Blog

ZAHRADA: Když necháte přírodu tvořit

Její nespornou výhodou je to, že se nachází na malebném místě, v údolíčku vzniklém těžbou cihlářské hlíny, obklopena lesy a loukami. Paní domu je na svou zahradu patřičně pyšná, vždyť získala prestižní plaketu „Přírodní zahrada“ za příkladnou spolupráci s přírodou a reportáž o ní vysílala i Česká televize v pořadu Kouzelné bylinky.

Přírodní oáza

„Naším záměrem bylo, aby zahrada byla užitečná nejenom pro nás, ale aby tu s námi mohlo žít co nejvíce druhů živočichů. V okolní zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině nemají dostatek potravy ani úkrytů pro život,“ říká na úvod Jana Jungová a ukazuje po obvodu sázené keře a menší stromy (jeřáb, líska, střemcha, hloh, ptačí zob, různé kaliny, plané růže), jejichž plody jsou krásné a navíc i vítané jako potrava pro ptáky.

Najdeme tady především původní druhy dřevin, například hojně zastoupený černý bez, jeřáb ptačí, ale i staré vzrostlé stromy, které poskytují výborné ovoce a v létě blahodárný stín. Část pozemku je totiž ovocným sadem, na svazích se tyčí kromě klasických dřevin také překrásné dříny, muchovníky a rakytník, velkou plochu zaujímají bobuloviny v čele s rybízem, angreštem, jostou, černým jeřábem, malinami a ostružinami.

Svah je pečlivě upraven „suchými“ kamennými zídkami, kde se výborně daří také bylinkám. V dolní části u domu se třpytí malé jezírko, v němž žijí žáby a čolci, a hned vedle se nacházejí zeleninové a květinové záhony.

Zdravě a bez chemikálií

Nesmí zde přirozeně chybět ani kompost. Žádné chemikálie, žádné rušivé prvky. Také všechny stavební prvky jsou z přírodních materiálů. Dokonce ani příjezdová cesta není vydlážděná, ale pouze zpevněná drceným kamenivem a utuženou kamennou prosívkou. „Při dešti se voda přirozeně vsakuje, není potřeba velké plochy zakrývat dlažbou. Také veškeré kamenné zídky máme naskládané pouze nasucho, bez betonu, slouží jako úkryty pro ještěrky. Proč budovat těžká betonová monstra, jako bychom tu chtěli být navždy?“ ptá se paní domu a zahrady.

Jak udržet zahradu živou

Zahrada musí žít. Jana Jungová se při jejím zakládání inspirovala prostými venkovskými staveními a zahradami, kde všechno mělo svůj účel a smysl. Dává přednost stromům a keřům s jedlými plody před těmi čistě okrasnými. „Taková babiččina zahrádka potěšila oči i mlsnou pusu a ještě zahřála u srdce. Jaký protiklad k současným zahradám. Naše zahrada o výměře pět tisíc metrů čtverečních nám dává takovou úrodu ovoce a zeleniny v biokvalitě, že ji nestačíme ani zpracovávat na džemy, sirupy, povidla a další dobroty,“ podotýká.

Začátky však nebyly vůbec lehké, za každým úspěchem se skrývá mnoho práce. Pečlivému výběru dřevin předcházela náročná úprava terénu, v projektu se počítalo s podzemními nádržemi na dešťovou vodu, které musely být pokládány s ohledem na budoucí výsadbu. Všechny okapové svody se opatřily klapkou k jímání vody do sudů a u všech nádob na dešťovku lze najít plovoucí prkénko pro záchranu spadlých zvířátek, která se přišla napít, a hladké stěny sudů by se pro ně staly smrtelnou pastí.

Přírodní zahrada kopíruje potřeby louky, proto se některá místa sekají postupně pouze jedenkrát ročně a vždy se nechávají ostrůvky s vykvetlou trávou a květinami. I staré práchnivějící dřevo zde má svůj smysl. Kopa roští v rohu zahrady slouží jako úkryt pro ježky, ještěrky nebo slepýše či ropuchy. „Co je z lidského pohledu nepořádek, je z hlediska ostatních živočichů učiněný ráj. Třeba se jednou dočkáme i celkové nápravy, nyní však musíme podmínky vytvořit u sebe, na svém pozemku či zahradě,“ dodává na závěr Jana Jungová.

Slovo autorky

Autorka zahrady: Jana Jungová vystudovala zahradnickou školu a poskytuje poradenství v oboru přírodních zahrad

„Ze svých zkušeností vím, že pokud se plně odvážíte pustit přírodu na svou zahradu, pokud se ji nesnažíte spoutávat, ale necháte ji tvořit, vznikne nádherné a neopakovatelné místo, příznivé pro život rostlin, lidí i všech dalších živočichů…“

Jak se zbavit stresu ze stěhování?

