Skip to content

Blog

Až do domu…

Anonymním předmětem mého experimentu se stal pražský obchod paní Roubíčkové na internetové adrese http://www.donaskova-sluzba-lr.cz . Na rozdíl od různých „speciálek“ mi jeho internetová nabídka potravin zaručovala, že nakoupím všechno, co je pro velký týdenní nákup typické — od pečiva přes zeleninu či nápoje až po pastu na zuby. Nebylo tam sice samozřejmě vše, co je na trhu (to by musel mít člověk velkoobchod — to je námět k zamyšlení, obchodníci!), ale výběr byl srovnatelný s běžnou samoobsluhu. Navíc jsou stránky docela přehledné a rychlé, a to je určitě taky jedna z vlastností, které člověk od dobrých internetových stránek očekává.

Objednávka
Po vstupu do virtuálního obchodu se objeví nabídka jednotlivých oddělení — od nápojů až po uzeniny. Maso nekoupíte — přece jen je lepší u řezníka si ukázat na vyhlédnutý kousek. Zato se nezapomíná na krmivo pro psy a kočky.
Při výběru zboží se ve spodní části obrazovky ukazuje stav košíku. Máte tak neustále přehled o tom, jak pustošíte svou peněženku. Body k dobru obchod získává tím, že při nákupu nad 800 Kč můžete počítat s dopravou po Praze zdarma. Radostným překvapením bylo, že se po uzavření objednávky na obrazovce objevily další slevy, které se vztahují jen pro objednávku prostřednictvím internetu.

Podmínky dodání
Kdo nakoupí za míň než 800 Kč, zaplatí dopravné 60 Kč. Zboží je třeba objednávat den předem do 19 hodin a každý si určí zhruba dvouhodinové časové rozmezí, kdy se kurýr může dostavit. Kdo trvá na expresním dodání, připlatí 150 Kč.
Bylo sympatické, že zhruba dvě hodiny po odeslání objednávky mi zavolala majitelka obchodu, abych ji potvrdil. Asi mi neuvěří, že jsem v rámci redakčního testu nechtěl testovat i její trpělivost, ale když jsem v den dodání volal, že potřebuji, aby zboží přivezli dříve, bez problémů a ochotně mi vyhověla.

Jak to dopadlo?
Ve stanovenou dobu se skutečně objevila dodávka a kurýr odevzdal celý nákup tak, jak jsem ho objednal. Původní internetová cena 909 Kč byla vyšší — zaplatil jsem
930,90 Kč. Po porovnání výtisku nákupního košíku a faktury jsem se dobral ke zjištění, že obchod počítal původně avizované ceny, takže radost z inzerované internetové slevy byla předčasná. Rozdíl ceny také plyne z toho, že některé potraviny se nepodaří navážit do jednotkové váhy. Předpokládám ale, že ten, kdo spoléhá na podobný typ služby, se nebude hrdlit o kolečko salámu, které přebývá, nebo se ho naopak nedostává.

Srovnejte s kamenným obchodem
Původně jsem si myslel, že vám čtenářům dodám kompletní tabulku jednotlivých položek a srovnání jejich cen v různých obchodech. Jako referenční obchody jsem vybral supermarket Julius Meinl Zahradní Město a hypermarket Interspar v Hostivaři. Oba mám poblíž a autem najedu na sobotní nákup zhruba tři kilometry.
Sobotní procházka po obchodech mě však z této iluze rychle vyléčila. U velkého množství potravin jsem nebyl schopen sehnat výrobek srovnatelného množství a výrobce — například u mléčných výrobků, mražených hranolků, uzenin nebo vína.

Proto jsem zaujal stanovisko blízké, myslím, velkému množství nakupujících: když potřebuji polotučné trvanlivé mléko, koupím prostě to, co mají na krámě, když konzervu pro psa, tak tu, kterou mají. V rámci co největší objektivity samozřejmě pokud možno ve stejném množství atd.

Suchá čísla
Jak už jsem psal, za nákup s donáškou jsem zaplatil asi 931 Kč. Po nákupu u Meinla, který požívá pověsti spíše dražšího obchodu, to bylo
733,90 Kč, v Intersparu 632,90 Kč. Přiznám se, že rozdíl v ceně mezi nákupem na internetu s donáškou a v kamenném obchodě jsem čekal. Z něčeho se lidská práce, čas a benzin na rozvoz musí zaplatit. Co mě však (ach, ty naivo) překvapilo, byl výsledek nákupu v různých typech kamenných obchodů. Možná ale mé překvapení pramení z toho, že nejsem právě odborník na zmapování cen a slev v okolí svého bydliště…

Pro koho to vlastně je? 
Přes zjištěné rozdíly v cenách nelze nákup přes internet obratem zavrhnout jako neekonomický. Je třeba počítat s tím, že ceny se blíží cenám v malém obchodě nebo večerce někde poblíž na rohu. Jsou také situace, kdy je člověk nad zmíněnými třemi stovkami rozdílu ochoten máv-nout rukou. Představte si, že se vracíte z dovolené, kdekoliv z internetové kavárny po cestě domů objednáte nákup a ušetříte si starosti a čas spojené s nákupem.
Podobné služby určitě ocení i ten, kdo peníze příliš nemusí počítat, na druhou stranu je ale tak pracovně vytížený, že sobotní dopoledne strávené nákupem potravin je pro něho příliš drahý špás.
Zcela jistě takový nákup není určen těm, kdo prostě rádi nakupují. Je mnoho lidí, kteří milují atmosféru velkého hypermarketu, zdání nadbytku a hojnosti a berou velký nákup tak trochu jako sport či objevitelskou pouť do území slev a výhodných nákupů. n

