Proměna s autentickým make-upem

Funkcionalistický dům postavený ve dvacátých letech minulého století v nevelké středočeské obci získal po rekonstrukci moderní vnitřní řád, navenek si však zachoval původní výraz.

Mladí manželé hledali pro nové bydlení především příjemné kultivované prostředí s vybudovaným zázemím. Vzhledem k realitě našich nových satelitních čtvrtí, kterou bychom mohli nazvat spíše výstavba (a bydlení) „na hlíně" než „na zelené louce", se rozhodli pro koupi a rekonstrukci staršího domu. Kromě dobré dostupnosti hlavního města je přesvědčila i krásná rozlehlá anglická zahrada se vzrostlou zelení, bazénem, skleníkem a malým rybníčkem. Výrazná funkcionalistická vila vznikla přestavbou více než 100 let starého venkovského domu a sloužila za první republiky jako letní byt pražského knižního vydavatele. Nynější rekonstrukce je tedy již třetí výstavbovou etapou.

Ze západní strany dům kaskádovitě stoupá od přízemní garáže až po třetí podlaží. Nová dřevěná okna mají stejný červený nátěr jako ta původní

Lesk a bída funkcionalismu

Funkcionalistické vily, k nimž několik generací architektů i veřejnost po desetiletí vzhlížely s respektem takřka nábožným, znamenaly ve své době opravdovou revoluci. Architektura učinila velký krok od dekorativismu a pompéznosti k účelnému bydlení oproštěnému od všeho zbytečného. Smělé výrazně geometrické tvary, jednoduché fasády, velká okna, vzdušné vnitřní prostory, tyto atributy lákaly ve své době milovníky všeho nového a naopak provokovaly zastánce tradičního pojetí architektury včetně stavebních úřadů (mnohým z dnešních stavebníků tato situace ne náhodou cosi připomene).

Podíváme-li se na funkcionalistickou vilu z hlediska současného standardu bydlení, zpravidla obstojí dispoziční řešení a proporčně dokonalé tvarování fasád, sem tam však najdeme určité vady na kráse. Především jde o technickou úroveň provedení tepelných izolací a hydroizolací, které jsou dnes nedostatečné (v pokojích s velkými prosklenými plochami bylo někdy k nevydržení jak v zimě, tak v létě). S obdobnými problémy se museli potýkat i naši hostitelé a architekt Tomáš Klanc, kterého pověřili projektem rekonstrukce.

Hlavní průčelí domu se obrací na jižní stranu do zahrady s jezírkem a nádhernými vzrostlými stromy. Těsně před domem vytvořil architekt novou zpevněnou plochu se zámkovou dlažbou, která se dá využít jako terasa

Ani pohled z jižní strany se příliš nezměnil, zůstalo zachováno i vysoké schodišťové okno. Díky dispozičním změnám přibyly nové vstupní dveře s malou markýzou

Červená barva, která se objevuje na oknech, přechází do interiéru. Jídelní stůl z třešňového dřeva obklopují červené plastové židle, interiér oživují červené doplňky a červená kožená sedací souprava v sousedním obývacím pokoji

Sestup s výšky

Rekonstrukce zahrnovala kromě zateplení, výměny instalací, oken a dveří, podlah a dalších nezbytných náprav neudržitelného technického stavu především dispoziční změnu. Obytné místnosti původně zaujímaly první a druhé patro, v přízemí se nacházela vstupní hala a hospodářské zázemí. Majitelé si přáli co největší propojení domu se zahradou, proto se společná obytná část přesunula do přízemí. Na místě bývalých sklepů s původními, ale staticky poškozenými klenbami se dnes nachází nový vstup, zázemí a kuchyň s jídelnou. Vybouráním části středové nosné stěny se tento prostor propojil s původní rohovou vstupní halou. Na jejím místě vytvořil architekt nový obývací pokoj. Nezaujímá velkou plochu, rozhodující jsou ale velká francouzská okna, která vpouštějí dovnitř slunce z jižní i západní strany a umožňují za hezkého počasí rozšířit obytnou plochu ven na terasu. Po původním jednoramenném schodišti vede přístup do prvního patra k dětským pokojům a do druhého patra k ložnici rodičů, která zaujala místo původní zimní zahrady.

