Jak se přihodilo, že jste postavili dům zrovna na Bali?
Bali bylo vždy místo, kam jsme se chtěli podívat, a při cestování po ostrově nás to zavedlo do malé horské vesničky v oblasti Karangasem. Aniž bychom cokoliv plánovali, objevili jsme tu místo u řeky, které se pro nás stalo druhým domovem. Tam vzniklo i jméno Hideout, v našem jazyce „schovka“. Karangasem je překrásná část Bali, daleko od turistického ruchu měst, uprostřed rýžových políček a ve stínu sopky Gunung Agung.
Proč právě z bambusu?
Bambus je jedním z nejekologičtějších stavebních materiálů na světě. Ačkoliv patří do čeledi trávy, dokáže vyrůst do výšky až dvacet metrů, má až dvaceticentimetrový průřez. Je extrémně odolný, ale zároveň velmi pružný. Má úžasnou akustiku a přirozeně vyrovnává teplotu v místnosti. Hned od začátku jsme byli bambusem fascinováni. Dříve na Bali nebyly jiné než bambusové domky, až s příchodem moderní doby je vystřídaly cement a betonové cihly. Domek z bambusu se tak nově stal luxusem a nezvyklým zážitkem, přece jen, je to trochu dobrodružství spát v domečku z trávy.
Jaké další materiály jsou v konstrukci použity?
Už od začátku jsme dělali všechno pro to, abychom stavěli co nejekologičtěji a s co nejmenším dopadem na místní faunu a flóru. Pro základy jsme využívali kameny z místní řeky, všechny bambusy i tráva pro střechu pocházely z místních vesnic a na vázání jednotlivých spojů jsme použili provaz upletený z palmového dřeva. Jedinou výjimkou byly specifické projekty, jako stavba vodního kola nebo tříkomorové septické nádrže.
Všechny statické prvky, podlahy, stěny i krov, jsou pouze z bambusu, převážně ze dvou druhů – Bambu Tali (Gigantochloa apus) a Bambu Betung (Dendrocalamus asper). Bambu Tali je nejběžnější druh u nás v horách a má průměr kolem 10 cm, Bambu Betung je největší rostoucí bambus a používá se na konstrukční prvky.
Čím je pokryta střecha?
Pro střechu jsme zvolili nejtradičnější materiál, trávu Alang-Alang (Imperata cylindrica). Usušené snopky se uvážou na bambus tak, aby vytvořily hustou rohož. Rohože se následně pokládají na střešní krov, ideálně co nejblíže u sebe. Vytvoří se vrstva silná až 20 cm, která má životnost 10–15 let, pokud je o ni dobře postaráno. Tyto střechy prosperují v suchém a horkém podnebí.
Jak je zajištěno zásobování vodou a elektřinou, jak je to s topením či chlazením a odpady?
Máme to štěstí, že Hideout stojí na břehu krásné řeky s velmi čistou vodou. Hned za domem do řeky vtéká čerstvý pramen, ze kterého odebíráme vodu pro všechny domy. Čerpání vody je zajištěno chodem vodního kola, které pumpuje vodu do vodní věže, odkud samospádem zásobujeme všechny domy. Náš pramen je výjimečný tím, že má kvalitu pitné vody. První měsíce fungovalo vodní kolo i jako hydroelektrárna, roztáčelo dynamo ze Singapuru a nabíjelo baterii, která napájela rozvod elektřiny v domě. Bohužel, po velmi náročném období dešťů bylo dynamo zničené a museli jsme se uchýlit k běžné elektřině z vesnice, ale naše ambice nás neopouštějí a věříme, že jednou naši hydroelektrárnu opět rozpohybujeme.
Měli jste nějaké zkušenosti se stavbou či navrhováním domů?
Začínali jsme v podstatě od nuly a stejně jako místní jazyk jsme se i stavbu museli učit krok za krokem. V tropických zemích je stavění mnohem jednodušší, primární je stavbu ochránit před deštěm, proti vlhkosti a zajistit dobrou ventilaci. Máme štěstí, že v horách Karangasem není takové horko, a proto nemusíme řešit žádné chlazení domu. Všechny návrhy jsme si dělali sami, náčrty pouze na papíru, základní výpočty. Velmi nám v prvních měsících pomohla podpora od našich rodin. Vycházeli jsme z mnoha odborných článků a snažili se učit z obdobných staveb na ostrově. Také jsme navázali kontakt s místním architektem, který se specializuje na bambus, abychom se ujistili o bezpečnosti a statice. Právě svoboda navrhovat něco jen podle své fantazie byla na našem projektu to nejkrásnější.
Dovedete si představit podobný dům v českých podmínkách? Z čeho byste jej stavěli u nás?
O podobném projektu už začínáme přemýšlet a bude to další z našich splněných snů, bohužel, bambus není pro naše podmínky úplně vhodný. Doma bychom rádi stavěli ze dřeva nebo recyklovaných materiálů. Už jeden mini projekt doma máme, jmenuje se Hideout Prague. Je to byt o velikosti 16 m2, založený na konceptu micro-living. Což nabízí maximální komfort na minimální rozloze. Právě tam jsme se učili pracovat s českou překližkou, z níž je celý interiér vytvořen, zásluhou skvělého truhláře Lukáše Kocmana.
Myslíte, že i u nás může mít bambus nějaké využití ve stavebnictví?
Pokud bychom přemýšleli o transportu bambusu z Asie do našich podmínek, už bychom se nebavili o příliš ekologické stavbě. Dokážeme si představit designový nábytek pro interiér, ale naše výrazné změny v počasí by mu příliš neprospívaly. Raději necháme bambus tam, kam patří.
Máte nějaké další stavební plány a projekty?
S každým dalším domem přijde dalších pět nápadů, které čekají na realizaci. Ať už na Bali nebo v Čechách. Chtěli bychom i nadále budovat unikátní prostory, které inspirují. Máme obrovskou radost, kolik zajímavých lidí náš projekt oslovil a kolik z nich se k nám rádo vrací.
Další informace a kontakt: Hideoutbali.com
