Výběr konkrétního způsobu vytápění by měl vycházet z dostupnosti určitého paliva nebo energetického zdroje v dané lokalitě. Hned na dalším místě jsou provozní náklady, technická náročnost provozu daného topného systému a náklady na údržbu. Do otopného systému zahrnujeme kotel, potrubí a radiátory, ale při rekonstrukci je třeba řešit vytápění jako celek. V některých případech sice jen stačí vyměnit zdroj tepla a používat stávající potrubí a radiátory, ale často je na výměnu „zralá“ celá topná soustava. Jde o to, kolik konkrétně bude která varianta stát a co tím získáme.

Perspektivní změna
Kotelny na tuhá paliva zabírají v rodinných domech průměrně 5–10 m2, sklad uhlí či dřeva může mít až 15 m2. Místnosti bývají zpravidla vedle sebe, oddělené případně jen příčkou, a vybavené alespoň menším oknem určeným pro násyp paliva.
Oproti tomu kotel na zemní plyn vyžaduje prostor o velikosti závěsné skřínky. Lze jej také umístit například na stěnu do chodby nebo do komory. A i v případě, že by zůstal v bývalé kotelně, není vzhledem k jeho kompaktním rozměrům žádnou překážkou pro nové využití prostoru.
Každou instalaci je samozřejmě nutné individuálně odborně posoudit, a to především s ohledem na rozvody plynu, elektrické energie, otopnou soustavu i spalinovou cestu. Napojení plynových kotlů na stávající otopnou soustavu je však vcelku nenáročné. U plynových kondenzačních kotlů je rovněž potřeba řešit i odvod kondenzátu.
Při rekonstrukci kotelny a skladu paliva je třeba vzít v potaz jejich obvyklé umístění v objektu i původní funkci. Mohou být nedostatečně odizolované, a proto je v krajním případě nutno přistoupit k odkopání obvodových stěn až na základovou spáru a následnou doizolaci a zásyp s drenáží.
Topení plynem |
| V mnoha rodinných domech ještě pracují staré plynové stacionární kotle, zkonstruované v dobách levného plynu. Často se instalovaly jako náhrada za kotle na uhlí. Jde o systém bez čerpadla, s trubkami většího průřezu a otevřenou expanzní nádrží, kdy k pohybu vody dochází pouhým rozdílem teplot. Nevýhodou stacionárních kotlů je však velká spotřeba plynu, proto se od spotřebičů tohoto typu upouští. Na špici vývoje plynových topidel se drží kotle kondenzační. Obecně mají díky dvoustupňovému spalování v porovnání s klasickými plynovými kotli až o 15 % vyšší účinnost (spaliny neunikají komínem ven, ale jsou zpětně využívány pro ohřev otopné vody). V praxi tak ušetříte až 25 % provozních nákladů. Díky tomu se vyšší investice do kondenzačního kotle vrátí během čtyř až pěti let, při rostoucích cenách plynu i dříve. Kondenzační kotle se dají pořídit i v nástěnné variantě, což může mít velmi pozitivní dopad na estetiku interiéru a v některých případech vám po rekonstrukci zbude prázdná kotelna. |
Krbová kamna
V závislosti na konstrukčním typu a použité technologii generují krbová kamna dva druhy tepla – sálavé a konvekční.
U sálavých kamen je teplo vyzařováno do okolí přes skleněné okénko ohniště a efekt je srovnatelný se slunečním zářením nebo táborákovým ohněm. Konvekční kamna teplo uvolňují prostřednictvím proudění ohřátého vzduchu do prostoru, skrze kachlové či kamenné obložení nebo přes teplovodní výměník.
Pro montáž krbových kamen je důležité mít připravený komínový systém vhodný k připojení kamen na tuhá paliva. Další důležitou částí je kouřovod, což je spojovací článek mezi kamny a komínem a svým průměrem musí odpovídat oběma částem. Lze jej připojit ke kamnům k horní nebo zadní části.

