Není stín jako stín

Z vlastní praxe vím, že lidé si při plánování zahrad pochvalují volné pozemky a mají pocit, že stinná zahrada je horší, méně hodnotná. Myslí si, že na ní budou mnohem horší podmínky pro vytvoření pěkných barevných kompozic, a cítí se ochuzeni. Často si ovšem neuvědomují dvě důležité věci. Málokterý pozemek je celý zastíněný, a tak se na něm vždy najde kousek místa pro slunomilné rostliny, ale ti, kdo mají slunnou zahradu, některé rostliny pěstovat opravdu nemohou. Druhým důležitým faktem je, že není stín jako stín – záleží na době zastínění a na „hustotě“ stínu.

OTEVŘENÝ STÍN

Stinné místo vzniká na severní straně budov a obvodových zdí zahrady nebo u plných dřevěných plotů. Je to poměrně dobrá poloha, protože je zde poměrně dost světla, ale téměř žádné přímé slunce. Pro majitele novostaveb na holých pozemcích je to často jediná šance, jak pěstovat třeba pěnišníky (Rhododendron), cesmíny (Ilex) nebo jiné stálezelené rostliny, které stinnou polohu potřebují. Musíte vzít v úvahu, že hranice stínu se během roku mění – v létě je slunce výš a stíny jsou kratší, vychází i zapadá blíž k severu než v zimě atd. Opravdu choulostivé druhy rostlin proto zasaďte co nejblíž ke zdi (plotu) tak, aby na ně zjara nedopadalo plné slunce ze strany a v létě shora.

         

Milovníci stínu

Jsou to některé druhy rostlin, které jsou v přírodě součástí podrostu lesů a hájů a na své prostředí se adaptovaly tak, že jim jiné nevyhovuje. Jejich tkáně obsahují více chlorofylu (zeleného barviva) než druhy rostoucí na slunci. Díky tomu jsou mnohem citlivější na světlo a umějí je mnohem efektivněji využít. Na druhé straně tato citlivost způsobuje, že přemíra světla jim škodí. Ostré slunce listy „spálí“ – objeví se na nich žlutavé nebo bělavé skvrny, okraje se zkroutí. Mezi rostlinami, které se běžně pěstují na slunci, je řada druhů, které tolerují přistínění. Doporučuji je vysadit na přechody mezi osluněná a zastíněná místa, která jsou pro stínomilné druhy nevhodná, nebo dokonce nebezpečná.

 

Během zimy jsme vás v časopise několikrát varovali před časným jarním sluncem. Pokud na místo, kam jeho paprsky dopadají, vysadíte stínomilné stálezelené rostliny, poškodí je nejen slunce, ale i ohromný teplotní rozdíl mezi dnem a nocí (třeba až 20 °C).  
 

HLUBOKÝ STÍN

Nejtmavší místa vznikají v průchodech mezi domem a garáží, mezi dvěma domy nebo mezi domem a obvodovou zdí. Možná si myslíte, že v takových místech se rostlinám nebude dařit, protože slunce se sem buď nedostane vůbec, nebo jen na chvilku, a to v letních dnech.

Pokud je tu dostatek vláhy nebo ji můžete sami zajistit, máte vyhráno. Výběr rostlin je sice omezený, ale můžete si vytvořit zádumčivé, tajemné romantické zákoutí jako u staré italské vily. Pokud se vám do něj vejde třeba houpací křeslo nebo lavička, věřte, že v letním žáru se o ně budete dohadovat se všemi členy domácnosti.

Včasná úvaha je k nezaplacení

Plánujete-li stavbu domu, ještě před osazením zahrady přizvěte k plánu pozemku na radu i zahradního architekta. Je totiž řada věcí, které si nemusíte uvědomit ani vy, ani projektant domu, ale odborník s praxí je vidí na první pohled. S faktory, které vám mohou připadat nedůležité, budete zápolit celá léta a přitom někdy stačí málo: dům nejen dobře usadit, ale třeba i pootočit. Neumístit všechna odpočinková místa jen na jih, ale najít také zákoutí ve stínu. Využít konfigurace terénu a také pozic domů či stromů na sousedních pozemcích. Nechejte dost místa na výsadbu několika velkých stromů (nebo menších na maličkých pozemcích) a jejich budoucí pozici dobře zvažte. Vytvořte místa slunná i stinná; pak bude vaše zahrada proměnlivá a zajímavá.