Nemám čas na přípravu stěhování. Chodím do práce

Máme svou práci, rodinu, koníčky a zájmy.. A do toho přijde stěhování. Většinu z nás stěhování samozřejmě nebaví a přímo nás snad dokonce otravuje. Narušuje nám naše zvyky a dokonce si dovolí brát nám už tako drahocenný čas. V pořádku. Ale uvědomte si, že stěhování bytu či domu je stejná práce jako ta vaše. V ní se také připravujete, přistupujete k ní s odpovědností, přemýšlíte nad ní a snažíte se jí provést co nejlépe. A tak stejně je třeba přistoupit ke stěhování. I přes odpor většiny z nás, pokud pro něj nehnete brvou, zažijete pěkný stresanec. Nutno dodat, že i přes důkladné plánování a přípravu stěhování se může stát, že se přesto dostanete do časové tísně. Třeba kvůli nepředvídané události, problémech v práci, doma nebo nedej bože zdravotních problémech.

Pokud se blíží termín stěhování a vy nestíháte demontovat nábytek, zabalit věci a připravit je do krabic, vyklidit kuchyňskou linku a zabezpečit porcelán proti poškození, vězte, že např. když hledáte stěhování Brno, existují profesionální stěhovací firmy, které tento stěhovací servis poskytují. Po dohodě demontují a následně smontují nábytek, vyklidí kuchyňskou linku nebo třeba šatní skříně, sbalí vaše věci do krabic a šatních boxů a vše bezpečně odstěhují. Vy tak můžete mít více času na jiné věci a celý proces přípravy stěhování pouze kontrolovat.

Mám obavu, že se při stěhování něco poškodí

I přes velmi pečlivé zacházení se stěhovanými věcmi se někdy nevyhnete poškození. Tak to zkrátka je. Jen si představte, co všechno se může stát s vaší lednicí, koženou sedačkou, rodinným obrazem aj. cennostmi na trase stěhování do auta, během přepravy a znova na nové adrese.. Proto neváhejte a a proti Murphyho zákonům se vhodným způsobným pojistěte. Pokud realizujete stěhování svépomocí, tak přímo vy, a nebo přes spolupráci s kvalitní a prověřenou stěhovací firmou, která je již proti případným škodám na majetku pojištěna. Jedná se o tvz. Obecnou odpovědnost podnikatele a většina seriózních stěhovacích firem ji má. Můžete si tak být jisti, že případné finanční ztráty dostanete zpět od pojišťovny. Při stěhování se zkrátka vyplácí nepodceňovat riziko.

Pracovníci stěhovací firmy pijí pivo a sprostě nadávají

Bohužel realita některých stěhovacích firem je žalostná. Až příliš často se setkáváme se stěhovacími společnostmi, které najímají levnou pracovní sílu, za cenu nevalné kvality služeb. Vídáme tak pokuřující cizince opřené o stěhovací vozy nebo nešetrně zacházení se zákazníkovým majetkem, rozházené věci všude kolem vozu, v domě apod. Výjimkou nejsou ani hrubosti nebo absolutní neschopnost. Musíte si uvědomit, že pro řadu stěhováků, kteří se nazývají „firmou“, je stěhování poslední instancí, kde se mohou uplatnit. A tomu bohužel odpovídá přístup a zacházení s vašimi věcmi.

Proti tomuto nešvaru se dá ochránit tak, že před výběrem solidní stěhovací firmy na stěhování nebudete spoléhat pouze a jen na cenu služby, ale také hlavně na recenze stěhování a reálné zkušenosti předchozích zákazníků. Nebojte se důkladně prozkoumat, jaké dojmy ze spolupráce s firmou měli zákazníci před vámi. Vybírejte jen TOP stěhovací firmy a můžete si být jisti, že se setkáte s profesionálním a sehraným týmem. V lepším případě si ušetříte spoustu starostí a nepříjemností, které byste jinak řešili s někým, pro koho je stěhování jen zoufalá snaha vydělávání peněz na alkohol a cigarety.

Stěhovací firma nepřijede

I tato ošemetnost se v praxi občas stane. Na trhu stěhování v Brně aj. velkých městech, kde je vysoká koncentrace firem, nic výjimečného. Stává se to však vždy u nízkonákladových stěhováků, většinou OSVČ, které si pořídili rezavou dodávku a hlásají profesionální stěhovací služby za nejnižší ceny stěhování. Povětšinou tyto známé firmy daly přednost více výnosné zakázce a na tu vaši jednoduše zapomněli nebo ji prostě odepsali jako nezajímavou. Spolehlivá ochrana je pouze jedna – vybírejte stěhovací firmu podle něčeho jiného, než je nejlevnější cena. Berte na zřetel, že firma, která odvádí skutečně kvalitní práci, nebude mít a ani nemůže mít nejlevnější ceny stěhování.

Kvalitní stěhovací firmy také ověřují den, či dva předem, zda-li vše z vaší strany platí a smluvené stěhování skutečně proběhne. Máte-li pochybnosti, vždy kontaktujte stěhovací firmu a žádejte ujištění, že stěhovací vůz bude ve smluvený den a čas přistaven.

Chaos během stěhování aneb na co při balení myslet

Sbalit celý život do několika stěhovacích krabic není tak snadné, jak se může zprvu zdát. Abyste se tak vyhnuli stresu z hledání, postupujte při stěhování podle následujících rad. Vyčleňte 1-2 stěhovací krabice, do které uložíte všechny věci na první 2 dny (pyžamo, spodní prádlo, kartáček na zuby, náhradní tričko a ponožky, přezůvky, příbory, lahev vody, doklady, apod.). Tyto krabice na stěhování mějte během přestěhování vždy v dosahu. Na všechny ostatní krabice čitelně napište, co je jejich obsahem a ze které místnosti pocházejí. Můžete také personifikovat a připsat jméno člena domácnosti. Působí to možná jako drobnost, ale věřte, vyplatí se to. Popisovat se také vyplatí nejen zboku, ale také shora. A hlavně, nezapomeňte čitelně označit ty, které obsahují křehké předměty náchylné na rozbití. Pak už zbývá jen upozornit na to stěhovací firmu a úspěch je zaručen. Hodně štěstí při stěhování!

