Blog

Slevu na cihly si objednejte co nejdříve!

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jaro je za dveřmi, neodkládejte objednávku materiálu

Společnost Wienerberger poskytuje slevu 26 % na plněné i neplněné broušené zdivo Porotherm a 28% slevu na stropy s i bez nadbetonávky a věncovky.

Zaregistrujte si slevový poukaz na nákup stavebního materiálu, který můžete získat jen do 28. 2. 2019.

Poukaz na cihly a stropy s garantovanou slevou si stáhněte zde.

Po získání slevového poukazu na cihly a stropy vás bude kontaktovat operátorka zákaznického servisu, která vám pomůže s uplatněním poukazu u vybraných stavebnin a zároveň vám zajistí cenovou kalkulaci na zdivo, stropy, a dokonce i střešní krytinu pro váš dům.

Více informací na Wienerberger.cz

PŘÍBĚH DOMU, část 7.: Finální vnitřní povrchy

Předchozí část seriálu najdete zde.

První na řadu přišla pokládka podlahových krytin. Není to úplně standardní postup, běžně se nejdříve dofinišují povrchy stěn a pak se položí podlaha. My ale chtěli zapustit soklové lišty do stěn. Soklíky pak nepředstupují a nepřekážejí nábytku, zároveň se na jejich horní hraně nedrží prach. Díky obrácenému postupu práce jsme nemuseli kupovat drahé systémové lišty pro zapuštěné sokly. Jednoduše jsme vyřízli jádrovou omítku, nalepili soklík a v další fázi přetáhli a sjednotili stěny finální hliněnou omítkou. V těch místech, kde se už nenanášela finální omítka, jsme využili parádní vlastnosti hlíny, tedy po zapuštění soklíku se hliněná omítka navlhčila a znovu vyhladila, aby vyplnila vzniklé spáry.

V patře jsme nechali tmavší hliněný povrch stěn bez dalších povrchových úprav. Díky velkému prosklení místností prostor nepůsobí tmavě. V přízemí jsou ale skleněné plochy menší a navíc vzrostlé stromy okna stíní, bylo tedy potřeba volit světlou barevnost. Obývací prostor je na stěnách i na betonovém stropě zesvětlen vápenným nátěrem. V pracovně jsme nanesli novou vrstvu jemné bílé hliněné omítky a strop jsme ponechali v přirozené betonové barevnosti.

Podlahy podle účelu

Rozvržení podlahových krytin je podle náplně jednotlivých místností. Základním materiálem je dubová dvouvrstvá podlaha plošně lepená k podkladu. Kvůli podlahovému topení jsme volili minimální tloušťku 10 mm. Stejným materiálem je obložené monolitické schodiště. Obložením stupně i podstupnice na ostrou hranu a zapuštěním soklíku ze stejného materiálu je vytvořen dojem kompaktního hmotného schodiště. Stejný materiál je použit i na některém nábytku navazujícím na podlahu. Působí pak jako jeden celek s podlahou a ve stísněném prostoru rozšiřuje vizuálně místnost.

Keramickou dlažbu jsme použili v pracovně a v koupelnách. Volili jsme kvalitní velkoformátovou dlažbu ve světlých nevýrazných přírodních tónech, aby tvořila spíše nenápadné pozadí a navázala na přírodně laděný vzhled stěn. Tento princip dá prostor pro vyniknutí dřevěných prvků s pěknou strukturou, jako jsou třeba dřevěné dýhované dveře nebo dřevěný nábytek.

Dveře na míru

Dalším prvkem, který vytváří velkou plochu v interiéru, jsou vnitřní dveře. Ty jsme zadali k výrobě truhlářům, protože jsme na ně měli specifické požadavky. Chtěli jsme si sami vybrat dubovou dýhu a také povrchový lak, ať se dveře a zárubně co nejvíce podobají dřevěné podlaze, povedlo se přesně.

Dále jsme požadovali bezfalcové (bezpolodrážkové) dveře a osazení do jednoduché rámové zárubně, kterou téměř žádní výrobci dveří nedělají. K tomu nás vedly dva důvody. Zaprvé jsou nyní zárubně přesně zalícované v tenkých příčkách společně i s dveřními křídly. Ze stěny tak vystupuje pouze klika. Zadruhé v přízemí, kde jsou tlusté a křivé původní stěny, jsme nemuseli řešit příliš široké obložkové zárubně a dorovnávání křivostí, které někde dosahují i 5 cm.

Zárubně se prostě osadily doprostřed otvoru a zapravilo se pouze ostění. Drobným vyladěním je pak ještě sjednocení designu nerezových klik na oknech a vnitřních dveřích.

Stropy a zrcadla

Nejjednodušší práce byla s povrchovou úpravou stropů. Dřevěný trámový strop v patře jsme prostě nechali bez úpravy. Pouze v ložnici jsme si zesvětlili prostor nabělením trámů voskem s bílým pigmentem. Železobetonový strop v pracovně a technické místnosti zůstal také bez úprav. Ponechali jsme přiznanou nepravidelnou strukturu vzniklou vytlačením bednicích desek do mokrého betonu.
Vnitřní povrchy dotváří zrcadla. Jejich velké plochy nenápadně zapuštěné do obkladů a omítek opticky zvětšují malé prostory a zopakováním odráženého okolí se ideálně ke všemu hodí.

Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Ilona Svobodová: Ráda bydlím útulně a hezky

Jak byste nám popsala své bydlení?

Bydlím v Praze 6, což je krásná adresa. Já miluju Prahu 6 a obzvlášť Dejvice. Je to taková hezká čtvrť, kde je spousta kavárníček, vinoték a tak. A díky tomu, že bydlím na okraji Prahy 6, mám i zahradu.

Byla atmosféra Dejvic hlavním důvodem k tomu, že jste se v této čtvrti rozhodla usadit?

Popravdě řečeno, hlavním důvodem je, že jsem si po revoluci vzala Petra Skoumala a ten měl tento dům, který jsme pak spolu začali opravovat.

Dům, jak vidíte, je krásný, ale mě v současné době trápí, že mi sem chodí srnky a spásají mi všechno, co zasadím. Sice je mám velice ráda, jako ostatně veškerou přírodu i péči o ni, ale ty srnky, co sem chodí jako do obory a spásají mi tady to, co vypěstuju, mi to zahradničení trochu kazí. Mám sice tady takový postřik, ale nevím, nerada bych jim ublížila. No a byla tuhá zima, tak jsem pro ně měla i pochopení.

Zahrada je opravdu krásná, a tak mne napadá: Kdo se o to všechno stará?

Pokud to hodně přeroste, tak mám kamarády ze zahradnictví v Černém Volu a ti jednou začas přijedou, vezmou pily a prořežou to. Ale jinak se o zahradu starám já, dělám to ráda a hrozně si u toho odpočinu. Pokud nejde o to prořezat stromy, pokácet něco a něco vyrýt, tak na normální údržbu stačím. S dědou a babičkou jsem kdysi jezdívala pořád někam na „tajné“ výlety do přírody a pečovali jsme doma o zahradu, takže mě spoustu toho naučili. Teď se mi to všechno propojilo a jednoduše řečeno: mám přírodu prostě velice ráda.

Zahrada na nás udělala velký dojem, který určitě nelze zúžit jen na ty mlsné srnky. Je velká, propojená s domem a její „ostrůvky“ najdeme i v interiéru. Nehledě na svou velikost nepůsobí rozlehle, spíše útulně. Jsou tu různá zákoutí a přirozeně působící kombinace rostlin (což je asi také důkazem, že srnkám všechno nechutná). Ocenili jsme i to, že tu nevládne zahrádkářská „ruka“ perfekcionismu, naopak, dominuje jakási uvolněná atmosféra jako např. u anglických parků.

Když z té hezké zahrady vstoupíme k vám domů, tak mne osobně upoutaly hned dvě věci. Pastelové barvy, hodně fialové a takové tmavší béžové a také to, že třeba každá zeď pokoje je vymalovaná jinou barvou. Přitom to jsou takové „nevykřikující“ barvy. Celé to působí velmi…

… teple, útulně, že? Musím říci, že je to zejména tím, že celý dům má parkety a od toho dřeva se to vlastně všechno odvíjí dál.

V hlavním pokoji je po Petrovi křídlo, kterého se nikdy v životě nechtěl vzdát, protože ho kdysi přivezli jeho rodiče z Anglie. Prostě je to vše dané tím, že je to laděné do dřeva, proutí, polštářů a teplých barev.

Hrozně mi s tím pomohla moje kamarádka, momentálně designérka, jinak bývalá herečka Klára Jirsáková, která ve Francii vystudovala design. A když jsme rekonstruovali ten největší pokoj, který má francouzské dveře na terasu, navedla mě na typ francouzského bydlení à la Provence, kde je starý nábytek z nějakých frců apod. Ona to vše zpatinovala a uvedla do takové milé atmosféry jihu Francie.

A protože jsem úchylná na Francii, tak mne to hrozně potěšilo.

To mne navádí i na další otázku. Líbí se mi, že tu nemáte supermoderní vybavení a vůbec vše takové „unifikované“, vše v jednom stylu. Byl to záměr?

Ano, máte pravdu, je to tady jiné. Jsou to různé věci z různých frců – například z Loděnic a podobně, poskládané tak, jak se mi to líbí.

Ale myslím, že velmi důležité je především to, jak se v tom člověk cítí. Zjistíte, že naprosto v klidu jde k sobě dát novou sedačku a k tomu starou lampu, zrcadlo a další věci. Kouzlo je v tom, že si ty věci nepřekážejí – nic si nevadí, protože je to prostě váš styl.

Protože pro vás je domov určitě důležitý i z hlediska vaší profese, musím se zeptat: Co je pro vás doma to nejdůležitější? Na co se těšíte, když se vracíte z divadla?