Výměna radiátorů
Starší litinové radiátory zabírají hodně místa a také hůře přenášejí teplo, protože jsou obvykle po letitém užívání zaneseny usazeným kotelním kamenem. Hlavní problém nesouladu mezi starými radiátory, rozvodným potrubím a novým kotlem je ale odlišná koncepce provozu. Dnešní teplovodní soustavy jsou totiž maloobjemové – to znamená, že pracují s mnohem menším množstvím vody (50 litrů) než starší velkoobjemové soustavy využívající až 200 litrů vody. Důležité také je, aby plynový kotel uměl modulovat výkon a předávat soustavě tolik tepla, kolik je právě zapotřebí. Voda díky tomu nechladne, protože systém je stále a plynule zahříván. Díky tomu uspoříte poměrně velké množství plynu, přitom pocit tepelné pohody tím nijak netrpí. Každopádně je důležité, aby otopnou soustavu projektoval zkušený topenář, který zohlední například i plánované dodatečné zateplení fasády a podle toho dimenzuje výkon systému.
Elektrické teplo
Ve starších nezateplených domech má elektřina opodstatnění pouze jako doplňkové vytápění. Na druhé straně v novostavbách nebo ve zrekonstruovaných domech s nízkoenergetickými parametry může nízkoteplotní velkoplošné podlahové a stropní vytápění, kombinované se sálavými panely, majiteli přinést nízké náklady jak na pořízení, tak i na provoz – a to i při současných vysokých cenách elektřiny. Dalšími výhodami jsou maximální tepelný komfort, nulové náklady na údržbu, bezobslužný provoz a čistý vzduch bez víření prachu. Elektrické vytápění je nejdokonaleji regulovatelný topný systém s nejmenší měrnou spotřebou energie, uživatelé jsou vzhledem k dokonalé regulaci schopni plně přizpůsobit topný režim měnícím se rodinným i ekonomickým podmínkám. Pořízení elektrických topných systémů je přitom levnější než u jiných systémů.

Sálavé panely
Teplo ze sálavých panelů má pozitivní dopad na lidské zdraví. Tyto panely navíc zaberou jen minimum místa a interiér rozhodně nehyzdí. Sálavý panel (zvaný též infrapanel) je konstrukčně jednoduchý – skládá se z krycí desky z různých materiálů, topného elementu a termostatu. Panely jsou určeny k pevné instalaci na stěnu a trvalému připojení do elektrické sítě. Zadní strana je tepelně izolována a přední deska je rovnoměrně zahřívána odporově topnou fólií nebo topným kabelem.
Topné panely mohou být použity k vytápění celé místnosti nebo jen k zónovému ohřevu určené části, bez nežádoucího úniku tepla do okolí. Můžete je umístit na podlahu, na strop či na stěny. Stěnové sálavé panely se nedoporučuje instalovat proti oknu, neboť sáláním proti okenní ploše se zvyšuje tepelná ztráta. Infrapanely jsou vhodným zdrojem tepla i pro rekreační objekty, protože zde nemusíte mít strach ze zamrznutí radiátorů či kotle.

















Pastovitá omítka
Oblíbenou řadu betonů obohatily dva výrobky s větší zrnitostí a ve dvou odlišných pevnostních třídách.
Skupinu potěrů pro speciální použití doplnil nový, rychletuhnoucí
Skupina vrchních omítek je doplněna o
Zpozornět mohou i příznivci tradičního břizolitu, neboť tato omítka je nově nabízena ve variantě s příměsí světlé slídy a také jako Cemix 508 Břizolit přírodní probarvený v 16 barevných odstínech. Široké příslušenství k fasádním omítkám se pak rozrostlo o speciální nářadí – Podvalek fládrovací pro vytváření imitace textury dřeva z omítky Cemix MAGIC DECOR WOOD a také o nový odstín Sibiřský modřín speciálního lazurovacího nátěru Cemix DECOR LAZUR.








