Chytré vytápění nedusí peněženku

Moderní topné systémy by měly pracovat s malým množstvím vody. Platí to jak o radiátorech, tak o rozvodném systému. Soustava pak rychle a ekonomicky reaguje na eventuální pokles teploty v místnosti, což umožňuje pružnou regulaci a rychlejší navození požadované tepelné pohody. Vhodnou úpravou odvodu spalin v systému kotel - komín lze minimalizovat tepelné ztráty. Výsledek je dán eliminací vlivu vzdušného proudění, ochlazování komínu, vlhkosti a změn tlaku vzduchu. Technickým uspořádáním kotle je možné lépe využít teplo ze spáleného paliva, také se dá výrazně snížit objem emisí a prodloužit životnost komínu (komínové vložky) a kotle. Úspory pak mohou u plynu činit 10 až 15 procent, 25 až 35 procent u uhlí a u koksu až 45 procent. A ještě jedno důležité konstatování. S tepelnou pohodou souvisí relativní vlhkost vzduchu, optimálně by se měla pohybovat v rozmezí 30 až 60 procent. Jinak můžeme subjektivně pociťovat chlad, i když se teploměr v místnosti šplhá třeba až ke značce 24 stupňů.

Topení tuhými palivy

Ti z nás, kteří topí současně uhlím i dřevem, by měli vědět, že existují speciální kotle na dřevo, které lze k uhelným paralelně připojit. Jako příklad se dají v této souvislosti uvést zplynovací kotle. Na rozdíl od kotlů na uhlí mívají zpravidla lepší možnost regulace. Jejich účinnost dosahuje až 85 procent a značně prodloužena je také doba, po kterou se kotel udrží v provozu bez doplnění paliva.

Nejmenší kotle na pevná paliva jsou k mání už za 15 000, větší i za 40 000 korun. Kotle na dřevo přijdou zájemce zhruba na 35 000 korun. Někdo si však libuje v krbech nebo v tzv. kachlácích. Provozní náklady se příliš neliší od nákladů, spojovaných s klasickými kamny. Rozdíl je v pořízení. Kolik stojí taková kamna?

■ krby (horkovzdušný systém) jsou za 50 000 až 90 000 korun
■ kachlová kamna (sálavý systém) 80 000 až 130 000 korun
■ krbové kamna 15 000 až 50 000 korun

V tabulce níže můžete zjistit, za kolik korun se dá koupit metrák uhlí a palivové dřevo, naštípané na polena. U dřeva odpovídá cena prostorovému metru.

Ekonomika a ekologie jsou spojené nádoby. Právě v oblasti tepelného hospodářství se kvapem blíží doba, kdy bude třeba do výdajů na topení promítnout náklady, spojené s účinnou filtrací spalin. Pro orientaci jsme proto srovnali emisní objemy ze spalování častěji užívaných pevných paliv. Hodnoty v tabulce Emisní objemy jsou uvedeny v gramech na GJ.

Naše doporučení

■ Kotel pracuje hospodárně, když po celé topné období využívá konstrukční výkon. Je zbytečné kupovat kotel, který má větší výkon, než je zapotřebí k vytápění obytné plochy. Platí zásada: čím víc je kotel předimenzován, tím déle pracuje s nižší účinností.

■ Z hlediska úspor je důležité topit palivem, pro které je kotel určen. Současně je třeba dbát, aby palivo mělo strukturu a vlhkost, předepsanou výrobcem kotle. Zvláště pokud přikládáme vlhké dřevo nebo v kotli na černé uhlí spalujeme méně kvalitní hnědé uhlí. Kotel pak nevyužije vloženou energii, a navíc při nedokonalém spalovaní dá vzniknout kondenzátům, které snižují účinnost i životnost kotle.

Kapsu šetří též akumulace

Následující řádky mají z hlediska paliva všeobecný charakter. Představují vylepšení stávající otopné soustavy o jednu či více akumulačních nádrží a o směšovací zařízení. Kotel pak pracuje stále v optimálním výkonu a v období, kdy by bylo nutné tento výkon snížit, ohřívá vodu v akumulačních nádržích. Tato voda pak vytápí dům v době, kdy kotel nepracuje. K akumulační nádrži je možné přiřadit výměník, který do domácnosti dodává teplou užitkovou vodu. Akumulační systém se uplatňuje především v přechodných topných obdobích (jaro, podzim), kdy v kotli můžeme zatápět jen jednou za dva dny, čímž za rok můžeme uspořit až čtvrtinu paliva. Kromě toho provoz kotle v optimálním režimu sníží náklady na jeho údržbu, prodlouží životnost kotle a komínu. Při instalaci systému je nutné počítat s prostorami na umístění jedné či více nádrží. Pokud jde o náklady, zařízení a montáž systému, vyjdou na 25 000 až 30 000 korun. Při průměrné roční spotřebě tepla 26 000 kWh (dům s tepelnou ztrátou 15 kW) spálíme přibližně 8000 kg hnědého uhlí. Za rok tak můžeme uspořit asi 2 800 kg uhlí. Náklady vložené do instalace systému s akumulačními nádržemi se vrátí zhruba za šest až sedm let.