ASKO nábytek – slevové kupóny

Z pohodlí domova naklikejte nákup. Na stránkách Kuponovnik.cz najdete Asko nábytek kupóny, což je firma s letitou tradicí na českém trhu. Je dokonce možné, že patří k vašim oblíbeným obchodům s nábytkem, tady však najdete výhodné slevy, které se budou vždy hodit. Navíc nemusíte navštívit žádnou z prodejen osobně. Díky své snaze přiblížit svůj široký sortiment klientům, zveřejňují vše na svých webových stránkách. To je velká výhoda nejen pro ty, kteří nežijí poblíž kamenného obchodu, ale i pro ostatní, kteří nemají čas chodit po krámech a hledat.

Najdete zde přitom vše od nábytkářského sortimentu po jednotlivé doplňky. Navíc komunikují s klienty opravdu často a nabízejí sortiment za zvýhodněné ceny, proto určitě stojí za to, minimálně si jej prohlédnout a zjistit, zda zde neseženeme, co potřebujeme, ovšem výhodněji, než jinde.

Věrnostní programy ulehčí vaší peněžence

Možná ani nevíte, že firma Asko-nábytek si velmi váží svých věrných klientů, což nejsou jen plané fráze, ale reálně jim to ukazují, právě jejich průběžným odměňováním. Máte tak možnost získat slevu až 3% z nakupovaných produktů při druhém nákupu a až 5% při třetím nákupu. Každý další nákup pak slibuje slevu až 7%. Věrnostní program přitom můžete využívat neustále. Navíc dál pracují i s produkty, které pravidelně vyřazují. Aby mohli obnovit nabízený sortiment, můžete ten starý pořídit velmi výhodně. Výprodeje těchto produktů přitom najdete jasně označené, abyste je nepřehlédli a mohli ušetřit nějakou tu další kačku. Pokud budete sledovat slevové kupóny pravidelně, zjistíte, že se slevy opakují pravidelně a někdy mohou zajistit i poloviční útratu. Stačí proto jen si to pohlídat a v pravou chvíli nakoupit.

Kvalitu vnitřního prostředí je potřeba řešit i ve stávajících stavbách – lokální jednotky s rekuperací

Minimální požadovaná hodnota intenzity větrání v obytných místnostech (pokoje, ložnice, kuchyně apod.), je dle ČSN EN 15665/Z1 0,3 h^-1. Pro dosažení vyšší kvality vnitřního vzduchu lze doporučit v souladu s ČSN EN 15251 rozmezí intenzity větrání 0,5 – 0,7 h^-1. Tato hodnota nám říká, kolikrát za hodinu máme do místnosti přivést čerstvý vzduch v množství, které odpovídá celkovému objemu větrané místnosti. Nehledě na to, že kromě škodlivin se ve vzduchu koncentruje také vlhkost, která může způsobit, v dlouhodobém měřítku, i degradaci některých stavebních konstrukcí. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí lze použít hodnotu koncentrace CO_2,jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí přesáhnout 1500 ppm.

Tabulka vlivu koncentrace oxidu uhličitého na člověka v budovách:

Koncentrace oxidu uhličitého CO₂
< 1000	[ppm]	úroveň bez nepříjemného pocitu
1200 ÷ 1500	[ppm]	doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1000 ÷ 2000	[ppm]	příznaky únavy a snižování koncentrace, pocit vydýchaného vzduchu
ppm … parts per million (z angličtiny) – počet hledaných částic v jednom milionu ostatních částic

Zdravější než větrání otevřenými okny

Lokální větrací jednotky obsahují filtry, prachové i pylové, které čistí vzduch. Takto přiváděný vzduch, pak může být vhodným řešením i pro alergiky. Jednotky také redukují vlhkost a tím zamezují tvorbě plísní, která vzniká právě při nedostatečném větrání. Velkou výhodou je i výrazné odhlučnění při větrání v místech, kde prochází vytíženější komunikace, což při větrání otevřeným oknem není možné.

Konstrukční přednosti decentralizovaného větrání

Instalace je velmi jednoduchá, vše se řeší lokálně. Jednotky se instalují přímo do obvodové zdi větrané místnosti. Vzduch současně odvádějí i přivádějí, přičemž díky zabudovanému výměníku jsou schopny předávat teplo zpět do interiéru. Účinnost rekuperace těchto zařízení se pohybuje v rozmezí 60 až 90 %. Výhodou je i snadná možnost řízení ventilace, naprogramování času a délky doby větrání a dále např. signalizace výměny filtru. Zvolit můžete lokální rekuperační jednotky KORADO z modelové řady KORASMART. Nejnovější lokální větrací jednotku s rekuperací KORASMART TUBE 2400E vybavenou dálkovým ovládáním je možné ovládat i přes aplikaci na tabletu nebo mobilním telefonu a může tak být součástí inteligentního řešení domácnosti.