Další tipy
na internetové obchody:
http://www.paneria.cz
http://shop.hanatour.cz
http://www.intema.cz
http://www.gastroexpres.cz
http://www.ganymed.cz

VÝSLEDKY NÁKUPU
Internet – 930 Kč 
Julius Meinl Zahradní Město – 734 Kč 
Interspar Hostivař – 633 Kč 

Sprchování

Vana
Poskytuje možnost obou činností dohromady. Pokud si pořizujeme vanu proto, že se v ní budeme také sprchovat, je důležité, aby měla co nejideálnější dno, na kterém se dobře a bezpečně stojí. V nabídce firem jsou modely, jejichž dno je z části vyrovnané a nahrazuje sprchovací vaničku. Praktické je opatřit ho protiskluzovou úpravou nebo alespoň takovou podložkou. Vanu je pak nutné doplnit textilním nebo PVC závěsem (v levnější formě) nebo pevnou sprchovou zástěnu. Její výběr závisí od typu a umístění vany i baterie. Můžeme ji umístit na okraj vany a po vstoupení se do prostoru zavřít tak, že vytvoří sprchovou kabinu (4A) nebo ji umístit na delší zeď a zavírat se do vytvořeného půlkruhu (4B).

Sprchový kout
Je ideálně přizpůsoben sprchování, jeho hlavní výhodou oproti vaně je snadný nástup i výstup. Skládá se z vaničky a sprchové stěny. Vanička se vyrábí ze smaltované oceli, akrylátu nebo různých směsí (marbrex, quaryl apod.) a je určující pro tvar a rozměr sprchového koutu. Standardní velikost je 90 x 90 cm, existují také menší varianty (80 x 80 cm) a prostornější, které jsou však vhodné jen do velký koupelen. Půdorys je čtvercový, půlkruhový, obdélníkový či několika úhelníkový.
Zástěna se v levnějších variantách vyrábí z plastu, komfortnější provedení je z bezpečnostního tvrzeného skla. Modernější i praktičtější jsou takzvané bezrámové varianty (existují pouze u skleněných zástěn), kdy jsou tabule skla uchyceny na pantech (nejsou v profilech) což usnadňuje údržbu. Voda a vodní kámen se nemají kde usazovat (narozdíl od plastových rámů a posuvů), plocha se také snáze čistí, konečný efekt je tedy dlouhodobě perfektní. Podstatným bodem je otevírání sprchových zástěn. Do malých prostor se hodí kouty, u nichž se dveře neotvírají ven a mají tedy minimální nároky na místo (posuvné dveře, pivotové, skládací).

TEXT: LENKA HAKLOVÁ, MODERNÍ BYT 

Ideální základ

Jak na to 
Předpokladem dobrého výsledku je umyvadlo s prostornými plochami, ideální je se spodní úložnou skříňkou, které podle potřeby doplníme vanou nebo sprchovým koutem (přestavba koupelny je náročná, proto je velmi důležité zvážit všechny jejich výhody i nevýhody, změna po dokončení prací není vůbec snadná). Vedle
standardních rozměrů a tvarů, existují varianty speciálně navržené do malých prostor. Například vana je v části pro nohy zúžená — uživatel má dostatečný komfort a přitom v místnosti vznikne volný prostor (zpravidla to umožňuje otevírání dveří, nebo místo pro stání před umyvadlem). Chceme-li oba výrobky, můžeme si je pořídit samostatně nebo speciální sestavy, ve kterých sprchový kout a vana na sebe navazují a můžeme je podle potřeby umístit do pravého úhlu (obr. 1A) nebo za sebe (obr. 1B). Umyvadla pak můžeme vybírat s ohledem na velikost, řídíme se šířkou, praktický je úložný prostor pod umyvadlem, vhodné jsou také rohové varianty nebo s asymetrickou odkládací plochou.
Novinkou v této oblasti je koupelnová kolekce Oblic (Villeroy & Boch) s takzvaným chytrým designem. Zařizovacími předměty mají tvar vychýlený z hlavní osy což umožňuje použít je i ve stísněných prostorách, přičemž uživatel má veškerý potřebný komfort. Např. umyvadlo je navržené do rohu, kde má odkládací plochu, a umývací prostor je vychýlen z osy, jakoby do strany. Stejně tak je pojednaná toaleta.

TEXT: LENKA HAKLOVÁ, MODERNÍ BYT 

Vana se zúženou částí pro nohy šetří místo
Ideální je sestava vany a sprchovací vaničky, které na sebe navazují
Praktické je rohové umyvadlo nebo s asymetrickou odkládací plochou
Skříňka pod umyvadlem poskytuje prostor pro ukládání

Nábytek v koupelně

U levného nábytku jsou dvířka z laminátové desky, která ale není moc kvalitní a během krátké doby to je na výrobku znát. Neméně důležité jsou také hrany, které by měly být perfektně zakončeny, aby se vlhkost a voda nedostaly dovnitř. U standardních skříněk se hrany nažehlují, u kvalitnějších modelů se používá takzvaná ABS hrana, což je plastová hrana lepená vodovzdorným lepidlem. Nábytek je kombinován s dalšími materiály např. sklem s různými úpravami (pískováním), kovovými prvky (úchyty apod.) či doplněn zrcadlem, které kromě své funkce také opticky zvětšuje prostor.