Vytápění zemním plynem

Plynové kotle spalují palivo ekologicky a pracují s vysokou účinností. Ta se pohybuje v rozmezí 90 až 94 procenta. Nevýhodou je neustálý růst cen plynu. Samozřejmě existují i výhody. Patří k nim:

■ dobrá regulovatelnost

■ vysoká účinnost (zvláště kondenzační kotle)

■ jde o ekologické vytápění

Další možnosti úspor

Ti, kdo před časem vsadili na vytápění plynem, mohou plynový kotel doplnit krbem s krbovou vložkou nebo krbovými kamny doplněnými o teplovzdušné rozvody. Krby i kamna lze také napojit na klasický teplovodní systém. V přechodném období pak není třeba topit plynem, stačí přiložit do krbu pár polínek a v obývacím pokoji bude příjemně sálat oheň, který zároveň vytopí několik dalších místností. Plynový kotel zapojíme pouze v zimě, kdy teplo z krbu nestačí. Takto můžeme ušetřit až 40 procent nákladů na topení plynem.

Kondenzační plynový kotel šetří kapsu

Vyšší účinnosti je možno dosáhnout tak, že energii získáme kondenzací vodní páry, která odchází do komína a zůstala by jinak nevyužita. Konstrukce je odlišná od doposud vyráběných zařízení. A také je dražší. Vyšší pořizovací náklady (asi o 30%) jsou však vyváženy nižšími provozními výdaji. Investiční návratnost se pohybuje mezi třemi až pěti lety, což se při dvacetileté životnosti kotle může majitelům rodinných domků (ale i větších obytných domů) jevit jako ekonomicky velice významné. Zejména při jarním anebo podzimním topení, kdy je nižší tepelný spád, může úspora paliva kondenzačního kotle oproti topení v klasickém kotli činit až 30 procent. Pověstná piha na kráse však existuje. Škodlivina, která je zemnímu plynu vytýkána, se nazývá oxid dusíku (NOx). Ten však vzniká jen ze vzdušného dusíku a tvorba je závislá na teplotě spalování. Proto se producenti plynových spotřebičů věnují konstrukčním úpravám kotlů s cílem vytvořit hořáky s nízkým podílem emisí. Výsledek je v mnoha ohledech závislý na druhu použitého paliva. Princip kondenzačního vytápění? Spalováním vodíku vzniká voda, která je ve formě páry odváděna se spalinami do komínu. Pokud se podaří snížit teplotu této vodní páry pod teplotu rosného bodu ještě v kotli, začne pára kondenzovat a odevzdá okolnímu prostředí výparné teplo. Dá se tedy říci, že kondenzační technikou je možno u zemního plynu získat dodatečné teplo (až 11 procent). Klasické nástěnné anebo stacionární plynové kotle pro rodinné domky se na našem trhu dají koupit v závislosti na výkonu za cenu od 25 000 do 50 000 korun. Kondenzační plynové kotle se prodávají v rozmezí 40 000 až 80 000 korun.

Elektrické vytápění

Naše země je příkladem nekoncepčnosti energetické politiky. Relativně nedávno byla elektřina označována za topné médium budoucnosti a na zavedení tzv. přímotopných panelů byly poskytovány dotace. Tento záměr vycházel z předpokladu přebytku elektrické energie, pokračování programu výstavby jaderných elektráren apod. Od tohoto programu se však záhy upustilo. Přesto zůstává vytápění elektřinou čisté, pohodlné a v mnoha případech i účelné. Energetické společnosti přinášejí programy, které by mohly oživit zájem o tyto topné systémy. Využívány jsou zejména nižší odběrové sazby mimo odběratelské špičky. Jaké jsou výhody a nevýhody akumulačního vytápění a přímotopů? Nejprve nastavme lupu akumulačkám.

Výhody:

■ náklady na vytápění samostatnými akumulačními kamny v každé místnosti jsou příznivé. Kamna již mívají menší rozměry a kvalitní systém řízení, vytápění je ekologické.

Nevýhody:

■ náklady na pořízení elektroakumulační kotelny jsou relativně vysoké (od 60 000 Kč),

■ samotný kotel také není laciný, stojí od 15 000 do 30 000 korun,

■ náklady na vytápění jsou o třetinu vyšší než u zemního plynu,

■ akumulační kamna v místnostech mohou být pro někoho hlučná.

Přímotopy mohou být technicky různorodé a v řadě případů mohou i šetřit naši kapsu. Například při použití přírodního kamene (technologie založená na tepelném dlouhovlnném záření) je při správném nastavení a užití nabízena možnost úspory elektrické energie až o 18 procent. Přímotopný elektrokotel se dá pořídit již od 20 000 Kč, vytápění lze označit jako ekologické, účinnost bývá téměř 100 %. Nevýhody? Především jsou to vyšší provozní náklady na vytápění (a při přerušení dodávky elektrické energie systém nepracuje).