Blog

Chaloupky u Pařízků

Areál několika chaloupek vybudovali rodiče současného majitele Martina Pařízka ve Velkých Karlovicích, celoročně vyhledávané obci u slovenské hranice. Jednu chaloupku si ponechali pro soukromé účely a další dvě předali synu Martinovi a jeho manželce Mirce, kteří je od roku 2012 pronajímají.

Nemáte vlastní stylovou chalupu, ale rádi byste si čas od času dopřáli zážitek z pobytu v originální útulné valašské dřevěnici? Pak by se vám mohl zamlouvat nový koncept ubytování, který představují malebné Chaloupky u Pařízků v Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích.

„Inspirací se nám stalo Rakousko, kde ubytovací služby založené na vysokém komfortu a osobní péči mají již léty prověřenou tradici,“ popisuje majitel Martin Pařízek, bývalý profesionální fotbalový brankář, který si tento koncept oblíbil při svých pravidelných cestách po Evropě. Autorem stavby i interiérů je Ing. arch. Antonín Závada. Nábytek vyrobila místní valašská truhlářská firma.

Celý interiér je vybavený dřevěným obložením, nábytkem a typickými doplňky ve valašském stylu.

Moderní komfort s příchutí tradice

Chaloupky mají nadstandardní vybavení. V kuchyni najdete sklokeramickou desku, k tomu myčku či kávovar, nerezové nádobí, mikrovlnnou troubu nebo třeba odšťavňovač – a u něj misku ovoce, abyste si mohli hned po příjezdu připravit zdravé občerstvení. Milou pozorností při příjezdu je také čerstvý frgál – tradiční valašský koláč vyrobený pekařkami Resortu Valachy, jehož součástí Chaloupky u Pařízků jsou.

Velkým bonusem je poloha: jen 300 metrů od Wellness hotelu Horal s jeho vyhlášeným relaxačním centrem.

Obývací pokoj v tradičním duchu doplňují stylová kamna, ale najdete tu i plazmovou televizi, domácí kino a hi-fi soupravu.

Nejen toulky po horách

U hotelu je také možné využít půjčovnu vozítek segway a elektrokol, tenisový kurt, bowling a kvalitní restauraci s venkovním posezením, v okolí pak golfové hřiště Horal, Kulíškovu naučnou stezku, cyklostezku Bečva nebo v zimě rodinnou sjezdovku Horal a trasy pro běžkaře.

Martin Pařízek dodává: „Naší filozofií je nabízet dovolenou se službami na úrovni špičkových hotelů, přitom ale v naprostém soukromí a s individuální péčí o pohodlí hostů. Jsem přesvědčený, že je to trend, který bude mezi lidmi čím dál více žádaný. První čtyři roky existence potvrdily, že řada návštěvníků Beskyd tuto možnost vítají a využívají.“

Chaloupky u Pařízků nabízejí nejen ukázku tradiční architektury, ale i bohaté možnosti venkovních aktivit pro dospělé a zejména děti.

Kde hledat inspiraci

Další podobně romantické lokality, chalupy, usedlosti, mlýny či hotely, kam můžete jet na výlet či na dovolenou, najdete na serveru Amazing Places, který se specializuje na kouzelná místa v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.

Kontakt: www.amazingplaces.cz

Dům, který vystřízlivěl – co vybočovalo, to zarovnali

„Světlo pro mě dělá interiér,“ zdůrazňuje ing. arch. Tereza Čudová Ajmová a právě úprava vnitřních prostor domu pro ni byla prvotním zadáním od investorů. „Majitelé ode mě původně chtěli jen navrhnout interiér. Koupili dům, ve kterém by se dalo hned bydlet, ale protože majitel má rád design, tak pro něj byla vnitřní pohoda v interiéru důležitá. Když jsem však dům uviděla zvenčí, věděla jsem, že by to chtělo přistoupit k domu, a tedy i k projektu, jako k celku, protože se mi příčilo dávat velké peníze do krásného interiéru v nehezkém domě. Navrhla jsem tedy koncepční studii, jak by dům mohl vypadat, a protože se majitelům návrh líbil, přistoupili na myšlenku kompletní přestavby,“ vzpomíná na začátek procesu ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.

Co vybočovalo, to ubourali a zarovnali

Na hlavní budovu původně navazovaly malé domky s několika úrovněmi sedlových střech, které ukrývaly bazén a kůlnu na nářadí – ty „zrušila“ jako první, resp. oba zděné jednopodlažní objekty proměnila v hlavní ložnici s koupelnou, šatnou a saunou, místo zbylo i na venkovní kuchyni a sklad na nářadí. Vše je zarovnané a zastřešené pultovou střechu, s fasádou z thermo borovice a pochopitelně s velkou prosklenou stěnou do zahrady. Podobně architektka „odsekla“ balkonek nebo trojúhelníkový arkýř u hlavní budovy v místě obývacího prostoru.

„Co vybočovalo, to jsme ubourali a zarovnali, aby objekt získal obdélníkové tvary. Platí to i pro přesahy střech. Aby dům nevypadal jako selská chalupa nevhodně zasazená do příměstské lokality, ořezali jsme všechny přesahy a výsledkem je hladký štít,“ pokračuje architektka.

Lítost nad vybouraným dřevem proměnila architekta v originální designový prvek

Až nelítostný přístup k původním neorganickým prvkům však vykompenzovala opětovným uplatněním vybouraného materiálu, především dřevěných trámů z rozebraných střech nad původní bazénovou halou. „Bylo mi líto toho množství dřeva, tak jsme většinu využili – v exteriéru na vyvýšené záhony, částečně je z něj i pergola a pokračovali jsme vstupními schody do domu. V interiéru jsme pak na tento prvek navázali třeba předstupni pod hlavním ocelovým schodištěm,“ vypočítává ing. arch. Tereza Čudová Ajmová – ve stejném designu je i originální konferenční stolek v obýváku, poskládaný ze tří rovnoběžných trámů, prostě ani trám nazmar.

