Jak se ohřát, ale nedohřát

VĚDĚLI JSTE?

 

V České republice je 65 procent bytů odkázáno na vytápění pevnými palivy, 32 procent využívá plyn, 1,5 procenta je vytápěno elektricky. Zbývajících 1,5 procenta bytů je vybaveno alternativními zdroji energie. V Praze je cca 53,5 procenta domácností s kamny na uhlí, 42,5 procenta obydlí je vybaveno plynovými topidly
a 4 procenta elektrickými.

Jaké jsou obvyklé náklady na vytápění jednogeneračního, dvoupodlažního zděného domku o základně 100 m ² ? V tabulce Kolik stojí teplo? na str. 152 přinášíme porovnání ročních provozních nákladů u nás nejčastěji užívaných médií. Orientační platby jsou oproštěny cen od revizí a servisu, vedle otopu počítáme i s ohřevem teplé vody.

 

Regulace pomáhá spořit

Na radiátory ­můžeme namontovat ventily s termo­­statickou hlavicí, které budou udržovat teplotu v místnosti na stálé optimální hodnotě. Pořizovací cena těchto ventilů je 400 až 700 korun. Teplotu v domě lze také regulovat podle venkovní teploty (říká se tomu ekvitermní regulace). Tato možnost je na místě u zdroje tepla (kotle), který je schopen zpracovávat předem nastavené pokyny regulátoru. Systém pracuje na základě tepelnětechnických vlastností domu a regulátory pak reagují na údaje čidel, která jsou umístěna venku (zpravidla bývají na severní fasádě). Ceny ekvitermních regulátorů se pohybují od 8 000 do 15 000 Kč podle toho, kolik funkcí nabízejí a jak snadno se ovládají.                                                 

Kapsu šetří i akumulace

Stávající otopnou soustavu lze vylepšit o jednu či více akumulačních nádrží a o směšovací zařízení. Kotel pak pracuje stále v optimálním výkonu a v období, kdy jinak by bylo nutné tento výkon snížit, ohřívá vodu v akumulačních nádržích. Tato voda pak vytápí dům v době, kdy kotel nepracuje.

 

K akumulační nádrži je možné přiřadit výměník, který do domácnosti dodává teplou užitkovou vodu.

Akumulační systém se uplatní především v přechodných topných obdobích (jaro, podzim), kdy v kotli můžeme zatápět jen jednou za dva dny, čímž za rok uspoříme až čtvrtinu paliva. Kromě toho provoz kotle v optimálním režimu sníží náklady na jeho údržbu, prodlouží životnost kotle a komínu.

 

Při instalaci je nutné počítat s prostory na umístění jedné či více nádrží. Náklady, zařízení a montáž systému vyjdou na 25 000 až 30 000 korun. Při průměrné roční spotřebě tepla cca 26 000 kWh (dům s tepelnou ztrátou 15 kW) spálíme přibližně 8 000 kg hnědého uhlí. Za rok tak můžeme uspořit asi 2 800 kg uhlí. Náklady vložené do instalace sy­stému s akumulačními nádržemi se vrátí zhruba za šest až sedm let. 

Topení tuhými palivy

Ten, kdo si pořídí kotel na pevná paliva, by měl mít dost času i fyzických sil a nemělo by mu být na obtíž denně zajišťovat obsluhu kotle vlastními silami. Pokud topíte uhlím i dřevem, může vás zajímat, že existují speciální zplyňovací kotle na dřevo, které lze k uhelným paralelně připojit. Na rozdíl od kotlů na uhlí mívají (zpravidla) lepší možnosti regulace. Jejich účinnost dosahuje až 85 procent a značně prodlouží dobu, po kterou kotel vydrží hřát bez doplnění paliva.                                       

AKUMULAČNÍ KAMNA

 

+ Akumulační kamna mají dnes již menší rozměry a kvalitní systém řízení, jde o ekologické vytápění 

 – Akumulační kamna v místnostech mohou být pro někoho hlučná

 – Náklady na pořízení elektroakumulační kotelny jsou vyšší (od 60 000 Kč, samotný kotel stojí od 15 000 do 30 000 Kč)

 – Náklady na vytápění jsou o třetinu vyšší než u zemního plynu 

PŘÍMOTOPY

 

+ Elektrokotel lze pořídit již od 20 000 Kč, vytápění je ekologické, účinnost bývá téměř 100 procent.

 + Při použití přírodního kamene (technologie založená na tepelném dlouhovlnném záření) a při správném nastavení a užití lze uspořit až 18 % elektrické energie.
 
– Vyšší náklady na provoz, při přerušení dodávky elektřiny systém nepracuje                            

KDE SE MŮŽETE PORADIT?