Tak třeba po představení se těším, že si napustím vanu a dám si skleničku vína. Říkám to proto, že jsem hodně zatížená na koupelnu, která je mimochodem také vybavená dřevem. Moc ráda mám velký pokoj a také kuchyň, protože jsem milovnice vaření. Když mám čas, navařím různé mističky s francouzskými jídly, což děti kvitují, že je to výborné hobby. Tak to jsou tři místnosti, které miluji a ve kterých se snažím být co nejvíce.

Ilona Svobodová dnes

Od září 2018 vede hudebně-dramatické oddělení na Pražské konzervatoři. Vidět ji můžete například V představeních Zatmění a Žena, která uvařila svého manžela v Divadle Na Maninách nebo v monodramatu Červenec v Klubovně Divadla v Celetné.

Okna Schüco dokážou snižovat hluk zvenčí i během větrání

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jednou z nejatraktivnějších inovací je prototyp ventilačního modulu aktivně snížujícího hluk Schüco ANC (Active Noise Canceling), kdy skrytý mikrofon nahrává externí hluk a pomocí speciálního softwaru reproduktory okamžitě generují odpovídající „protihluk“. Ten pak díky interferenci zvukových vln ruch zvenčí vyruší a hladina hluku se i při otevřených oknech citelně sníží. Společnost na veletrhu BAU představila i další nástroje pro práci s akustikou při projektování.

Hluk ruší a snižuje kvalitu života, u citlivějších jedinců může dokonce způsobovat i zdravotní problémy. Společnost Schüco prezentovala na BAU v Mnichově nová řešení, které pomáhají snížit hladinu hluku v interiéru budov i šíření hluku venku na ulici. (Zdroj: Schüco CZ)

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno vydala „Environmental Noise Guidelines for the European Region“ s cílem chránit lidské zdraví před hlukem. Tyto pokyny doporučují snížit hladinu hluku způsobenou dopravou na ulicích například na méně než 53 decibelů (dB), protože dopravní ruch nad touto hladinou může být škodlivý pro lidské zdraví. Je alarmující, že dnes na rušné ulici jsou běžně naměřeny hodnoty vyšší než 80 dB. Výrobci oken a fasád proto stojí před výzvou: Najít nové směry a řešení v designu konstrukcí a v různých formách povrchových úprav, které by bylo možné použít v praxi co nejdříve. Společnost Schüco na tuto výzvu již reagovala a vyvinula nové produkty a prototypy řešení, která snižují hladinu hluku v celém opláštění budovy.

Okno Schüco AWS 90 AC.SI snižuje hluk zvenčí i během větrání

Okenní řešení AWS 90 AC.SI má speciální středové těsnění a vzduch proudí přes rám, čímž zajišťuje snížení zvuku ve sklopené „ventilační“ poloze, tedy během větrání. (Zdroj: Schüco CZ) Nové okenní řešení Schüco AWS 90 AC.SI (hliníkový okenní systém, stavební hloubka 90 mm, akustická, vysoce tepelně izolovaná okna) snížuje hluk přicházející z exteriéru i během přirozeného větrání, kdy je okno ve sklopené poloze. Efekt se dosáhne pomocí speciálně vyvinutého středového těsnění a přivádění čerstvého vzduchu skrz ventilační rám. Tímto způsobem se zvuk rozptýlí a hluk se značně sníží. Při sklopení okna se dosáhne snížení hluku o 31 dB a současně se přirozeně větrá. Okenní řešení nabízí mimořádně vysokou úroveň uživatelského komfortu, zejména v rezidenčních a kancelářských budovách v oblastech znečištěných hlukem.

Skryté ventilační moduly Schüco ANC vyruší venkovní hluk „protihlukem“

Společnost Schüco prezentovala i prototypy dalších dvou způsobů snížení šíření hluku z exteriéru do interiéru. V prvním případě jde o ventilační moduly aktivně snižujících hluk Schüco ANC (Active Noise Canceling). Ve ventilačním kanálu větracího modulu ANC jsou instalovány reproduktory a mikrofony. Mikrofon zaznamená úroveň externího hluku a s pomocí speciálního softwaru reproduktory okamžitě generují odpovídající „protihluk“, tedy zvuk na podobné frekvenci jako venkovní rámus. Tyto dvě zvukové vlny interferují, jinými slovy hluk a „protihluk“ se vzájemně vyruší takovým způsobem, že celková hladina hluku se citelně sníží.

Schüco prototyp představený na BAU 2019: Moduly ANC (Active Noise Canceling) skryté ve ventilačním křídle AWS VV snižují hladinu hluku. (Zdroj: Schüco CZ)

Ventilační modul ANC bude osazen v neprůhledném ventilačním křídle AWS VV a v posuvné jednotce ASE 80.HI. Posuvná jednotka ASE 80.HI Design Line je vybavena větracím modulem ANC v pouzdře skrytém ve zdi (pocket design). Když je posuvná jednotka zavřená, větrací jednotka ANC je skryta. Pokud je potřeba vyvětrat, stačí na vytažení ventilačního modulu ANC ze zdi použít rukojeť posuvného křídla.