Pevný terč pod dlažbu: Tento typ nízkých podstavců (14 mm + křidélka) umožňuje pokládku podlahy z terasových samonosných dlaždic nasucho, například na zaizolovaných střechách, terasách, nebo balkónech. Montáž dlažby je rychlá, nenáročná a, stejně jako u jiných terčů, lze konstrukci snadno kdykoliv rozebrat. Součástí volitelného příslušenství terčů pod dlažbu jsou vyrovnávací a protihlukové podložky. Vyrovnávací podložky (1 nebo 3 mm) jsou určeny pro regulaci výšky jednoho nebo více terčů.
Výškově stavitelné terče ARKIMEDE umožňují snadné nastavení požadované výšky. Základní modul terče ARKIMEDE umožňuje nastavení výšky 35–60 mm, prodloužit jej lze až do maximální výšky 500 mm pomocí dalších dvou dílů ze systému (25 a 50 mm), které lze dle potřeb kombinovat. I při této výšce zůstávají zachovány všechny parametry stability a únosnosti. Široká hlava základního modulu terče dodává konstrukci vysokou stabilitu, integrované mezerníky, vymezují při použití samonosných dlaždic přesnou spáru, širokou 4 mm. Při vylomení mezerníku lze hlavu terče doplnit o tzv. křidélka, která mohou sloužit i pro fixaci nosných profilů pro dřevo.
Samonivelační 3D terče jsou dle potřeby nastavitelné, a to jak jejich výška, tak jejich sklon. Snadno se tak přizpůsobí i pevnému, ale nerovnému podkladu. Vybírat lze z šesti variant polypropylenových 3D terčů lišících se výškou, a to od 35-55 cm až do 170-200 cm. Na milimetr přesné nastavení výšky zajišťuje rotační systém šneku podstavce. Větší průměr hlavy terče (120 mm) dodává konstrukci vyšší stabilitu, terč podpírá terasu na větší ploše. Čtyři, již z výroby integrovaná křidélka mezerníků zajišťují rychlou a přesnou pokládku jednotlivých kusů dlažby či profilů pod dřevo. V případě potřeby je jednoduše vylomit. Vylepšená konstrukce terčů dále zajišťuje plynulý odtok vody i při extrémních srážkách.
















Na výsledné vlastnosti maltové směsi má zásadní vliv volba písku a jeho špatný výběr bývá častou příčinou problémů. Je důležité vědět, na co konkrétně budete maltu používat. Budete zdít, betonovat, připravovat betonový potěr, jádrovou omítku? Písek v maltě slouží jako plnivo a podle druhu použitého písku se bude malta chovat určitým způsobem. Na výběr máte písek praný nebo kopaný.
Pro směs na zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek je plnivo, vápno je pojivo. Směs si nejdřív smíchejte v kolečku nasucho a teprve po důkladném promíchání přidejte vodu. Čím déle mícháte, tím lépe.













Vzhled a kvalita zpracování je dalším velmi důležitým aspektem. Bílá plastová okna jsou dnes spíše výjimkou. Mnohem častěji se přistupuje k jednostrannému nebo i oboustrannému (jiná barva v exteriéru a jiná v interiéru) kašírování oken. KALEIDO COLOR firmy REHAU nabízí obrovský výběr variant barev a designů (přes 400) včetně imitace hliníku nebo detailně propracovaných dekorů dřeva.










Automatické zavlažovací systémy jsou řízeny automaticky, pomocí rozvodů a zavlažovacího počítače. Ty se instalují na vodovodní kohout nebo třeba k nádrži s dešťovou vodou. Počítač automaticky řídí připojené zavlažovací vedení. Takto lze připojit a ovládat až šest zavlažovacích rozvodů najednou. V závislosti na modelu může zavlažovací počítač uložit několik různých zavlažovacích programů, různé instrukce pro na sebe navazující dny nebo, v jednoduché variantě, pouze jeden denní čas zavlažování.
Z tohoto základního připojení se zavlažovací systém rozvádí po zahradě. Klasické postřikovače z malých trysek vydávají paprsky vody a přitom se otáčí nebo vodu impulzně stříkají, hodí se tak pro zavlažování trávníku. Druhou variantou jsou odkapávací trysky, které vydávají vodu po kapkách a hodí se na zalévání záhonů nebo i pro květinové truhlíky. Pro novou výsadbu se hodí mlhové trysky a pro úzké plochy s rostlinami pásové trysky. „Chytrým řešením je měřič vlhkosti půdy for_q, který před každým zavlažováním pomocí počítače for_q změří vlhkost půdy, a pokud je dostatečná, zůstane ventil zavlažovacího počítače zavřený,“ popisuje David Benda z Hornbachu.









Většina moderních dveří má protipožární vlastnosti. To znamená, že po určitou dobu dokážou udržet oheň před sebou nebo za sebou, aby se nerozšířil do dalších částí bytu nebo domu. Umožňuje to jejich speciální vnitřní konstrukce a použité materiály.