Vybírejte…
Na trhu je velké množství koupelnového nábytku, prodává se v ucelených kolekcích, ve kterých je základní modul — skříňka s umyvadlem — doplněn dalšími samostatnými prvky (poličkami, doplňkovými skříňkami, zrcadly), což umožňuje zařídit koupelnu v jednotném stylu. Konkurencí jim jsou sektorové sestavy, které
jsou oblíbené především kvůli své variabilitě. Různě velké univerzální skříňky navazují na sebe a uživatel je může kombinovat podle aktuální potřeby. Další variantou jsou solitéry — samostatně stojící skříňky, zejména vhodné do malých prostor, které vedle své funkčnosti mají také vysokou estetickou hodnotu.

Čím více úložného prostoru, tím je koupelna komfortnější a uživatel má vše potřebné po ruce. Tam kde není dostatek místa je tedy nutné využít každičký centimetr, můžeme nechat vyrobit nábytek na míru prostoru (např. v podkrovních místnostech),
praktické jsou úložné skříňky pod umyvadlem.

Údržba
Zvolíme-li nábytek z kvalitního materiálu, pak máme alespoň z poloviny vyhráno. Zbylých 50 procent připadá na údržbu prostoru. Chceme-li si jí usnadnit, pak je důležité při výběru dbát na zakončení sestavy. Pokud je dole sokl, pak sice nemusíme pod nábytkem uklízet, ale zase nemáme snadný přístup k zařízení (zvláště u sestavy umyvadla se spodní skříňkou). Nožky tento problém řeší, nicméně se zase nesnadno pod sestavou uklízí. Proto je nejvhodnější závěsná varianta, která umožňuje obojí.

TEXT: LENKA HAKLOVÁ, MODERNÍ BYT 

Opatřete si závěsný nábytek, pod kterým se snadno uklízí
Kvalitní sestavy se vyrábějí z MDF desky s dýhou nebo barevným lakem
Do malých prostor jsou vhodné solitérní skříňky
Zrcadlo opticky zvětšuje prostor

Jděte na to chytře

Chcete, aby vaše malá koupelna působila dojmem, že se do ní všechno vejde? Použijte obklady s malými formáty, např. 20 x 20 cm nebo ještě menší, ideální je mozaika, dáte-li přednost vzorům, pak se vyhněte velkým nápadným obrázkům, ale volte jemné, drobné dekory. Tmavé odstíny jsou naprosto nevhodné, prostor rozzáříte světlými či pastelovými barvami.

Kam s tím vším
Koupelna to není jen umyvadlo, vana a sprchový kout, potřebujeme ještě něco, na co pověsíme ručník a položíme hygienické potřeby — koupelnové doplňky. Vyrábějí se zpravidla v ucelených kolekcích a můžeme je připevnit na stěnu nebo si pořídit stojací varianty. S ohledem na ušetření místa, je vhodnější první verze, která je také více vyhledávanou a z praktického hlediska i výhodnější. Můžeme zvolit také vícefunkční stojany vyráběné ve stojací i nástěnné podobě, což je vlastně tyč, na které jsou připevněné jednotlivé předměty (sklenička na vodu, držák na zubní kartáček, na mýdlo atd.).
 A podle čeho doplňky vybíráme? Odborníci doporučují volit zbarvení podle typu baterie a tvar podle charakteristiky celkové místnosti. Statistiky dokazují, že 95% prodeje baterií je v chromovém provedení, takže největší poptávka je po doplňcích s touto povrchovou úpravou, ostatní připadá nerezové, skleněné, nově hliníkové výrobky, do retro koupelen se pořizují dřevěné či keramické doplňky, případně se speciální úpravou navozující minulá léta (tzv. satinox). Nemůžeme-li si dovolit investovat vysoké částky, pak přijdou vhod plastové výlisky, které jsou k dostání v nejrozmanitějších barvách i tvarech.

TEXT: LENKA HAKLOVÁ, MODERNÍ BYT 

Do malých prostorů použijte obklad s malým rozměrem
Světlé a pastelové barvy místnost rozzáří
Doplňky vybírejte podle typu baterie
Kolekce doplňků vytváří v místnosti jednotný celek

Pryč s jádrem

Bytová jádra mají mnoho neduhů. Podle současných měřítek neodpovídá jejich zvuková izolace a to jak stěn, podlah tak i rozvodů, vhodné není ani jejich větrání a o estetické stránce není třeba se výrazně zmiňovat, protože lehce řečeno je přinejmenším nedostatečná. Odstranění všech nedokonalostí je možné dílčí nebo kompletní náhradou za kvalitnější materiály, úroveň hygienického zázemí se dá vyřešit některými konstrukčními detaily a návazností na ostatní konstrukce. Podle našich nároků se cena rekonstrukce bytového jádra může pohybovat od 30 000 Kč do 150 000 Kč, v některých případech i více, přičemž bychom počítat, že podíl ceny materiálu obvykle tvoří 55% z celkové ceny rekonstrukce, zbylých 45% zaplatíme za práci.