Konstrukčně nejnáročnější bylo „vzdušné půltunové“ ocelové schodiště

„Kreslila jsem mnoho atypických prvků. Třeba stěna za televizí je ze surového ocelového plechu, do kterého jsme laserem vyřezali perforování. Nechtěla jsem ho nechat z plné oceli, aby nepůsobil tak masivně. Z černého ocelového plechu je i vinotéka, takový barový zásobník na víno, věšáky v zádveří nebo koupelnové prvky zase z ocelových prutů,“ pokračuje autorka rekonstrukce. Ostatně z 12 mm ocelových plátů řezaných laserem je i hlavní zavěšené schodiště, které nahradilo původní zděné.

„To byl konstrukčně nejnáročnější prvek. Připravila jsem výkresy i 3D model, podle kterých jsme vše nechali vyřezat na laseru, takže se schodiště snadno sestavovalo jako skládačka. Ale přestože vypadá vzdušně, ocel je sama o sobě těžká a schodiště vážilo přes půl tuny… Když jsem pak viděla zámečníky, jak ty jednotlivé díly tahají a navařují ručně, protože žádnou mechanizaci dovnitř nedostali, tak to byl z jejich strany opravdový majstrštyk,“ chválí řemeslníky.

Barevně střízlivý interiér dobarvují obměnitelné doplňky

Zmíněná černá ocel a přírodní dřevo (dubové podlahy jsou sladěné s barvou trámů) spolu se šedobílými štuky a omítkami spoluvytvářejí (troj)barevnou střízlivost interiéru. Barvy ctí i dominantní prvky zařízení, jako prostorné pohodlné sezení Sancal – Mousse se šedým potahem či elegantní černý jídelní stůl. „To byl záměr vytvořit neutrální základ. Dobarvili jsme ho drobnými, obměnitelnými prvky, jako jsou třeba polštáře. V pokojích dcer je zase růžová stěna, která, když se s přibývajícím věkem omrzí, tak se také lehce přebarví.“

Až na barevné výjimky v pokojích obou slečen jsou tedy stěny v ostatních částech domu laděny lehce do šeda. „Chtěla jsem ponechat interiér jen vyštukovaný, protože štuk je trochu flekatý a vidíte v něm tu živost. Když ho přemalujete malířskou barvou, vznikne jednolitá unylá barva, nevidíte ty tahy, jak to štukovali řemeslníci. Někde ale štuk ponechat nešlo, tak jsme použili šedobéžovou výmalbu.“

Podobnou přirozenost požadovala architektka i od venkovní omítky, nespokojila se s až strojově uhlazenou „klasikou“. „Měla jsem představu vytvořit vizuálně takovou strukturu, jakou mají staré stodoly nahozené vápnem, na kterých je vidět přirozenost a nepravidelnost ruční práce řemeslníků. Konzultovala jsem to přímo s výrobcem a nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem zašla na stavbu, když se natahovala omítka, a různými postupy – koštětem i malířskou štětkou jsme zkoušeli omítku narušit. Podařilo se to malířskou štětkou, kterou zedníci do omítky „ťupkovali“ a vytvořili strukturu podle mých představ,“ vzpomíná architektka a s úsměvem dodává: „Trošku si tedy při tom ťukali na hlavu, co jsem to vymyslela, ale udělali to…“

Přirozené světlo do šatny bez oken přivedly světlovody

Přirozenost je podstatou celého návrhu, (přirozené) světlo nevyjímaje. „Pro mě je světlo alfa a omega a je to vidět na realizacích, přirozené světlo dělá velkou část interiéru. Pokud rekonstruujeme, většinou zvětšujeme okna a snažím se dostat přirozené světlo i do míst, kde to lidé většinou neřeší. Platilo to i pro tento dům. Například v dětských pokojích byla původně tradiční okna s parapetem, tak jsme je protáhli k podlaze, to samé jsme udělali s okny v obývacím pokoji. Saunu jsme zase prosklili ze dvou stran, abychom skrze ni pustili přirozené světlo do chodby. Schodišťový prostor jsme prosvětlili motoricky ovládaným střešním oknem, stejně tak horní koupelnu. Pro ni jsem si vzhledem k vlhkosti prostředí nechala doporučit bezúdržbové okno VELUX, tedy bílou polyuretanovou vrstvou potažený dřevěný rám.“

Pro horní šatnu mezi pokoji dcer střešní okno použít nešlo, protože nad šatnou je malá půda, proto architektka zvolila světlovod: „Nechtěla jsem, aby šatna byla závislá jen na umělém osvětlení, tak jsme světlo přivedli světlovodem.“ Po něm nakonec sáhla i v šatně přízemní jednopodlažní budovy, která navazuje na ložnici majitelů, ač tady se naopak na první pohled nabízelo spíše střešní okno v nové pultové střeše. Zvolený světlovod VELUX je však důkazem promyšlenosti každého detailu – ložnici totiž odděluje od šatny příčka, která nedosahuje až do stropu.

„Pokud bychom nad šatnou udělali klasické střešní okno, tak tím, že dělicí příčka nejde až ke stropu, by majitelům ráno přes šatnu svítilo do postele sluníčko a budilo by je. Proto jsme zvolili světlovod a dali ho do tubusu tak, aby spodní hrana tubusu vyústila níže, než je horní hrana příčky – světlo tedy jde jen do šatny. Samozřejmě něco málo se odrazí, ale není to tak, že se probouzíte a nad vámi svítí koláč ranního slunce,“ okomentovala poslední detail ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.

TÉMA: Jak zatopit a neprodělat

Rozhodnout se pro levný, leč účinný způsob dosažení tepelné pohody (vytápění, ale i chlazení) v rodinném domě je – vzhledem k nabízeným technologiím i dostupnosti různých druhů paliv na trhu, zdánlivě snadno řešitelnou problematikou. V praxi je to ale – jako vždy – trochu komplikovanější.

Stále ale platí, že ať už máme dům nový či rekonstruujeme starší stavení, je to vždy jedna z nejnáročnějších součástí projektu. Jde především o volbu způsobu vytápění, resp. topného systému. Při dnešním vývoji cen na trhu s fosilními palivy, s elektrickou energií, plynem, dřevem či peletami a briketami z biomasy či za pořízení alternativních zdrojů již nelze tento problém brát na lehkou váhu. Podstata je totiž u všech více méně stejná: ceny klesat nebudou.

