Čas na ekologické kompostování

V pražském ekologickém středisku Šárynka radí: „Nezbavujte se cenného organického odpadu a kompostujte, využívejte osvědčené metody pro kompostování,“ a učí kompostovat všechny zájemce. Při výrobě kompostu především zvažte, kde, jaký materiál a jaké množství budete zpracovávat.

Kde kompostovat

Kompost se umisťuje podle charakteru zahrady, raději dále od zraku sousedů i kolemjdoucích. Můžete vybudovat chráněné místo oddělené od okrasné zahrady třeba řadou habrů, nebo vytvořit plot z neopadavých keřů. Nejoblíbenější je právě habr, neboť je takřka neprůhledný po celý rok. Staré listy pouze zhnědnou, ale na větvičkách zůstanou. Navíc se poměrně snadno tvaruje, stříhá se podle potřeby (jednou nebo dvakrát ročně) a daří se mu téměř všude.

Pokud oddělujete kompost od okrasné zahrady, myslete také na to, jak jej budete udržovat a doplňovat. Hledejte tedy stinné místo, aby hmota v létě nevysychala, a nepříliš daleko od zdrojů. Nejlépe v dosahu kuchyně a zeleninové zahrádky. Pak lze bez složitého transportu spotřebovávat natlučené ovoce, přebytečnou zeleninu, části rostlin a keřů, zbytky nejrůznějších plodů, zeminy i další hmoty.

Co kompostovat

Můžete si založit vlastní ohrazený kompost, nebo si koupit speciální „bedýnku“ různých tvarů a velikostí. Obsah kompostéru záleží vždy na možnostech a velikosti zahrady, ale rozhodně by neměl mít menší půdorys než jeden metr čtvereční. Narušovalo by to průběh rozkladu. Zásobníky na kompost umístěte na propustné půdě, zespoda je nikdy neutěsňujte. Kompostér musí mít otvory na všech stranách, aby se vzduch dostal do jádra kompostu.

V nabídce firem najdete kompostéry dřevěné, drátěné i plastové. Dřevěné opatřete ochranným nátěrem nebo fólií. U drátěného pletiva se vykládají stěny lepenkou nebo netkanou fólií. Jako vhodné pletivo doporučují výrobci oka asi 3 centimetry velká. Mezi favority patří u českých domácností plastové kompostéry.

Výhodou je to, že lze kompostovat i na balkoně či na terase. Mohou sloužit jako „bezedná popelnice“ bioodpadu a přitom vytvářet průběžně humus pro zkvalitňování zeminy a následně zvyšovat výnos a kvalitu produkce na zahradě.

Z domácnosti se nejčastěji kompostují zbytky ovoce a zeleniny, kávové a čajové zbytky, zbytky pečiva, skořápky z vajíček a ořechů, papírové kapesníky, ubrousky, podestýlka domácích býložravých zvířat; ze zahrady pak posekaná tráva, listí, větvičky, plevel, piliny, hobliny, kůra, trus býložravých hospodářských zvířat a shnilé ovoce a zelenina.

S přírodními pomocníky 

Jak již bylo řečeno, na výběr je mnoho variant, které lze případně i kombinovat. Lze doplnit ještě vermikompostéry pro rychlé a vysoce kvalitní zpracování bioodpadů. Zde se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost.

Vermikompostér lze umístit na chodbu, na balkon, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole či do kanceláře. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě nesmíme nechávat vermikompostér venku bez izolace, v létě ho nevystavujme přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.