 

■ EKIS – síť energetických konzultačních a informačních středisek české energetické agentury. Zajišťují poradenství v oblasti snižování spotřeby energie a podpory obnovitelných zdrojů energie
www.i-ekis.cz  

■ EKO WATT – občanské sdružení Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie www.energetika.cz

■ Energetické informační centrum
www.energetik.cz

Vytápění zemním plynem

Plynové kotle mají ekologické spalování, dají se dobře regulovat a pracují s vysokou účinností. Ta se pohybuje v rozmezí 90 až 94 procenta. Nevýhodou je neustálý růst cen plynu.

 

Kondenzační kotel šetří kapsu

Vyšší účinnosti lze dosáhnout použitím kondenzačního kotle. Jaký je jeho princip? Spalováním vodíku vzniká voda, která je ve formě páry odváděna se spalinami do komínu. Pokud se podaří snížit teplotu této vodní páry pod teplotu rosného bodu ještě v kotli, začne pára kondenzovat a odevzdá okolnímu prostředí výparné teplo, což je v našem případě ohřátá voda. Kondenzací je možno u zemního plynu získat až o 11 procent více tepla. Vyšší pořizovací náklady (asi o 30 %) jsou tak vyváženy nižšími provozními výdaji. Investiční návratnost se pohybuje mezi třemi až pěti lety, což při dvacetileté životnosti kotle není nezajímavé. Zejména při jarním anebo podzimním topení, kdy je nižší tepelný spád, může úspora paliva kondenzačního kotle oproti topení v klasickém kotli činit až 30 procent. Pro účinné využití kondenzačního kotle je vhodné volit např. podlahové vytápění, u kterého stačí nižší provozní teplota.

 

Pověstná piha na kráse však existuje. Při spa­lování zemního plynu se uvolňuje oxid dusíku. Jeho tvorba je závislá na teplotě spalování, a proto se producenti plynových spotřebičů věnují konstrukčním úpravám kotlů s cílem vytvořit hořáky s nízkým podílem emisí. Výsledek je v mnoha ohledech závislý na druhu použitého paliva.

Další možnosti úspor

Ti, kteří před časem vsadili na vytápění plynem, mohou plynový kotel doplnit krbem s krbovou vložkou nebo krbovými kamny doplněnými o teplovzdušné rozvody. Krby i kamna lze také případně napojit i na klasický teplovodní systém. V přechodném období pak není třeba topit plynem, stačí přiložit do krbu pár polínek a oheň vytopí několik dalších místností. Plynový kotel zapojíme pouze v zimě, kdy teplo z krbu nestačí. Takto můžeme ušetřit až 40 procent nákladů na topení plynem.

 

Elektrické vytápění

ALTERNATIVNÍ ZDROJE 
V BODECH:

 

■ Vytápění biomasou si žádá větší prostor pro uložení paliva (sláma, obilí) a také je třeba počítat s vyššími pořizovacími náklady. Kotel přijde zhruba na 80 000 Kč. Provoz je však relativně výhodný,
ve srovnání s plynovým topením se dá hovořit až o 50% úspoře nákladů.

■ Získávání tepla ze slunce může být v zimě problematické, proto se doporučuje jen jako doplňkový zdroj energie. Pořizovací náklady jsou relativně vysoké (přes 100 000 Kč). K výhodám patří (ve vztahu k topení plynem) úspora až 70 % energetických výdajů na ohřev vody a až 30 % nákladů na vytápění.

■ Pořizovací náklady tepelných čerpadel se liší podle zdrojů tepla (nejvýhodnější se jeví systém vzduch/voda) a dosahují přibližné výše od 150 000 do půl milionu korun. Obecně platí zásada, že za 1 kWh vložené energie získáme asi trojnásobek získané energie.

 

NĚKOLIK OBECNĚ PLATNÝCH RAD 

 

■ Mnozí vytápíme byty na teploty i přes 23 °C. Při teplotě nad 20 °C můžeme snížením pokojové teploty o 1 stupeň ušetřit až 6 procent nákladů na vytápění.

■ Vyplatí se šetřit teplou vodou (koupel spotřebuje 160 litrů, sprchování jen 50 l vody).

■ Zvažte zateplení domu – jeho opláštění, výměnu oken, zateplení sklepa či střechy.

■ Moderní topné systémy by měly pracovat s malým množství vody. Platí to jak o radiátorech, tak o rozvodném systému. Soustava pak rychle a ekonomicky reaguje na eventuální pokles teploty
v místnosti, což umožňuje pružnou regulaci a rychlejší navodění požadované teploty.

■ Vhodnou úpravou odvodu spalin v systému kotel/komín lze minimalizovat tepelné ztráty: eliminovat vliv vzdušného proudění, ochlazování komína, vlhkosti a změn tlaku vzduchu. Technickým uspořádáním kotle je možné lépe využít teplo ze spáleného paliva, výrazně snížit objem emisí a prodloužit životnost komínu (komínové vložky) a kotle. Úspory tohoto druhu mohou u plynu činit 10–15 %, 25–35 % u uhlí a u koksu až 45 %.