Eliminace šíření hluku v exteriéru pomocí absorpce zvuku

Ke snížení šíření hluku v městských aglomeracích, tzv. hluku ulice mohou významně přispět vnější fasády pohlcující zvuk. Na rozdíl od běžných stavebních prvků spíše zvuk absorbují, než odrážejí. S komponenty tlumícími hluk lze dosáhnout až 80% absorpci zvuku.

Schüco prototyp představený během BAU 2019: Vnější fasády pohlcující zvuk mohou významně přispět ke snížení šíření hluku v městských oblastech. (Zdroj: Schüco CZ)

Schüco představilo čtyři prototypy, které dovolují integrovat absorpční jednotky do konstrukce obvodového pláště budovy. Prvním příkladem je textilní fasáda Schüco FACID Silence, absorpční jednotka integrovaná do fasády. Druhým příkladem je perforované vnější opláštění se zvukově tlumícím materiálem. Třetí verze, která je stejně vizuálně atraktivní a technicky funkční, eliminuje zvuk mikro-perforovanými pilastry (pilastr je reliéfní plastický architektonický prvek, který připomíná sloup, je však plochý a má pouze dekorativní účel, vystupuje z fasády). Čtvrtý příklad absorpce zvuku představují lamely ve sluneční cloně vyrobené z perforovaného plechu. Toto akustické stínění je založeno na systému Schüco ALB.

Nástroje pro projektování akustiky

S aplikacemi SoundCal a Digital Acoustics Lab společnost Schüco brzy spustí dva nové nástroje, které pomohou určit efekt redukce hluku okenních a fasádních prvků. Rychle vypočítané spolehlivé údaje o hodnotách snížení hluku tak pomohou vybrat vhodné zasklení a určit nejlepší kombinace rámů a zasklení.

Nástroje na plánování akustiky: Společnost Schüco s aplikacemi SoundCal a Digital Acoustics Lab přináší dva nové nástroje k určení efektu snižování hluku okenních a fasádních jednotek. (Zdroj: Schüco CZ)

Software SoundCal vypočítává vážený index zvukové neprůzvučnosti R_W pro okna a fasády Schüco. Výsledek simulace je možné si i poslechnout. Výpočty jsou prováděny podle norem DIN 4109-2: 2016-07 a DIN EN 12354. Hodnota, která se vypočítává v závislosti na velikosti a rozdělení jednotky, jakož i profilového systému a zasklení, pomáhá při projektování.

Digital Acoustics Lab (DAL) je aplikace založená na cloudové technologii. Pracuje na základě frekvence zvuku a developeři, architekti a klienti ji mohou využít k určení účinků přenosu hluku okny a fasádami Schüco. Výsledek simulace je opět možné i reálně slyšet. Různé fasádní systémy a zasklení se porovnávají v celém akustickém frekvenčním rozsahu. Architekti mohou používat software na kontrolu specifikací oken a fasád a klienti mohou kontrolovat účinnost navrženého řešení.

Více na Schueco.cz

CESTY K SOBĚSTAČNOSTI, 4.: Z kořenů určité rebelie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Patříte k „otcům zakladatelům“ skvělého projektu Českého ostrovního domu, který se zrodil s cílem vyvolat poptávku po soběstačných technologiích a stavbách. Dnes už se původní trojice či čtveřice nadšenců rozrostla v početný tým odborníků z mnoha oblastí i oborů. Kolik lidí, profesionálů, firem a partnerů se vám už podařilo svým záměrem „infikovat“?

To, co se za poslední tři roky kolem projektu Český soběstačný (původně „ostrovní“) dům událo, jsem opravdu ani ve snu nečekal. Pořád jsme ale z mého pohledu na úplném začátku. Počet lidí, s nimiž spolupracujeme, se rozrostl k třiceti v různé míře zapojení a v různé škále oborů. Stále nikdo nepobírá žádný plat a jedeme na společné vlně možná určitého vzdoru. Od naprosté špičky v oblasti fotovoltaiky a baterií – pana Michala Klečky z GWL Power – přes obrovské znalosti o vodním managementu Daniela Vilíma z Envi-Pu po Petra Pokoru z ELPRAMA, neuvěřitelně schopného elektrotechnika a odborníka na skladbu technologií. Na palubě máme ale i například českou pobočku WEIL, což je jedna z nejoceňovanějších právních firem na světě. A tak bych mohl pokračovat. Na lidi jsme měli a máme obrovské štěstí.

Český ostrovní dům kromě jiného organizuje stejnojmennou soutěž pro studenty architektury a stavebnictví, díky níž každoročně vzniká velký počet neotřelých projektových studií šetrných staveb.

Platí ještě, že moderních technologií, přispívajících k soběstačnosti a nezávislosti, už existuje i v Česku na výběr dost, ale v legislativě stále pokulháváme za vyspělými západními zeměmi?

Tak například energetika je z tohoto pohledu fascinující. Když se budova snaží být energeticky soběstačnou každý den v roce, měla by z principu věci být tato budova schopna i sdílet své přebytky s okolím. To je pro mě naprosto vzrušující představa, posun. Technologie existují, jen se třeba ne vždy využívají racionálně.

