|
|
Teprve při bližším ohledání (a očichání) nevěřící Tomášové zjišťují, že květy nádherně voní a jsou „pravé“. Pak zatouží pěstovat podobný rostlinný skvost ve svém domě… Kmeny se zelenou kůrou? Kam durmany řadíme? Do obrovské čeledi lilkovitých (Solanaceae). Mezi jejich blízké příbuzné tudíž patří i notoricky známé papriky, rajčata, brambory nebo tabák. Také v Evropě mají ovšem stromovité durmany svou „rodinu“: majitelé zahrádek v nejteplejších oblastech České republiky znají poměrně vzácný a vzhledný plevel – durman obecný (latinsky Datura stramonium). Tento druh je rozšířen na celé zeměkouli a v mírném pásmu vystupuje v roli byliny, která každoročně vyrůstá ze semen a podléhá už prvním podzimním mrazíkům. Květy našeho durmanu nezapřou příbuzenské pouto s tropickými bratranci – nejsou sice tak velké, přesto dokáží polaskat oko jak svým tvarem, tak oslnivě bílou barvou. Pěkný je i plod durmanu obecného – ostnitá tlustostěnná tobolka, která obsahuje mnoho olejnatých semen. Ale pozor! Ta jsou prudce jedovatá – stejně jako celá rostlina! Zmatek nad zmatek Díky snadné křížitelnosti jednotlivých druhů durmanů s převislými květy mají i v botanických zahradách problémy správně označit např. dva nejčastěji pěstované žlutokvěté durmany: durman zlatý (Brugmansia aurea) má mít květy žlutozelené a pravidelně rozšířené, druh B. versicolor nese květy s růžovým nebo oranžovým nádechem a s korunními trubkami naopak u báze silně zúženými a rozšiřujícími se až zhruba od poloviny své délky. Dříve hojně uváděný bíle kvetoucí durman stromový (B. arborea) se dnes v Evropě asi vůbec nepěstuje – jeho krev však koluje v celé škále bělokvětých kříženců. Taktéž bíle kvetoucí druh B. candida už byl silně potlačen konkurencí svých hybridních potomků. Jediným opravdu „stoprocentním“ druhem na zahradnickém trhu květem převislých durmanů je cihlově červená B. sanquinea, která se od všech ostatních odlišuje kromě zpravidla dvoucípého kalichu především atypickou barvou květů. Jejím potomkem je i nejčastěji pěstovaný žlutokvětý kříženec B. x flava, jenž vznikl spojením s druhem B. arborea – tuto hybridizaci ovšem neprovedly lidské ruce, ale sama příroda na svazích ekvádorských And, odkud oba rodiče pocházejí. Na zahradnických trzích se můžeme setkat ještě se jmény B. suaveolens či B. x insignis. Kolibříci na start Čarodějný nástroj šarlatánů V dobách inkvizice byla semena durmanů dokonce podávána i nešťastným obětem tzv. honů na čarodějnice. A protože mezi příznaky intoxikace durmanovými alkaloidy patří i prudké závratě, pocity letu, silných rotací a sexuálního vzrušení, neměli mučitelé při svých fanatických monstrprocesech příliš práce se získáváním potřebných výpovědí… Ale proč zacházet do historie – ještě dnes najdeme v základní výbavě šamanů a léčitelů přírodních lidí v Jižní Americe semena durmanů. Na závěr kapitolky tedy varujme zájemce o pěstování durmanů především z řad rodičů malých dětí: celé rostliny všech pěstovaných druhů a kultivarů jsou prudce jedovaté! Sladké pokušení Pokud tak neučiníme, viry se prostřednictvím např. létavých mšic postupně rozšíří na ostatní pěstované exempláře. Pozor, virózy se dají přenášet (podobně jako např. u převislých muškátů) i vrcholovými řízky při jejich vegetativním množení! V obchodech nabízené durmany většinou pocházejí z laboratorních množení, a tak se u nich viróz nemusíme obávat a můžeme je použít coby výchozí materiál k dalšímu řízkování. Podobně náchylné jsou durmany i ke škůdcům z řad svilušek a molic. Tady už si ovšem díky chemii poradíme mnohem účinněji. Svilušky (tedy miniaturní pavoučci sající na rubu listů a projevující se postupným tečkovitým žloutnutím celých listových čepelí) spolehlivě podlehnou několikrát opakované aplikaci přípravku Apollo. Na molice zase vyrukujeme např. s kombinací výrobků Applaude a Sumithion – druhý z nich navíc spolehlivě zlikviduje třeba i mšice nebo housenky motýlů. Hybridní kříženci durmanů jsou – jako u všech ostatních rostlin – mnohem odolnější vůči škůdcům (a třeba i pěstitelským přehmatům). Tuto skutečnost je nutné si uvědomit již při nákupu u nás snad jedině sehnatelného přírodního druhu B. sanquinea. Problém snad jen při zimování V letních měsících je durmanům určitě nejlépe venku na přímém slunci. V naprosto ideálním případě by durmanové stromky mohly být ještě chráněny před deštěm a silnějšími větry – jinak nám totiž měkké květy při větších lijácích „oprší“ a také křehké, barevnými zvonci obtížené větve mohou být snadno polámány. Koruny durmanových keřů či stromů je nutno tvarovat výchovným a zmlazovacím řezem (nejhlouběji řežeme především počátkem jara). Durmany bohužel nekvetou nepřetržitě, květy se objevují zpravidla v několika vlnách od července do začátku listopadu. Maturitní zkouškou našeho pěstitele durmanů je (jako u většiny tropických rostlin) zimování jeho oblíbenců. Máme v podstatě dvě možnosti. Buď rostliny zcela „uspíme“ tím, že je uložíme na suchém a třeba i tmavém místě při teplotě pouhých 5–10 °C (rostliny v tom případě shodí všechny listy), nebo zvolíme metodu, která sice nevypadá tak drasticky, její výsledek je ovšem o něco méně jistý – durman totiž necháme pomalu růst na relativně teplém (11–14 °C) a světlém stanovišti. Světla musí být v tomto případě maximum a teplota se nikdy nesmí přehoupnout přes kritických 15 °C – jinak se začnou vyvíjet slabé a neduživé pokřivené výhony, které rostlinu zbytečně vysilují a na jaře je musíme tak jako tak odřezat. Durmany množíme zakořeňováním dobře vyzrálých vrcholových řízků v jarním a letním období. Z řízkovanců předem odstraníme část listů a také všechna poupata, řezné plochy ošetříme práškem z dřevěného uhlí a stimulátorem. Řízky zapícháme do vlhkého písku nebo perlitu a držíme v teple a vlhku. Po zakořenění zasadíme do běžné zeminy. Text: Zdeňek Ježek, Foto: autor |
Čarodějné trumpety
Kdo poprvé v životě uvidí rozkvetlý durman, zpravidla neuvěří vlastním očím. Na koncích minimálně olistěných tenoučkých větviček visí krásně tvarované a neskutečně velké barevné zvony. Nepoměr mezi rozměry titěrného stromečku a monstrózních květů bývá tak nápadný, že mnozí obdivovatelé se zprvu domnívají, že jde o kýčovitý výtvor šíleného výrobce umělých květin.
