|
|
Zpevnění svahů můžeme docílit pomocí tkané sítě nebo netkané matrace z plastů či z přírodních vláken a přízí. Značnou výhodou plastických materiálů je jejich trvanlivost a zaručená pevnost. Naopak nevýhodou je trvalé zatížení půdy cizorodými, obtížně odbouratelnými materiály a trvalé oddělení od půdy a travního drnu.
Juta, kokos, sláma… Pro výrobu přírodních geotextilií se používá nejčastěji juta a kokos, dále sláma, len a konopí. Jutové a kokosové sítě se vyrábějí v Indii, Pákistánu a na Srí Lance. Odsud se vyvážejí v kontejnerech na lodích prakticky do celého světa. Slaměné, lněné a konopné matrace nebo rouna se vyrábějí na mnoha místech světa, rovněž v naší republice. Rouna však bývají ve směsi s plastovými střižemi a spojují v sobě výhody a nevýhody obou typů geotextilií.
Pro svahy do sklonu 45 stupňů je nejvýhodnější používat jutové a kokosové sítě o velikosti ok od 10 x 10 mm do 30 x 30 mm. Při jejich použití vycházíme z předpokladu, že cílovým zabezpečením svahu je kvalitní travní drn nebo porost dřevin. Dále vycházíme ze zkušeností z realizovaných staveb a ze záměru projektanta nebo majitele pozemku.
Ojedinělá síťová struktura Jutové a kokosové sítě mají za úkol pouze podporovat vzrůst a vývoj trávy a dřevin tím, že omezí erozi půdy. Ojedinělá síťová struktura zboží dává rostlinám dost prostoru k růstu tím, že v okách mezi vlákny může proniknout k povrchu půdy dostatek světla. Semena, rostliny i půda se vlivem proudu vody nepohybují, naopak voda je absorbována do vláken a v suchých obdobích udržuje vlhkost půdy v nejbližším okolí. Jejím odpařováním se zvyšuje vlhkost vzduchu v těsné blízkosti rostliny. Nedochází k obnažování kořenů nebo ke strhávání čerstvě zakořeněných rostlinek ze svahu, ale naopak splaveniny se usazují mezi jednotlivými „provázky“ sítě. Díky zpomalení odtoku voda více zasakuje do půdy (zvětšuje se retence plochy). Po první zimě dojde ke změnám ve struktuře a síť se spojí s půdním povrchem (přihnije). Takto přichycenou síť lze od půdy odtrhnout pouze silou.
Ekologické řešení Za dva až tři roky předpokládáme, že se vytvoří dostatečně pevný drn nebo že výsadby dřevin budou bezpečně zakořeněné. Tehdy začne síť hnít, až se zcela ztratí. Produkty hnití nejsou toxické, proto nepoškozují životní prostředí ani nepronikají do podzemních vod nebo do potravin – ovoce a zeleniny. Geotextilie z přírodních materiálů shnijí stejně jako shnije spadané listí nebo spadané větve. Orientačně je možno vycházet z ověřené životnosti jutové protierozní geotextilie v délce do tří let a u geotextilie kokosové do devíti let.
Jak na to Při zakládání výsadby nebo trávníku nejprve vytvoříme vrstvu vhodné zeminy tloušťky nejméně 75 mm, která bude nakypřena a vysvahována. Nejvhodnější je vrstva zahradnického substrátu nebo ornice. V případě, že na svahu nějaká dřevinná vegetace roste, je vzhledem ke stabilitě svahu výhodnější ji tam ponechat a seříznout na výšku 100 až 300 mm. Následuje osetí svahu travním semenem v množství 0,03 až 0,05 kg/m2. Nakonec na svah položíme a ukotvíme pásy geotextilie. Pokládání provádíme po svahu nebo po vrstevnici. Pásy překládáme tak, aby po nich stékala voda, tedy jako tašky na střeše. Horní lem založíme do rýhy, ukotvíme dřevěnými kolíky a zasypeme zeminou. Při pokládání je nutno jednotlivé pásy navzájem překládat v šířce zhruba 200 mm. Pro uchycení používáme dřevěné kolíky nebo ocelové kolíky a skoby. Podle typu geotextilie uvažujeme s 1,5 až 2,5 kusy na 1 m2 šikmé plochy svahu. Výsadby rostlin a dřevin provádíme až do položené a ukotvené geotextilie. Sítě před výsadbou neprořezáváme, oka lze roztáhnout rukou nebo vhodně upraveným sazečem. Pro manipulaci při pokládání a při výsadbě používáme žebřík položený na svah. Obvykle se položená geotextilie nezakrývá substrátem, pouze z estetických důvodů ji můžeme přesypat malou vrstvou substrátu nebo ornice.
Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují použití, jsou: – sklon svahu, výchozy skal – délka svahu – možnost povrchového odtoku vody z výše položených pozemků na zabezpečovaný svah – svahové vývěry podzemní vody – obsah humusu v půdě na povrchu svahu – nadmořská výška, expozice svahu – zastínění svahu stromy nebo budovami – požadavek na cílové zabezpečení svahu – požadavek na údržbu – možnost oplocení svahu do doby zapojení drnu – cena
Kontakty: A.KTI, s. r. o., lesnická a zemědělská projekční kancelář Ing. Karel Zlatuška, CSc., Boženy Antonínové 1, 621 00 BRNO, tel./fax: 541 229 042, e-mail: akti@iol.cz , www.akti.cz
text: Karel Zlatuška foto: autor |
Při výstavbě domu nebo při úpravě zahrady mohou vzniknout strmé svahy. Prosté zatravnění nebo výsadby nedokážou svah stabilizovat, vybudování opěrné zdi zas často není z různých důvodů možné. Jednou z možností je založení výsadeb nebo trávníku za podpory protierozních geotextilií.
