Opěrná zídka za všechny peníze

Zahrada, o jejímž osudu si budeme dnes povídat, je hotová právě tři roky. Letos od jara jako by se probrala z velkého váhání a konečně ukazuje, co umí. Proč tomu nebylo už dříve? Hlavním problémem se zde stala nedostatečná příprava půdy.

Mazavá plastelína místo zeminy

Když se staví dům, nebývá jeho okolí právě nejvhodnější pro založení zahrady. Přípravu pozemku pro sázení si organizoval majitel sám, plochu vyklidil a nechal na ni navést několik náklaďáků ornice ze skrývky. Zemina se zdála být v nejlepším pořádku, ale jak se zanedlouho ukázalo, spolu s dalšími faktory se z ní brzy stala mazlavá plastelína, ve které nechtělo nic růst.

Profesionální firma, která později během dvou dnů a za mnoho tisíc korun zahradu podle projektu vysázela, si také s přípravou hlavu nelámala. Ne příliš motivovaní zaměstnanci nacpali rostliny bez milosti do malých jamek s tím, že už si musí nějak poradit sami.

Podle toho to pak zpočátku i vypadalo: živořící a málo kvetoucí jedinci žalovali a my jsme si lámali hlavu, jak celou situaci vylepšit. V nejožehavějších místech jsme pak museli přistoupit i k radikálním řešením zahrnujícím výměnu zeminy a její hluboké prokypření s organickým substrátem a hnojivem. Na ostatních záhonech jsme snížili příliš vysokou vrstvu mulče z drcené borky na optimálních  5 cm a pravidelně přihnojovali a zalévali. Zbytek si už zařídila příroda sama především tím, že do zmrtvělé půdy opět nastěhovala život v podobě užitečných mikroorganismů, žížal a podobně. A výsledky se pomalu dostavovaly, rostliny přestaly zasychat a pustily se do bujného růstu.

Těsný kontakt s vodou

Dům je poměrně velký a otočený tak, že na parcele o velikosti přes 800 m2 zabírá hodně místa. Zahrada za domem proto nemá velkou hloubku, což jsem se v projektu snažil různými způsoby vyřešit. Cílem architektonického ztvárnění bylo dosažení maximální jednoty domu a zahrady. Proto jsem použil délky, úhly a směry z určitých částí domu i v zahradě, konkrétně při řešení opěrné zídky, vedení cest, tvarování terasy i jezírka. Hlavním tvarem se tedy staly části osmiúhelníku a obdélníku, které se na domě vyskytují. Tyto ryze geometrické linie nacházejí svou protiváhu ve tvarosloví záhonů a okrajů trávníku po obvodu zahrady, jež jsou naopak v měkkých vlnovkách.

Hlavní plochu tvoří kvalitní trávník, který propůjčuje zahradě pocit velkého a také volného prostoru. Originální řešení představuje okrasné jezírko v těsné blízkosti domu a terasy. Umístil jsem ho zde proto, aby kontakt s vodou byl co nejintenzivnější. Fascinující život v jezírku i kolem něho tak můžeme pozorovat z terasy i domu. Praxe jednoznačně ukazuje, že takové řešení je zcela ideální. Někomu by snad voda vedle základů naháněla hrůzu, ale při kvalitních materiálech a profesionálním provedení se není čeho obávat. Konstrukce jezírka je ušitá přesně na míru. I přes malou plochu jsme dosáhli hloubku přes jeden metr, což zajišťuje velmi dobré přezimování ryb, a navíc silně omezuje přehřívání vody v létě.

Konec útěků do přírody

Jiným velkým dílem v zahradě je opěrná zídka a přilehlá malá fontána na mlýnském kameni. Do dnešních dnů mi majitel neprozradil, kolik ho tento můj nápad stál, ale jen několik týdnů trvalo, než dva zruční řemeslníci vystavěli z úlomků pískovce přední část zídky... Zahradní fontána má v podzemí rezervoár s čerpadlem, aby voda obíhala v uzavřeném okruhu.

Skladba rostlin na záhonech je velmi pestrá a orientuje se především na kvetoucí keře, růže a trvalky. Své místo tu našly i menší stromky, jako jsou sakury a okrasná jabloň, ve kterých si mohou ptáci stavět hnízda. Příspěvkem k ekologii je i výsadba domácích keřů jako je dřín a podobně. Stálezelené jehličiny jsou zastoupeny jen v případech, kde bývají vzhledem ke svým vlastnostem nepostradatelné, tedy ve funkci optického odclonění pozemku. Rovněž v zimě je jejich zeleň příjemná na pohled v jinak posmutnělé zahradě.

Majitelé žili předtím, než si postavili tento zajímavý dům, v paneláku, a každý týden utíkali na chalupu v horách. Vlastní zahrada je hodně změnila. Zjistili, že už nemají před čím a kam utíkat.

Než založíte zahradu

- Zemina (ornice), která se odbagruje a deponuje z ploch polí, na nichž se léta zemědělsky hospodařilo, nebývá zpravidla příliš kvalitní. Mezi největší problémy patří nedostatek humusu, velká zásoba semen plevelů, jednostranné přehnojení určitým prvkem a nedostatek jiných, zbytky herbicidů a jiných chemických přípravků, nízká nebo žádná biologická činnost mikroorganismů.

- Již při výběru pozemku věnujte velkou pozornost kvalitě a vlastnostem půdy. Na svazích bývá někdy mnoho kamení již v horních vrstvách, půdy jsou pak často těžké a mazlavé, tvrdnou jako beton. Je velmi pracné a nákladné takový materiál přeměnit v zahradní zeminu.

text: Jiří Prouza