Bydlíme díky náhodě

„V rámci mateřské dovolené jsem den co den seděla na internetu a půl roku hledala pozemek," vzpomíná Katka. „Pozemky v Praze prostě nejsou. Manžel otevřel počítač ze stejných důvodů pouze jednou! Objevil parcelu, která byla na webových stránkách uveřejněna maximálně tři hodiny a okamžitě ji zarezervoval! Náhoda? Možná..., nicméně další půlrok jsem poslouchala story o nezastupitelné roli hlavy rodiny."

TOMÁŠEK, dva roky
HONZÍK (vpravo), čtyři roky

Ing. TOMÁŠ TKAČÍK, Ph.D.

- Studium: VŠE Praha, Podnikohospodářská fakulta (1999-2000) a VUT Brno, Stavební fakulta (1989-1994)
- Ve společnosti Business Media pracuje od 1. 9. 1994
- V současnosti zastává pozici generálního ředitele pro střední a východní Evropu

KATEŘINA TKAČÍKOVÁ

- Ve společnosti Business Media pracovala od 1. 9. 1994 na pozici hlavní účetní
- Od roku 2004 je na mateřské dovolené

To vůbec není pravda, směje se Tomáš. „Opravdu jsem měl jen štěstí a svoji roli při vzniku společného domu nijak nepřeceňuji. Staral jsem se o stavbu a Katka zase o interiér. Spolupracovali jsme s párem architektů a ti si role rozdělili podobně: architekt Kraus navrhoval celek a jeho manželka sledovala detaily."

Tomáš Tkačík je generálním ředitelem vydavatelství, které vydává mimo jiné i časopis Moderní byt. Je tedy poměrně vytížený a vedle pohodlí pro rodinu očekával od domu také prostornou pracovnu. Katka se stará o dvě malé děti a po domě toužila zejména proto, že dřívější půdní byt v centru Prahy byl tak trochu překážkovou dráhou plnou schodů. Navíc nechtěla, aby malý Honzík a Tomášek vyrůstali v miniaturním parku mezi rušnými ulicemi a volně pobíhajícími psy, což vyřešila krásná zahrada.

O lokalitě ve snadno dostupné okrajové části Prahy tedy rozhodlo štěstí, ale architekta vám jistě nepřihrála náhoda.

Tomáš: Spoléhání na náhodu by v tomto případě asi bylo hazardem s penězi, takže jsme zvolili klasické výběrové řízení. Ve hře byla tři jména, ale David Kraus s manželkou nás přesvědčili tím, co už vyprojektovali, ale také citlivým přístupem.

Výrazná barva stěny celý byt oživila. Jídelní stůl i konferenční stolek jsou opatřeny dýhou v barvě wengé

Prostor je koncipován tak, aby Katka mohla vařit a sledovat děti. Propojení kuchyně a hlavního obytného prostoru vyhovuje současným trendům

Katka: Vůbec se nesnažili tlačit nás do vlastních představ, ale na začátku se stále jen ptali: jak žijeme, jestli vařím, jak často k nám chodí návštěvy, jestli u nás občas přespí rodiče... Teprve potom nabízeli návrhy. Dva měsíce jsme dodržovali ustálený rituál a každou středu se scházeli u nich v ateliéru. Tomáše nejvíc zajímala vnější podoba domu a já jsem s architektkou Krausovou řešila jeho vnitřní dispozici.

Autorem atypického domu je architekt David Kraus

INFO

- Zastavěná plocha 180 m²
- Užitná plocha 226 m²
- Přízemí tvoří společný obytný prostor spojený s kuchyní a jídelnou. Část obývacího pokoje se otevírá na galerii, která slouží jako herna.
- Horní podlaží obsahuje dětské pokoje s vlastním zázemím a soukromou zónu rodičů. Ložnice rodičů a pracovna mají vlastní krytou terasu a jsou přístupné i přes samostatnou šatnu.

A vaříte? Panuje ustálená představa, že „paní generálová" rozezná zelený nebo černý čaj a důrazně velí rychlovarné konvici.