Například solární panely na českých střechách ve valné většině vyrábějí energii zrovna v době, kdy je jí v síti už tak hodně a spotřeba je nízká. Aby to celé dávalo větší smysl, aby nastal ten posun, musí ve velkém nastoupit nějaká forma akumulace, která ideálně se sítí umí spolupracovat a pomáhá ji vyrovnávat.

My jsme pár věcí na trhu nenašli, a tak jsme si je museli začít vyvíjet po své ose. Vyvinuli jsme třeba systém řízení energeticky soběstačných budov, který k ostatním technologiím přistupuje, jako kdyby to byl organismus, umí sdílet se sítí, pokud je mu to umožněno, dynamicky se mění a dokonce předpokládá stavy.

Že bychom v něčem technologicky pokulhávali, to mi nepřijde, naopak jsme velice šikovní. Je tady ale určitá systémová zeď, která se kolektivně a možná i nechtěně, ze zvyku, brání jakékoliv změně a často vede k odchodu našich skvělých mozků do zahraničí. To je na dlouhý rozhovor.

Před časem jste zahájili vývoj vlastního bateriového úložiště pro domácnosti. Dovoluji si vás ocitovat:„Představte si takovou míru rozšíření akumulace do domácností, která udělá z uhelných elektráren nepotřebnou věc.“ Nejste tak trochu Verne současnosti?

To jsme vlastně navázali na předchozí odpověď. Kdybyste měl nainvestovány miliardy a miliardy do uhelných elektráren, byl byste nadšený z rozšíření technologie, která by z vaší investice učinila nepotřebnou věc? Možná i proto je energetický systém velice zručně legislativně zakonzervován a „baterkářům“ nezbývá než hledat malé skulinky, které by jim zajistily vstup. My jsme na stopě jednomu takovému elegantnímu řešení pro domácnosti, které by mělo fungovat jak s, tak i bez vlastních solárních panelů. Od prvního dne je hlavní motivací těchto aktivit snaha o změnu, ne nutně o maximalizaci zisku. Pokud na konci té cesty nebude produkt, který má šanci na změnu, je dost možné, že to zabijeme a vždycky už budeme vědět, že jsme se poctivě pokusili. Takže žádný Verne, realita.

A ještě jedna poněkud troufalá myšlenka z uvedeného rozhovoru: „Věřím, že za pět let nebudou například energeticky soběstačné domy ničím výjimečným.“

No vidíte a to mi přijde v nejbližší době mnohem reálnější než samotný odklon od uhlí. Denně mi chodí do mailu několik poptávek od nadšenců. Ten pocit, že si veškerou energii vyrobím sám a nepodílím se tím třeba na věcech, s nimiž nesouhlasím, začíná být pro lidi velice příjemný. Možná tam ještě není návratnost, ale věřím, že s rostoucí cenou energie si do koláče energeticky soběstačných domů kousne i většinová společnost. Snad na to budou dodavatelé připraveni.

Co pro vás osobně znamená myšlenka nezávislosti a soběstačnosti, pokud ji vztáhneme k oblasti bydlení?

Řeknu to takhle: Provozuji se svou ženou poměrně pokornou domácnost, snažíme se nevlastnit nic zbytečného, u toho, co vlastníme, se snažíme o dlouhotrvající kvalitu, nadčasovost. Tím pádem je pro nás také přirozené se nezadlužovat, což nám poskytuje určitou životní svobodu, abychom s naším synem mohli trávit maximum času. To je pro mě nakonec tou hlavní hodnotou nezávislosti. Mít svobodu investovat čas tam, kam chci, a cítit, že je má práce někomu užitečná. Vědomě se tedy někde omezíme, abychom za to mohli získat něco pro nás důležitějšího. Tak to vidím i u lidí, kteří mi píší o radu, jsou ochotni zainvestovat něco navíc, protože to pro ně má další, nevyčíslitelnou přidanou, pocitovou hodnotu. Věřte, že píší lidé jak extrémně bohatí, tak mladé rodiny. Myslím, že jde o určitý druh mindsetu, ke kterému se dochází různými způsoby.

Pavel Podruh (1986)

Český inovátor, podnikatel, muzikant a cestovatel. Založil projekt Český ostrovní dům, jehož misí je akcelerace nástupu udržitelnějších technologií do běžných domácností a budov. Spojením plně funkčních, pokrokových a důmyslných řešení hledá se svým týmem možnosti budoucího lidského nakládání s přírodními zdroji.

Sky: promyšlená stavebnice pro čerstvý předehřátý vzduch

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Speciálně a kamkoli

Brink Renovent Sky jsou kompaktní plně vybavené rekuperační jednotky. Do jednoho místa lze snadno osadit větrací jednotku i s rozdělovacím boxem. Obsahují automatickou regulaci konstantního průtoku a ochranný předehřev zajišťující celoroční provoz, obsahují bypass a programovatelné ovládání. Byly vyvinuty pro rekonstrukce a výstavbu menších domů a bytů náročnou na omezený stavební prostor. Je možné instalovat je skrytě v horizontální poloze do podhledů, nebo vertikálně do instalačních nik s výškou pouhých 20 cm. Jednotky jsou dostupné ve výkonech 150 a 200 m³/h.