Výměna filtru v jednotce je velmi jednoduchá a zvládnete ji pohodlně sami, vždy když bude potřeba.

Více na www.korado.cz

Chata uprostřed Krkonoš

Známý lyžařský areál Černý důl poskytuje bohaté příležitosti a perfektní zázemí pro lyžaře začátečníky i pro náročné. Místo leží na křižovatce bezpočtu turistických stezek i cyklostezek vedoucích do Krkonošského národního parku i do okolí. Vydat se na ně můžete v létě i v zimě.

Oblíbené jsou výlety k pramenům Labe, na Sněžku pěšky nebo lanovkou, na krásnou přehradu Les Království na Labi, do Bozkovských dolomitových jeskyní a na mnoho dalších míst kraje bohatého na památky a přírodní krásy. Na milovníky golfu čeká golfový klub Mladé Buky, kde sportování obohatí výhled na okouzlující panoráma Krkonoš.

Kde budete spát

Chata Brusírna se zvenku podobá tradičním roubenkám, je ale postavena s využitím moderních technologií a nabízí veškerý současný komfort. Interiér včetně vybavení pokojů má daleko do představy tradiční roubené chalupy. Luxusní moderní vybavení bylo vytvořeno z borovicového dřeva, žuly, skla a kovu a vyznačuje se originálním designem s nápaditými detaily.

K dispozici jsou dva dvoulůžkové pokoje a dva čtyřlůžkové apartmány. Z oken, která jsou větší, než je u roubenek běžné, budete mít i z postele hezký výhled do korun okolních jehličnanů. Skvělý relax si jistě užijete i v sauně a koupelně s volně stojící vanou a velkou prosklenou stěnou orientovanou do přírody. Po sauně nebo za letního horka se můžete zchladit ve venkovním koupacím sudu, uvařit si něco dobrého v komfortně vybavené moderní kuchyni nebo grilovat na zahradě.

Zcela unikátní atmosféru má kamenný vinný sklípek s bohatě zásobenou vinotékou, ideální místo k zakončení příjemného dne. Strávíte-li víkend nebo část prázdnin v Brusírně, nudit se tu určitě nebudete.

Více na www.chalupyroubal.cz

Připraveno ve spolupráci s portálem Amazingplaces.cz

PORADNA: Cesta přes pozemek

Radí: Mgr. Štěpán Ciprýn, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner

Základ právní úpravy pro otázku účelových komunikací či komunikací obecně tvoří zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZoPozKom“). Účelová komunikace je pozemní komunikací nejnižší kategorie, která je na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací součástí pozemku a jejím vlastníkem může být také fyzická či právnická osoba nespecifikovaná v ZoPozKom. Právě z tohoto důvodu dochází v praxi ke komplikacím, jak je tomu ve Vašem případě, jelikož se zde střetává veřejný zájem na užívání komunikace s Vaším vlastnickým právem k pozemku, jehož součástí je i účelová komunikace.

O tom, zda splňuje určitá cesta znaky účelové komunikace, rozhodují správní úřady, avšak toto rozhodnutí má pouze tzv. deklaratorní povahu. Znamená to, že ke vzniku účelové komunikace není tohoto rozhodnutí třeba, jelikož k němu dochází ze zákona při naplnění definičních znaků. Definiční znaky účelové komunikace jsou následující:

Komunikace je dopravní cesta určená k užití vozidly nebo chodci, je stálá a dostatečně v terénu patrná;
Slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
Souhlas vlastníka komunikace s obecným užíváním – užíváním neurčitým okruhem osob (tento souhlas nemusí být projeven výslovně, ale může za něj být považováno také pouhé strpění průchodu veřejnosti přes pozemek). V případě, že vlastník nesouhlasí, je třeba, aby tento nesouhlas dal aktivně svým jednáním najevo – např. formou cedule, oplocením pozemku apod.
Nutná komunikační potřeba – veřejný zájem na užívání komunikace a omezení vlastnického práva osoby (v tomto případě Vás).

Ve Vašem případě bude tedy záležet, zda jsou naplněny výše uvedené znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Pokud by jeden z nich chyběl, nebude nutno snášet z Vaší strany průchod obyvatel obce přes Váš pozemek.

Pokud shledáváte, že není některá z výše uvedených podmínek splněna, máte možnost obrátit se na příslušný silniční správní úřad a iniciovat svým podnětem řízení dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o určení neexistence účelové komunikace jako veřejně přístupné cesty.

Pokud již cesta za veřejně přístupnou účelovou komunikaci prohlášena byla, můžete se opět obrátit na silniční správní úřad a ten je oprávněn po projednání s Policií ČR možnost průchodů přes pozemek omezit nebo upravit. Jako nejlépe využitelné kritérium pro zahájení takového řízení a bránění Vašeho vlastnického práva je právě odkaz na neexistenci nutné komunikační potřeby, pokud obyvatelé využívající komunikaci mohou ke svým pozemkům využít jinou cestu. Chyběl by zde totiž čtvrtý z uvedených znaků, který zahrnuje ničím nenahraditelnou potřebu užívání účelové komunikace pro veřejnost, její jedinečnost a nezbytnost.