POHYBLIVÝ STÍN

Koruny solitérních stromů (nebo menších skupin stromů) tvoří pohyblivé vzory ze skvrn slunce a stínu. Toto stanoviště je poměrně příznivé, zvlášť když větve nejsou příliš nízko. Takový stín dovoluje pěstovat bohatý sortiment rostlin smíšený ze stínomilných a slunomilných druhů. Pod stromem nebo skupinkou stromů můžete vytvořit zajímavou kompozici: stínomilné rostliny zasaďte ke kmeni, slunomilné na vnější okraje.

    

Ovlivněte množství stínu

Pokud jste koupili zanedbaný pozemek nebo se vaše stromy trošku vymkly kontrole, bude řešení poměrně jasné: sami si můžete troufnout na likvidaci plevelných dřevin (výmladky akátů, pajasanů, houštiny černého bezu apod.).

Jedná-li se o starý sad, označte si stromy, jejichž ovoce je chutné. Potom pozvěte zkušeného zahradníka a spolu s ním vyberte další stromy, které třeba nenesou tak dobré ovoce, ale mají pěkný tvar a byla by škoda je kácet. Zahradník pak během dvou nebo více sezon promění divočinu v příjemné místo, kde se vám bude dobře odpočívat v trávě v polostínu. Pod stromy se nebude dařit dokonalému rekreačnímu trávníku, ale spíše lučnímu porostu. Je to také skvělé místo pro „naturalizaci“ cibulovin (krokusů, narcisů, ladoněk) a třeba petrklíčů.

 

Jiná je situace pod velkými okrasnými stromy. V rozlehlé zahradě je zbytečné se „prát“ s přírodou – nechejte místo tak, jak je – stinné, chladivé a s minimem podrostu. Pokud vám ale patří několik set metrů čtverečních, určitě vás takové jednoduché řešení neuspokojí.

 

Koruny stromů je třeba držet dost vysoko (výjimkou jsou stromy zavětvené k zemi). Mohou se také výrazně prosvětlit, odlehčit, zmenšit. Sami se ale nepouštějte ani do kácení přehoustlého porostu, ani do prosvětlování korun. Pozvěte si certifikovaného arboristu, který odborně provede vhodné zásahy. Stromy je totiž třeba upravit nenápadně a citlivě, abyste neměli pocit, že jsou zmrzačené. Takový zákrok je někdy záležitostí jednorázovou, jindy je třeba řez rozložit na více sezon, abyste stromu neublížili.

SUCHÝ STÍN

Zahradnickým oříškem je osázení suchých stinných míst. Vznikají pod velkými stromy s hustým olistěním nebo jehličím. Projděte se v borovém lese – i když se vám zdá, že je tam světla dost, skoro nic pod borovicemi neroste – snad borůvčí, trochu trávy, na světlejším místě vřes. Podobně to vypadá pod souvislým porostem dubů nebo javorů. Nicméně i na takových místech ledacos poroste, jen se musíte víc snažit.

         

Reagujte na konkrétní podmínky

Množství stínu, které vrhají stromy, lze do určité míry ovlivnit, ale stín budov a zdí nezměníte. Když si ale správně vyberete rostliny a případně jim zlepšíte půdní podmínky, máte možnost vytvořit pěkné zákoutí se zajímavými rostlinami. Přemokřené místo zlepšíte drenáží nebo si vyberete bahenní a mokřadní druhy, suché místo budete intenzivněji zalévat a budete se starat o to, aby vláha mizela co nejpomaleji. Výběr rostlin pro různě stinná místa je velmi široký. Možností jak zlepšit podmínky pro jejich růst je také řada – k obojímu se vrátíme v dalších číslech.   
                                          

STŘEDNÍ (KOMBINOVANÝ) STÍN

Pokud na stanoviště s otevřeným stínem vysadíte strom, který jeho část ještě přicloní svou korunou, vzniká střední stín. Zastínění korunou stromu je, jak uvádíme výše, pohyblivé a pomůže vám vytvořit podmínky pro rostliny, které potřebují stínu víc. Vznikne-li otevřený stín za zdí nebo plotem vysokým třeba dva metry, nestačil by časem velkým stálezeleným keřům. Potom se nabízí právě kombinace s korunou stromu, která keř bude chránit desítky let.