Kompaktně a rychle

Rozdělovací boxy obsahují hlukově tlumící komoru a připojovací hrdla pro flexibilní potrubní rozvod Air Excellent, jehož součástí jsou veškeré tvarovky, těsnění a další nezbytné součásti, které dohromady tvoří jeden promyšlený a na sebe navazující celek se snadnou a rychlou instalací. Potrubní rozvod Air Excellent je hygienický, čistitelný a jako celek certifikovaný u TÜV.

Výkonné i tiché

Větrací jednotky jsou na svůj výkon a velikost také velmi tiché, přičemž nízká hlučnost je jedním z nejdůležitějších parametrů větrání v malých domech a bytech. Uživatelé ocení i jednoduchou údržbu. Filtry jsou snadno přístupné bez rozebírání jednotky. V rozkládacím rámečku se mění pouze filtrační vložka, čímž se snižují náklady. Jednotku lze vybavit i velmi účinnými prachovými filtry, které odstraní jemný prach pronikající z rušné ulice.

Více na Storc.cz

Elektrické podlahové vytápění v rekonstruovaném domě

Elektrické podlahové topení je jednoznačně vhodné pro domy s velmi nízkými tepelnými ztrátami. Například pro starší objekty, které je možné zateplit nebo jinak snížit jejich tepelné ztráty. V těchto případech pak už není nejdůležitějším faktorem cena samotné energie, ale pořizovací náklady, provozní náklady a životnost topného systému. Spotřeba energie na vytápění je u takto ošetřených domů tak malá, že například návratnost velké investice do tepelného čerpadla je delší než životnost čerpadla – a tím ztrácí smysl.

Výběr systému krok za krokem

Pro správný návrh je nutné znát kromě velikosti, půdorysu apod. i tepelné ztráty objektu. V prvé řadě jde vlastně o volbu mezi přímotopným, smíšeným nebo akumulačním způsobem vytápění. V čem se liší? Standardní akumulační systém, kdy topná rohož je umístěna ve vrstvě betonu o tl. 10–14 cm, ve formě topné podlahy se obvykle setkává při provozu s problémy v oblasti regulace a tím de facto i udržení optimální tepelné pohody. Souvisí s tím i menší hospodárnost přeměny energie v užitečné teplo.

Systém s relativně malou mírou akumulace je nazýván jako přímotopný – topná rohož nebo fólie je umístěna bezprostředně pod podlahovou krytinou. Třetí alternativa je systém smíšený, kdy je topná rohož nebo fólie uložena ve vrstvě betonu silné cca 4–5 cm. Pokud zvolíte koncepci přímotopného nebo smíšeného vytápění, je nutné se rozhodnout, zda topná podlaha bude jediným zdrojem tepla v místnosti nebo doplňkovým zdrojem vytápění k jiným topidlům.

Podle toho se následně zvolí velikost plošného příkonu topné rohože nebo topné fólie. Stavebníci mívají sklon výkon topidel „pro jistotu“ předimenzovat. Pokud příliš výkonné topidlo opatříte vhodným termostatem, neodebere zbytečně více elektrické energie, jeho výhodou bude navíc flexibilnější provoz.

Nevýhodou však budou vyšší pořizovací náklady a možná i vyšší hodnota hlavního jističe, znamenající vyšší stálou platbu. Ta tvoří významnou část účtu za energii. Takže projekt se nevyplatí podcenit. Slouží nejenom k optimalizaci pořizovacích a provozních nákladů, ale i tepelnému komfortu v každodenním užívání.

Typy elektrického podlahového vytápění

Trendem v úsporném vytápění jsou velkoplošné nízkoteplotní topné soustavy. Například společnost Fenix Jeseník nabízí pro tyto účely topné rohože a kabely Ecofloor a fólie Ecofilm. Topné prvky jsou zabudovány do konstrukce (do podlahy nebo stropu) a neruší interiér. Ohřívají velké teplosměnné plochy na teploty jen o málo vyšší, než je teplota prostředí.

Nízkoteplotní vytápění je obecně velmi výhodné nejen z hlediska úspor energie, ale i optimálního rovnoměrného rozložení teploty v pobytovém prostoru. Tím se, oproti solitérním topným tělesům, omezuje cirkulace vzduchu (eliminuje se průvan, šíření prachu) a také vysušování vzduchu, které škodí lidskému zdraví.

Kdy použít topné fólie a kdy topné rohože?

Kabely a rohože Ecofloor jsou určeny převážně do konstrukcí prováděných „mokrým“ procesem – do betonů a stěrek. Fólie Ecofilm je naopak určena pouze do tzv. „suchých“ konstrukcí – například plovoucích podlah a stropních sádrokartonových podhledů. Topnou fólii Ecofilm s tloušťkou pouhých 0,4 mm lze velmi snadno instalovat přímo pod plovoucí podlahu – bez jakýchkoliv hlubších zásahů do původní omezené konstrukční výšky podlahy.