Jádrem obytného prostoru v přízemí je prostorný kuchyňský kout. Linka s třešňovou dýhou a pracovní deskou z kompozitního materiálu byla navržena na míru s ohledem na dostatek úložného prostoru. Horní část odlehčují skleněné police, které navrhl architekt Ivan Komenda ze studia Hanák Centrum Nymburk

Podlahu v celém přízemí pokrývá velkoformátová keramická dlažba. Architekt ji použil také na obložení dělicí stěny, antracitový obklad s metalizujícím efektem je proveden záměrně beze spár, aby působil jako ocelový plech

V zimní zahradě v nejvyšším podlaží našla své místo ložnice rodičů. Z bukové postele mají příjemný pohled na jižní i západní stranu. Po rozšíření prosklené plochy směrem na terasu zůstaly v prostoru dva dělicí prvky - komínové těleso a sloupek nesoucí dřevěný strop

TECHNICKÉ ÚDAJE

Zastavěná plocha: 130 m²
Užitná plocha: 200 m²
Plocha pozemku: 2 662 m²
Konstrukce: původní konstrukce zděná, v přízemí klenuté cihelné stropy, v horních podlažích stropy dřevěné, spodní stavba včetně podlah v přízemí byla kompletně zaizolována proti vodě, v přízemí proveden nový železobetonový strop, vnější zateplení fasád kontaktním zateplovacím systémem, nové vyzdívky z cihel
Výplně otvorů: nová okna dřevěná euro, nové vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní, nové vchodové dveře
Vytápění: ústřední plynové, kombinace podlahových konvektorů a radiátorů

Jak si zachovat tvář

Podíváme-li se na fotografie domu po rekonstrukci v černobílém provedení, vypadají, až na několik drobností, téměř jako dokonalá retuš těch původních. Právě to byl záměr architekta. Fasády mají stejné proporce, rozvrh, dělení i barevnost oken.

„Vnější zateplení by opticky zmenšilo okna o 10 cm ze všech stran, proto jsme po vybourání původních oken zvětšili patřičně stavební otvory ve všech směrech a nová okna byla o 10 cm vysunuta do exteriéru.

Tím se podařilo po zateplení domu zachovat původní proporce fasád, které jsou pro funkcionalistickou architekturu určující," vysvětluje Tomáš Klanc.

Na zahradě bylo nutné vykácet několik přestárlých stromů a vysadit nové podle původní koncepce, skleník i rybníček zůstaly zachovány. Před obývacím pokojem přibyla nová terasa navazující na zpevněnou vstupní plochu.

Svěží červenobílá koupelna rodičů má vlastní výstup na terasu

Dětská koupelna je provedena ve střízlivé kombinaci antracitové, bílé a bukové dýhy

AUTOR

Ing. arch. Tomáš Klanc (1975)

Autorizovaný architekt a vedoucí ateliéru KLANC, který poskytuje pro klienty ve stavebnictví kompletní služby od architektonických návrhů přes organizaci výstavby až po zařízení interiéru domu. Je absolventem FA ČVUT Praha (diplomová práce u prof. Jana Bočana), v průběhu studia byl dlouholetým náčelníkem Spolku posluchačů architektury, členem Senátu ČVUT a Senátu FA ČVUT.

PŮDORYSY

PŘÍZEMÍ: 1 vstupní hala, 2 technická místnost a prádelna, 3 jídelna, 4 kuchyň, 5 obývací pokoj, 6 garáž, 7 terasa

2. PATRO: 1 schodišťová hala, 2 ložnice rodičů, 3 šatna, 4 koupelna + WC, 5 a 6 terasa