Při volbě optimálního topného systému je tedy nutné brát ohled na individuální vlastnosti. Optimální je ale v tomto smyslu těžké definovat. Může to znamenat rozhodnutí, že investice do technologie bude jednorázově vysoká a návratnost sice jistá, ale časově zdlouhavá – například tepelné čerpadlo země/voda. Anebo může jít o dražší technologii zpracovávající efektivně levné palivo – například moderní kotle na kusové dřevo. Jistě mnozí namítnou, že starší kotel na tuhá paliva a lze topit dřevem relativně „zadarmo“.

Čtěte také: Jak ušetřit za vytápění a nešetřit na komfortu

Je pravda, že nejlevnějším palivem se u nás dlouho jevilo dřevo koupené na stojato v lese. Současná kůrovcová kalamita k této situaci zatím stále přispívá. Pokud však používáte starší kotel s nízkou účinností – cca 50%, je i velmi nízká cena dřeva vítězstvím velmi relativním. Navíc, zpracování dřeva – kácení, řezání, štípání, rovnání a sušení vyžaduje práci, čas a peníze, které by do rozvahy měly být logicky také započítány.

Topení v zastaralých kotlích a spalování nedostatečně vyschlého dřeva efektivitu vytápění výrazně snižují. Suché, již zpracované palivové dřevo zas nepatří k nejlevnějším, hodí se především pro topení v krbech a krbových kamnech, rozhodně ne ve starém neúčinném kotli, který nižším výkonem prodražuje použité palivo.

Také u palivového uhlí dochází k postupnému zdražování. Ani tady nelze odbourat manuální práci, potřebu skladovacích prostor, oddělený prostor kotelny pro provoz kotle. V případě tohoto paliva hraje roli také typ – uhlí hnědé, černé, brikety, koks, jaké velikosti atd. Liší se výhřevností a samozřejmě cenou. Otázkou, která může ovlivnit volbu, je pak také dostupnost těchto paliv v místě bydliště.

Co nato EU?

Otázku levného vytápění ale nelze zjednodušit pouze na otázku ceny tuhých paliv a pořízení levného spotřebiče nižší kvality, resp. ceny. Proč? Protože i pokud tuto cestu považujete za výhodnou, tak už za pár měsíců se stane nenávratnou minulostí. Evropská legislativa totiž od 1. 1. 2020 povoluje uvádět na trh pouze kotle splňující přísné požadavky Směrnice o Ekodesignu. To znamená, že nebude možné prodávat už ani kotle 4. a 5. nejvyšší emisní třídy – ale pouze takové, které odpovídají Směrnici o Ekodesignu.

Také se blíží termín 1. 9. 2022, kterým vstoupí v platnost zákaz používání kotlů na tuhá paliva v emisních třídách 1 a 2. V ČR jsou statisíce domácností – cca 450 tisíc, které provozují kotle 1. a 2. emisní třídy. Je docela pravděpodobné, že většina těchto domácností nedisponuje plynovou přípojkou, a tak budou muset sáhnout po nějaké variantě kotle na TP. Je zřejmé, že nás čeká „kotlová revoluce“ – vyměnit 400 tisíc kotlů v průběhu tří let bude oříšek, podle odborníků pravděpodobně neproveditelný.

Výměna kotle je finančně náročnou záležitostí. Existují sice kotlíkové dotace, ale už v nich zbývá financí na výměnu přibližně 20 tisíc kotlů. Důležité je taky zmínit, že dotace jsou poskytovány pouze na kotle spalující biomasu – tedy dřevo a pelety, a pouze na výměnu za starý kotel 1. a 2. emisní třídy. Kotle, které mají možnost spalování uhlí, nejsou podporovány.

Otázky pro profesionály

Jakou variantu byste volil vy?

Odpovídá: Roman Švantner, produktový manažer (kotle a ohřívače vody), Enbra

Pokud bych měl vlastní les a nemusel bych palivo kupovat – budu topit zplynovacím kotlem. Pokud palivo musím kupovat, volil bych automat na uhlí. Pokud mám doma plyn, volil bych kondenzační plynový kotel. Kotel bude o dost levnější než automat, odpadají starosti s palivem, nemusím na něj celý rok sáhnout. Ano, plyn bude tak o 20 % dražší než dřevo, ale ten komfort a bezúdržbovost za to stojí – aspoň pro mne.

Výměna starého nekondenzačního kotle s sebou přináší tyto náklady: musí se vyměnit odtah spalin (odtah spalin pro kondenzační kotel je z jiného materiálu než z kotle nekondenzačního) a je nutno zajistit odpad pro odvod kondenzátu. Správně by se měly přepočítat i radiátory, jestli budou stačit při využívání nižšího tepelného spádu, pokud ne, měly by se vyměnit.

Kondenzační kotle jsou nejúspornější, pokud dochází ke kondenzaci – tedy teplota, která se do kotle vrací, by neměla překročit 55 °C (z kotle tedy až 65 °C). Vhodné je kondenzační kotel doplnit čidlem venkovní teploty (jeho cena je asi 500 Kč), které umožní kotli provoz dle ekvitermní křivky (přizpůsobuje se výstupní teplota z kotle do topení podle venkovní teploty, tzn. čím je venku tepleji, tím kotel ohřívá topnou vodu na nižší teplotu = šetří palivo).

Vyplatí se mi investice do kondenzačního kotle?

