Jak pečovat o kosatce

Kosatce, kosatčíky a kosatečky

Mezi výrazné květy jara patří rostliny, kterým se souhrnně říká kosatce. Botanicky by se mohly dělit na kosatce, kosatčíky a kosatečky, ale pro naše potřeby stačí vědět, které mají cibule a které hlízy. Podle toho o ně po odkvětu pečujeme.

Fotogalerie

Jsou to nápadné modře, fialově a žlutě kvetoucí „skalkové" kosatce vysoké asi 15 cm. Jejich zásobním orgánem je cibule. Na jaře potřebují dostatek vody, například z tání sněhu, po zatažení do země vyžadují sucho a teplo. Proto se sází na slunná místa, do společenství trvalek, které spotřebují hodně vody, nebo se na léto vyrývají a skladují až do září v teple a suchu a poté znovu vysazují. Podobně se pečuje i o větší, pozdnější druhy, zvané kosatčíky, mezi které patří Iris holandica a Iris anglica. Oba druhy kvetou v červnu a červenci. Mají atraktivní a jedinečné květy. Přesazují se až za několik let, po odkvětu, v době, kdy jim schnou listy. Množí se přirozeným dělením cibulí.

celý článek

Náročný kosatec bucharský

Druhou skupinu v našem výběru, sekci dříve nazývanou orchideokvěté kosatce, zastupuje Iris bucharica. Je náročný na stanoviště i na přesazování, má cibuli s dužnatými kořeny, které v době klidu neodumírají a nesmějí se z cibule olámat. Při výsadbě se mu musí vytvořit dobré podmínky. Jáma pro výsadbu by měla být 20-30 cm hluboká, v ní 10 cm drenážní vrstvy. Na jaře, když kosatec roste, potřebuje stále vodu, po odkvětu by však měl být v téměř dokonalém suchu.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Zahradní kosatce

Nejběžnější jsou kosatce s plochými či válcovitými hlízami, rostoucí na povrchu, či těsně pod ním. Sem patří druhy s „běžným" tvarem květů: Iris pumila, Iris germanica, Iris barbata a další. Mají trvale po celý rok listy, množí se v létě (červen až polovina srpna) dělením trsů. Při vyrývání je dobré dát pozor na kořínky, které vyrůstají z hlízy do země. Zásobují totiž rostlinu vodou a živinami a drží ji v půdě. Před vysazením se poškozené kořeny zaříznou do roviny a zapráší fungicidem nebo dřeveným uhlím, listy se zakrátí na 1/3 původní délky. Vysazené kosatce, ať už jdou do suché nebo vlhké půdy, se nezalévají, nejdříve až po 10-14 dnech, kdy se zahojí rány na hlízách a kořenech. U takových sazenic se příští rok vylamuje květenství ještě před rozkvětem, aby se rostlina zbytečně neoslabovala a mohla dobře narůst.

Základní podmínky

Všechny kosatce potřebují lehčí vyhnojené půdy, ze kterých snadno odchází srážková voda (proto k nim vysazují trvalky náročné na letní vláhu). Na jednom místě vydrží 3-5 let, poté je dobře je rozdělit a přesadit. Ve vlhkých letech a také na těžkých a studených půdách mohou trpět houbovými či bakteriálními chorobami cibulí, hlíz či kořenů. Chemická ochrana jim může pomoci, ale daleko lepší je výsadba na vhodnější místo. Na totéž stanoviště by rostliny neměly přijít dříve než za dva cykly přesazování (2x 3-5 let).