Novou tvář fasádě

Lícové pásky lze použít i v interiéru. Vyrábějí se tažením (tl. 10-13 mm) nebo řezáním (tl. 23 mm) z lícových cihel. Základním produktem je pálená cihlářská hlína smísená s pískem, který po výpalu dává povrchu zabarvení. Podle síly, kterou se hlína natlačí do formy, se pak vytvářejí „vrásky", připomínající staré, ručně vyráběné cihly. Zatímco tažené pásky se nemusejí spárovat, stačí štětcem rozetřít vytlačené lepidlo, ražené pásky spárování vyžadují, jsou však díky větší tloušťce odolnější a rovnější.

1 ŘEZÁNÍ - pokud musíte pásek řezáním rozměrově upravit, lepenou plochu je třeba řádně očistit od prachu, aby lepidlo řádně přilnulo. Řežte ruční úhlovou bruskou s tenkým diamantovým brusným kotoučem na beton, cihly a podobné materiály, vždy nejlépe na pevné podložce.

NÁŘADÍ A POMŮCKY

- zednická šňůra a tužka
- vodováha, metr (případně nivelační přístroje)
- míchadlo nebo maloběžná vrtačka s míchadlem pro přípravu lepidla a spárovací hmoty
- zubové hladítko
- úhlová bruska s diamantovým kotoučem
- spárovací lopatka, případně „spárovací pytel"
- ocelový kartáč na očištění
- škrabka na spáry (lze použít i jiný nástroj s oblým koncem)
- fasádní váleček, štětce, zednická nebo malířská štětka pro nanášení penetračního prostředku
- kbelík, zednická lžíce atd.

2 LEPENÍ - k lepení použijte speciální lepidlo (dodává výrobce pásků, zde Brickland) a hřeben, odborně zubové hladítko, nejlépe s menšími zuby. Pásky se před lepením nenamáčejí!

3 POZOR! - nespěchejte a než začnete lepit první řady pásků, rozmyslete si všechny detaily. Je rovněž zapotřebí pečlivě rozměřit všechny otvory a stanovit svislé i vodorovné osy.

4 MĚŘENÍ - důležitá je rovinnost a pravoúhlost jádra fasády, na niž se pásky lepí. V případě nerovností je vhodné (pro zajištění přilnavosti) nanášet lepidlo jak na pásek, tak na plochu.

5 SPÁROVÁNÍ - po nalepení pásků je nutné spáry mezi pásky pečlivě vyplnit spárovací hmotou, určenou právě ke spárování obkladových pásků. Použijte úzkou spárovací lopatku. Nemáte-li k dispozici speciální spárovací lopatku, vytvořte si ji třeba z kusu kartonu.

6 ŠPALETY kolem oken a dveří by měla chránit páska. Dodržujte pokyny výrobce (množství spárovačky záleží na technologii spárování - při práci s lopatkou se míchá sušší hmota, použijete-li „spárovací pytel" (podobný zdobicímu sáčku na cukroví), připravte směs s vyšším obsahem vody.

7 ROHY - kolem stavebních otvorů (okna + dveře) a na rozích se používají rohové základní či příčné pásky. I zde je nutné stále kontrolovat rovinnost řad, spár a zejména zvýrazňujících pásků (lepí se třeba na nadokenní překlady).

8 POMŮCKY - snad více než u jiných řemeslných prací právě v případě obkladů platí ono známé pravidlo o dvojím měření... Pomůže vám zednická šňůra, delší vodováha, na svislice pak „olovnice", případně „šlaufky". Dbejte na vyzrálost, tedy soudržnost podkladu zvlášť po předchozí penetraci.

9 PLASTICITA - vyspárovaný obklad z ražených pásků ještě jednou pozorně prohlédněte a nedostatky poopravte. Spáry mohou být buďto zarovnané s lícem pásků, nebo vyduté či vyškrábané. Spáry by měly být stejnoměrné a mírně zakřivené dovnitř (neproniká do nich dešťová voda).

10 PENETRACE - po dokončení díla můžete obklad napenetrovat speciálním hydrofobním prostředkem pro zvýšení odolnosti proti nasákavosti, ovšem při zachování prodyšnosti. Klidně použijte i prostředek proti houbám a plísním, předem však aplikaci konzultujte s výrobcem.