Odpovídá: Ing. Pavel Novotný, produktový manažer společnosti Bosch Termotechnika

Všeobecně lze říci, že ano, ale otázkou je, za jak dlouho. To nelze s jistotou říci, bez poměrně přesného výpočtu u konkrétního objektu. Zásadní pro návratnost vaší investice je konstrukce vaší otopné soustavy. Pokud máte staré předimenzované radiátory, pak lze systém provozovat na nižší teploty a tím je větší účinnost a rychlejší návratnost. Poměrně dobrý vliv na návratnost má i ekvitermní regulace, která na základě venkovní teploty upravuje teplotu ve vaší otopné soustavě a vzhledem k tomu, že většinu roku v zimním období je venkovní teplota kolem nuly, pak je tomu i přizpůsobena nižší teplota v soustavě a tím opět dochází k rychlejší návratnosti. Složitější variantou je zateplení objektu, které má podobný vliv jako velké radiátory nebo ekvitermní regulace ve vašem systému. Pravdou je, že při výměně vašeho starého plynového zdroje vždy ušetříte na provozních nákladech a prakticky vždy dojde k návratnosti vaší investice. Ale jestli to bude za tři, čtyři nebo deset let, vám nikdo bez širších souvislostí neřekne.

Palivo: od nejlevnějšího k nejdražšímu

Podívejme se ve stručném pohledu na výhody a nevýhody jednotlivých možností vytápění z pohledu současných cen paliv.

Dřevo – zatím stále nejlevnější palivo

Pokud chcete topit dřevem, nezbývá v dnešní době nic jiného než si pořídit zplynovací kotel. Výrobců a typů je nepřeberné množství. Cena takového kotle (25 kW) se pohybuje kolem 60 tis. korun a více. Je nutné vzít v potaz, že pro správné fungování systému s takovým kotlem je vhodná instalace akumulační nádoby cca 50 l na jeden kW výkonu, což bude dalších 20–30 tis. V rámci kotlíkových dotací je akumulační nádoba povinná.

Obvykle stačí jedno naložení palivem a kotel vydrží topit celý den. Topíte tedy sice nejlevnějším palivem, ale nutností je každodenní obsluha. Dále je nutné připočítat, že příprava paliva na sezonu zabere několik víkendů a hodiny fyzické práce. Ve zplynovacích kotlích je nutné topit vysušeným dřevem. Je tedy potřeba mít prostor, kde dřevo může vyschnout – což trvá i 2 roky. Variantou je nakupovat již suché palivo, které bude ale dražší.

Hnědé uhlí – cenově vychází jen o něco málo dráž než dřevo

Automatické kotle na hnědé uhlí (25 kW) začínají na ceně kolem 70 tisíc. Oproti zplynovacím kotlům nepotřebují nutně akumulační nádobu. Výhodou automatů je, že obsluha kotle je vyžadována jenom 1–2× týdně. Kotle mají dostatečný zásobník paliva na několik dní provozu a lze tedy odjet na prodloužený víkend z domu bez toho, abyste žádali souseda o dohled nad topením. Není potřeba mít předimenzovaný prostor na skladování paliva jako při vysoušení dřeva, ale každý si umí představit, jak provoz kotle na uhlí zaneřádí kotelnu, garáž apod.

Související článek: Vyplatí se topit tuhými palivy?

Pelety – nejdražší palivo, cca o 20–30 % dražší než dřevo nebo hnědé uhlí

Automatický kotel na pelety – cena a výhody ve srovnání se zplynovacími kotly jsou stejné jako u kotlů na uhlí. Zřejmou výhodou oproti uhlí je „čistší provoz“. Napytlované pelety naskládané na paletě jsou „atraktivnější“ než hromada uhlí a mour roztahaný po polovině baráku. Největší nevýhodou pak je cena pelet, která se mění, podle období, kdy pelety nakupujete: v létě jsou levnější než v zimě. Výhodou oproti uhelným kotlům také je, že lze na kotel získat nemalou dotaci v rámci kotlíkového programu.

Řada lidí využívá možnost topení dřevem v krbových kamnech nebo krbu. Je to asi opravdu nejlevnější možnost topení – solidní krbová kamna se dají pořídit i za 10 tisíc korun. K tomu si připočítejte zcela bezplatnou romantiku plápolajícího ohně. Všechno má ale své ale. Často při hodnocení nákladů můžete slyšet: „Mám doma krbovky a loni jsem protopil pouze 11 tisíc za dřevo“, to je sice hezké, ale majitel „krbovek“ patrně zapomněl dodat, že dřevo mu vyložili před domem, musel ho pořezat, naštípat a odvozit do kůlny. Všechny tuny dřeva pak postupně natahat do obýváku i se vším prachem. Taky je důležité neopomenout, že je nutné častěji malovat, co dva měsíce prát záclony a ze sedaček a koberců ten šmír prakticky nedostanete.

Tepelná čerpadla

Jak jsou na tom tepelná čerpadla? Jaká je návratnost? Vyplatí se vůbec? To jsou otázky poslední dobou často kladené. Tyto technologie se instalují především v novostavbách anebo při zásadnějších rekonstrukcích obytných objektů. Ještě před několika lety byla drtivá většina novostaveb energeticky až dvakrát náročnější na vytápění. S příchodem nových materiálů, zateplovacích technologií, úspornějších systémů hospodaření s teplem, a především nástupem nízkoenergetických staveb dnes potřebují budovy ke svému provozu mnohem méně tepla než v minulosti.

Také si přečtěte: Uvažujete o tepelném čerpadle? Odpovědi na klíčové otázky

Technologie současných tepelných čerpadel sice zůstává od jejich objevu takřka stejná (princip je znám přes sto let), ale je možné navrhovat mnohem menší a tím pádem i levnější zařízení, která dokážou běžný dům bez problémů zásobit. Navíc se stoupajícími cenami alternativních zdrojů energie role těchto zařízení díky znatelné návratnosti investic roste. Rodinné domy a byty s tepelným čerpadlem mají navíc nárok na levnou elektřinu – ekotarif. To jsou další významné úspory. Předně jde však také o návratnost investice a o zajištění „levného tepla do důchodu“, zhodnocení budovy, ekologie a využití obnovitelných zdrojů.

Jaký je poměr nákladů a návratností u tepelných čerpadel a klimatizací?

