaceticentimetrové vrstvy štěrku. Štěrkem je prosypaná i mezera mezi zídkou a svahem, aby vznikla drenáž také za zídkou a odváděla perfektně dešťovou vodu. Kameny se skládají vrstvu po vrstvě s mírným sklonem vzad a je nutné, aby do sebe řádně zapadaly a neviklaly se.
Spáry ve zdi se následně osázely rostlinami,“ popisuje svůj projekt naše průvodkyně. Nebrání se ani použití moderních, často zatracovaných gabionů. V archivu má gabiony kombinované s dřevěnými povrchy k sezení nebo gabiony popnuté barevnými rostlinami. Ve výjimečných případech navrhuje i prefabrikované svahovky, pro jejichž použití platí obdobné principy jako u suchých zídek. Mohou být skryté bujnou zelení, například popínavkami rostoucími vzhůru nebo rostlinami tvořícími splývající polštáře, zejména různými druhy skalniček. Nevyhýbá se ani materiálům, jako jsou dřevěné trámy, vrbové či jiné výplety, které volí spíše u menších terénních nerovností. „Trámy se mi nejvíce osvědčily ve schodišti začleněném ve svahu jako přepážky pro pěstování rostlin,“ uzavírá Jana Nováková.