Začněme znovu
Asi nejideálnější variantou a bohužel i nejdražší je vybourat celé jádro a postavit ho znovu. Existují dva základní způsoby řešení. Jádro po vybourání můžeme vyzdít (tzv. mokrý proces), což je poměrně náročný způsob, nicméně je právě kvůli tradičním
materiálům oblíbený. Menší nevýhodou zděním z cihel je velká hmotnost a větší pracnost (sekání rozvodů, omítky apod.). Tam kam chceme umístit umyvadlo či závěsné WC používáme plné cihly a zbývající stěny můžeme vyzdít pouze z příčkovek, na stěny lze použít také pórobetonové tvárnice, sádrové bloky atd. Při práci nesmíme zapomenout zvětšit zatížení nejen na stropní panel, ale i na svislé konstrukce a základy. Druhým způsobem je tzv. suchá montáž, která se provádí ze sádrokartonu, sádrovlákna, kašírovaného polystyrenu apod. Do vlhkého koupelnového prostředí se používají desky s impregnací. Výhodou tohoto způsobu je rychlá montáž s minimálním zatížením nosných konstrukcí a ideálně rovný
podklad pro obklady. I v tomto případě musíme do míst, kde bude umyvadlo či jiné těžké předměty, vkládat výztužné profily. Za nevýhodu bychom mohli považovat pořizovací cenu, která je v tomto případě vyšší.

Na popsané práce je nutné získat na základě předloženého projektu stavební povolení. Je více než důležité zdůraznit, že práci by měla provádět kvalifikovaná stavební firma, která už takové práce dělala, výhodné je se seznámit s jejími realizacemi a případně se na odvedenou práci podívat. Vy si spíš vybírejte
zařízení a těšte se na konečný výsledek.

Nová naděje
V květnu letošního roku se na výstavě Habitat objevil nový projekt pod názvem Panelstory, který skýtá novou naději pro všechny majitele malých koupelen, kteří se rozhodli pro přestavbu. Šest významných zahraničních firem spojilo své síly
a vypracovalo komplexní řešení proměny malé prostoru v hodnotnou komfortní místnost. Lidé uvažující o přestavbě bytového jádra jen mohou vybírat z nabízených variant, navíc se nemusí obávat velkých peněžních výdajů. Možnosti jsou totiž jak pro ty, kteří nemohou investovat vysoké částky, tak i pro ty, kteří touží po luxusním a drahém zařízení.

TEXT: LENKA HAKLOVÁ, MODERNÍ BYT 

Na přestavbu bytového jádra je nutné stavební povolení
Získáte ho na základě předloženého projektu
Nové jádro se staví takzvaným mokrým procesem (zděním z cihel) nebo suchou montáží (pomocí sádrokartonu)
Práce musí provádět odborná firma, zařízení si vybírejte semi nebo s pomocé nového projektu Panelstory

Barevné doplňky dokáží zázraky

Některé barvy dokáží vyvolat dobrou náladu, vzbudit pocit tepla (až o 7 stupňů Celsia), jiné povzbudit k vyššímu výkonu. Možná i proto jsou již několik let módními favority v bytovém textilu právě »optimistické« barvy, jako je zelená, výrazná oranžová, teplá žlutá, ale také jasně modrá. Přitom si byt nemusíte proměnit na oranžovou výheň. Stačí, když tyto barvy použijete pouze jako doplňkové, například na polštářky. V poslední době se také stále častěji začíná používat barevné nádobí nebo drobný kusový nábytek. Výraznější barvy totiž vypadají lépe na menších plochách.

K jaru patří zelená
Jarní měsíce bývají hlavně ve znamení veselé hráškové a žluté. „Lidé se při výběru barev dost výrazně řídí ročním obdobím, kdy nakupují,“ vysvětluje Věra Kučerová z firmy V etru plus, která nabízí značkové nádobí a doplňky do bytu, „zatímco teď je největší zájem o zelenou a žlutou keramiku, o vánocích zákazníci podvědomě sahají po červené a tmavě zelené. Před nákupem by měl však každý zvážit, jestli mu zvolená barva bude vyhovovat po celý rok nebo zda pouze podlehl ročnímu období.“

Hlavně mladší lidé to dnes proto řeší po svém – pořizují si to, čemu V ěra Kučerová říká lentilky. Místo šesti talířů v jedné barvě se kupují »tři páry«, ti nejodvážnější si vezmou klidně šest různobarevných talířů a podobně postupují u ostatních kusů. Tvar je shodný, jen barvy se liší. Toto řešení podporuje ostatně i dnes běžný způsob nákupu. Místo celých servisů se nakupuje po jednotlivých kusech. Značková keramika totiž není právě levná (za talíř zaplatíte třeba i 400 korun). Pokud firma počítá s ukončením výroby dané barvy či vzoru, oznamuje to obchodníkům rok dopředu. Zákazník tak může být varován s dostatečným předstihem, že na případné dokoupení dalších kusů má jen omezenou dobu. Samozřejmě na trhu existuje i levnější barevná keramika.

Značková barevná keramika má však vzory takzvaně pod glazurou, proto můžete toto nádobí použít také do myčky nebo do mikrovlnné trouby. V porovnání s běžnou keramikou je lehčí a méně křehká. Podobně se na trhu objevuje velký cenový rozdíl mezi dnes módním barevným nádobím a doplňky z plastu. Značkové výrobky – například se značkou Guzzini, Alessi nebo Rede – stojí běžně třikrát i čtyřikrát více než jejich levné napodobeniny, kterých je i na tuzemském trhu hodně. Zákazník samozřejmě platí za značku, ale rozdíl je i v kvalitě použitých materiálů.

