O dřevěné podlaze platí, že v zimě hřeje a v létě příjemně chladí (což jiná krytina nedokáže). Může však dřevěná podlaha v zimě zajistit ještě více tepla s podlahovým vytápěním? Samozřejmě ano, stejně jako ostatní moderní podlahy – vinyly, SPC krytiny, lamináty či dlažby. Dřevo coby přírodní neupravovaný materiál funguje trochu jinak, především náběh teploty je pozvolnější, o to déle však po vypnutí zdroje vytápění dřevěná podlaha vyhřívá.
První krok: Nejdříve vybírejte zdroj tepla, pak krytinu
„Abyste nebyli následně limitováni při výběru podlahové krytiny, a to platí obecně pro všechny podlahy, zvolte teplovodní, případně elektrické vytápění zalité ve vrstvě mazaniny, tj. anhydritu nebo cementového potěru,“ radí Aleš Viktorin, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi: „To vám otevře cestu ke všem materiálům, ekologickému PURLINE, minerálním SPC podlahám, vinylům, laminátům a samozřejmě i ke dřevu. Pokud byste zvolili fólie nebo topné rohože, které se pokládají bezprostředně pod krytinu, museli byste tomu výběr krytiny přizpůsobit.“
Potřebujete vrstvenou dřevěnou podlahu, na masiv zapomeňte
Na podlahové vytápění určitě zvolte sendvičovou krytinu, tedy dvouvrstvou nebo třívrstvou podlahu, jako vyrábí švédský Kährs, jehož výhradním distributorem u nás je společnost Kratochvíl parket profi (KPP), nebo vybírejte z kolekcí designovaných přímo KPP. „Vrstvená konstrukce dřevěných podlah je podstatně tvarově stabilnější, vrstvy „jdou proti sobě“, což minimalizuje pohyb dřeva, tedy roztahování a smršťování v důsledku výkyvu teplot a vlhkosti. Oproti tomu u jednovrstvých masivních podlah hrozí zvýšené riziko pohybu a tvarových změn, a to právě v zimní topné sezoně, kdy v interiéru kolísá teplota a je velmi nízká vzdušná vlhkost, tehdy masivní krytiny nejmarkantněji rozesychají a dochází k vytváření spár,“ pokračuje Aleš Viktorin z KPP.
Dub je správnou volnou, javor a buk nebrat
Určitě vynechte javor a buk, tyto dvě dřeviny extrémně citlivě reagují na výkyvy vlhkosti, které jdou ruku v ruce s teplotami, a hrozí u nich vznik spár. Jinak se dají použít jakékoli dřeviny včetně dnes nejoblíbenějšího dubu.
Doporučeným maximem je 15 milimetrů
Zjednodušeně řečeno, u dřeva vybírejte krytinu do tloušťky 15 mm, u vyšších krytin hrozí, že podlahové topení nebude efektivní. „Patnáctka“ je klasická síla vícevrstvých krytin (např. nová kolekce Kährs Beyond), ale v nabídce tohoto nejstaršího výrobce dřevěných krytin naleznete i tenčí vícevrstvé podlahy, třeba 11 mm dvouvrstvé kolekce Kährs Herringbone a kolekce třívrstvých podlah Kährs Life je dokonce jen sedmimilimetrová. „Tloušťka materiálů ovlivňuje výši tepelného odporu a platí přímá úměra, čím silnější materiál, tím vyšší tepelný odpor a tedy stoupající náklady na vytápění. I když žádný předpis nestanovuje, s jakým maximálním tepelným odporem lze krytinu na podlahové topení položit, existuje doporučení, že by se na podlahové topení neměly pokládat podlahoviny s tepelným odporem vyšším než 0,15 – 0,16 m2·K/W,“ vysvětluje Aleš Viktorin ze společnosti Kratochvíl parket profi.
Každá dřevina má určitou tepelnou propustnost, pro představu třeba dřevěné podlahy Kährs o tloušťce 15 mm mají tepelný odpor 0,13 m2·K/W, takže je lze bez problému použít. Tento údaj se bude u výrobců lišit minimálně, což je dáno fyzickými vlastnostmi dřeva. K efektivnosti přenosu tepla také přispěje, pokud dřevěnou podlahu celoplošně nalepíte.
Náběh teploty pomalejší, o to déle dřevo hřeje
Dřevo se na rozdíl od jiných krytiny déle nahřívá, ale díky tomu, že je to izolant se schopností teplo akumulovat, tak v sobě teplo i déle podrží a nevychladne tak rychle pro vypnutí zdroje vytápění jako jiné krytiny. Oproti tomu náběh teploty u vinylů, SPC či dlažby je podstatně rychlejší, ale když vypnete topení, teplota podlahy začne velmi rychle klesat.
„Dřevo tedy na podlahovém topení funguje spolehlivě a splňuje všechny požadavky, navíc přidaná hodnota přírody je obrovská,“ dodává Aleš Viktorin, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi.