Katka: (Smích) Paní generálová ráno vstane jako první a zaopatří děti. Rozveze je po školkách, vydá se na nákup, protože v lednici je tou dobou už jen zima a tma, a začne vařit, aby jí rodina neumřela hlady. Dneska jsem dělala svíčkovou... a netuším, co víte o svíčkové, ale opravdu to není minutka. Poté paní generálová vyřeší několik průšvihů s řemeslníky, kteří stále ještě něco dodělávají, vypraví se pro děti, nakrmí celou rodinu a jde koupat oba kluky a pak je uspává. Pozdě večer je totálně mrtvá... a usne.´

Tedy odpovím stručně: vařím často, dobře a ráda.

Kuchyň značky Sykora má dvířka s povrchem lakovaným do vysokého lesku. Deska je z Technistonu

Nechtěl jsem se vás dotknout...

Katka: Nedotkl jste se mě, jen jsem se pokusila vysvětlit, že Tomáš se maximálně koncentruje na práci... a já zase na rodinu.

Takže o podobě kuchyně jste rozhodovala do důsledků?

Katka: Naprosto. Dispozice ve tvaru písmene U se mi zdá praktická. Vše je po ruce. Kuchyň má dostatek úložných prostor, takže nepotřebuji žádné špajzy a podobně nesmyslné místnosti. Deska z Technistonu vydrží skoro všechno..., a pokud nevydrží, lze ji zbrousit. Nechtěla jsem původně volit lakovaný povrch dvířek... a máme ho. Měla jsem strach, že lesklý povrch děti hned ohmatají, ale lakovaná dvířka nejsou zdaleka tak citlivá, jak jsem předpokládala.

Jeden z dětských pokojů využívá námořnických motivů i na zdi. Navrhla je architektka Petra Krausová

Pro Tomáše je hlavní místností domu prostorná pracovna

A ostatní nábytek jste vybírala také vy?

Katka: Ve spolupráci s architektkou. U pohovky jsme to s cenou nepřeháněli, protože když se po ní kluci třikrát projedou s autíčkem... zkrátka to jejich vrrr už ani nevnímám, ale vím, že právě probíhá devastace. Dobrou pohovku si koupíme, až vyrostou.

Ostatní nábytek je na míru. Například postel. Tomáš měří metr devadesát a vy neustále píšete v časopise, že každá postel má mít ještě o dvacet až třicet centimetrů víc. Řeknete mi, kde ji mám sehnat?

Výrobců XL postelí je zatím zoufale málo, ale vy jste neřešili jen postel, pokud vím.

Tomáš: Rozhodně ne. Vybudovali jsme klukům dva dětské pokoje. Prvnímu dominuje loď a horolezecká stěna a druhému hradby. Považovali jsme za důležité vytvořit hravé prostředí. Nemáme rádi dětské pokoje, které vypadají jako tričko vyprané na devadesát - prostě jsou jen sražené a vše je pouze menší. Z dětského světa v nich obvykle není vůbec nic.

Děti jsou tedy nadšeny, ale co vy? Jak se v novém domě bydlí?

Katka: Nadšeny nejsou jenom děti, ale i my. Máme nádhernou zahradu, prostorný dům a spoustu místa.

Až dost pro čtyřčlennou rodinu...

Katka: Kdo tvrdí, že zůstane jen čtyřčlenná? (Smích)

SLOVO INTERIÉROVÝCH ARCHITEKTŮ

Ing. arch. Petra Krausová a Vaida Kraus
Manželé Tkačíkovi v nás svým pohodovým a sportovním pohledem na svět přivedli na myšlenku vytvořit vzdušný, moderní a logický interiér. Vnitřek domu jsme nejen navrhovaly, ale také zajišťovaly dodavatelsky. V interiéru se pracovalo s jednoduchými tvary, ale o to odvážnějšími barvami (např. červená stěna). Již od začátku byl prostor rozdělen na strategickou zónu kuchyně vnímanou téměř jako výzkumné pracoviště ve stylu NASA a zbytek interiéru. Dětské pokoje jsou ztělesněním snů našich vlastních dětí, realizovaných co nejjednodušší formou. Vzájemná spolupráce byla příjemná a odpovídala charakteru interiéru i jeho budoucích majitelů.