Odpověď na otázku, zda použít topné rohože nebo fólie, dá skladba podlahy a zvolená podlahová krytina. Například pro dlažbu jsou vhodné rohože, pro laminátové nebo dřevěné podlahy pak fólie. Principiálně ale fungují oba tyto typy stejně. Fólie se tedy dá použít také pro stropní vytápění, u kterého lze instalovat vyšší příkon než do podlahy. U stropu totiž není na obtíž vyšší teplota – cca 45 °C, která by u podlahy nebyla snesitelná. Navíc lze využít větší účinnou topnou plochu – na strop se neumisťuje nábytek.

Kam elektřina nepatří

Pro špatně izolované starší domy není elektrické podlahové vytápění zdaleka ideálním řešením. Typickým příkladem může být například zástavba v historických částech měst, kde z pohledu památkové péče nepřipadá vnější zateplení staveb vůbec v úvahu. V takových objektech by měla být instalována jiná energeticky úsporná zařízení, např. tepelná čerpadla.

Už máte stavební příručku RÁDCE 2019?

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

RÁDCE 2019 je stavební veřejností a trhem osvědčená příručka.

Je k dostání ZDARMA v každých dobrých prodejnách stavebnin nebo je možnost si tuto publikaci objednat e-mailem: info@weber-terranova.cz.

V příručce naleznete celou řadu návodových listů vytipovaných nejčastějších závad, kde je nejen problém popsán, ale i systémově vyřešen. Dále jsou v RÁDCI 2019 uvedeny veškeré výrobky, které Weber v aktuální stavební sezóně nabízí, včetně návodů k použití a technických parametrů. Na závěr jsou zařazeny i vzorkovnice barev a struktur.

Předpověď hlásí sněžení? Jak nejrychleji nasadit protisněhové háky

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Proč montovat protisněhové háky a zábrany i mimo horské oblasti? Odpovídá Zdeněk Štofaňak, zástupce společnosti HPI-CZ: „Všude tam, kde hrozí sklouznutí masy sněhu ze střechy, bychom měli střešní plochu vybavit protisněhovými háky v kombinaci s protisněhovou zábranou. A neplatí to jen v horských a podhorských oblastech! Výkyvy počasí, zejména prudké oteplení, může být ve chvíli, kdy máme na střeše sněhovou čepici, nebezpečnou záležitostí pro nás i kolemjdoucí.“

1. Skládaná krytina jako základ

Univerzální protisněhový hák QUICK-STOPP lze instalovat na většinu skládaných krytin. Barvu protisněhového háku vybírejte podle barvy krytiny. U tohoto typu háku je na výběr pět základních barev: červená, červeno-hnědá, hnědá, antracit, černá.

2. Nasazení háku

Stávající krytinu není nutné rozebírat, ani do ní vrtat. Střešní taška se jednou rukou lehce nadzdvihne, hák se nasadí na její spodní hranu. Velká fyzická síla není nutná.

2. Nasazení háku (Zdroj: HPI-CZ)

3. Pootočení háku

Hákem se pootočí směrem k sobě, ke sklonu střechy. Tím se na zadní straně tašky upevní zarážka, bránící vypadnutí háku. Takto snadno se hák namontuje na střešní tašku.

3. Pootočení háku (Zdroj: HPI-CZ)

4. Uvolnění tašky

Tašku s namontovaným hákem položte zpět do střešní plochy. Tahem si ověříte, že hák dobře drží.

4. Uvolnění tašky (Zdroj: HPI-CZ)

5. Hotovo

A máme hotovo. Nezapomeňte, že správná hustota rozmístění háků v ploše střechy se standardně pohybuje v rozmezí 1,3–2,5 ks/m² dle sněhové oblasti. Obvyklým (80–90 % všech nových střech), avšak nesprávným řešením, je montáž protisněhových háků jen do dolní části střechy, do jedné nebo dvou řad.

5. Hotovo (Zdroj: HPI-CZ)

Protisněhový hák QUICK-STOPP a další prvky protisněhové ochrany střechy lze zakoupit u obchodních partnerů HPI-CZ, případně objednat na webu Hpi.cz.

PŘÍBĚH DOMU, část 6.: Hliněné stěny

Předchozí část seriálu najdete zde.

V přízemí rekonstruovaného domku zůstaly obnažené stěny z cihel a nepálených hliněných bloků, které bylo potřeba omítnout. Stejně vypadaly obvodové stěny v patře, tam navíc stála uprostřed změť dřevěných sloupků. Tato konstrukce zatím moc nedávala tušit, kde začíná a končí místnost a kde budou dveře. Na nás bylo tento stav změnit. Bylo potřeba vyplnit mezery mezi sloupky, vytvořit plné příčky a poté všechny stěny v domě omítnout. Jako hlavní materiál jsme zvolili hlínu.

