|
|
Samotný objekt, dnes známý jako Rezidence Starý mlýn, je také zajímavý. Bývalý špejchar, ve kterém se až do konce 19. století skladovalo obilí a mouka, byl totiž v roce 1857 vystavěn na místě, kde prapůvodně stával trojský mlýn. Jeho jádro se zachovanou prostorou mlýnice je nyní dominantní částí severního traktu objektu bývalé sýpky. Ta byla postavena ze smíšeného zdiva – cihel, opuky a masivních pískovcových kádrů. Pohledově ale vnitřnímu uspořádání stavby dodnes kraluje dřevo. I když byl objekt samozřejmě památkově chráněný, ani on se v nedávné minulosti nevyhnul chátrání. Do nového života ho až nyní vrátila italská realitní firma Moosaico, díky níž prošel kompletní rekonstrukcí. Přestože při ní zcela změnil své poslání, své původní určení rozhodně nepopírá. Naopak – zvýraznění všech historicky cenných prvků jen přispívá k ještě větší atraktivitě dnes nepochybně netradičního obytného objektu.
Díky krovu atrium Například ve středu čtyřpodlažní pozdně klasicistní stavby s přibližně obdélníkovým půdorysem je dnes atrium zakryté proskleným kompletně zrestaurovaným krovem vysoké mansardové střechy. Toto řešení umožňuje jak přímé osvětlení jednotlivých bytů zvnitřku stavby, tak i prosvětlení celého stavebního jádra, ve kterém je mnoho pohledově zajímavých architektonických prvků. Ne náhodou vede atriem také prosklený výtah, z něhož je možné obdivovat uspořádání stavby – její kamenné klenby, dřevěné podhledy i zmíněný stavebně cenný krov.
Klasicismus obstál Se zachováním historických prvků se samozřejmě počítalo i při architektonickém řešení jednotlivých bytů. I když se od sebe liší celkovými dispozicemi, všem dominuje kámen a dřevo. Masivní dubové parkety jsou opatřeny lakem s matným nebo hedvábným leskem, stropní smrková a borovicová prkna jsou plátována latí podle klasicistní předlohy a v každém interiéru jsou maximálně využity původní prvky dřevěných podhledů. Snad nejzajímavěji to všechno vyznívá v půdních mezonetových bytech, které také nabízejí nejkrásnější výhledy. Ať už směrem k Trojskému zámku nebo k Vltavě vzdálené jen pár metrů či k pražské zoologické zahradě – všude je spousta zeleně, ticho a klid a také hodně světla, a to i na půdě.
Jedno okno navíc Repliky původních mansardových oken zde totiž byly doplněny dalšími samostatnými okny s dvojitým zasklením, osazenými na vnitřní straně zděné špalety. Zkosené stropy patrových bytů pak navíc prosvětlují vikýře z kaleného a bezpečnostního skla. Moderním interiérům ovšem nejvíc dominují točitá ocelová schodiště, dveře z kaleného skla a luxusní vybavení koupelen. Ty mají mramorové obklady i dlažbu. Porcelánová umyvadla zapuštěná do mramorového pultu pak efektně doplňuje italský design chromovaných baterií a dalších doplňků. Kuchyň, z níž vede okno i směrem do stavebního jádra celého objektu, nabízí poměrně standardní vybavení s tím, že nový majitel či nájemce zvolí podle vlastního vkusu konečnou barvu i materiál dveří linky, jejíž pracovní pult je opět z mramoru. Kuchyň je součástí obývacího prostoru, takže by s ním rozhodně měla ladit. Dobrý příklad poskytuje prezentovaný byt, v němž majitel skloubil historii se zcela moderním zařízením. Střídmému elegantnímu nábytku materiálově dominuje sklo, kov a kůže. Ve světlém provedení přitom nijak zvlášť neakcentuje současnost nad minulostí a všechno naopak propojuje v příjemně zabydlený celek.
Nejdražší je půda Mezonetové byty patří v objektu k nejdražším. Mají dvě ložnice a koupelnu v horním patře, víceúčelovou obytnou halu, pracovnu a sociální zařízení s umyvadlem i sprchovým koutem v patře vstupním. Větší byty mají rozlohu sto sedmnáct, menší devadesát metrů čtverečních. Ceny v celém objektu klesají od půdy směrem dolů, a to od 65 000 Kč do 50 000 Kč za jeden metr čtvereční. To odpovídá skutečnosti, že majitelé i nájemníci mají k dispozici všechny nadstandardní služby rezidenčního objektu, mezi něž patří čtyřiadvacetihodinová ostraha a provoz recepce, užívání vstupní haly krásně zařízené v klasicistním stylu či plánované útulné sklepní vinotéky. Garáže jsou umístěny pod zatravněnou plochou před domem, což je pouze část pozemku o rozloze pěti tisíc metrů čtverečních náležícího k objektu. K procházkám v blízkosti Vltavy vybízí i zdejší klima. Ne náhodou je dnes Troja hustě zastavěnou vilovou čtvrtí, v níž kdysi bylo i sídlo Zemského pomologického neboli ovocnářského pěstitelského ústavu. A už kdysi byly zdejší svahy osázeny proslulými vinicemi…
Kontakt: REZIDENCE STARÝ MLÝN, Povltavská 5, Praha 7–Troja, tel.: 603 523 977
text: Eva Šuhájková foto: Oto Pajer |
Jak se bydlí ve mlýně
Přestože historie pražské čtvrti Troja sahá k počátkům 12. století, své jméno získala až po vystavění zdejšího klasicistního zámku. Přímý výhled na bývalé skvostné letovisko hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho choti Kláry z Malzanu je ale pouze jednou z mnoha předností, které přispívají k atraktivitě luxusního rezidenčního objektu v trojské Povltavské ulici.