Kontakt: info@cikr.cz, www.cikr.cz

Starou pekárnu přebudovali na útulné severské bydlení

Proč se Lucie s Bobem přiklonili zrovna ke stylu, který není pro českou vesnici vůbec typický, nám bylo objasněno hned na počátku naší návštěvy. Bob je velice šikovný, technicky uvažující a manuálně velmi zručný Holanďan.

Luciina představa o klasickém venkovském domě vzala za své, když pochopila, že bílé palubky a obložení neudělají z domu chatu, ale naopak velmi příjemné bydlení. A tak, zatímco Bob kreslil, vymýšlel a oponoval architektům i řemeslníkům, aby vždy dosáhl svého, protože i nemožné se nakonec dalo udělat, Lucie listovala zahraničními časopisy a plánovala zařízení a výbavu interiéru.

Objekty stojící vedle sebe – starý mlýn a pekárnu – koupili majitelé v roce 2005. Budovu mlýna museli nechat strhnout, protože byla v neopravitelném stavu, a soustředili se na starou pekárnu, kterou začali rekonstruovat o 4 roky později. Byly to zásahy tak zásadní, že z domu zbyly svého času jen obvodové zdi, což bylo dobře, protože si mohli dovolit prvky, které by při drobných opravách nebyly možné. Bob si třeba prosadil velká okna s hlubokými parapety obloženými mramorem. Díky tomu vznikla krásná místa pro posezení s výhledy do zahrady, kde si hoví Míca i osazenstvo domu.

Oříškem pro řemeslníky byl třeba světlík ve střeše v podobě širokého a dlouhého pásu miralonu zakomponovaného mezi střešní krytinu. Bob opět dokázal, že to jde a do domu tak střechou vpustil další cenné světlo. Je na tohle zvyklý z Holandska.

Těsné soužití s přírodou

Lucii jsme objevili díky jejímu blogu, kde nás samozřejmě zaujaly fotky interiéru, ale také to, že se připojila k projektu www.setrnejsi-domov.cz, v němž jde o to, snažit se žít ohleduplně k životnímu prostředí a informovat o tom, jak to jde, i širokou veřejnost. Bylo nám jasné, že tady v „zeleném“ údolí se to přímo nabízí.

Na několikahektarovém pozemku postupně buduje tak trochu divokou, ale sympatickou zahrádku a snaží se také o drobné výpěstky. Záhony si vyrobila netradičně v dřevěných přepravkách, prudký svah od domu k zahradě zpevnila kameny a osázela bylinkami, květinami a nízkými keříky.

Čerstvé bylinky a květiny najdete také všude na terase i v domě v nejrůznějších nádobách. Nedílnou součásti stále se rozrůstající zahrady je i kompost, kde skončí vše, co by ve městě přišlo do odpadkového koše.

Podle hesla „nic nevyhodím“ se ale řídí i Bob, který z cest tu a tam něco přiveze, neboť „se to může hodit“. Lucie pak vymyslí uplatnění onoho pokladu a Bob myšlenku dokončí. Tuhle to byly třeba z Holandska přivezené dřevěné bedýnky od tulipánů, z nichž vznikly nápadité poličky…, na svůj den D čekají dřevěné cívky od elektrických kabelů, další bedýnky, mlýnské kameny, hrnce, dížky, konve na mléko atd.

Tyhle dva to zkrátka baví a tak asi občas zabrousím na Luciin blog, abych se pokochala tím, co nového v jejich domě či na zahradě přibylo. Konec konců i já jsem si z pekárny přivezla jednu starou holandskou bedýnku od tulipánů…

Návštěva zahrady: Krásy azalkových ostrovů

Majitel si přál diskrétní zahradu, která by navazovala na architekturu již stojícího domu a zároveň korespondovala s jeho zálibou v pěstování bonsají. Byl si vědom, že klasickou japonskou zahradu by v českých podmínkách nejspíš „neuživil“, a tak se rozhodl alespoň pro zahradu v japonském stylu. Společně s architektem Michalem Nováčkem pracovali převážně s českými artefakty a s místně dostupnou flórou tak, aby se co nejvíce přiblížili náladě japonských zahrad.

Dobrý potenciál v základu

Na pozemku o velikosti asi 1 500 m2 převažovala orná půda a nebylo třeba žádných rozsáhlých úprav. Dovezená hlína posloužila k modelaci terénu pro azalkové ostrovy, využila se k úpravě záhonů a pro usazování kamenů. Nachází se zde celkem 25 velkých kamenných solitérních bloků, ploché polygony z černého čediče se využívají na cestní síť. Hlavní esovitá cesta je páteřní osou celé zahrady, kratší cesty jsou sypány kamennou drtí.

Architektonicky čistý rodinný dům bez zbytečných zdobných prvků se otevírá do zahrady dřevěnou terasou a v patře se balkonem nabízí nádherný pohled na celou zahradu a dřevěný čajový pavilon, kde se majitel stará o své bonsaje.