Odpovídá Radek Vanduch, hlavní technik Panasonic Heating & Cooling:

Na pořízení klimatizace v domácnosti o rozměru 3 + kk potřebujete zhruba podobnou finanční sumu jako u tepelného čerpadla (pro byt totožných rozměrů), ovšem k čerpadlu je nutné ještě připočíst pořizovací náklady v řádu několika desítek tisíc, za které je nutné dokoupit například rozvody, radiátory atd. Co se návratnosti týče, samozřejmě záleží na podmínkách, míře užívání topné soustavy, tepelné ztrátě objektu a jiných faktorech. Ovšem na základě mých zkušeností mohu potvrdit, že pokud se v domácnosti dříve topilo kupříkladu elektrokotlem, pořizovací náklady na kvalitní tepelné čerpadlo typu Panasonic Aquarea se vrátily do 4 až 6 let.

Účinnost vytápění klimatizací vs. tepelným čerpadlem

Tyto systémy vytápění se v účinnosti příliš neliší. O něco málo jsou účinnější klimatizace, ale ten rozdíl je skutečně minimální – v řádu 0,2 COP. Rozdíl je spíše v uživatelském komfortu. U klimatizací je teplo zjednodušeně řečeno „vyfukováno“ do bytu či domu, zatímco tepelné čerpadlo vzduch/voda nebo voda/voda generuje teplo sálavé, které bývá distribuováno rovnoměrně topnou soustavou, což bývá pro uživatele většinou příjemnější.

Elektřina v podlaze i na stěně

Ve hře je samozřejmě stále i vytápění elektřinou, a to zejména u dobře izolovaných domů s malou tepelnou ztrátou. Článek o elektrickém podlahovém topení připravujeme, v úvahu přicházejí samozřejmě i místní zdroje tepla, jako jsou například sálavé panely.

Správná volba pro úsporné vytápění

Otopná lavice Koraline LD je opatřená dřevěnou krycí deskou a představuje prověřené chytré spojení designu, výkonu a užitných vlastností (KORADO)

Moderní stavební materiály dokáží snížit tepelné ztráty na minimum, a tak je použití tepelného čerpadla nebo jiného nízkoteplotního zdroje standardní volba. Dále bývá tato soustava doplněna např. o kombinaci solárního ohřevu TUV. Uvedené zdroje tepla jsou tzv. nízkoteplotní. Pokud se rozhodnete pro teplovodní vytápění s nízkoteplotním zdrojem, je potřeba vyřešit otázku volby vhodného koncového otopného tělesa. Správnou volbou jsou vedle klasických radiátorů i teplovodní konvektory, které mohou být podlahové, nástěnné nebo tzv. fasádní, dále ve formě otopné lavice či jako tepelný výměník pro individuální instalace. Například společnost Korado nabízí celé portfolio podlahových konvektorů Koraflex, inovovaných lavicových konvektorů Koraline či nových samostatných výměníků Korabase.

Kavkazská jedle – královna mezi vánočními stromy

Jestliže chcete být ekologičtí a šetřit přírodu, zvolíte stromek řezaný. Ano, čtete správně. Tvrzení, že umělé stromky šetří přírodu, bylo už dávno vyvráceno. Podle odborníků z Vídeňské univerzity spotřebuje výroba a distribuce jednoho umělého stromku víc kyslíku, než kolik ho dokáže vyprodukovat několik stovek živých stromků po celou dobu růstu. Vánoční stromky se v současné době pěstují v pravidelných řadách na speciálních farmách, kde na místo každého uříznutého hned přijde nová sazenice.

„Nejoblíbenější volbou vánočního stromku je jedlička. Mezi jedlemi je pak nejkrásnější jedle kavkazská, která snese označení královna mezi vánočními stromy. Vyniká bohatou a pravidelnou korunou, až tři centimetry dlouhým jehličím, charakteristickou sytě zelenou barvou a má větve od paty až po špičku,“ říká Kateřina Böhmová, manažerka komunikace společnosti Mountfield.

I letos nabízí Mountfield ve všech svých 57 prodejnách v České republice kvalitní kavkazské jedle. Stromy pocházejí z dánských plantáží a každý prošel přísnou kontrolou odborných inspektorů. Firma je nabízí ve dvou kvalitativních řadách: Standard a Premium. Vybírat lze mezi stromy o velikostech 1 až 2,5 m. Jedličky v nejžádanější velikosti 1,5 – 2 m stojí letos od 539 Kč. „Jedle navážíme do našich prodejen kontinuálně, takže jsou vždy čerstvé. Na našich prodejních plochách, které jsou dobře přehledné a osvětlené, nabízíme také ořez kmenu a zabalení stromu do sítě,“ dodává Kateřina Böhmová.

Jak dlouho kavkazská jedle vydrží? To záleží na vás na vaší péči. Řezaný stromek uložte do nádoby s vodou, přidejte výživu pro stromky a nechejte v chladném prostředí až do doby, než ho budete zdobit. Před uložením stromku do vody ještě zkraťte spodek kmene o několik cm. Čerstvým řezem dokáže strom přijmout až 5 l vody, a vydrží tak déle svěží. Dejte pozor, ať kůra dosahuje pod hladinu vody v nádobě – stromy totiž sají vodu pletivem umístěným pod kůrou. Takto můžete jedli nechat stát na balkóně, terase nebo na chladné chodbě až do Štědrého dne. Pokud si přenesete stromek z venkovního mrazu domů až na Štědrý den, nechte ho co nejdéle aklimatizovat v chladné místnosti, aby prudkým přechodem do tepla neutrpěl teplotní šok. Vyplatí se také pořídit stojan, do kterého lze nalít vodu, aby jedle mohla pít průběžně. Dejte přitom pozor, ať kůra opět dosahuje až do vody v nádobce.

Více informací najdete na www.mountfield.cz

PORADNA: Zodpovědnost za vady a nedodělky

A právě této problematice bych se chtěla tentokrát věnovat podrobněji. Je dobré vědět, že zákonná úprava obsahuje poměrně užitečný nástroj pro objednatele, který spočívá ve spoluodpovědnosti dalších osob, které se na stavbě nějakým způsobem podílely. Odpovědnost za vady tedy nemá pouze samotný zhotovitel. Občanský zákoník zakotvuje solidární povinnost zhotovitele s tzv. poddodavatelem, s dodavatelem stavební dokumentace a konečně i s tím, kdo prováděl dozor nad stavbou.