Jak s barvami
»Lentilky« se však doporučují nejen u nádobí. Podobně sestavují architekti například židle do kuchyně či jídelen. Dvě židle jsou například modré, dvě žluté. Podobně pak lze tyto barvy v interiéru střídat na textilu, ale také na nádobí nebo u drobných maličkostí. Například modrý svícen se žlutou svíčkou nebo dvě vedle sebe stojící vázy jedná žlutá a druhá modrá – pak mohou v konečném vyznění vytvořit v pokoji velmi »profesionální« atmosféru. Pokud jde o vzájemné kombinace barev, pak se vyplatí podívat se na barevný kruh. Bohužel v černobílém tisku je třeba si pomoci »šedivým« popisem: představte si kruh, kde je nahoře žlutá, proti ní leží modrá. Napravo stojí červená, jejím protipólem bude zelená. Mezi těmito základními barvami leží takzvané doplňkové žlutá přechází například do oranžové a ta se postupně »mění« v červenou.

Na rozdíl od států spolu sousedící barvy vycházejí velmi dobře. Vůbec nejlépe se snášejí žlutá a zelená, pak žlutá a oranžová. Dobré bývají i kombinace barev ležících proti sobě – sem patří právě vánoční »dvojice« červené a zelené. Do méně obvyklých kombinací by se však měli pouštět jen lidé s citem pro barvy nebo ti, kteří si nechají poradit od odborníků. „Když navrhujeme zařízení bytu, vždy je nedílnou součástí i doporučení vhodných barev,“ vysvětluje architektka Šárka Daňková z bytového studia Megaron, „barevnost je něco, co se obecně líbí, ale ve vlastním bytě se jí lidé často bojí. Odmítají třeba kombinaci modré a zelené, ale v praxi už dávno neplatí, že zelená-modrá, pro blázna dobrá. Záleží jen na použitých valérech a citu pro barvy.“

Barvy lze měnit podle ročních období
Ti, kterým se zdají »lentilkové« variace příliš odvážné a přitom by si rádi dopřáli změnu barev podle ročních období, mohou zkusit jinou novinku. Jde o takzvaný letní a zimní byt, u něhož se využívá oboustraně potištěný textil. V edle jednoduché proměny bytu – například ubrus jen otočíte a závěsy pověsíte po druhé straně, má tato novinka i další přednost. Díky oboustrannému tisku propouští látka méně světla i hluku. Tento typ materiálu nabízí i tuzemský výrobce Tiba. Metr látky se šířkou 140 centimetrů přijde asi na 150 korun.

Spotřebiče už myslí za člověka

Doby, kdy si tuzemský zákazník musel přinést potvrzení o své spolehlivosti z velitelství SNB na Perštýně v Praze, aby si mohl koupit magnetofonové pásky v jediném obchodě, který je tehdy nabízel, jsou dávno pryč. Do nového tisíciletí si člověk přináší jinou povinnost pamatovat si, kam si odložil dálkové ovládání svých přístrojů, i znalost, alespoň základní, pokud jde o počítače. Ty totiž dnes už mohou řídit vše, od ledniček až po zabezpečovací techniku.

Co se tedy stalo s domácími spotřebiči na začátku třetího tisíciletí? Člověk dělá všechno pro to, aby doma pracoval co nejméně. Nechce se mu chodit s odpadky, a tak si pořídil drtiče odpadků, obtěžuje ho i taková maličkost, jakou je otáčení knoflíků u sporáku proto vznikla senzorová tlačítka (jejich existenci prozrazují jen kroužky na skle), zabudovaná přímo do sklokeramické varné desky. Stačí jen klepnout prstíkem na desku a začne se vařit. Kromě pohodlí při obsluze je tento systém přímo neocenitelný při úklidu.

Nový systém označovaný jako Touch-Control začala letos jako první nabízet firma Siemens i u vestavné trouby. Pomocí LED neboli digitálních ukazatelů na celoskleněném panelu je pak ten, kdo vaří, veden krok za krokem k požadovanému výsledku. K varné desce přidal Siemens i světovou novinku, pečicí senzor, který nabízí elektronickou regulaci teploty. „Kuchař musí zvládnout jediné – navolit jedno ze tří teplotních rozmezí podle typu jídla, které chce připravit,“ tvrdí Ivan Karas z firmy BSH-domácí spotřebiče. A rozeznat restovanou zeleninu od smaženého řízku – to zvládne každý. Ulehčení a zjednodušení prací v domácnosti představuje dálkové ovládání spotřebičů. Světovou novinkou byl v roce 1997 systém Info-control, s nímž přišla firma Miele.

Přijímač o velikosti dálkového televizního ovladače, který v sedmi řečech umožňuje kontrolovat provoz praček, myček, elektrických sporáků i chladniček, a to až na vzdálenost 300 metrů, vás upozorní na závadu v programu nebo dá vědět, že pečeně je už hotova – a vy byste měli opustit lehátko na zahradě a jít servírovat oběd. Letos na jaře na veletrhu Domotechnica, což je největší veletrh přístrojů pro domácnost, pak přišla další inovace – program Miele@Home. „S jeho pomocí budou spolu komunikovat všechny přístroje pro domácnost a elektrická zařízení přes počítač prostřednictvím internetu, telefonu nebo mobilu,“ vysvětluje majitel firmy, Rudolf Miele. „Inteligentní domácnost“ má řadu výhod. Odcházíte konečně z práce a máte před sebou hodinovou cestu domů?

Stačí si zavolat – a kuře, které jste si dali ráno do trouby, se začne péci či pračka spustí příslušný program. A vůbec, proč byste volali vy sami? Nový systém dokáže třeba u pračky zavolat jakoby sám do servisu a předat potřebné údaje o závadě. Po dohodě s majitelem pak může servisní firma uložit do paměti přístroje nově aktualizovaná data, aniž by opravář překročil váš práh. Novinka čeká na jediné – na komunikačního partnera. Tím by se měl stát některý z telefonních operátorů, který bude schopen přenášet příslušné informace. Časový výhled? Rok či dva.