Veškerý život flóry se ovšem odehrává v centrální části, na vnitřním trávníku, na šesti azalkových ostrovech. Květy japonských azalek mají nespočet sytých barev, některé jsou dvoubarevné, žíhané nebo třeba růžové s bílým lemem, bílé s fialovým okrajem, oranžové se žlutými proužky. Michal Nováček to nazývá převzetí nálady z japonských zahrad: „Nejsem odborníkem na tento typ zahrad. Použil jsem pouze základní východní principy, které jsou v Evropě důvěrně známé a pochopitelné,“ vysvětluje.

Dramatický náboj

Japonské prvky zcela převažují, přestože jsou artefakty ve většině případů pořízené v Evropě. Najdeme tady miniatury horských štítů a kopců, nechybí suchý potok, znázorňující hlavní cestu zahradou; originálními nápady jsou azalkové vyvýšené záhony, představující ostrovy v širém moři a čedičové solitéry, za kterými se u čajového domku schovávají malé bonsaje. Atmosféru dotvářejí japonské lampy a flóra, která je schopná v daných podmínkách přežít. „Zvláště velký pozor je třeba dávat na bambusy, které jsou v našich podmínkách hodně choulostivé,“ dodává architekt cestou lemovanou rododendrony, plaménky, hortenziemi a čemeřicemi, které opět vyrazí s plnou parádou na začátku jara.

Rododendrony jsou většinou stálezelené, na jaře kvetou v zářivých pastelových barvách, v odstínech žluté, oranžové, růžové, červené a fialové. Na podzim se listy mnoha druhů zbarvují do žluta, oranžova a červena.

„Vše je koncipováno tak, aby byla zahrada zajímavá po celý rok. S léty se prokresluje a dotváří, potřebuje zhruba tři až čtyři roky. Uzavírají se květinové celky, rýsují se přesné tvary záhonů a přirozeně se oddělují od štěrkových cest. Zahrada má poté svůj geometrický i přírodní řád. Stromy a keře postupně dorůstají, tvarování větví pomocí lanek dodá zahradě dynamický náboj,“ vysvětluje Michal Nováček.

Japonská hra barev a vůní

Z tvarovaných stromů lze spatřit v centrální části zahrady převážně muchovníky (Amelanchier lamarckii), které otevírají celý prostor a na podzim se barví do červena. Diskrétní zónu po obvodu tvoří elegantní panošované smrky (Picea pungens), tisy (Taxus baccata), červenolisté třešně (Prunus cerasifera ‚Nigra‘) a bobkovišně (Prunus laurocerasus). Je tady i celá řada opadavých keřů, například svída krvavá (Cornus sanguinea), panošované hortenzie (Hydrangea macrophylla), kaliny (Viburnum japonicum) či brsleny (Euonymus japonicus).

Z původních stromů se zachoval pouze modřín (Larix decidua) na hranici pozemku. Dominantní jsou muchovníky vytvarované v korunách do obláčků a do stromů, pohybujících se ve větru (strom v savaně). Celkově převažují listnáče, které se na podzim barví do červena a navozují nostalgickou náladu typickou pro japonské zahrady. Na jaře vždy vykvete v centrální části šest hlavních azalkových kopců, ostrovy se změní v nádherné barevné skvrny v zeleném trávníkovém moři.

Další kopce po obvodu společně s výrazně zelenými buxusovými koulemi a tvarovanými borovicemi dotvářejí celkovou kompozici (vlnící se lem). Kopce se postupně, takřka kaleidoskopicky, skládají do barev a jsou zajímavé v každém ročním období. Nikdy se nedíváte přes prázdný trávník, ale přes několik barevných kopců a kulis, abyste pak ve spodní části spatřili stylový červenohnědý čajový domek. Jeho okolí zdobí různé kombinace okrasných trav (ozdobnice čínská, kostřava, bezkolenec, dochan červený a další), včetně vzácné japonské trávy (Hakonechloa macra).

Důstojné majitelovo hájemství, kde se věnuje své bonsajové zálibě, je diskrétně ukryto trávami v kombinaci s buxusy a svídou krvavou (Cornus sanguinea). Kamenné sokly zdobí bonsaje, které jsou největší chloubou majitele zahrady, stejně jako celá zahrada vytvořená podle jeho představ a přání.

Autor konceptu: Ing. Michal Nováček, www.atelierdva.cz

Realizátor: Aleš Kroczak, www.kroczak.cz

U dřevěných podlahových krytin můžete barvu změnit dodatečně

Skutečnost, zda je podlaha světlá či tmavá, hraje v interiéru důležitou roli. Co v prostoru ten který typ způsobí, pak záleží na rozloze místnosti, její orientaci na světové strany i množství světla dopadajícího okny. Obecně platí, že tmavá podlaha je schopná část světla pohltit, což je žádoucí třeba v rozlehlých nebo prosklených interiérech, a místnost zároveň prohřeje a zútulní. Proti tomu světlé materiály na podlaze světlo odrážejí, podtrhují dojem prostornosti a čistoty interiéru a rozjasňují ho.

Podlahu si můžete vybrat nanečisto díky aplikaci kpponline.cz

Vnímání stejné podlahy se ale proměňuje i podle barevnosti stěn a stropu. Např. kombinace světlé podlahy se světlými bočními stěnami a tmavou zadní stěnou snižuje hloubku prostoru. Světlá podlaha, stěny i strop maximálně zvýší dojem prostornosti interiéru. Tento „trik“ je oblíbený mj. ve skandinávském stylu. Proti tomu např. kombinace tmavá podlaha – světlé stěny – světlý strop místnost opticky rozšíří, bude-li strop také tmavý, prostor se tím pocitově sníží. A tak dále.

