Velkolepé i jedovaté rododendrony

Málokterá dřevina je tak oblíbená jako bohatě kvetoucí kultivary rododendronů s oblaky velkých, zářivě barevných květů. V době kvetení se do vyhlášených parků vydávají procesí lidí, kteří si chtějí užít to nejlepší z pozdního jara. Mnozí si bombastický zážitek dopřávají i na vlastní zahradě.

Rozkvetlé rododendrony v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Daří se jim ve vlhkém klimatu nedaleko potůčku, kde jsou před prudkých sluncem chráněné vzrostlými jehličnany

Rododendrony, někdy v češtině nazývané i nepříliš vžitým názvem pěnišníky, jsou zajímavé vřesovcovité keře (Ericaceae) obrovského rodu s více než tisícovkou druhů. Jsou rozšířené po celé severní polokouli, centrum vývoje tohoto rodu leží v Himálaji, kde se nachází nejvíce druhů. S rododendrony se setkáme i na jižní polokouli, a to na severu Austrálie. Poměrně málo druhů se rozšířilo do Evropy a Severní Ameriky, v Africe ani v Jižní Americe nerostou.

JEDOVATÍ KRASAVCI

Pozor, pokud neodoláte a pár květů si utrhnete do dlaně, rododendrony jsou jedovaté! Údajně nejjedovatější z celé rostliny jsou právě květy. Některé domorodé kmeny v Asii je smíchané s vařenými sladkými bramborami používají k trávení krys. Nepatří proto do rukou malým dětem.

S královskou vizáží

Vzhled rododendronů bývá různý, najdeme mezi nimi přes 20 metrů vysoké stromy i sotva 20 cm dorůstající keříky, druhy stálezelené i opadavé, jimž nepřesně říkáme azalky, v tropech dokonce i epifyty (sekce Vireya). Listy mohou být dlouhé necelých 10 mm (rododendron obtížený - R. impeditum), nebo dorůstají délky až 90 cm (R. sinogrande). Stejné rozdíly najdeme u květů. Korunka rododendronu drobnokvětého (R. micranthum) měří kolem jednoho centimetru, zatímco u druhu R. griffithianum ze severní Indie (Sikkim) a Bhútánu dosahuje květ až 16 cm, a navíc nádherně voní.

Nepříliš silné kmínky rododendronů se větví nízko nad zemí. Kořenová soustava je mělká, velmi hustá, složená převážně z bohatého vlášení. Většina druhů i kultivarů má listy silné, tuhé a kožovité, bývají střídavé, většinou krátce řapíkaté, celokrajné, u některých druhů vroubkované nebo pilovité. Tvar mají různě podlouhlý, bývají zelené, vzácně našedlé, někdy z rubu rezavě nebo světle plstnaté. Někdy jsou plstnaté jen mladé listy a letorosty. U opadavých azalek se na podzim hezky barví do oranžova.

Květy rododendronů jsou souměrné, kalich pětičetný, koruna může být nálevkovitá, zvonkovitá nebo kulovitá, pěti až deseticípá v odstínech bílé, nažloutlé, růžové, oranžové, červené fialové, purpurové, modré až nahnědlé. Plodem je dřevitá, podélně pukající tobolka s velkým množstvím drobných semen.

Opadavý rododendron ze slavné české skupiny Jelínkovy azalky, v tomto případě odrůda ´Labe´

ČTENÁŘSKÁ FOTOGALERIE

Prohlédněte si fotografie květin a zahrad jiných čtenářů, nebo vložte do galerie své fotky. Každý měsíc soutěžíme o pěkné ceny. {#;)}

ZMRZLY, NEBO USCHLY?

Během zimy, kdy je málo srážek, mohou rododendrony zkroutit listy a odumřít - pěstitelé se často domnívají, že keře zmrzly.
Ale rododendrony jen doplatily na nedostatek vody v půdě a uschly. Fakt, že vždyzelené druhy a odrůdy mívají svěšené listy, ještě neznamená, že v zimním období netranspirují, takže se musí občas zalévat.

Základními podmínkami pro úspěšné pěstování rododendronů jsou vlhké klima, mírné přistínění a mulčování

Kam s nimi

Rododendrony se nehodí do každé zahrady a také v každé nenajdou vhodné podmínky, aby dělaly radost svým pěstitelům. Základní podmínkou je vlhké klima, nezáleží tolik, zda v podhůří, nebo v nížině. Mírné přistínění vyššími stromy není bezpodmínečně nutné, ale pomáhá chránit před zimním a předjarním sluncem, které může napáchat na listech značné škody. Obecně lze říci, že čím větší má rostlina list, tím vyšší je potřeba zastínění - velký list znamená i nižší mrazuvzdornost. Všechny opadavé druhy snášejí umístění částečně na slunci, vždyzeleným se lépe daří ve stínu. Pokud však přikrývkou z chvojí přitlumíme účinek zimního a předjarního sluníčka, na jaře a v létě ho obvykle snášejí. Proto ideální místo nacházejí rododendrony v severní nebo západní poloze v lehkém zástinu, kde jsou navíc chráněné před prudšími větry. Dostatek vláhy v půdě i vyšší vzdušná vlhkost bývá podmínkou zdárného růstu rostlin, proto jim prospívá časté postřikování. Vhodné je i mulčování rašelinou či borkou.

JAK NA PĚNIŠNÍKY?

S výjimkou rododendronu chlupatého (R. hirsutum) a rododendronu raného (R. x praecox) nesnášejí vápník, půda má být kyselá a humózní, s vysokým podílem rašeliny nebo lesní borové hrabanky. Mladé rostliny vysazujte v předjaří, s kořenovým balem. Pokud koupíte rostliny a ihned je nezasadíte, musíte je dostatečně vlhčit - na povrchu oschlé kořenové baly před výsadbou postavte na půl hodiny do nádoby s vodou, aby se nasákly. Přihnojujte pouze od dubna do června, ne později, aby letorosty stihly do zimy vyzrát. Rododendrony zásadně hlouběji neokopávejte, protože rostliny koření i těsně pod povrchem půdy.

Jak vybrat ty pravé

Z obrovského množství pěstovaných druhů a kultivarů se těžko doporučuje, záleží na prostorových možnostech konkrétní zahrady, klimatu i osobním vkusu.

Vhodné je přitom sledovat dobu kvetení. Správná volba znamená prodloužení radosti z kvetoucích keřů. Nejdříve kvete rododendron špičkolistý (R. mucronulatum), a to již koncem ledna, naopak až koncem srpna zazáří purpurově červený rododendron slívolistý (R. prunifolium). Většina rododendronů vykvétá v květnu a v červnu. Důležité je také povšimnout si, odkud který kultivar pochází. V našich podmínkách se osvědčují odrůdy vyšlechtěné v kontinentálních podmínkách (například v Německu), mnohem lépe totiž odolávají mrazu.

Anglické a holandské odrůdy bývají sice efektnější, ale také výrazně choulostivější na nízké zimní teploty a u nás vymrzají.

OSLNÍ VELKÝMI KVĚTY

Mnohem častěji než botanické druhy se pěstují velkokvěté hybridy. Kvůli množství kultivarů byl ze zahradnického hlediska sortiment rozdělen na několik skupin - opadavé azalky a stálezelené rododendrony, které se dále člení, a to na japonské azalky (rozdělené do 20 podskupin podle použitých výchozích druhů) a na velkokvěté rododendrony (vyšší a nižší).