Jemná krása vřesu

V jižní Africe rostou vřesy vysoké až dva metry. V našich podmínkách se ale pěstují rostliny nižší – od poléhavých odrůd tvořících porosty nejvýše deseticentimetrové po nejbujnější, půl metru vysoké keříky. Rod vřes (Calluna) existuje v naší geografické oblasti jen jako jeden druh – vřes obecný (C. vulgaris), má ale nesčetně odrůd.

Rostliny potřebují na záhonech i v květináčích svěží rašelino-písčité půdy, které nesmějí úplně vyschnout. Nejlépe se jim daří na slunečném místě, ale je lepší, když na ně slunce nepálí celý den.

Který je nejhezčí?

Šlechtitelé se na tuto rostlinu v posledních letech intenzivně zaměřili, takže rozhodování, kterého krasavce si pořídit, nebude snadné. Klasy droboučkých kvítků mají barvy od bílé přes růžovou a fialovou po sytě červenou, dokonce se objevuje i žlutá. Kvítky jsou drobné a jemné, anebo rozmařile bohaté až nápadné. Také jehličkovité tuhé lístečky, které zcela pokrývají větvičky, existují v mnoha odstínech. Zelené mohou být světlé i velmi tmavé, některé jsou téměř krémově bílé, jiné zase sytě žluté, oranžové nebo zlatorezavé.

Fantazie bez hranic

V interiéru můžete vřesy kombinovat s nejrůznějšími barvami listů a přidávat k nim podzimní druhy květin i travin. Vhodná je třeba dlužicha (Heuchera), rozchodník (Sedum telephium) nebo zběhovec (Ajuga), z travin například menší druhy ostřice (Carex) nebo kavylu (Stipa).

Opakováním nic nezkazíte: když vysadíte čtyři stejné vřesy do čtyř stejných nádob, bude to působit živě, sesazením více vřesů a případně i jiných druhů rostlin zase vznikne bohaté aranžmá. Nádoby používejte spíše jednoduché – decentní kráse vřesů přílišná okázalost nesvědčí. Rozhodně se ale nebojte experimentovat – venku barvy chybějí, tak to dožeňte doma.