Než si barvu své podlahy vyberete, raději si její působení v konkrétním případě vyzkoušejte. Skvěle k tomu poslouží např. aplikace kpponline.cz. Stačí pořídit fotografii interiéru, zvolit v aplikaci typ podlahové krytiny (dřevěná, laminátová, vinylová apod.) a její design. Postupně pak můžete podobu podlahy měnit a zjistit, jak se s tím bude proměňovat i celkové působení prostoru.

Barvy a slunce

Před volbou materiálu podlahy byste měli vědět, že všechny přírodní krytiny mění postupem času svou barvu. Platí to zejména pro podlahy dřevěné. Ne vždy vítaná změna barevnosti v čase má u nich dva důvody. „Občas se zákazníci diví, že je podlaha mnohem tmavší, než jakou si pořídili, a je to tím, že není řádně udržovaná a do povrchu jsou zašlapány nečistoty. To lze ale snadno napravit,“ vysvětluje Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi (KPP), a dodává: „Ani pravidelná údržba ale nezamezí procesu oxidace, k němuž dochází vlivem slunečního záření u každého dřeva. Tato změna je postupná a velmi pomalá, takže si jí zákazník nevšimne až do okamžiku, kdy např. zvedne kusový koberec…“

V místnostech orientovaných na jih, které mají navíc třeba velké prosklené plochy, je tento proces podstatně rychlejší než v místnostech orientovaných na sever, s malými či dobře zastíněnými okny. Nicméně i zde proces probíhá. „Oxidaci nelze zabránit žádnou povrchovou úpravou, ani lakovanou, ani olejovanou. Dnes se při výrobě sice používají UV lampami vytvrzené laky, ale znamená to pouze, že původní barvu si zachovává jen lak sám o sobě – nežloutne jako jeho předchůdci. I pod takovým lakem ale dřevo oxiduje,“ upozorňuje odborník z KPP.

Trendy ve dřevě: Od tmavých odstínů přes světlé k přirozenému vzhledu dřeva

Na výrobu podlah se používají různé dřeviny – javor, jasan, buk, ořech, třešeň či dřeviny exotické, nejrozšířenější je však dub, a to jak pro svou kresbu, tak pro dobré vlastnosti, zejména tvrdost, a také pro vhodnost použití na systémech podlahového topení.

„V České republice je přes 90 procent dřevěných podlah právě dubových. Dub si svou oblíbenost drží už řadu let, ale mění se trendy v odstínech. Před lety byly žádané tmavé odstíny podlah, a to i opravdu velmi tmavé. Poté se trend obrátil a do popředí se dostaly tóny světlé, tedy duby bělené, a to až do úplně bílých odstínů. V posledním roce zažíváme návrat k opravdu přirozenému vzhledu dřeva, tedy ke středně hnědé,“ líčí trendy v čase Milan Mrkáček a pokračuje: „Dubu v rámci prodeje dřevěných podlah před dvěma desetiletími konkuroval buk, dnes je zcela na okraji zájmu. Dalším trendem, který zmizel beze stopy, byla před přibližně deseti lety vlna červených dřevěných podlah. Žádané byly dekory třešně nebo exotických dřevin, jako jsou merbau či jatoba.“

To, z jakého dřeva je podlaha vyrobena, je pro změny barevnosti také důležité. Např. jatoba má při pokládce červenohnědý až hnědý nádech, ale postupně se vyrýsuje do sytě červené. Přírodní dub má po pokládce světle hnědou barvu, která postupně tmavne. Bukové dřevo žloutne. Změny vlivem slunečního záření probíhají opravdu u všech dřevin, menší jsou nicméně u těch, jejichž přirozená barva byla výrazně změněna. Čím více pigmentu ve dřevě, tím méně zásadní změny odstínu.

Podlahu můžete přebarvit, ale jen dřevěnou

Širší barevnou škálu, z níž můžete vybírat, nabízejí dřevěné podlahy olejované. Pigmentové oleje probarví dřevinu do hloubky několika desetin milimetru pod povrch, při případné renovaci, ale i při běžném provozu tak dochází k jejich odstranění. Proto je nutné dodržovat doporučenou údržbu a olej průběžně doplňovat.

Právě u olejovaných podlah máte dnes jedinečnou možnost v průběhu let barvu krytiny poměrně snadno změnit. „Technologie se vyvíjejí a k dispozici je dnes podlahářská chemie, s jejíž pomocí lze u instalované podlahy jednoduše změnit barvu. A to i opravdu výrazně, např. z bělené na tmavě hnědou nebo opačně. U podlah lakovaných je tento úkon o něco složitější, protože je třeba povrch nejprve zbrousit. Rád bych ale upozornil, že přestože jde o poměrně jednoduchý proces, přebarvení podlahy doporučuji svěřit zručným odborníkům,“ nabádá Milan Mrkáček.

Dobré je také vědět, že přebarvování není donekonečna opakovatelný proces, přebrousitelnost vrstvených podlah se pohybuje mezi třemi až čtyřmi cykly za životnost. A ještě jedno upozornění na závěr: Dodatečné změny barvy jsou možné jen u dřevěných podlah, vinyl nebo laminát takové možnosti neskýtají.