Co to znamená v praxi?

Představte si situaci, kdy vám po převzetí stavby začne ve větším rozsahu opadávat omítka, takže je zjevné, že stavba má vadu, která může spočívat například v nekvalitně provedené izolaci.

Vycházíme-li ze solidární odpovědnosti zhotovitele stavby, jeho poddodavatelů, dodavatele stavební dokumentace a osoby, která prováděla stavební dozor, potom odpovědny budou ve vztahu k nám a zjištěné vadě všechny tyto osoby společně. Potom tedy nároky, které plynou z vad stavby, můžete uplatnit u kterékoli z těchto osob nebo u některé z nich. V praxi budou pravděpodobně nároky ze strany objednatelů nejčastěji směrovány vůči zhotoviteli.

Všechny z vyjmenovaných osob se mohou své odpovědnosti zprostit za předpokladu, že prokážou, že jejich činnost neměla na vznik vady žádný vliv. Prokazovat tuto skutečnost musí ta která konkrétní osoba, to znamená, že důkazní břemeno leží na straně jednotlivých osob spolupodílejících se na realizaci stavby.

Občanský zákoník upravuje speciálně případy, kdy se odpovědnosti může zprostit zhotovitel. Zhotovitel nebude odpovědný za vady, které byly způsobeny výlučně dodavatelem stavební dokumentace nebo osobou pověřenou stavebním dozorem. O další takový případ půjde, bude-li vada způsobena osobou odlišnou od zhotovitele, kterou si zvolí sám objednatel, a tato osoba zapříčiní vadu. Odpovědnost potom bude pouze na straně této osoby, nikoli zhotovitele.

Naopak, je-li vada způsobená činností subdodavatele, potom se své odpovědnosti zhotovitel nezprostí – naopak, bude mít stejné povinnosti ze způsobených vad, jako by vadu způsobil sám.

Pozor!

Problematika vad děl obecně je poměrně složitá, o to více u staveb či rekonstrukcí, kam člověk vkládá zásadní množství finančních prostředků. Jejich větší či menší část pak může přijít nazmar, například z důvodu nedokonale upraveného smluvního vztahu. Doporučuji tedy, aby objednatel smlouvu vždy podrobně pročetl a zvýšenou pozornost potom věnoval ujednáním o povinnosti z vad jednotlivých osob, které se mají podílet na realizaci díla – stavby.

Radí: Anna Dolejská, absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na jím dotčené oblasti.

Interiér: Dům s moderním šmrncem

„Výsledná barevná kombinace tedy vyšla ze žluto-oranžové barvy kuchyňské linky, ke které jsme přidali šedou, která interiér zklidní a vyvážila. Stěny nyní zdobí šedá výmalba a vyjímá se také na jídelním stole a židlích. Oranžovo-žluto-hnědé odstíny kuchyňské linky jsme v obývací místnosti zopakovali ještě na konferenčním stolku a zlatavých a měděných doplňcích a svítidlech,“ říká k realizaci autorka Soňa Marková.

Moderní švih se do prostoru dostal přidáním nadčasové černé, která se v kuchyni objevuje na větších plochách a v obývací části na doplňcích. Tmavá podlaha, pracovní deska a panel s digestoří tlumí výraznou barevnost a tvarovost kuchyňských skříněk a úchytky jim dodávají až lehce industriální nádech. Ten se opakuje i na stoličce a kovovém podnoží jídelního stolu. V obývacím pokoji byla černá použita na kovové doplňky s jednoduchými tvary. Na šedých stěnách teď vyniknou černé kovové police a regály.

„Kuchyňská linka doznala velkých změn i ve svém uspořádání. Původní barový pultík s osvětlovacím panelem, který zdobil (a stále zdobí) mnoho kuchyní 90. let jsme zrušili. Místo toho dostala linka větší prostor a nyní je prodloužená až k oknu, kde má své výsadní místo nádherný presovač. Tím získala kuchyň na vzdušnosti, kterou jsme ještě umocnili odstraněním zdobných úchytek a výpletu z dvířek a strhnutím mozaikového obkladu. Na celkově modernějším vyznění má svůj podíl i nová, elegantně řešená digestoř, nadčasové osvětlení a praktické elektrické zásuvky pod skříňkami,“ dodává autorka.

Dominantou obývacího pokoje jsou dvě stejné pohovky v různých barvách. Byly zvoleny záměrně pro jejich jednoduchý čistý tvar, na kterém barvy vyniknou. Hřejivá hnědo-oranžová a klidná šedá zvýrazňují zvolený barevný koncept a vytváří barevnou vyváženost prostoru.

Jelikož byli majitelé povzbuzeni viditelnými změnami v hlavních místnostech, pokračovala přeměna i ve vstupní hale a předsíni. Vstupní hala je nyní prostornější a stalo se z ní honosnější místo odstraněním velkých skříní a přidáním křesílka, velkého zrcadla, odkládacího stolku a zajímavého svítidla. Šatní skříně byly přesunuty do předsíně ke schodišti, kde tím vznikl efektivní ukládací prostor pro celou rodinu.

„Celkově se modernizace velmi vydařila a majitelé si nové bydlení pochvalují. Nejdůležitější ale je, že se podařilo zachovat duši domu a zároveň ho odlehčit a dodat mu nový šmrnc,“ hodnotí na závěr realizaci Soňa Marková.

Interiérová designérka Soňa Marková

Interiérová designérka Soňa Marková tvoří pod vlastní značkou S4U INTERIER DESIGN STUDIO. Navrhuje interiéry, jejichž styl odráží osobnost majitele a kde se design snoubí s funkčností. Cílem studia je vytvářet místa, kam se nejen obyvatelé budou rádi vracet.