Hospodyně, ne programátor
Výrobci totiž pochopili, že je jednodušší naučit „myslet“ výrobky než přinutit zákazníky ke čtení složitých návodů k obsluze a hlavně k jejich dodržování. A tak když nezavřete ledničku, začne na vás pískat jako rozčilený sudí, myčky si zase samy „přečtou“, jak špinavé nádobí jste do nich vložili i jak tvrdá voda do nich přitéká. A samy se podle toho zařídí! Když máte pračku či myčku vybavenou funkcí Up date, můžete si třeba po deseti letech, až vývoj pokročí, nechat si „vyměnit“ mozek myčky, aby odpovídal novým technologiím.
Pro ty, kteří touží po zajímavém designu, je zase určena chladnička OZ od italského návrháře Roberta Pezzetty. „OZ je unikátní svým designem, díky němuž ji můžete postavit kdekoliv v místnosti,“ tvrdí Dalibor Eliáš z firmy Electrolux, „místo tradičního výparníku má takzvaně „vypěněná“ záda, takže se zde nemůže usazovat žádný prach.“

Ekologická chladnička
Myslet dnes ovšem znamená také šetřit. A protože čtvrtina rodinných výdajů za elektřinu připadá na chladničku a mrazák, je nesmírně důležité, jaký typ si vyberete. Evropská komise dokonce zavedla ocenění Energy+, aby podpořila další snižování dopadů na životní prostředí. Ledničky Electrolux ER8100B (38 890 korun) a ER8199B, které letos získaly první a druhé místo (s objemem 198 litrů v chladicí a 95 litrů v mrazicí části), spotřebují pouze 219 kWh ročně. To představuje zhruba třetinovou spotřebu ve srovnání s běžnými typy chladniček. Významné úspory bylo dosaženo díky novým technologiím vakuovaným dveřím a elektronicky řízeným kompresorům.

Pračky pro třetí tisíciletí
U nové pračky SIWAMAT XLS od Siemense si zase můžete připadat jako u teletextu. Její dialogový displej vás totiž informuje, co se v ní právě děje, a v podstatě vám předříkává, co máte dělat vy. Samozřejmě česky. Zároveň se dozvíte, kolik je hodin, jak dlouho bude ještě pračka prát, a zvolený počet otáček. Abyste nemuseli prát prádlo po troškách, nabízí novinka takzvaný mix program. Díky němu může prát najednou jemné i méně jemné prádlo najednou, klidně v jednom programu.
Tlačítko proti zmačkání se zase postará o to, aby prádlo mělo co nejméně ohybů. Žehlička, a hlavně vy pak budete mít o hodně méně práce. Takže jediné, na co si musíte dát pozor, je rozdělit prádlo podle barvy. Další novinka, pračka IZ od Electroluxu za 22 990 korun, je zase ergonomicky přizpůsobena pro snadnější praní. Má totiž buben nakloněný pod úhlem 10 stupňů, dveřní těsnění o dalších 10 stupňů.

Dvacetistupňový náklon bubnu a těsnění dovoluje prádlo vyjímat i vkládat bez námahy. Otvor pro vkládání prádla je větší než u běžných praček, takže si nemusíte klekat ani provádět jiné akrobatické cviky. Další novinkou je tlačítko Skip/Reset, které umožňuje přeskakovat jednotlivé fáze pracího programu. Díky těmto lehce ovladatelným tlačítkům máte vše pod kontrolou. Materiál Carboran, z něhož je zhotovena vana pračky, nerezne a je kompletně recyklovatelný. Protože tlumí hluk a vibrace, nebude vás rušit ani při 1800 otáčkách za minutu.

I technika má svou hranici
Všechno má ovšem svůj limit. V případě domácích spotřebičů, jako jsou například pračky nebo myčky, se už jen těžko sníží spotřeba vody nebo elektrické energie. „Při současných pracích a mycích prostředcích jsme už prostě na hraně. Aby bylo prádlo čisté, nelze ho prát ve sklenici vody,“ říká Ivan Karas z firmy BSH-domácí spotřebiče.
Současné typy myček si tak vystačí se spotřebou vody kolem 13 až 15 litrů, spotřeba se pak pohybuje průměrně od 0,95 do 1,3 kWh. Když si uvědomíte, že myčky používané v roce 1965 potřebovaly na umytí jedné várky nádobí 60 až 80 litrů vody a 2,8 až 3,5 kWh, je to opravdu slušný pokrok. A to nemluvě o hlučnosti. Ta se pohybovala nad 70 decibelů, dnes klesla až na 42 decibelů, což odpovídá tichému hovoru. Podobně jsou na tom automatické pračky. Z původních asi 150 litrů klesla jejich „žíznivost“ na pouhých 39 až 45 litrů.

Co musí umět myčka
Tip pro vás
Umíte mýt nádobí v myčce? Tato otázka se může zdát zbytečná, protože nádobí myje myčka, jenže vy rozhodujete o vhodném programu (tedy pokud jej za vás nevybírá systém Fuzzy-Logic podle stupně zašpinění). Většina lidí naplňuje myčku tradičním způsobem – nahoru sklo, dolů talíře a silně zašpiněné pánve či hrnce. Sklu však vysoké teploty nesvědčí (nejlépe je mu v teplotách kolem 40 stupňů Celsia), stejně tak jako výrazné teplotní přechody a tvrdá voda. Proto někteří výrobci přišli s funkcí „přídavného předmytí spodního koše“, při němž se hrnce umyjí z toho nejhoršího. Teprve pak se spustí mycí program pro celou myčku. Důležité je také to, aby myčka byla vybavena výměníkem tepla, který využívá energie ohřáté vody pro příští mycí krok. Brání se tak teplotním šokům. Regenerační elektronika pak rozpozná, zda je nutné přidat změkčovadlo vody.