Jak na odvlhčení zdí

Jaké jsou možné příčiny vlhnutí zdí?

Na vině bývá obvykle spodní vzlínání vody do stavebních konstrukcí, nebo boční tlak vody u staveb ve svahu, popřípadě kombinace obojího.

Další příčinou bývá špatné odvětrání stavby, například po zateplení starších objektů. Při kompletním zateplení se zakryjí i průduchy, které slouží k cirkulaci vzduchu, a omezená cirkulace pak vede k vlhnutí zdiva. Naši předci měli s odvětráváním staveb bohaté zkušenosti, na které jsme už bohužel pozapomněli. Dřív například vynechali cihlu, do otvoru usadili mřížku – a dům větral. Větrání sklepů a suterénů napomáhaly i násypky na uhlí, což jsou prvky, které dnes u novostaveb nenajdete.

Další příčinou vlhnutí zdiva může být porucha na vodoinstalacích a odpadech vody, ovšem taková příčina se navenek projevuje jinak než klasické vzlínání vlhkosti, a sice šířením vlhké mapy z jednoho bodu do všech stran.

A s jakými příčinami vlhnutí zdí se ve své praxi setkáváte nejčastěji?

Ve většině případů řešíme buď nedostatečnou nebo poškozenou svislou či horizontální izolaci. Tady je ovšem potřeba říct, že žádná hydroizolace nevydrží věčně. S výjimkou staveb z litých betonů, které obsahují silikáty, začnou zdi dříve či později vlhnout, protože postupně dochází k degradaci fólií a izolačních vrstev.

Jak se taková poškozená izolace dá nahradit?

Metod nabízených na trhu je celá řada, od více či méně destruktivních (odkopávání, podřezávání zdiva) až po různé druhy nízko- a vysokotlakové injektáže, které slouží k vytvoření chemické zábrany proti pronikání vody uvnitř zdiva. Naše metoda se od ostatních liší tím, že nejen vytvoří bariéru proti pronikání vlhkosti, ale hlavně zdi aktivně vysouší, protože použitý speciální gel na bázi překřížených polymerů na sebe váže vodu, a to v obrovském množství (1 kg gelu pojme až 150 litrů vody). Tím, že náš gel na sebe vodu naváže, zvětší svůj objem, vytvoří tlak a pronikne do kapilárního systému celého zdiva. Výhodou je, že tak zdivo nenaruší, naopak ho ještě zpevní. Nehrozí tedy statické problémy jako např. při podřezávání zdí.

Co se s vodou navázanou na gel ve zdech děje dál?

Když se zeď vysuší, z gelu se vytvoří krystalky. Celý tento proces trvá jeden až dva roky v závislosti na tloušťce a materiálu zdiva. Gel si ale i po vyschnutí zdiva udržuje svoji funkčnost. Pokud dojde například k vytopení suterénního prostoru ošetřeného tímto gelem, dojde k jeho opětovné aktivaci, vlhko znovu pohltí a suterén opět postupně vysuší.

Jak dlouhou záruku na takovou sanaci poskytujete?

Tato relativně nová metoda pochází z Německa, kde se úspěšně používá více než 13 let. Zatím tedy nelze experimentálně stanovit maximální délku funkčnosti. Podle laboratorních zkoušek se odhaduje, že trvanlivost této sanace bude minimálně 30 let, a my poskytujeme záruku 10 let.

Jak proces probíhá – od zjištění příčin vlhnutí zdiva až po finální úpravu zdí?

Před každou sanací navštíví zákazníka náš specialista, který zhodnotí na místě situaci, přeměří vlhkost zdiva speciálním přístrojem a navrhne optimální postup sanace. Následuje kalkulace a návrh smlouvy o dílo.

Před samotnou injektáží je v některých případech nutné oklepání omítek až na samotné zdivo z cihel či různých tvárnic. Sanovat lze touto metodou i kamenné zdi, jen je potřeba je nejprve přespárovat, spáry nechat vytvrdnout a teprve pak se mohou navrtat a napustit gelem. Vrt je nutné vždy důkladně vyčistit, aby se dal napustit dostatečným množstvím gelu, nesmí se použít jiné hmoždinky ani pakry apod. Předepsaný postup je nutné vždy 100% dodržet, proto spolupracujeme jen s prověřenými firmami.

Co se děje dál?

Po odvlhčení doporučujeme na zdivo nanést běžnou vápenocementovou omítku, nicméně tuto fázi radíme neuspěchat. Délka vysychání může být od jednoho měsíce až po 2 roky, záleží na tloušťce zdiva i na tom, zda je zeď pod či nad úrovní země. Kontrolu provádíme po několika měsících od sanace nebo na žádost klienta.

Do jaké tloušťky zdiva tahle metoda funguje?

Běžně ošetřujeme zdi do tloušťky 90 cm, ale jsme schopni zvládnout až 1,2 m zdi. Vždy se vrtá do 2/3 hloubky zdiva a za několik dnů gel proroste celým stavebním materiálem. WetBrick gel je netoxický, bez zápachu, obsahuje stříbro, působí tedy i do budoucna proti plísním.