Valentýnská čtyřka

Brambořík

Hlíznatá rostlina z lesů a hájů východního Středomoří se latinsky jmenuje Cyclamen persicum. Z ploše kulovité hlízy vyrůstají na sklonku léta pevné srdčité listy krajkované jemnou kresbou na okraji. Pravou chloubou bramboříku jsou ale podlouhlé květy s nazpět ohnutými korunními cípy v barvách od bílé po secesní fialovou. Květy mívají až deset centimetrů, ale v poslední době přicházejí do módy také trpasličí drobnokvěté odrůdy.

Bramboříkům v zimě vyhovuje chladná místnost (8–15 0C) s vyšší vzdušnou vlhkostí. V suchu a teple rychle odkvetou a „zatáhnou“. V době květu potřebují bohatou zálivku do misky (po dvou hodinách vylijte přebytečnou vodu). Nezalévejte do listové růžice, zahnívala by. Jednou za 1–2 týdny přihnojte.

Přes veškerou péči se vám nejspíš nepovede brambořík uchovat více let. Pokud se o to ale chcete pokusit, omezte po odkvětu zálivku a po zatažení nechejte hlízu do července v suchu. Potom ji začněte zalévat a po narašení lístků ji přesaďte. Bramboříku prospěje „letní byt“ venku na polostinném místě. Pokud přežije, nejspíš i pokvete.

Románová kamélie

Sestřička čajovníku Camelia japonica z čeledi čajovníkových (Theaceae) je slavná díky románu Alexandra Dumase ml. Obletovaná „dáma s kaméliemi“ si na šaty připínala rudý květ stálezeleného keře, který má domov ve východní Asii. Překrásné červené, bílé nebo růžové květy mohou mít průměr až 12 cm. 

Kamélie jsou otužilejší než azalky: zimní optimum je 0–5 0C, letní kolem 20 0C; na podzim už má teplota zase klesat a nesmí kolísat. Květinu potěší vyšší vlhkost vzduchu a polostín. V době květu hojně zalévejte vodou bez obsahu vápna, v létě udržujte půdu jen mírně vlhkou; podpoříte násadu květů. V dubnu, květnu a v srpnu hnojte (hnojivo pro rododendrony), po odkvětu keř přesaďte.

Azalka

Rhododendron simsii je učené jméno pro další oblíbený zimní dárek. Drobné keříky pocházející z východní Asie mají stálezelené kožovité tmavě zelené listy. Něžné nálevkovité květy o průměru 4–6 centimetrů bývají seskupeny po dvou až šesti kusech do květenství na koncích větviček. Kultivarů je nepřeberně – od bílých po sytě červené.

Také azalce vyhovují chladnější místnosti, nicméně pro založení poupat v létě potřebuje teploty 18–22 0C. 

Přestože se také prodává jako „krátkodobá“ květina, může vám vydržet několik sezon. Azalka je z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), jež je pověstná svou nesnášenlivostí vápna. Po odkvětu ji přesaďte do rašelinového substrátu nebo seramisu a zalévejte ji měkkou vodou. Na léto zapusťte květináč do země na polostinné místo v zahradě, bohatě zalévejte, od března do července „přikrmujte“ hnojivem pro rododendrony.

Vonná gardénie

Bílé květy vás svou vůní přenesou do Pohádek tisíce a jedné noci. Stálezelené keře (čeleď mořenovité – Rubiaceae) rostou stejně jako azalky a kamélie v Číně.

Na rozdíl od azalek a kamélií potřebují gardénie pokojovou teplotu (mezi 18–20 0C). Aby nasadily květy, potřebují noční chlad kolem 15 0C. Stejně jako kamélie shodí poupata při kolísání teplot (prověřila jsem osobně!). Mají raději vyšší vzdušnou vlhkost, a proto je kromě období květu mlžte. Přestože jsou zdánlivě nenáročné, v bytě se jim moc nedaří.

Kontakt:

Klára květiny, s. r. o, Husovo nám. 9, 269 01 Rakovník,

tel.: 313 512 243,

e-mail: klara.kvetiny@iol.cz

text: Jana Pyšková