Lesk a bída přírodních zdrojů

Co nás k použití hlíny vedlo? Předně byla původně hlína na stavbě použita. Kotovice z nepálené hlíny zůstaly v zachovaných zdech. Dalším důvodem byly vlastnosti hlíny. Ta v interiéru reguluje vlhkost. Když je vzduch příliš vlhký, vstřebává ji do sebe a při suchém vzduchu ji zase vydává. Hlína je čistě přírodní materiál, který za sebou nenese téměř žádnou uhlíkovou stopu. Práce s ní je příjemná a nevyžaduje žádné ochranné pomůcky. Navíc ji lze snadno a plně recyklovat. To mimo jiné znamená, že jsme měli trvale připravenou směs a nemuseli jsme se obávat, že za hodinu v kýblu zatvrdne. Práce jsme mohli podle potřeby kdykoliv přerušit, druhý den přidat trochu vody, zamíchat a pokračovat. Odpadlo tedy i pracné a zdlouhavé čištění nářadí po každém přerušení práce.

Bonusem jsou většinou i minimální nebo nulové pořizovací náklady, když je na pozemku vhodná hlína. My jsme ale takové štěstí neměli. V nedaleké cihelně jsme odkoupili již namíchanou hliněnou směs, ze které se tam vypalují cihelné tvarovky. Šlo o směs jílu, spraše a starých nadrcených cihel.
Další materiál, který jsme potřebovali, byla sláma. Přestože nastala právě doba žní, nebylo jednoduché ji obstarat. Zemědělci měli malou úrodu. Nakonec jsme si mohli nasbírat odpadlou slámu na poli v místě nakládky na valník. Tím jsme ušetřili nejenom peníze, ale i práci, protože odpadlá sláma měla krátká stébla – nebylo třeba je řezat nebo stříhat.

Nakonec jsme dovezli písek a mohlo začít dusání stěn. K dřevěným sloupkům jsme přibili OSB desky, mezi které jsme ručně vtlačovali předem připravenou směs hlíny, písku, vody a slámy. Po zaplnění všech dutin jsme bednění ihned posunuli výše a pokračovali. Po úplném vyplnění stěn jsme vše odbednili a nechali několik dní vysychat. Stěna se začala po dvou dnech zelenat čerstvými výhonky obilovin! Pokud bychom zalévali, mohli jsme sklidit úrodu, ale tlačil nás čas, tak jsme nechali stěnu uschnout, včetně těchto výhonků. Při vyschnutí stěna trochu popraskala a sedla si, tak bylo potřeba ještě trhliny vyplnit hlínou a vznikl podklad pro nanášení hliněné omítky.

Stěny pohlazené vlastníma rukama

Práce na hliněných omítkách probíhaly velmi rozdílně podle vlastností podkladu. V přízemí, zejména na původním zdivu, bylo potřeba dorovnávat velké nerovnosti. Často jsme přidávali omítku i v tloušťce 5 cm, ve více vrstvách, jinak by se veškerá omítka vlastní vahou odtrhla od podkladu. Více vrstev také bylo potřeba kvůli sjednocení savosti podkladu. Naproti tomu omítání zdiva z nových cihelných tvarovek bylo velmi rychlé. Podklad byl rovný, homogenní, protože šlo o přesné broušené tvarovky s minimálními spárami. Stačila jen jedna vrstva s vloženou perlinkou a finální povrch byl hotov. Žádné stavební lepidlo, žádná vrchní štuková omítka, žádná malba, prostě hotovo.

Zvolili jsme různou povrchovou strukturu hliněných omítek, podle využití místností. Na chodbách a v pokojích v patře jsme omítku jen zatřeli plastovými hladítky a ponechali hrubší vzhled. V koupelně a v obývacím pokoji je velmi pevný a mechanicky odolný, pracně dohladka vyhlazený povrch. Vnější rohy jsme řešili zaoblením. Zdálo se nám zbytečné osazovat podomítkové lišty a pracně dorovnávat všechny rohy do svislé polohy a do pravých úhlů.

Práci s hlínou jsme prováděli vlastnoručně, osobní zážitek s čistě přírodním materiálem byl po zkušenostech s cementovými a vápennými směsmi velmi příjemný.

Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Jaro je za dveřmi, neodkládejte objednávku materiálu

Podlahy podle účelu

Dveře na míru

Stropy a zrcadla

Ilona Svobodová dnes

Okno Schüco AWS 90 AC.SI snižuje hluk zvenčí i během větrání

Skryté ventilační moduly Schüco ANC vyruší venkovní hluk „protihlukem“

Eliminace šíření hluku v exteriéru pomocí absorpce zvuku

Nástroje pro projektování akustiky

Pavel Podruh (1986)

Speciálně a kamkoli

Kompaktně a rychle

Výkonné i tiché

Výběr systému krok za krokem

Typy elektrického podlahového vytápění

Kdy použít topné fólie a kdy topné rohože?

Kam elektřina nepatří

1. Skládaná krytina jako základ

2. Nasazení háku

3. Pootočení háku

4. Uvolnění tašky

5. Hotovo

Lesk a bída přírodních zdrojů

Stěny pohlazené vlastníma rukama

PARTNEŘI WEBU