Domácnost pod kontrolou

Lednice s displejem je napojena na internet a slouží jako centrum informací i na předávání vzkazů pro uživatele
– regulátor ventilace
– bezpečnostní alarm
– teplotní termostat
– alarm s čidlem vlhkosti
– Centrální spínač osvětlení, vypíná osvětlení na noc
– Alarm monitorující teplotní odchylky a nesprávné funkce kuchyňských přístrojů
– bezpečnostní zámek na dveře, otvírá po kontrole otisku prstu majitele bytu
– širokopásmový přenos

Co znamená:
* pyrolýza – čištění pečicí trouby za extrémně vysoké teploty, kdy se zbytky po pečení rozpadnou na popel, který se snadno vytře vlhkým hadříkem. Sporáky vybavené katalyzátorem Air Clean se čistí „samy“ – jakmile dosáhne znečištění určitého stupně, katalyzátor spustí pyrolytický proces. Nedochází ani k tvorbě kouře a zápachu, protože katalyzátor má podobu filtru, který vystupující páry přemění na vodní páru a kysličník uhličitý. Zachycuje i tukové zbytky.

* update – do pračky, myčky či sušičky může servisní služba spojením laptopu a vašeho přístroje vložit do paměti nové programy, aby mohl fungovat na poslední technické úrovni. Komunikačním místem je světelná kontrolka.

* indukční varná deska – obsahuje indukční cívky, které vytvářejí elektromagnetické pole. Postaví-li se na desku hrnec z kovu, který je možné magnetizovat (ocel, smaltovaná ocel, litina), předává plotýnka okamžitě veškerý svůj energetický potenciál, a to pouze na „obsazené“ ploše po dobu vaření. Plotýnka zůstává chladná. Indukční proces tak vyžaduje nejmenší spotřebu energie. Plotýnka se snadno čistí – kde se nic neohřívá, nic se nepřipálí.

* fuzzy-logic – elektronický systém myček nádobí, který za pomoci vodního senzoru sestaví sám automatický program. Díky tomu se snižuje spotřeba vody a energie.

* no -frost – cirkulační chladicí systém, který zabraňuje případnému tvoření námrazy

Co umějí nové spotřebiče
* mají minimální spotřebu energie i vody
* jednoduchou obsluhu
* dálkové ovládání
* bezpečnostní pojistky kvůli dětem
* snadnou údržbu
* zajímavý design
* jsou řízené elektronikou
* šetří náš čas, ale také životní prostředí
* jejich funkčnost je možné díky elektronice zlepšit pouhým vložením nových program

Malé kuchyni pomohou doplňky

V podobné situaci nezbývá než se přestat řídit vzory odkoukanými z amerických filmů a zůstat na zemi. Ani v malé kuchyni se totiž nemusí hospodyňka cítit jako v ponorce a minimální uspořádání nemusí znamenat pro vícečlennou rodinu, že se bude stravovat na etapy.

Co potřebuje singl
Jednoduché to má v podstatě jednočlenná nebo dvoučlenná domácnost bez dětí. Jejich kuchyň se pohodlně vejde prakticky do každé garsonky. „Pro takovou domácnost by mohla stačit kuchyň do metru a půl délky. Pod šedesáticentimetrovou souvislou pracovní plochou může být umístěná lednička, k vaření by mohla stačit i pouhá dvouplotýnka, která zabere jen 30 centimetrů délky a nemusí se kvůli ní dodržovat běžných šedesát centimetrů nutných pro zabudování sporáku,“ vysvětluje bytová architektka Karolína Tykvová. „Ten bych v klidu vynechala,“ říká s tím, že mladá, pracující a bezdětná domácnost bude potřebovat spíše mikrovlnnou troubu.

V této souvislosti také upozorňuje na důležitost pořízení správného dřezu. „Nejmenší dřezy na běžném trhu bez odkapávací plochy jsou určené pro skříňky široké 45 centimetrů. Tyto typy by si však měl kupovat jen ten, kdo počítá s koupí minikuchyně,“ upozorňuje Karolína Tykvová. Pro normální provoz v domácnosti je výhodné koupit spíše dřez s odkládací plochou, který lze podle ní zabudovat už do šedesáticentimetrové skříňky.

Minimum pro rodinu
Podobným způsobem však nemůže uvažovat běžná rodina s několika dětmi. „V kuchyni určitě nesmí chybět lednice, odkládací plocha na vyndané potraviny, dřez, alespoň 70 centimetrů pracovní plochy v kuse, varná plocha a odkládací plocha na hrnce vedle ní,“ vypočítává Zdeněk Vainar z kuchyňského studia Sekto pořadí pracovních zón zleva doprava tak, jak to ergonomie doporučuje pravákům. „A pokud je to alespoň trochu možné, i myčka. Ta dnes už patří do kuchyně se stejnou samozřejmostí jako mikrovlnná trouba nebo rychlovarná konvice. Pro čtyřčlennou rodinu bych doporučoval typ o šířce 60 centimetrů a nešetřil bych na ní. Je to jedna z mála věcí v domácností, která se levným provozem opravdu zaplatí,“ doporučuje Zdeněk Vainar.

