Dům, který se otevřel slunci

Noví majitelé staré nemovitosti získali doporučení na architekta Petra Tučka. Oslovili ho s přáním „otevřít dům slunci a zahradě, propojit vnitřní dispozice s moderním otevřeným prostorem a zabydlet podkroví v původní, neobývané půdě“.

Zadání otevřít dům slunci přivedlo architekta na nápad rozčlenit jeho zadní stranu pomocí krychlí, které by prosklenými plochami propouštěly co nejvíce světla. V původním návrhu vstupovala celoskleněná krychle do zahrady a prosklené zádveří obtáčela ocelová lanka, která měla poskytnout oporu popínavým rostlinám.

Majitelům se návrh velice zamlouval, nakonec ale našli ve spolupráci s architektem finančně úspornější řešení prosklených ploch, které více respektuje původní vzhled stavby.

Skla získala dřevěné rámy z mořeného meranti a západní prosklená stěna tvoří zároveň příčku vyzděného, rozšířeného zádveří. Snaha maximálně využít dochované stavební prvky z 30. let vnesla do rekonstrukce provázanost staré a nové doby, propojila jejich odlišného ducha i představy architekta a nových majitelů.

„V zádveří i mezipodestě jsme využili původní dlaždice, také podlaha z fošen přízemí po ohoblování zůstala,“ vypráví architekt. „Stavba se přiblížila původnímu charakteru domu, část přístavby a nových prvků není tak kontrastně odlišná. Špaletová okna do ulice zůstala zachována a francouzská okna do zahrady mají také dřevěné rámy. Dům si tak udržel jednotný ráz. Důležité je, že se v něm rodina cítí dobře,“ dodává architekt.

Zcela nové dispoziční řešení

Intimní zónu se třemi ložnicemi a koupelnou architekt „přestěhoval“ do prvního patra. Místo koupelny vznikla kuchyně, průchozí do přistavěné jídelny i obývacího pokoje. Volně na ně navazuje pracovna a z původní ložnice (dnes využívané jako hostinský pokoj) část ustoupila koupelně.

Schodiště v podkroví ústí do otevřeného pobytového prostoru, kam se lze uchýlit s knížkou, zacvičit si nebo se z terasy nad jídelnou jen tak těšit z výhledu na město. Přízemní terasu, propojenou s jídelnou i s obývacím pokojem, je možné v létě využít jako další místnost, která schodištěm navazuje na úroveň zahrady.

„Majitelé se inspirovali řešením holandských domů a přáli si spojit společenskou zónu do jednoho celku tak, aby bylo vidět na obě strany – do ulice a zároveň i na zahradu,“ říká autor projektu.

„Mezi pracovnou a obývacím pokojem jsme nakonec ponechali dveře, takže prostor lze otevřít a v případě potřeby získat klid na práci.“

Dům jako ochranný kruh

Majitelé domu mají rádi dřevo, keramiku a kámen a tyto materiály se staly určujícími i pro nové vnitřní vybavení domu. S architektem konzultovali také novou barevnost domu. Nakonec zvolili jemné střízlivé odstíny – černou eternitovou střechu a šedou fasádu.