Kontakt: s4udesign.cz

Zahradnické pábení a pocit nekonečna

Výtvarník Oldřich Mikuláš Dufek je sběratelem nejrůznějších zdánlivě nepotřebných věcí, které v jeho ateliéru ožívají a v kontextu přírodní zahrady pak mění zpravidla svoji původní funkci a často také svůj význam. Asi nejvíce předmětů obdržel od svých kamarádů v době, kdy se rozhodl v recesi kandidovat na prezidenta republiky. Zahrada se měla přejmenovat na Dufkoland a on měl se svojí družinou přesídlit do barokního zámečku v Lánech.

Zahrada žije příběhy

„V sedmdesátých letech minulého století tady rostly pouze švestky a jabloně. Staré stromy jsme vykáceli, vysázeli nové, přibývaly také jehličnany, keře a nejrůznější květiny. Ze starého ovocného sadu se postupně stala moderní krásná přírodní zahrada a z nevýrazné víkendové chaty naše bezkonkurenční celoroční bydlení,“ začínají své vyprávění majitelé poměrně rozsáhlého pozemku (1 650 m2), ukazují všechna zákoutí zahrady a s úsměvem vysvětlují funkce a významy všech podivných artefaktů.

Čestné místo u vstupu za historickou závorou se zvonci má důmyslný přístroj pro válečné odposlechy – a to hned vedle staré vojenské helmy, která naopak slouží pro mírové účely, jako pítko pro ptáky. Pod stromy se nachází také velký ruský samovar po výbuchu propanbutanové lahve, který byl tak zajímavě pomuchlaný, že jej prostě nešlo vyhodit.

U pečlivě skrytého bazénu s vyčnívajícími dobovými cedulemi najdeme lehátko z legendárních klánovických lázní, z trávy vykukují dvě velké hlavy odlité ze sádry podle barokních soch Ignáce Františka Platzera z kopule chrámu svatého Mikuláše v Praze. Před domem pod okny ateliéru nelze přehlédnout dvě výrazně červené komínové roury zasazené do záhonu, které vypadají jako periskop, ale slouží jako praktické světlo pro dům a zahradu.

Nepřehlédnutelná je také socha psa Dijonka, kterou výtvarník připravuje na výstavu Klubu chovatelů českých teriérů. Zahrada i dům jsou dokonalou dílnou a rájem surrealistů nebo alespoň recesistů ve stylu Járy Cimrmana.

S pocitem nekonečna

Rodinný dům na masivní pískovcové podezdívce je částečně „po anglicku“ porostlý přísavníkem pětilistým, intimitu obstarává i stříhaný plot z lísek a vzrostlé jehličnany a listnáče po obvodu pozemku. O blahodárný stín se stará starý rozložitý ořešák, pod nímž je krásné místo s bílými křesly a stolečkem pro malování i odpočinek.

Do volného prostoru se rozebíhá bravurně střižený trávník a mezi vřesy, vřesovci, okrasnými travami a kosatci se ukrývá kulatý bazén obložený oválnými kameny. Za ním vyčnívá plaňkový plot vyzdobený barevnými hrníčky s nezbytným strážcem – podivně se tvářícím hastrmanem od přítele keramika. V zadní části zahrady se nachází dřevěná kůlna na nářadí, kompost a praktická zeleninová zahrádka, kde v současné době kralují dýně hokaido.

„Nejsme žádní zahradníci, vše jsme budovali postupně přirozenou cestou pokusů a omylů. Hlavně hrnkové květiny v keramických květnících plní roli stěhovavých solitér,“ vysvětlují manželé Dufkovi a ukazují na „relativně stacionární“ pestré záhony gerber, tulipánů, hortenzií a rododendronů. Součástí celé té květinové krásy je i takzvaná Krakonošova zahrádka plná voňavých bylinek a treláže popnuté vistárií.

„Naší snahou je vytvořit pocit nekonečna, který se vlní sem a tam. Stojí to dost námahy, asi tak dvě hodinky denně,“ dodává nad šálkem čaje Oldřich Dufek a chlubí se jedním z nejčerstvějších artefaktů, který patří do zlatého fondu: ptačí klec s figurkou ježka, kterou zavěsil na starý ořešák a hrdě ji nazval Pocta Jaroslavu Foglarovi. Co se týče dalších plánů se zahradou, jen mávne rukou a tajemně prohlásí: „Zatím to necháme, jak to je. Do prezidentských voleb je ještě daleko.“

Majitelé zahrady

Oldřich a Hana Dufkovi

e-mail: oldufek@volny.cz

www.oldufek.euweb.cz

Rodinný dům na Benešovsku využívá systém s inovativním řídicím modulem SMO S40

Toto optimální řešení pro vytápění a chlazení interiéru navrhla společnost Kačírek – Topení, která následně ručila za instalaci celého systému – tedy za umístění tepelného čerpadla a jeho komponent do technické místnosti, připojení všech rozvodů, napuštění systému a zapojení elektroinstalace.

„Hlavním požadavkem majitelů bylo zajištění úsporného chlazení během letních měsíců, které by probíhalo pomocí podlahového vytápění – nízkoteplotního otopného systému. K tomu je optimální právě využití tepelného čerpadla systému vzduch-voda – v tomto případě NIBE F2040-6, které pracuje nejefektivněji při nízkých teplotách otopné vody a lze s ním vytápět i chladit interiér. Při jeho správné instalaci a konfiguraci navíc nehrozí ani kondenzace vzdušné vlhkosti na studeném povrchu podlahy při poklesu teploty kapalného média pod rosný bod (cca 16 °C). Speciální čidlo – např. HTS40 – totiž zaznamenává teplotu rosného bodu a automaticky udržuje optimální teplotu chladicího média,“ vysvětluje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ, výhradního dodavatele švédských tepelných čerpadel NIBE a NIBE „S“ do České republiky a na Slovensko.

K ovládání nového systému slouží inteligentní řídicí modul NIBE SMO S40 s barevným dotykovým displejem, který obsahuje detailní možnosti nastavení pro vytápění i chlazení domácnosti. Ten lze jednoduše propojit s řadou externích zdrojů tepla, fotovoltaickým či solárním systémem nebo komponenty tzv. chytré domácnosti. Celý systém může fungovat ve zcela automatickém režimu, ve kterém chladí nebo topí na základě stanovených venkovních teplot. Pokud je navíc regulátor připojený k internetu, je schopný řídit vytápění a chlazení podle aktuálních povětrnostních podmínek.