Doplňky šetří místo
Hlavními pomocníky pro malý prostor kuchyně jsou praktické doplňky. „Běžná potravinová skříň má šířku 60 centimetrů. Zabere spoustu místa a prakticky nemáte šanci udržet v ní pořádek. Šedesát centimetrů hloubky totiž nedává šanci snadno se dostat do zadních partií poliček. Kdo zvolí verzi s drátěným programem, kde se police celé vysunou, vystačí klidně i s poloviční šířkou,“ popisuje Kateřina Krajčová z kuchyňského studia Sedlák.

Výsuvné systémy jsou ostatně v poslední době módou, která však evidentně vznikla ne z rozmaru architektů, ale jako řešení praktických problémů. Klasické skříňky typu „korpus a dvířka“ proto ustupují výsuvným systémům, které umožňují otevřít zásuvky na maximum a mít dokonalý přehled o uloženém nádobí, talířích i zásobách čisticích a mycích prostředků. Do posledního místa lze podobným způsobem využít i hluché prostory rohových skříněk. Vestavné programy umožňují, aby se běžně nedostupné police při otevření dvířek vysunuly tak, aby byly lehce dostupné, jako zásuvky lze využít sokly skříněk.

Pár rohů navíc
Panelákové kuchyně se většinou stavěly v řadě. Pokud však má pocítit kuchař alespoň trochu rozletu k inspiraci, měl by vařit alespoň na čtyřech metrech délky kuchyňské linky. V malém prostoru proto nezbývá než s linkou „zatočit“. „Na velmi malém prostoru bych doporučil postavit linku do tvaru písmene U. Kuchař má přitom vše potřebné po ruce a při práci nemusí běhat sem a tam, jako u linky postavené v řadě. Přitom jedna z částí může být v prostoru a z opačné strany působit jako bar,“ radí Zdeněk Vainar.

Tento systém doporučuje i tam, kde se kvůli nedostatku místa musí kychyň vestavět do obytné místnosti. Přes zvýšený pult není vidět špinavé nádobí v dřezu a ni pozůstatky přípravy jídla na pracovní desce. „A tam, kde s prostorem opravdu bojují, může pult posloužit místo jídelního stolu,“ doplňuje Zdeněk Vainar.

Jak na kuchyň v malém prostoru
* v maximální míře využít výsuvné drátěné programy
* využít soklů pod skříňkami
* uvážit, zda je pro provoz domácnosti důležitá trouba, případně zvolit variantu s mikrovlnnou troubou
* členění do tvaru písmene U umožní i vestavbu do obytné místnosti
* zachovat vždy alespoň souvislých 70 centimetrů pracovní ploch

 

Spotřebiče jako status

„Jsou to lidé, kteří se stravují v těch nejlepších restauracích a chtějí mít doma profesionálně připravené jídlo, protože dbají na jeho správnou přípravu,“ vysvětluje Ivan Karas z firmy BSH Domácí spotřebiče, „Gaggenau je samozřejmě pojem, který vyjadřuje také určitý status zákazníka.“ Historie firmy začal hrabě Ludwig Wilhelm von Baden už v roce 1681, kdy založil kovárnu vyrábějící kladiva a hřebíky.

Dnes ovšem firma nabízí něco jiného – unikátní designové spotřebiče s profesionálními parametry. Její zákazníci se drží jedné zásady: nepotřebujeme mnoho od všeho, ale pouze málo z toho nejlepšího. V nabídce tak najdeme například unikátní parní troubu, která kombinuje beztlakou páru a horký vzduch. Beztlaká pára na rozdíl od tlakové totiž neničí buněčnou strukturu potravin a ponechává jim i po vaření přirozený vzhled i konzistenci včetně minerálů a vitaminů. Při pečení horká pára „obteče“ například maso, zkondenzuje na jeho povrchu a odevzdá mu své teplo. Horká pára totiž dokáže přenášet dvojnásobnou teplotu než horký vzduch. Svou vlhkostí ovšem brání vysušení, maso díky vysoké teplotě získá i křupavou kůrku. Stejně křehká zůstává také zelenina. Parní trouba stojí 119 990 korun, teplovzdušná trouba EB 388 159 990 Kč. Ale co je to proti dvoudveřové ledničce od téže značky za téměř 400 tisíc?

Gaggenau však nešokuje jen cenami, ale také technickým řešením. Například pára z odsavače se odvádí nikoliv do komína, ale do podlahy. S tímto řešením přišla značka jako první. To ovšem znamená, že pokud si chcete pořídit Gaggenau, musíte se rozhodnout ještě předtím, než začnete stavět dům. Náročné na stavební přípravu jsou také parní trouby, do nichž je třeba přivést a také odvést vodu jako do myčky.

Gaggenau přišlo jako první s vestavným elektrickým grilem nebo vestavným plynovým vařičem s hořákem WOK. Už v 70.letech opustila továrnu první trouba určená k vestavbě do úrovně očí, v nabídce je i nejtišší odsavač par. Zde se totiž používá malý trik, kterému se říká Coanda. Proud vzduchu je hnán tryskami stáčivým směrem dozadu dolů, aby vytvářel jakýsi vír. Díky tomu, že vzduchové trysky „tlačí“ na hrnec, je veškerá pára včetně kuchyňských pachů odváděna dokonale pryč. Na co jiné digestoře potřebují maximální výkon po dlouhou dobu, stačí odsavačům Gaggenau pár minut výkonu na třetí stupeň – tedy sotva poloviční, jaký jsou schopny vyvinout. Poté se samy přepnou na původní stupeň

 

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025