Dálkově řízený „Glasshouse“

Třípodlažní funkcionalistická vila v Humpolci splňuje všechna kritéria pohodlného a praktického bydlení. Architekt Luděk Rýzner nechal do jejího interiéru vstoupit zahradní zeleň, zároveň však uživatelům zajistil dostatek soukromí. Koncepce „Glasshousu“ přitom vychází ze svažité parcely, do níž je částečně zapuštěn.

Vlastnit velký prostorný dům nebylo jediným požadavkem investora, který se rozhodl stavět na stráni v blízkosti humpoleckého centra. „Slunce v pokoji, blankyt v okně, před námi hladina zeleně – takové má být probuzení ve městě,“ charakterizoval v první polovině 20. století geniální francouzský architekt Le Corbusier hlavní požadavky moderního bydlení mimo venkovské oblasti. Přesně o to samé šlo stavebníkovi i v našem případě. Navrch měl ovšem ještě jedno speciální přání: mít ve svém domově takzvanou poslechovou místnost, v níž by si mohl případně zařídit nahrávací studio.

Nikde žádné panty

Architekt Luděk Rýzner se náročného úkolu nezalekl. Svažitý pozemek využil k tomu, aby třípodlažní funkcionalistické vile vtiskl jedinečnou podobu. Částečně zapuštěný suterén pojal jako relaxační a oddechovou zónu, kde nechybí bazén o rozměrech 7 krát 4 metry propojený s terasou a zahradou, vířivá vana a sauna. Zvláštní kapitolu přitom představuje zmíněná poslechová místnost. Její akustické parametry skutečně odpovídají požadavkům, které jsou kladeny na nahrávací studia. „Je odizolovaná tak, aby se hluk a vibrace nepřenášely do zbývajících částí domu,“ říká Luděk Rýzner.

Přízemní části „Glasshousu“ vévodí rozlehlý obývací prostor s krbem. Tuto část stavby autor lehkým ocelovým schodištěm rovněž propojil s terasou a zahradou. Jako „zónu klidu“ sám architekt po právu označuje prostor v patře, kde najdete pracovnu, ložnici rodičů, ložnici dcery, pokoj hosta a dvě koupelny. Jejich atmosféru podtrhuje kombinace pískovaného skla a benátských štuků.

Celý interiér architekt zařídil vkusnými replikami funkcionalistického nábytku ze třicátých let. Příjemný pocit ze vzdušných a vzájemně propojených místností umocňují plovoucí podlahy z bukového dřeva. Nikde na dveřích nenajdete klasické panty – všechny závěsy jsou zapuštěné.

Protože majitel nechtěl, aby v interiéru zabíraly prostor radiátory, nechal všude nainstalovat podlahové a stěnové vytápění. Veškeré osvětlení řemeslníci zapustili přímo do železobetonových stropních konstrukcí.

Energetické úspory

Z ulice působí stavba uzavřeným a kompaktním dojmem. Jihozápadním směrem s výhledem na historické centrum Humpolce ji však autor otevřel a nechal zeleň ze zahrady vstoupit do interiéru. Uživatelům však zůstala nezbytná míra soukromí.

Dispoziční orientace místností významně napomáhá celkové tepelné pohodě objektu. Východní vstupní průčelí prosvětlují pouze úzká okna. Skrze jihozápadní prosklenou fasádu vstupují v zimě do objektu sluneční paprsky, které s sebou přinášejí tepelné zisky. V létě naopak celkovému přehřátí brání vnější hliníkové žaluzie. Speciální izolační skla Stoprey – Elite vyplňuje krypton, jeden ze vzácných plynů.

Významné energetické úspory pak přinášejí solární kolektory o ploše 12 m², které řemeslníci nainstalovali na plochou pochozí střechu. Významnou posilou bude v blízké době rovněž tepelné čerpadlo, kvůli němuž již vlastník nechal do země prorazit pětadvacet metrů hluboký vrt.

Žádné reklamace

Na harmonickém vyznění „Glasshousu“ má nezanedbatelný podíl kombinace použitých materiálů. Přírodní probarvené omítky, nerezová ocel, hliníkové profily, pohledový beton, dřevo, travertin a sklo se vhodně doplňují. Travertin se z exteriéru propisuje do interiérových obkladů stěn v obytném prostoru.

Vilu klimatizuje zařízení firmy Fujicu. Střeží ji elektronický bezpečnostní systém, který je napojen na centrální policejní pult.

Topení, klimatizaci i zatahování žaluzií může majitel ovládat a řídit na dálku pomocí internetu nebo mobilního telefonu. Počítačem řízená svítidla nabízejí třináct možných způsobů osvětlení domu a zahrady.

Investor je s prací architekta spokojený. „Jednou měsíčně mě pozve na láhev dobrého vína,“ přiznává Luděk Rýzner. Ani není divu, protože přes náročnost projektu se zatím v domě neobjevila žádná závada. Autorovi se navíc podařilo ideálně přizpůsobit funkcionalistickou tradici požadavkům 21. století.

Architekt

Luděk Rýzner (1969) absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Havlíčkově Brodě. Poté studoval Fakultu stavební ČVUT v Praze – obor architektura. Od poloviny 90. let působil v Ateliéru Penta, v.o.s. Nyní je členem studia O.K. PLAN architekt.

Technické údaje:

Zastavěná plocha: suterén 193 m², přízemí 193 m², patro 224 m²

Obestavěný prostor: 1 980 m3

Dodavatel: AGOS stavební a. s., Pelhřimov

Kontakty

Luděk Rýzner O.K. PLAN architekt s. r. o.,

Na Závodí 631, 396 01 Humpolec,

tel.: 565 533 656, fax: 565 532 980,

e-mail: l.ryzner@okplan.cz, www.okplan.cz;

AGOS stavební a. s., Pelhřimov,

Tomáše ze Štítného 634, 396 56 Pelhřimov,

tel.: 565 303 811, fax: 565 303 813,