„Ke vzdálené správě systému pak slouží – po připojení k síti – aplikace myUplink v počítači nebo mobilním telefonu. Díky ní je možné si zkontrolovat stav tepelného čerpadla nebo přednastavit aktuální teplotu v bytě ještě před návratem z práce nebo dovolené,“ dodává Jiří Sedláček.

Betonové tašky Terran reagují na výzvy budoucnosti

Střechy domů jsou a nadále i budou vhodným místem pro výrobu elektrické energie

Na výrobu el. energie už dnes nepotřebujete FV panely, elektřinu vám může vyrábět samotná střešní krytina – exkluzivní designové solární střešní tašky Terran Generon mají fotovoltaické články zabudované přímo do povrchu krytiny. Tyto inovační tašky nabízí v jednom výrobku unikátní design, kompletní řešení pokrytí střechy a současně ekologickou výrobu elektrické energie.

Zjednoduší se tvary střecha a měnit se mohou i barevné preference

Snahy o budování staveb s co nejnižšími energetickými nároky vedou k návrhu staveb s minimálním plochým obalem, který snižuje teplosměnnou plochu stavby a tím i energetické nároky na její vytápění nebo chlazení. Měnit se mohou i barevné preference – dnes jsou „in“ tmavé odstíny, ale tento trend zřejmě v blízké budoucnosti nahradí příklon k světlým barvám. Ty jsou schopné odrážet infračervenou složku slunečního záření, odpovědnou za přehřívání. Stejnou službu v této oblasti udělají i lesklé povrchové úpravy.

Pět hlavních typů betonové střešní krytiny Terran – Synus, Danubia, Coppo, Rundo, Zenit – je svými tvary a odstíny plně v souladu s výše uvedenými trendy. Je tak zcela na vás, jaký typ krytiny budete preferovat.

Širokou síť obchodních zástupců a prodejců, originální příslušenství, ohleduplnost k životnímu prostředí a nejmodernější technologie oceníte i u tašek Terran

Současná výrobní technologie patří mezi nejvyspělejší v Evropě. A bonus navíc – 50letá záruka na přesnost rozměrů, vodotěsnost a mrazuvzdornost je mezi výrobci betonových střešních krytin opravdu jedinečná.

Více informací o střešních taškách Terran najdete na www.terran.cz.

e4 dům může být levnější až o 450 000 Kč díky dotaci

Pomoc s dotací je určena pro zákazníky, kteří plánují stavět e4 dům. V případě zájmu se zájemce může obrátit na zákaznický servis Wienerberger, nebo na kontakt uvedený na www.e4dum.cz

„Nejprve zákazníka spojíme s projektantem e4 domu, který navrhne projektovou dokumentaci v souladu s představou investora a důležitými parametry dotace,“ vysvětluje Ing. Daniel Uskokovič, vedoucí projektu Wienerberger e4 dům. „Naši specialisté provedou zákazníka celým dotačním procesem, od prvotní konzultace, přes vytvoření projektové dokumentace až po kontrolu samotné realizace domu a naplnění všech náležitostí pro úspěšné splnění podmínek dotace. Naše práce končí v momentě, kdy zákazník obdrží dotační částku na svůj bankovní účet.“

Stavitel může získat dotaci na všechny výdaje související s výstavbou domu:

obvodové zdivo, podlahy, stropy, otvorové výplně a další;
technické zařízení budovy jako například řízené větrání se zpětným získáváním tepla
rekuperaci, tepelná čerpadla, solární systémy nebo fotovoltaiku; – realizaci zelené střechy.

Celkem tak může investor získat dotaci 150 000 až 450 000 Kč dle realizace konkrétních opatření. Vyřízení dotace se vždy přizpůsobuje potřebám zákazníka, počítat však třeba minimálně se třemi měsíci.

e4 je koncept zdravého cihlového domu na míru od společnosti Wienerberger. Dům je navržen tak, aby poměr pořizovací ceny a užitné hodnoty byl výhodný a dosažitelný pro co největší počet investorů. To znamená i vysokou životnost a minimální náklady na údržbu a provoz – a to včetně nízkých ročních nákladů na energie nejen letos, ale i do budoucna. Toho je docíleno použitím ucelených systémů a kvalitních materiálů při stavbě. e4 dům je vhodný jak pro stavbu profesionální stavební firmou, tak i pro stavbu svépomocí.

Výhody stavby domu se stavební firmou programu Wienerberger e4:

Stavba domu může být celá kompletně na klíč
Smluvní firmy z programu pokrývají celou Českou republiku
Design domu dle přání zákazníka

e4 dům = ekonomika, energie, estetika, ekologie

e4 domy vyhovují náročným požadavkům domů s téměř nulovou spotřebou energie. Jsou připraveny pro moderní nároky na bydlení a životní styl i v následujících desetiletích.

Cena domu, která reprezentuje ekonomiku e4, je optimalizovaná a plně srovnatelná s jinými konstrukčními řešeními na českém trhu. e4 dům vám zaručí nízké roční náklady za energie – nyní i do budoucna. Nízká spotřeba energií při provozu e4 domu je zajištěna díky jeho technologicky vyladěnému systému. Konstrukce jednovrstvého obvodového zdiva bez dodatečného zateplení splňuje parametry pro dům s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Estetika, tedy vzhled e4 domu záleží zcela na přání a představách zákazníka, není omezen pouze na typové projekty. Pálené materiály dodají vašemu domu styl, eleganci a nadčasovost. Funkčnost, barevnost ani krása se po dlouhá léta užívání nezmění.

e4 dům poskytuje zdravé vnitřní klima se stálou tepelnou pohodou a akustickým komfortem. Pálené tašky a cihly jsou vyrobeny z přírodních, tedy ekologických materiálů, což zajišťuje absenci veškerých škodlivin. Kritéria konceptu e4 kladou důraz na snižování spotřeby vody, energií a emisí CO2. To ze stavby e4 dělá trvale udržitelný koncept.